(9.20 hodin)
(pokračuje Tlustý)

Pro rok 2008 jsou navrženy výdaje centrální vlády ve výši 1 bilion 88 miliard 7 milionů Kč, z toho státního rozpočtu 1 bilion 34,1 miliardy Kč a státních fondů ve výši 54,6 miliardy Kč. Východiskem zpracování návrhu výdajového rámce na rok 2008 byl výdajový rámec schválený usnesením Sněmovny v roce 2005 a byl podle rozpočtových pravidel zvýšen o 7,4 miliardy Kč z důvodu změny dotací státním fondům.

Překročení výdajového rámce centrální vlády v roce 2008 proti výdajovému rámci schválenému usnesením Sněmovny, upravenému v souladu s rozpočtovými pravidly, činí 52,2 miliardy Kč. Důvodem překročení je zapracování výdajů, se kterými se při sestavování původního rámce na rok 2008 nepočítalo.

Pro rok 2009 je uvažováno s výdaji centrální vlády ve výši 1 bilion 130,7 miliardy Kč, z toho státního rozpočtu 1 bilion 76,3 miliardy Kč a státních fondů ve výši - (Hluk v sále.)

 

Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Pane ministře, já se omlouvám. Mně se tady někteří ozývají, že úplně neslyší. Já bych požádal o větší klid v sále, abychom mohli všichni poslouchat. (Předsedající zvoní zvoncem.) Takže prosím o klid v sále.

 

Ministr financí ČR Vlastimil Tlustý - 54,4 miliardy Kč. Navržené výdajové rámce znamenají odklon od dosavadních fiskálních cílů prezentovaných v Poslanecké sněmovně v roce 2005. Vzhledem k tomu, že pro rok 2007 je navržen poměr deficitu veřejných rozpočtů na HDP ve výši 4 %, měly by předložené výdajové rámce zajistit postupné snižování podílu deficitu veřejných rozpočtů na HDP, a to na rok 2008 ve výši 3,5 % HDP a na rok 2009 ve výši 3,2 % HDP.

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Předložený tisk projednal výbor rozpočtový, usnesení byste měli mít, to bylo rozdáno jako tisk 52/2 a 53/1. Takže bych požádal zpravodaje výboru pana poslance Bohuslava Sobotku, aby nám něco řekl o jednání výboru a také zřejmě přednesl návrh usnesení, který předložil Poslanecké sněmovně. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, návrh usnesení rozpočtového výboru je součástí celkového usnesení, které přijal rozpočtový výbor k návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2007. Týká se ho tedy bod II. tohoto návrhu usnesení: Poslanecká sněmovna stanoví střednědobý výdajový rámec na rok 2008 ve výši 1 bilion 88 miliard a na rok 2009 ve výši 1 130,7 miliardy Kč. Tolik tedy velmi stručně k návrhu usnesení.

Jinak bych se přimlouval za to, aby podle toho pořadu, tak jak to bylo schváleno, byl v rámci rozpravy ještě před konečným hlasováním tento bod přerušen a byl potom dokončen po projednání návrhu zákona o státním rozpočtu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: To bylo stanovisko zpravodaje. Nyní otevírám všeobecnou rozpravu. Pokud jsem to dobře pochopil, byla to přihláška paní poslankyně Kateřiny Jacques, která se hlásí do obecné rozpravy právě k tomuto bodu. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Kateřina Jacques: Dobré ráno, pane předsedo, dámy a pánové, vážená vládo. Dovolte mi, abych učinila nejprve obecnou poznámku k tomu, co nás čeká dnešní den a také příští týden v rámci třetího čtení o státním rozpočtu. My jsme včera upozornili určitou happeningovou akcí na nesystémové rozdělování peněz prostřednictvím Poslanecké sněmovny a budeme o tom hovořit, až tento pořad bude na programu. S přípravou a schvalováním státního rozpočtu ale narážíme na celou řadu jiných problémů. Není zde prostor pro zevrubnou analýzu, ale jednu poznámku si přesto dovolím učinit.

Samotná konstrukce a rozpočtový proces jsou z našeho pohledu, a nejen z našeho, jaksi naruby. Namísto aby vláda nejdříve stanovila základní výdajové priority, cíle v oblasti deficitu a rozsah veřejných služeb, které chce poskytovat, rozpočet v praxi vzniká spíše zezdola - metodou "minulý rok plus x procent". Teprve následně, a to velmi omezeně, je takto sestavený rozpočet korigován, a to většinou kvůli nadměrným požadavkům jednotlivých resortů. K čemu tento obrácený proces vzniku rozpočtu vede? Při tomto postupu je velmi obtížné snižovat výdaje kapitol, rozpočty trpí velkými schodky a především - nejsou z nich patrné jasné priority.

V letošním roce vydala organizace Transparency International analýzu zabývající se stavem veřejných financí v České republice a identifikovány byly nejvýznamnější problematické oblasti rozpočtového procesu v minulosti. Je smutné, že stejné problémy vykazuje i letošní schvalovaný rozpočet pro rok 2007. Shrnuje stručně, o jaké problémy se jedná.

Absentují nástroje na vyhodnocování efektivnosti veřejných výdajů, a nedozvídáme se tedy, zda jsou veřejné služby poskytovány v odpovídajícím objemu, kvalitě a také za přiměřenou cenu. Rozpočtová dokumentace je příliš složitá a také uživatelsky nepřívětivá. Dámy a pánové, pokud jste se na tuto dokumentaci někdy dívali, dokázali jste po rychlé analýze vyjmenovat nejdůležitější priority vlády a také to, jak se tyto priority v jednotlivých výdajových položkách promítají? Já se obávám, že nikoli, protože ono to téměř není možné.

Další kritizovanou položkou je vysoký podíl mandatorních výdajů. O tom se hovoří často. Ty vypovídají o neschopnosti plánovat výdaje v horizontu přesahujícím nejbližší období, a velký problém představuje také nerespektování rozpočtových pravidel, a to zejména závazných výdajových rámců v rámci střednědobého výhledu. A u této problematiky mi prosím dovolte zastavit se poněkud podrobněji.

Jsme zde svědky neschopnosti či neochoty, a to už dlouhou dobu, politické reprezentace plánovat závazně na období delší, než je jeden rok, nebo alespoň minimálně celého funkčního období jedné vlády. K čemu ten současný krátkozraký a nahodilý přístup vede? Vede k tomu, že při absenci dlouhodobého pohledu se často schvalují opatření, která sice mají krátkodobý pozitivní dopad na určité skupiny obyvatel, ale z dlouhodobého hlediska negativně ovlivňují společnost jako celek. Neblahým příkladem - v paměti ho máme všichni, neboť se s ním teď potýkáme - jsou takzvané předvolební sociální dárky schválené na jaře tohoto roku, které sice zvýší životní úroveň některých skupin občanů, ale na úkor nesplnění konvergenčních kritérií a odložení přijetí eura. Tyto kvazidary jsou financovány z deficitu a představují nezodpovědné přenesení nákladů na příští generace. Zaznamenala jsou přitom, že tato negativa nebyla zohledněna v nějaké cost benefit analýze, na základě které by se poslanci a poslankyně mohli kvalifikovaně rozhodnout, zda přínos, tedy zvýšení životní úrovně některých spoluobčanů, jednoznačně ospravedlňuje náklady, tedy již zmíněné nesplnění konvergenčních kritérií, odložení přijetí eura a také zatěžování příštích generací.

Já nechci toto plénum poučovat a zkušené kolegy a kolegyně zatěžovat banalitami. Ale pohled na letitou praxi mě vede k tomu, že přece jen stručně shrnu, proč máme vůbec nástroj střednědobého rozpočtového výhledu, v rámci něhož se stanovují střednědobé výdajové rámce. Máme jej proto, aby k podobným akutním opatřením s negativním dopadem na budoucnost nedocházelo. Jejich význam spočívá především v prodloužení plánovacího horizontu, který má vládě umožnit lépe stanovit své výdajové priority, řídit mandatorní výdaje a udržovat saldo státního rozpočtu v plánovaných mezích. Změna mandatorních výdajů a zásadní změna výdajových priorit, má-li být úspěšná, musí probíhat v delším časovém horizontu. A střednědobý rozpočtový výhled by právě tomuto cíli měl sloužit.

Jak konstatuje Transparency International, pro období do fiskálního roku 2006, a jak bohužel vidíme i v návrhu rozpočtu pro rok 2007, jsou střednědobý výhled a výdajové rámce používány pouze formálně. Jsou sice pravidelně připravovány a také schvalovány, ale následující rok nejsou dodržovány. Konkrétně pro rok 2007 je podle dokumentu Střednědobý výhled státního rozpočtu České republiky na léta 2008 a 2009 - že v loňském roce schválený výdajový rámec překročen v roce 2007 o 57 miliard Kč. (?)

***


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP