Parlament České republiky

POSLANECKÁ SNĚMOVNA

1994

I.volební období

968

Vládní návrh

ZÁSADY ÚSTAVNÍHO ZÁKONA

o působnosti vyšších územních samosprávných celků

Zásada č. 1

Tento zákon upravuje samosprávnou působnost vyššího územního samosprávného celku, kterou vykonává ve svém územním obvodu. Vyšší územní samosprávný celek vykonává svou působnost na základě a v mezích zákona.

Odůvodnění

Zásada stanoví, že ústavní zákon upravuje pouze samosprávnou působnost vyšších územních samosprávných celků, kterou vykonávají ve svých územních obvodech.

Kompetence může být v souladu s Ústavou stanovena pouze zákonem a jen v souladu se zákonem může být vykonávána.

I.

Obecná působnost

Zásada č. 2

Vyšší územní samosprávný celek si pro výkon své působnosti vytváří orgány.

Odůvodnění

Zásada vymezuje působnost vyššího územního samosprávného celku vytvářet si orgány pro zajištění svých úkolů. Soustavu orgánů vyššího územního samosprávného celku, způsob jejich vytváření, jejich působnost a pravomoc, jakož i vztahy mezi nimi upraví zákon.

Zásada č. 3

Vyšší územní samosprávný celek hospodaří podle vlastního rozpočtu.

Vyšší územní samosprávný celek

- schvaluje vlastní rozpočet a vyúčtování hospodaření za uplynulý kalendářní rok,

- kontroluje finanční hospodaření právnických osob a zařízení zřízených vyšším územním samosprávným celkem,

- přiděluje dotace z vlastních prostředků,

- může se majetkově účastnit na podnikání právnických osob.

Odůvodnění

Zásada vymezuje působnost vyššího územního samosprávného celku na úseku rozpočtového hospodaření. Tvorbu a funkci rozpočtu vyššího územního samosprávného celku, vyúčtování hospodaření, jakož že příjmy a výdaje tohoto rozpočtu stanoví zvláštní zákon.

Příjmy vyšších územních samosprávných celků budou tvořit zejména vlastní příjmy, jako jsou podíly na daních stanovené zvláštním zákonem, příjmy vyplývající z majetkové účasti vyššího územního samosprávného celku na podnikání jiných právnických osob, příjmy z hospodaření s vlastním majetkem, dotace ze státního rozpočtu, půjčky, dary.

Výdaje vyššího územního samosprávného celku budou tvořit ze jména výdaje spojené se zabezpečováním úkolů plynoucích z působností vyššího územního samosprávného celku, poskytování příspěvků např. jiným nestátním provozovatelům sociálních služeb, příspěvků na rozvoj zásobování pitnou vodou, na rozvoj čištění a odvádění odpadních vod, na protipovodňová a protierozní opatření, příspěvků obcím na kulturní akce zajišťované samotnými obcemi či jinými subjekty v případech, kdy obce nemají dostatečné finanční zdroje, a dotace poskytované z vlastních prostředků.

Majetková účast vyššího územního samosprávného celku na. podnikání právnických osob je jednou z předpokladů získávání příjmů pro financování jeho činnosti.

Zásada č. 4

Vyšší územní samosprávný celek může stanovit své symboly (znak a prapor) a způsob jejich užívání.

Odůvodnění

Umožňuje se, aby si vyšší územní samosprávné celky mohly stanovit vlastní symboly (znak, prapor) a určit způsob jejich užívání.

Zásada č. 5

Vyšší územní samosprávný celek za podmínek stanovených zákonem o obcích rozhoduje o připojení obce k jiné obci, a to po předchozím projednání s Ministerstvem vnitra a se souhlasem obce, ke které má být taková obec připojena.

Odůvodnění

Návrh zakládá právo vyššího územního samosprávného celku rozhodnout o připojení obce k jiné obci, která není schopna plnit základní úkoly samosprávy. Podmínky, za nichž vzniká potřeba rozhodnout o připojení takové obce k jiné obci, budou vymezeny v zákoně o obcích.

Zásada č. 6

Vyšší územní samosprávný celek se může v souladu s přijatou zahraniční politikou státu účastnit v mezinárodních sdruženích místních orgánů v souladu s mezivládními dohodami a po předchozím souhlasu Ministerstva zahraničních věcí. Za stejných podmínek může spolupracovat se samosprávnými regiony jiných států.

Odůvodnění

Návrh umožňuje, aby vyšší územní.samosprávné celky, obdobně jako je tomu u obcí, působily jako členové v mezinárodních sdruženích místních orgánů. Může jít např. o Pracovní sdružení evropských příhraničních regionů, Stálou konferenci evropských obcí a regionů při Radě Evropy.

Vzhledem k tomu, že jde o vztahy překračující hranice státu, a tedy součást zahraniční politiky.státu, je nezbytné, aby při této spolupráci bylo zajištěno respektování státních zájmů České republiky. Proto.se vyžaduje před navázáním spolupráce souhlas Ministerstva zahraničních věcí a soulad s příslušnými mezivládními dohodami uzavíranými v této oblasti.

Zásada č. 7

Vyšší územní samosprávný celek schvaluje územně plánovací dokumentaci velkého územního celku v rámci svého územního obvodu s výjimkou závazných částí schválených vládou. Vláda si může vyhradit v průběhu pořizování územně plánovací dokumentace velkého územního celku jeho schválení.

Odůvodnění

Důležitým nástrojem pro zajištění rozvoje vyššího územního celku je územně plánovací dokumentace velkých územních celků, která řeší funkční využití území a stanoví zásady jeho rozvoje. Územně plánovací dokumentace zahrne i řešení využití rozvoje regionálních zdrojů zásobování pitnou vodou a regionálních systémů odpadních vod. Obsah územně plánovací dokumentace a postup při jejím pořizování a schvalování jsou upraveny zákonem č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů a vyhláškou č. 84/1976 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Návrh se nedotýká oprávnění vlády, daného jí zákonem č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), vyhradit si schválení územního plánu velkého územního celku. To je nutné proto, aby při schvalování územně plánovací dokumentace velkého územního celku na úrovni vyššího územního samosprávného celku byty respektovány zejména infrastrukturní prvky celostátního významu.

Územně plánovací dokumentaci podle stavebního zákona pořizují orgány územního plánování, kterými jsou obecni úřady okresní úřady a Ministerstvo hospodářství České republiky. V odůvodněných případech si může pořízení územně plánovací dokumentace vyhradit příslušný nadřízený orgán územního plánování. Ministerstvo hospodářství ČR si může vyhradit pořízení územně plánovací dokumentace, jestliže si její schválení vyhradí vláda ČR.

Podle návrhu přísluší vyššímu územnímu samosprávnému celku pouze schvalování územně plánovací dokumentace velkého územního celku. Pořizování této územně plánovací dokumentace zůstává v působnosti státní správy. Toto řešení zajišťuje ochranu zájmů státu při využívání území.

Zásada č. 8

Vyšší územní samosprávný celek může uzavřít s dopravcem v linkové osobní dopravě dohodu o plnění závazků veřejné služby.

Odůvodnění

Oprávnění vyššího územního samosprávného celku uzavírat dohodu s dopravcem v linkové osobní dopravě je založena zákonem o silniční dopravě. Účelem úpravy je umožnit vznik závazků veřejné služby mezi vyšším územním samosprávným celkem u právnickými osobami státního i soukromého sektoru (závazky provozní, přepravní a tarifní) ve prospěch pohybu obyvatelstva daného regionu.

II

Zřizovatelská působnost

Zásada č. 9

Funkce zřizovatele právnických osob a zařízení uvedených v příloze k tomuto návrhu zásad ústavního zákona se přenáší na vyšší územní samosprávné celky, ve kterých mají tyto právnické osoby nebo zařízení sídlo.

V souvislosti s přechodem této funkce zřizovatele bude převeden majetek, k němuž mají tyto právnické osoby a zařízení (státní organizace) právo hospodaření. Půjde o silnice II. a III. třídy, vybraná divadla, státní vědecké knihovny, vybrané galerie a muzea, střední odborné školy a gymnázia, některá střední odborná učiliště a školská zařízení těmto školách sloužící, vybrané domovy mládeže, dětské domovy, stálé školy v přírodě a pedagogicko-psychologické poradny.

Odůvodnění

V souladu s předchozím vymezením působnosti se tímto zákonem převádí zřizovatelská funkce z orgánů státu na vyšší územní samosprávné celky a to k těm právnickým osobám a zařízením, které poskytují veřejné služby, jež napříště mají spadat do působnosti vyšších územních samosprávných celků.

Přehled právnických osob a zařízení, uvedený v příloze, tvoří nedílnou součást návrhu ústavního zákona a je zpracován podle stavu platného ke dni 20. dubna 1994. Nevylučuje se, že do doby přijetí ústavního zákona bude upraven s ohledem na změny vlastnických vztahů, k nimž může do této doby u uváděného majetku dojít.

Současně se druhově vymezuje majetek právnických osob a zařízení, k nimž mají právo hospodaření, který bude na vyšší územní samosprávné celky převeden.

Zásada č. 10

Vyšší územní samosprávný celek se pro potřeby rozvoje svého územního obvodu podílí na poskytování veřejných služeb v oblasti sociální péče, zdravotnictví, dopravy, školství a kultury zejména zřizováním právnických osob a zařízení.

Odůvodnění

Specifikuje se působnost vyššího územního samosprávného celku při poskytování veřejných služeb v oblasti zdravotnictví, sociální péče, školství, kultury a dopravy.

Zásada č. 11

Vyšší územní samosprávný celek zřizuj e a ruší ústavy sociální péče.

Odůvodnění

Zakládá se oprávnění vyšších územních samosprávných celků zřizovat podle svého uvážení ústavy sociální péče např. domovy důchodců, ústavy sociální péče pro zdravotně postižené občany a jiná zařízení podle § 45 zákona ČNR č.114/1988 Sb., o působnosti orgánů ČSR v sociálním zabezpečení (ve znění pozdějších předpisů). Půjde zejména o taková zařízení, jejichž zřízeni přesahuje kapacitní možnosti jednotlivé obce.

Zásada č 12

Vyšší územní samosprávný celek povinně zřizuje základní síť středních odborných škol a gymnázií. Tato povinnost se nevztahuje na střední zdravotnické školy.

Vyšší územní samosprávný celek zřizuje a ruší některá střední odborná učiliště, speciální školy, základní umělecké školy, školská zařízení těmto školám sloužící, domovy mládeže, dětské domovy, stálé školy v přírodě a pedagogicko-psychologické poradny.

Odůvodnění

Zásada zakládá na úseku vzdělávání dvojí odlišnou působnost vyššího územního samosprávného celku:

a) povinnost vyššího územního samosprávného celku v plném rozsahu zabezpečovat síť středního odborného školství a gymnázií, tzn., že vyšší územní samosprávný celek je povinen podle potřeb daného území zřizovat tato vzdělávací zařízení,

b) možnost, tj. podle vlastního uvážení zakládat jiné školy a školská zařízení, která jsou uvedena v druhém odstavci zásady.

Zřizování škol a školských zařízení se řídí. zákonem č. 29/1984 Sb., o soustavě základních a středních škol (školský zákon) a zákonem ČNR č. 76/1978 Sb., o školských zařízeních, jejichž zřizovatelem je dosud stát podle zákona ČNR č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství.

Zásada č. 13

Vyšší územní samosprávný celek zřizuje a r.uší právnické osoby ke správě a údržbě silnic II. a III. třídy.

Odůvodnění

Návrh počítá s tím, že vyšší územní samosprávné celky budou z titulu vlastníka povinně zajišťovat správu a údržbu.silnic II. a III. třídy. Pro zajištění této činnosti si mohou zřizovat právnické osoby, které budou správu a údržbu silnic vykonávat.

Zásada č. 14

Vyšší územní samosprávný celek zřizuje a ruší zdravotnická zařízení a právnické osoby k výkonu odborných činností v ochraně veřejného zdraví.

Odůvodnění

Návrh dává vyšším územním samosprávným celkům možnost zřizovat v rozsahu stanoveném zvláštním zákonem zdravotnická zařízení. Právnické o.soby pro výkon odborné činnosti na úseku ochrany veřejného zdraví zajišťují různé druhy činností v oblasti hygienických služeb.

Zásada č. 15

Vyšší územní samosprávný celek zřizuje a ruší zařízení sociální péče pro poskytování specializovaných poradenských služeb.

Odůvodnění

Vyšším územním samosprávným celkům se umožňuje zřizovat zařízení pro poskytování specializovaných poradenských služeb, jako např. manželské a předmanželské poradny (45 zákona č.114/1988 Sb.).

Zásada č. 16

Vyšší územní samosprávný celek zřizuje a ruší divadla,' muzea, galerie, knihovny, umělecké soubory a další kulturní zařízení (dále "kulturní zařízení").

Odůvodnění

V oblasti kultury se může vyšší územní samosprávný celek podílet na kulturním rozvoji v rámci svých možností a potřeb daného územního obvodu i zřizováním vhodných kulturních zařízení.

III.

Závěrečná ustanovení

Zásada č. 17

Tímto ústavním zákonem se mění příslušná ustanovení.:

- zákona č. 50/1976 Sb.,o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon),

- zákona č. 29/1984 Sb., o soustavě základních a středních škol (školský zákon),

- zákona ČNR č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství,

- zákona č. 76/1978 Sb., o školských zařízeních,

- zákona ČNR č. 389/1991 Sb., o státní správě ochrany ovzduší a poplatcích za jeho znečišťování,

- zákona č. 135/1961 Sb., o pozemních komunikacích (silniční zákon),

- zákona č. 20 / 196 6 Sb., o péči o zdraví lidu,

- zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení,

- zákona ČNR č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů ČSR v sociálním zabezpečení,

- zákona č. 20/1987 Sb., o památkové péči,

- zákona ČNR č. 33/1978 Sb., o divadelní činnosti (divadelní zákon),

- zákona č. 53/1959 Sb., o jednotné soustavě knihoven (knihovnický zákon),

- zákona č. 54/1959 Sb., o muzeích a galeriích,

- zákona ČNR č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení),

- zákona ČNR č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla republiky).

Odůvodnění

Zásada uvádí právní předpisy, které bude nutno v souvislosti s přijetím zavrhovaného ústavního zákona měnit. Upřesněná citace jednotlivých zákonů a jejich ustanovení bude zahrnuta v návrhu ústavního zákona. Ústavní zákon bude také obsahovat změny dotčených právních předpisů. V dané fázi nejsou v uvedeném seznamu zmiňovány, protože do doby vypracování návrhu ústavního zákona se u řady z nich předpokládají změny, a proto jejich citace by nyní nemohla být přesná a musela by být stejné aktualizována.

Zásada č. 18

Tento ústavní zákon nabývá účinnosti....

V Praze dne 29.dubna 1994

Doc.ing. Václav Klaus, CSc. v.r.

Předseda vlády ČR

JUDr. Jan Kalvoda v.r.

Místopředseda vlády ČR

pověřený řízením Úřadu pro legislativu

a veřejnou správu

Příloha

k vládnímu návrhu zásad ústavní.ho zákona o působnosti vyšších územních samosprávných celků (zásada č.16)
oblastprávnické osoby a zařízení
  
silniční hospodářství správy a údržby silnic II. a III. třídy (s výjimkou těch, k nimž si Ministerstvo dopravy ponechá funkci zřizovatele)
  
kulturadivadla:
  
 Krušnohorské divadlo Teplice
 Horácké divadlo Jihlava
 Slovácké divadlo Uherské Hradiště
 Těšínské divadlo Český Těšín
  
 státní vědecké knihovny:
  
 Hradec Králové, České Budějovice, Kladno, Liberec, Olomouc, Ostrava, Plzeň, Ústí nad Labem, Moravská zemská knihovna v Brně
  
 galerie a muzea:
  
 Galerie Klatovy
 Galerie Hradec Králové
 Galerie výtvarných umění Olomouc
 Horácká Galerie
 Oblastní galerie Vysočiny
 Oblastní galerie Liberec
 Orlická galerie Rychnov n/Kněžnou
 Státní galerie Zlín
 České muzeum výtvarných umění
 Východočeská galerie Pardubice
 Západočeská galerie Plzeň
 Alšova jihočeská galerie
 Galerie výtvarných umění Ostrava
 Galerie výtvarných umění Náchod
 Galerie výtvarných umění Litoměřice
 Oblastní galerie v Roudnici n/Labem
 Galerie výtvarných umění Havlíčkův Brod
 Galerie výtvarných umění Cheb
 Galerie B.Rejta v Lounech
 Galerie výtvarných umění Hodonín
 Jihočeské muzeum České Budějovice
 Muzeum J.A.Komenského
 Muzeum loutkářských kultur Chrudim
 Muzeum Východních Čech Hradec Králově
 Regionální muzeum Teplice
 Severočeské muzeum Liberec
 Středočeské muzeum Roztoky
 Technické muzeum Brno
 Valašské muzeum v přírodě
 Vlastivědné muzeum Olomouc
 Východočeské muzeum Pardubice
 Západočeské muzeum Plzeň
 Průmyslové muzeum Ostrava
 Okresní muzeum Beroun
 Okresní muzeum Plzeň-jih, Blovice
 Okresní muzeum Praha-východ, Brandýs n.L. - St.Boleslav
 Muzeum v Bruntále, Bruntál
 Okresní vlastivědné muzeum, Česká Lípa
 Okresní vlastivědné muzeum, Český Těšín
 Muzeum Těšínska, Český Těšín
 Okresní muzeum, Děčín IV
 Muzeum Chodska, Domažlice
 Muzeum Beskyd, Frýdek-Místek
 Okresní vlastivědné muzeum, Havlíčkův Brod
 Chebské muzeum, Cheb
 Okresní muzeum Chomutov
 Okresní muzeum Chrudim
 Muzeum skla a bižuterie, Jablonec n.Nisou
 Okresní muzeum a galerie Jičín
 Muzeum Vysočiny v Jihlavě, Jihlava
 Regionální muzeum Jílové u Prahy
 Okresní muzeum Jindřichův Hradec
 Galerie umění Karlovy Vary
 Karlovarské muzeum, Karlovy Vary
 Okresní muzeum Kladno
 Okresní muzeum Klatovy
 Regionální muzeum Kolín
 Muzeum okresu Plzeň-sever, Kralovice
 Muzeum Kroměřížska, Kroměříž
 Okresní muzeum Kutná Hora
 Okresní vlastivědné muzeum Litoměřice
 Okresní muzeum Louny
 Okresní muzeum Mělník
 Regionální muzeum Mikulov
 Okresní muzeum Mladá Boleslav
 Okresní muzeum Most
 Okresní vlastivědné muzeum Nový Jičín
 Okresní muzeum Náchod
 Okresní muzeum Pelhřimov
 Prácheňské muzeum v Písku, Písek
 Polabské muzeum, Poděbrady
 Okresní muzeum Prachatice
 Muzeum Prostějovska, Prostějov
 Okresní muzeum Brno-venkov, Předklášteří
 Okresní vlastivědné muzeum, Přerov
 Okresní muzeum Rakovník
 Rabasova galerie, Rakovník
 Muzeum dr. B. Horáka, Rokycany
 Okresní muzeum Orlických hor, Rychnov nad Kněžnou
 Okresní muzeum Sokolov
 Muzeum středního Pootaví, Strakonice
 Muzeum Šumavy, Sušice
 Okresní vlastivědné muzeum, Šumperk
 Muzeum husitského revolučního hnutí, Tábor
 Okresní muzeum Tachov
 Muzeum Podkrkonoší, Trutnov
 Západomoravské muzeum, Třebíč-Podklášteří
 Okresní muzeum Českého ráje, Turnov
 Slovácké muzeum, Uherské Hradiště
 Muzeum Podblanicka, Vlašim
 Okresní vlasti.vědné muzeum Vsetín
 Okresní muzeum Vysoké Mýto
 Muzeum Vyškovska, Vyškov
 Muzeum jihovýchodní Moravy, Zlín
 Jihomoravské muzeum, Znojmo
  
 právnické osoby pro správu hradů, zámků a jiných památkových objektů:
  
 Státní zámek Sychrov
 Státní hrad Bouzov
 Státní zámek Frýdlant
 Správa památkových objektů okresu Litoměřice
 (Libochovice, Ploskovice, Házmburk)
 Památková správa okresu Uh. Hradiště
 (Buchlov, Buchlovice)
 Státní zámek Náměšť n/O.
 Státní zámek Hradec n/Moravicí
 (Hradec n/M., Raduň)
  
školstvístřední odborné školy a gymnázia, některá střední odborná učiliště, speciální školy, základní umělecké školy a školská zařízení těmto školám sloužící; domovy mládeže, dětské domovy, stálé školy v přírodě a pedagogicko-psychologické poradny.



Právní a ekonomický rozbor

I.

Ústavní zákon o působnosti vyšších územních samosprávných celků představuje novou právní. úpravu, která je jednou z podmínek realizace reformy územní správy.

Bez přijetí. zákona, který stanoví působnost vyšších územních samosprávných celků, by nemohlo být realizováno jejich právo na samosprávu zaručené článkem 8 Ústavy. Navrhovaný ústavní zákon předpokládá vydání zvláštního zákona, který upraví orgány vyššího územního samosprávného celku, jejich působnost a vzájemné vztahy mezi nimi.

Ústavní zákon o působnosti vyšších územních samosprávných celků naváže na ústavní zákon o vytvoření vyšších územních samosprávných celků.

Podle předkládaného návrhu zásad ústavního zákona některé z působností dosud vykonávaných orgány státní správy, se stanou samosprávnými působnostmi vyšších územních samosprávných celků.

V navrhovaných zásadách není uváděna působnost vyšších územních samosprávných celků, která je zakotvena v Ústavě a v dalších zákonech:

- rozhodnout o názvu vyššího územního samosprávného celku (čl. 103 Ústavy),

- podávat návrhy zákonů Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR (čl. 41 odst. 2 Ústavy),

- vydávat obecně závazné vyhlášky (čl. 104 odst. 3 Ústavy),

- předkládat Ústavnímu soudu návrhy týkající se nezákonnosti právních předpisů a kompetenčních sporů mezi státem a samosprávnými celky a samosprávnými celky navzájem (zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu - § 64 odst.2 písm. e), odst.3 a § 12p).

II.

Přijetí navrhovaného ústavního zákona nevyvolá nároky na zvýšení. celkového objemu souhrnu státního rozpočtu a rozpočtů. místních. Převod působnosti z centra na vyšší územní samosprávné celky bude provázen přesunem prostředků do jejich rozpočtů v objemu nezbytně nutném na výkon této působnosti. Prostředky rozpočtu vyšších územních samosprávných celků tedy nebudou získány zavedení.m nových daní nebo zvýšením sazeb existujících daní ve prospěch vyšších územních samosprávných celků.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP