Parlament České republiky

POSLANECKÁ SNĚMOVNA

1993

I. volební období

146 B

ODPOVĚĎ NA INTERPELACI

poslankyně Hany Orgoníkové

na ministra pro správu národního majetku a jeho privatizaci Jiřího Skalického a na ministra státní kontroly Igora Němce

ve věci akciové společností Salma Hradec Králové

Ministr pro správu národního majetku a jeho privatizaci Jiří Skalický a ministr státní kontroly Igor Němec zaslali společnou odpověď na interpelaci poslankyně Hany Orgoníkové dopisem ze dne 23. března 1993.

Podle § 89 zákona ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacího řádu České národní rady, v platném znění, předkládám Poslanecké sněmovně společnou odpověď ministra pro správu národního majetku a jeho privatizaci Jiřího Skalického a ministra státní kontroly Igora Němce na interpelaci poslankyně Hany Orgoníkové. Odpověď je přílohou tohoto sněmovního tisku.

V Praze dne 25. března 1993

Milan Uhde v. r.

Příloha


Ministr pro správu národního Ministr státní kontroly
majetku a jeho privatizaci ČRRNDr. Igor Němec
ing. Jiří Skalický  

Vážená paní poslankyně,

ve Vaší interpelaci ve věci privatizace s. p. Salma Hradec Králové, předložené Kanceláři Parlamentu ČR dne 26. února 1993 nás žádáte, abychom zodpověděli tyto následující dotazy:

1. Kdo a proč odprodal firmě PUM 31% akcií akciové společnosti Salma, ačkoliv firma PUM nebyla uvedena ve schváleném privatizačním projektu.

2. Zda dochází k porušování paragrafů 194, 196, 197 a 26 obchodního zákoníku.

3. Proč Fond národního majetku ČR nepožádal příslušný soud dle 131 a 183 obchodního zákoníku o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady a. s. Salma ze dne 12. 10. 1992, podle něhož došlo k pronájmu veškeré činnosti a. s. Salma společnosti PUM, proč neprotestoval ani proti složení představenstva a. s. Salma, proč nenamítá, že dozorčí rada a. s. společnosti není v pořádku.

4. Jaké jsou možnosti pro

a) likvidaci současného neprávního stavu celé záležitosti,

b) eventuální trestní postih uvedených protiprávních kroků, které mají podle mého názoru oporu 128 trestního zákoníku v platném znění.

Ministerstvo státní kontroly ČR provedlo kontrolu dodržování zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, v případě privatizace s. p. SALMA Hradec Králové ve dnech 4. 11. 1992 až 9. 11. 1992 ve Fondu národního majetku ČR. Ve své odpovědi vycházíme především z poznatků učiněných při této kontrole.

1. Kdo a proč odprodal firmě PUM 31 % akcií a. s. SALMA Hradec Králové, ačkoli firma PUM nebyla uvedena ve schváleném privatizačním projektu.

Na základě usnesení vlády ČR č. 281 ze dne 15. 4. 1992 schválilo ministerstvo pro správu národního majetku a jeho privatizaci ČR dne 22. 4. 1992 podle ustanovení 10 odst. 1 zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby ve znění zákona č. 92/1992 Sb. privatizační projekt s. p. SALMA Hradec Králové, zpracovaný s. r. o. Rozkvět Hradec Králové a s. r. o. PUM Pardubice s tím, že došlo k úpravě rozdělení akcií oproti původnímu záměru a nebyl schválen přímý prodej akcií s. r. o. PUM Pardubice. Rozdělení akcií bylo schváleno takto:

3% restituce

35% kuponová privatizace

31% FNM - rezerva pro subjekt zabývající se zemědělskou prvovýrobou

31 % přímý prodej s. r. o. Rozkvět Hradec Králové

Takto schválený privatizační projekt byl předán Fondu národního majetku ČR k realizaci. Na základě schváleného privatizačního projektu CKP nabídlo příslušný podíl akcií v kuponové privatizaci.

Dne 24. 6. 1992 zaslal první náměstek ministra pro správu národního majetku a jeho privatizaci ČR JUDr. Jaroslav Muroň místopředsedovi FNM ČR ing. Jindřichu Kapounovi dopis, ve kterém uvádí, že po jednání ze dne 5. 6. 1992 s místopředsedou vlády ČR panem PhDr. Stráským žádá u revokaci privatizace akcií a. s. Salma Hradec Králové následujícím způsobem:

3% - RIF

31% - s. r. o. Rozkvět, Hradec Králové

31% - PUM Pardubice

35% - Investiční kupony

Na základě této žádosti požádal FNM ČR dne 3. 8. 1992 náměstka ministra MSNMP ČR Ing. Michala Soukupa ve smyslu ustanovení 22 odst. 4 zákona ČNR č. 171/1991 Sb. o změnu v privatizačním projektu. Na tento dopis neobdržel FNM ČR kladnou odpověď, přesto však dne 21. 8. 1992 uzavřel v intencích dopisu bývalého náměstka MSNMP ČR JUDr. Jaroslava Muroně smlouvu s s. r. o. PUM Pardubice.

Touto smlouvou, kterou za FNM ČR podepsal II. místopředseda výkonného výboru ing. Jindřich Kapoun, CSc., se Fond národního majetku jako prodávající zavázal ke dne 25. 9. 1992 prodat s. r. o. PUM jako kupujícímu 78 596 kusů akcií a. s. SALMA Hradec Králové, které byly určeny jako rezerva pro subjekt zabývající se zemědělskou prvovýrobou, a to za částku Kčs 85.455.600.-.

Jelikož nebyla dodržena podmínka prodeje subjektu zabývajícímu se zemědělskou prvovýrobou, je uvedená smlouva neplatná ve smyslu ustanovení 39 občanského zákoníku ("neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům"). V uvedeném případě bylo porušeno ustanovení 12 odst. 2 zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby v platném znění ("majetek fondu může být použit v souladu se schválenými privatizačními projekty"). Rovněž ustanovení 18 odst. 2 písm. a) zákona č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodu majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky stanoví, že majetek fondu lze použít v souladu se schválenými privatizačními projekty k účelům vyjmenovaným v tomto zákoně. Podle ustanovení 20 odst. 5 téhož zákona je ke změně schváleného privatizačního projektu fond povinen si vyžádat souhlas vlády.

Porušení právních předpisů je konstatováno v protokolu o výsledku kontroly dodržování zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, v případě privatizace s. p. SALMA Hradec Králové ze dne 16. 11. 1992. Předseda výkonného výboru FNM ČR Ing. Tomáš Ježek, CSc. podal proti protokolu námitky, které byly ředitelem odboru zemědělství MSK ČR Ing. Václavem Míškem zamítnuty. Proti rozhodnutí o námitkách se předseda výkonného výboru FNM ČR odvolal k ministrovi státní kontroly ČR dne 6. 1. 1993. Toto odvolání bylo jako nedůvodné zamítnuto dne 24. 1. 1993.

Dne 21. 1. 1993 bylo o celé záležitosti dopisem informováno ministerstvo pro správu národního majetku a jeho privatizaci.

Na základě tohoto dopisu ministr pro správu národního majetku a jeho privatizaci ing. Jiří Skalický požádal FNM ČR o vyjádření k uvedené věci. Dne 9. 2. 1993 šéf sekce kontroly a hospodářskosprávního úseku FNM ČR JUDr. Jaromír Gottlieb informoval MSNMP o tom, že kontrolní skupina FNM ČR dospěla k závěru, že smlouva o prodeji a koupi akcií s. r. o. PUM Pardubice uzavřená dne 21. 8. 1992 je neplatná a doporučila výkonnému výboru řešit stávající situaci dle postupu navrženého ministerstvem státní kontroly ČR.

Ve smyslu ustanovení 22 zákona č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, byla dne 29. 1. 1993 zpráva z kontroly dodržování zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, v případě privatizace s. p. SALMA Hradec Králové předložena předsedovi a ostatním členům vlády České republiky - členům rozpočtového výboru a zemědělského výboru. Rovněž citovaná zpráva obsahovala návrh řešení protiprávního stavu.

Odpověď na druhou část otázky, a sice proč došlo k výše popsanému prodeji akcií a. s. SALMA Hradec Králové, ačkoliv převod se uskutečnil v rozporu s právními předpisy, by z naší strany nutně byla spekulací.

2. Zda dochází k porušování paragrafů 194, 196, 197 a 256 obchodního zákoníku

Ustanovení 194 obchodního zákoníku upravuje způsob volby a odvolání členů představenstva akciové společnosti, jejich počet, způsob rozhodování, povinnosti členů představenstva a důsledky porušení těchto povinností.

Ustanovení 196 obchodního zákoníku upravuje zákaz konkurence členů představenstva akciové společnosti s důsledky porušení tohoto zákona.

Ustanovení 197 obchodního zákoníku se zabývá působností dozorčí rady akciové společnosti.

Výše uvedená ustanovení obchodního zákoníku jsou vesměs dispozitivní povahy a záleží tedy především na úpravě provedené ve stanovách akciové společnosti. Kontrolní zjištění, která vyplynula z výsledků kontroly dodržování zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby nám v případě privatizace s. p. SALMA Hradec Králové neumožňují se k uvažovanému porušení výše uvedených ustanovení obchodního zákoníku vyjádřit. Kontrola nebyla zaměřena na založení a vznik a. s. SALMA Hradec Králové, nýbrž na postup Fondu národního majetku ČR při prodeji akcií této akciové společnosti.

Ustanovení 265 obchodního zákoníku zní:

"Výkon práva, který je v rozporu se zásadami poctivého obchodního styku, nepožívá právní ochrany." Z termínu "nepožívá právní ochrany" vyplývá, že uvedená práva nelze vymáhat, případně je vykonat právním úkonem.

Z doslovné citace tohoto ustanovení je zřejmé, že nemůže být porušeno.

3. Proč Fond národního majetku nepožádal příslušný soud dle 131 a 183 obchodního zákoníku o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady akciové společnosti SALMA Hradec Králové ze dne 12. 10. 1992, podle něhož došlo k pronájmu veškeré činnosti a. s. SALMA Hradec Králové společnosti PUM, proč neprotestoval ani proti založení představenstva a. s. SALMA Hradec Králové, proč nenamítal, že dozorčí rada a. s. není v pořádku

Odpověď na otázky zde uvedené by opět byly z naší strany spekulací, avšak jisté zůstává, že uzavření nájemní smlouvy, ke kterému došlo dne 12. 10. 1992 mezi a. s. SALMA Hradec Králové a s. r. o. PUM Pardubice ve věci pronájmu podniku a. s. SALMA, nemohl FNM ČR ovlivnit, přestože dne 12. 10. 1992 hlasoval na valné hromadě proti uzavření této smlouvy. Hlasování proběhlo v souladu se stanovami a. s. SALMA Hradec Králové (čl. 9 a násl.).

Tyto okolnosti jsou vsak pouze důsledkem uzavření kupní smlouvy mezi FNM ČR a s. r. o. PUM Pardubice o prodeji akcií a. s. SALMA Hradec KráLové. Kdyby nedošlo k tomuto prodeji, nevlastnila by s. r. o. PUM Pardubice absolutní většinu hlasů. Tím by bezesporu nemohla tato situace nastat.

4. Jaké jsou možnosti pro

a) likvidaci současného neprávního stavu celé záležitosti

b) eventuální trestní postih uvedených protiprávních kroků, které mají podle mého názoru oporu v 128 trestho zákona

ad a):

Řešeni spočívá v naturální restituci. Pokud nedojde k dohodě mezi účastníky právního úkonu, tzn. kupní smlouvy o prodeji akcií a. s. SALMA Hradec Králové společnosti s. r. o. PUM Pardubice, o vzájemném vrácení plnění z absolutně neplatné smlouvy, může FNM ČR postupovat následujícím způsobem:

1. Vrátit s. r. o. PUM Pardubice částku Kč 86.455.600,-, kterou obdržela za 78 596 kusů akcií a. s. SALMA Hradec Králové, neboť nárok na vrácení plnění z neplatné smlouvy je nárokem ze zákona podmíněným vrátit druhému, co na základě smlouvy bylo získáno.

2. Pokud s. r. o. PUM Pardubice předmětné akcie dobrovolně nevrátí, může se FNM ČR domáhat jejich vrácení cestou soudního řízení žalobou revindikační. Na podkladě takto podané žaloby by se příslušný soud zabýval otázkou platnosti smlouvy, uzavřené dne 21. 8. 1992 mezi FNM ČR a s. r. o. PUM Pardubice, jako otázkou prejudiciální.

Tento postup byl výkonnému výboru FNM ČR doporučen nejen ministerstvem státní kontroly ČR, ale i kontrolní skupinou FNM ČR a ministrem pro správu národního majetku a jeho privatizaci ČR.

Výkonný výbor FNM, který původně akceptoval závěry kontrolní skupiny FNM ČR, však na svém pozdějším jednání toto rozhodnutí revokoval a vrátil se ke stanovisku, že prodej akcií a. s. SALMA Hradec Králové společnosti s. r. o. PUM Pardubice byl po právu a s celou záležitostí nelze nic dělat.

V článku "Na hraně dvou světů" uveřejněném dne 13. 3. 1993 v Českých a moravskoslezských zemědělských novinách předseda výkonného výboru FNM ing. Ježek, CSc. uvádí: "Důvody pro výpověď smlouvy FNM - PUM prostě nejsou. Když od ní ustoupíme, PUM nás bude žalovat a my to musíme prohrát." Toto stanovisko je věcně nesprávné z toho důvodu, že od absolutně neplatné smlouvy nelze odstoupit. Tato smlouva pro rozpor s právními předpisy nevznikla. Důsledkem toho musí být postup uvedený v ustanovení občanského zákoníku ("je-li smlouva neplatná nebo byla zrušena, je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal"). Majetkový prospěch získaný plněním z neplatného právního úkonu je bezdůvodným obohacením ve smyslu ustanovení 451 odst. 2 občanského zákoníku.

ad b):

Celým případem se zabývají orgány činné v trestním řízení a zkoumají postup konkrétních osob z hlediska možnosti porušení ustanovení trestního zákona.

S pozdravem


Vážená paní

ing. Hana Ogorníková

poslankyně Poslanecké sněmovny

Parlament České republiky

Praha



Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP