Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky

VII. volební období

195

Návrh

klubu poslanců Liberálně sociální unie ve Federálním shromáždění

na vydání

zákona o ochraně spotřebitele

 

Čejka Jiří ing.

 

Daněk Josef MVDr.

 

Dufala Emil ing.

 

Fikr Zdeněk ing.

 

Hyková Blanka JUDr.

 

Kondelík František ing.

 

Kostrhun Jan ing.

 

Dvořák Ladislav ing.

 

Kristková Marie ing.

 

Mucha Aleš ing.

 

Rodr Zdeněk ing.

 

Veselka Jan ing.

Příloha: návrh zákona

Praha 12. 11. 1992

Návrh

Zákon

ze dne .......,

o ochraně spotřebitele

Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně:

ČÁST PRVNÍ

ÚVODNÍ USTANOVENÍ

§ 1

Předmět a rozsah úpravy

(1) Tento zákon upravuje některé podmínky podnikání [§ 2 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník.] významné pro ochranu spotřebitele, úkoly veřejné správy v oblasti ochrany spotřebitele a oprávnění spotřebitelů, sdružení spotřebitelů [Zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů.] nebo jiných právnických osob založených k ochraně spotřebitele.

(2) Ustanovení zvláštních předpisů [Na př. zákon č. 30/1968 Sb., o státním zkušebnictví, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů, zákon ČNR č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, zákon SNR č. 126/1985 Sb., o požiarnej ochrane, ve znění pozdějších předpisů, zákon ČNR č. 240/1991 Sb., o šlechtění a plemenitbě hospodářských zvířat, zákon SNR č. 110/1972 Sb., o plemenitbe hospodárskych zvierat, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 61/1964 Sb., o rozvoji rostlinné výroby, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 87/1987 Sb., o veterinární péči, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 51/1964 Sb., o drahách, ve znění, pozdějších předpisů, zákon č. 147/1983 Sb., o zbraních a střelivu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 222/1946 Sb., o poště, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 110/1964 Sb., o telekomunikacích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, zákon č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže.] týkající se podmínek výroby, dovozu, prodeje a označování výrobků a poskytování sužeb nejsou tímto zákonem dotčena. 

(3) Tento zákon se vztahuje na prodej výrobků a poskytování služeb v případech, kdy k plnění dochází na území ČSFR. Na ostatní případy se vztahuje tehdy, souvisí-li plnění s podnikatelskou činností provozovanou na území ČSFR.

§ 2

Vymezení některých pojmů

(1) Pro účely tohoto zákona se rozumí:

a) spotřebitelem fyzická osoba, která nakupuje výrobky nebo užívá služby pro přímou osobní spotřebu fyzických osob, zejména pro sebe a pro příslušníky své domácnosti,

b) prodávajícím podnikatel [§ 2 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník.], který spotřebiteli prodává výrobky nebo poskytuje služby,

c) výrobcem podnikatel, který zhotovil výrobek nebo jeho součást nebo poskytl služby, který vytěžil prvotní surovinu nebo jí dále zpracoval, anebo který se za výrobce označil,

d) dovozcem podnikatel, který dovezl výrobky do ČSFR nebo takový dovoz zprostředkoval,

e) dodavatelem každý další podnikatel, který přímo nebo prostřednictvím jiných podnikatelů dodal prodávajícímu výrobky,

f) výrobkem jakákoli věc, která byla vyrobena, vytěžena nebo jinak získána bez ohledu na stupeň jejího zpracování a je určena k nabídce spotřebiteli,

g) nebezpečným výrobkem výrobek, který z důvodu jakékoli vady nebo nesprávné či nedostatečné informace sám o sobě nebo při obvyklém způsobu používání, sestavování nebo uchovávání, jakož i únikem škodlivých látek anebo v důsledku spoléhání se na přesnost, při náležité opatrnosti představuje nepředvídatelné nebo zvýšené nebezpečí ohrožení života, zdraví nebo majetku; výrobek nelze považovat za nebezpečný pouze proto, že byl do oběhu uveden výrobek bezpečnější,

h) službou jakákoli činnost, která je určena k nabídce spotřebiteli. 

(2) Spotřebitelem podle tohoto zákona je i právnická osoba, která nakupuje výrobky nebo užívá služby pro svoji vlastní potřebu, pokud vystupuje vůči prodávajícímu obdobně jako fyzická osoba uvedená v odst. 1. písm. a).

(3) Prodávajícím se pro účely tohoto zákona rozumí i fyzická osoba, která prodává spotřebiteli rostlinné a živočišné výrobky z vlastní drobné pěstitelské nebo chovatelské činnosti anebo lesní plodiny.

ČÁST DRUHÁ

POVINNOSTI PŘI PRODEJI VÝROBKŮ A POSKYTOVÁNÍ SLUŽEB

§3

Poctivost prodeje výrobků a poskytování služeb

Prodávající je povinen:

a) prodávat výrobky ve správné hmotnosti, míře nebo množství a umožnit spotřebiteli překontrolovat si správnost těchto údajů,

b) prodávat výrobky a poskytovat služby v předepsané nebo schválené jakosti, pokud je závazně stanovena nebo pokud to vyplývá ze zvláštních předpisů [§ 3 zákona č. 142/1991 Sb., o československých technických normách.] anebo v jakosti jím uváděné; není-li jakost předepsána, schválena nebo uváděna, v jakosti obvyklé,

c) prodávat výrobky a poskytovat služby za ceny sjednané v souladu s cenovými předpisy [Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách.] a ceny při prodeji výrobků nebo poskytování služeb správně účtovat.

§ 4

Hygienické podmínky prodeje výrobků a poskytování služeb

Prodávající je povinen zajišťovat hygienické podmínky prodeje výrobků a poskytování služeb stanovené zvláštními předpisy [Zejména zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdrví lidu, ve znění pozdějších předpisů, zákon ČNR č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci, ve znění pozdějších předpisů, a zákon SNR č. 71/1986 Sb., o Slovenskej obchodnej inšpekcii, ve znění pozdějších předpisů.] nebo na jejich základě včetně opatření uložených příslušnými orgány k odstranění zjištěných nedostatků.

§ 5

Zabezpečení prodeje výrobků a poskytování služeb

Prodávající je povinen prodej výrobků a poskytování služeb technicky, personálně a provozně zabezpečit způsobem, který umožňuje jejich řádné a bezpečné provádění.

§ 6

Zákaz diskriminace spotřebitele

(1) Prodávající nesmí odmítnout prodat spotřebiteli výrobky, které má vystaveny nebo jinak připraveny k prodeji, anebo odmítnout poskytnutí služby, které je v jeho provozních možnostech; nesmí rovněž vázat prodej výrobků či poskytnutí služeb. To neplatí v případech v nichž spotřebitel nesplňuje podmínky, které musí splňovat podle zvláštních předpisů [Např. § 4 odst. 1 písm. a) bod 1 a písm. e) zákona ČNR č. 37/1989 Sb., o ochraně před alkoholismem a jinými toxikomaniemi a zákona SNR č. 46/1989 Sb., o ochrane pred alkoholizmom a inými toxikomániami, § 6, 18, 30 a § 32 odst. 1 zákona č. 147/1983 Sb., o zbraních a střelivu.]

(2) rezervované výrobky je prodávající povinen po celou dobu rezervace zvlášť označit. To platí i o zaplacených výrobcích, které se nacházejí v provozovně do doby, než si je spotřebitel převezme nebo než mu budou dodány.

§ 7

Zákaz nabídky a prodeje nebezpečných výrobků

(1) Nikdo nesmí prodávat ani nabízet nebezpečné výrobky.

(2) Odpovědnosti za porušení zákazu uvedeného v odst. 1 se zprostí ten, kdo prokáže, že o skutečnosti, že se jedná o nebezpečné výrobky, v době prodeje nebo nabídky nemohl vědět.

(3) Dozví-li se prodávající jakékoliv skutečnosti, které nasvědčují tomu, že prodal spotřebiteli nebezpečné výrobky je povinen bezodkladně jej o tom informovat. Není-li informování jednotlivých spotřebitelů možní, je povinen informovat účinným způsobem spotřebitelskou veřejnost a orgány veřejné správy, které vykonávají dozor nad dodržováním ustanovení tohoto zákona.

(4) Povinnost uloženou v odstavci 3 má obdobně výrobce, dovozce a dodavatel

(5) Ustanovení předchozích odstavců platí přiměřeně pro poskytování služeb.

§ 8

Zákaz klamání spotřebitele

(1) Nikdo nesmí klamat spotřebitele, zejména uvádět nepravdiví, nedoložené, neúplné, nepřesné, nejasné, dvojsmyslné nebo přehnané údaje anebo zamlčet údaje o skutečných vlastnostech výrobků nebo služeb na úrovni nákupních podmínek.

(2) Pojmy "záruka", "zaručený", jakož i všechny další pojmy obdobného obsahu, mohou být používány jen v případech, kdy je současně konkretizován obsah a podmínky záruky.

(3) Obecná úprava nekalé soutěže [Hlava V. části první zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník.] není ustanovením předchozích odstavců dotčena.

Informační povinnosti

§ 9

(1) Prodávající je povinen řádně informovat spotřebitele o vlastnostech prodávaných výrobků nebo charakteru poskytovaných služeb, o způsobu použití a údržby výrobku a o nebezpečí, které vyplývá z jeho nesprávného použití nebo údržby, jakož i o riziku souvisejícím s poskytovanou službou. Jestliže je to potřebné s ohledem na povahu výrobku, způsob a dobu jeho užívání, je prodávající povinen zajistit, aby tyto informace byly obsaženy v přiloženém písemném návodu a aby byly srozumitelné.

(2) Povinnosti uvedených v odst. 1 se nemůže prodávající zprostit poukazem na skutečnost, že mu potřebné nebo správné informace neposkytl výrobce, dovozce nebo dodavatel. Tyto povinnosti se však nevztahují na případy, kdy se jedná o zřejmé nebo obecně známé skutečnosti.

§ 10

(1) Prodávající musí zajistit, aby jím prodávané výrobky byly viditelně označeny obecně srozumitelnými údaji o výrobci, případně též o dovozci a dodavateli, o množství, jakosti, datu výroby, době použitelnost a způsobu používání, údržby, uchovávání či skladování těchto výrobků. Údaje o způsobu používání, údržby, uchovávání a skladování mohou být obsaženy v přiloženém písemném návodu. Není-li účelné prodávané výrobky vzhledem k jejich povaze takto označit, je prodávající povinen uvedené údaje na požádání spotřebitele pravdivě sdělit, případně i doložit.

(2) Prodávající nesmí odstraňovat ani měnit označení výrobků ani jiné údaje uvedené výrobcem, dovozcem nebo dodavatelem.

(3) Při prodeji použitých nebo upravovaných výrobků, výrobků s vadou nebo výrobků, jejichž užitné vlastnosti jsou jinak omezeny, musí prodávající na tyto skutečnosti spotřebitele předem zřetelně upozornit. Takové výrobky musí být prodávány oddělené od ostatních výrobků.

§ 11

Pokud jsou informace uvedené v § 8 a 9 poskytovány písemně, musí být spotřebiteli dostupné v českém nebo slovenském jazyce. Fyzikální veličiny musí být vyjádřeny v zákonných měřících jednotkách [§ 2 zákona č. 505/1990 Sb., o metrologii.].

§ 12

(1) Prodávající je povinen jednoznačně informovat spotřebitele o ceně prodávaných výrobků nebo poskytovaných služeb platné v okamžiku nabídky [§ 13 odst. 2 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách.] Za tím účelem je povinen zejména zřetelně označit výrobky cenou nebo na viditelném místě informaci o ceně výrobků či služeb zpřístupnit.

(2) Informace o ceně nebo okolnost, že informace je neúplná anebo chybí, nesmí vzbuzovat zdání, že:

a) cena je nižší, než jaká je ve skutečnosti,

b) stanovení ceny závisí na okolnostech, na nichž ve skutečnosti nezávisí,

c) v ceně jsou zahrnuty dodávky výrobků, výkonů, prací nebo služeb, za které se ve skutečnosti platí zvlášť,

d) cena byla nebo bude zvýšena, snížena nebo nezměněna, i když tomu tak není,

e) vztah ceny a užitečnosti nabízeného výrobku nebo služby a ceny a užitečnosti srovnatelného výrobku nebo služby je takový, jaký ve skutečnosti není.

(3) Ustanovení odst. 2 se vztahuje obdobně i na informace o způsobech stanovení cen. 

§ 13

(1) Prodávající je povinen spotřebitele řádně informovat o rozsahu, podmínkách a způsobu uplatnění odpovědnosti za vady výrobků a služeb (dále jen "reklamace"), prodeji náhradních dílů a o provádění záručních i mimozáručních oprav a poskytování servisních služeb.

(2) Prodávající je povinen uvést na viditelném místě údaj o tom, kde lze reklamaci uplatnit

a) při uzavření provozovny,

b) při prodeji výrobků a poskytování služeb mimo stálou provozovnu,

c) při prodeji výrobků v prodejních automatech.

§ 14

(1) Prodávající je povinen provozovnu zvenčí viditelně označit obchodním jménem, popřípadě též symbolem nebo uvedením hlavní skupiny prodávaných výrobků nebo poskytovaných služeb.

(2) Na vhodném a trvale viditelném místě u vchodu do provozovny musí být uvedeno:

a) obchodní jméno, sídlo, popřípadě bydliště prodávajícího,

b) jméno a příjmení osoby odpovědné za činnost provozovny,

c) provozní doby určená pro spotřebitele.

(3) Při uzavření provozovny je prodávající povinen na místě, kde je uvedena provozní doba, označit počátek a konec uzavření. Obdobně je povinen označit trvalé zrušení provozovny, včetně uvedení, kde lze vypořádat případné závazky. Nebrání-li tomu okolnosti případu, učiní uvedená oznámení alespoň 3 dny předem.

(4) Povinnost podle odst. 2 písm. a) a b) se vztahuje i na prodej zboží a poskytování služeb mimo provozovnu.

Další povinnosti při prodeji výrobků a poskytování služeb

§ 15

(1) Umožňuje-li to povaha výrobku, je prodávající povinen na žádost spotřebitele výrobek předvést.

(2) V případech stanovených zákonem [§ 620 odst. 2 a 3 a § 621 občanského zákoníku.] je prodávající povinen rádně vyplnit záruční list.

§ 16

(1) Na žádost spotřebitele je prodávající povinen vydat doklad o zakoupení výrobku nebo o poskytnutí služby s uvedením data prodeje výrobku nebo poskytnutí služby, o jaký výrobek nebo o jakou službu se jedná a za jakou cenu byl výrobek prodán nebo služba poskytnuta.

(2) Při prodeji výrobků s následnou dodávkou musí doklad obsahovat místo určení a datum dodávky.

(3) Při prodeji použitých nebo upravovaných výrobků, výrobků s vadou nebo výrobků, jejichž užitné vlastnosti jsou jinak omezeny, musí být tyto skutečnosti v dokladu zřetelně vyznačeny.

§ 17

Vyžaduje-li to povaha výrobků, zejména s ohledem na hygienické podmínky prodeje a charakter použití, je prodávající povinen výrobky prodávat v hygienicky nezávadných obalech nebo je do takových obalů při prodeji zabalit, při samoobslužném prodeji je povinen spotřebiteli poskytnout vhodný obalový materiál.

§ 18

(1) Vratné zálohované obaly, v nichž se prodávají výrobky, musí být v provozovně, kde se výrobky v takových obalech prodávají, vykupovány po celou provozní dobu.

 

(2) Výkup vratných zálohovaných obalů nelze vázat na nákup zboží. Množství vykupovaných vratných zálohovaných obalů nesmí být prodávajícím omezeno.

§ 19

(1) S výjimkou případů, kdy je k provedení opravy určena jiná osoba [Věta druhá § 625 občanského zákoníku], je prodávající povinen přijmout reklamaci v kterékoli provozovně, v níž je přijetí reklamace možné s ohledem na sortiment prodávaného zboží nebo poskytovaných služeb, jakož i na místě, odkud řídí svůj podnik. U skupinových zájezdů musí prodávající zajistit nepřetržitou přítomnost pověřeného pracovníka, oprávněného vyřizovat reklamace, po celou dobu zájezdu.

(2) V provozovně musí být po celou dobu přítomen pracovník pověřený vyřizovat reklamace.

(3) Prodávající nebo jím pověřený pracovník rozhodne o reklamaci ihned, ve složitých případech do 3 pracovních dnů. Do této lhůty se nezapočítává doba potřebná k odbornému posouzení vady. Vyřízení reklamace však nesmí trvat déle než 30 dnů.

§ 20

Omezení reklamy

Reklama, včetně inzerce určené pro spotřebitele nesmí obsahovat:

a) cokoliv, co by uráželo národnostní nebo náboženské cítění,

b) cokoliv, co by ohrožovalo mravnost, zejména vulgárnosti,

c) propagace násilí,

d) propagaci výrobků prokazatelně škodlivých životu nebo zdraví, aby by byla škodlivost v reklamě zřetelně uvedena,

e) propagaci výrobků jako zdraví prospěšných, pokud to není z odborného hlediska prokázáno nebo všeobecně přijímáno.

 

ČÁST TŘETÍ

ÚKOLY VEŘEJNÉ SPRÁVY

§ 21

Ochrana před nebezpečnými výrobky

Orgány státní správy, orgány územní samosprávy a ostatní orgány veřejné správy jsou povinny činnost v mezích své působnosti veškerá opatření, aby zamezily uvádění nebezpečných výrobků do oběhu nebo jejich další oběh. O nebezpečných výrobcích v oběhu jsou povinny všemi dostupnými prostředky informovat spotřebitelskou veřejnost. Činí tak zejména prostřednictvím hromadných informačních prostředků, které jsou povinny tyto informace neprodleně a bezplatně zveřejnit.

§ 22

Mimořádná regulační opatření

(1) V případě ohrožení řádného a plynulého zásobování obyvatelstva životně důležitými výrobky mohou příslušné orgány vyhlásit tato mimořádná regulační opatření:

a) prodej výrobků na příděl,

b) prodej omezeného množství výrobků,

c) časově regulovaný prodej výrobků.

(2) Regulační opatření sledují zajištění rovného postavení spotřebitelů nebo odůvodněné zvýhodnění některých skupin spotřebitelů s ohledem lna zájmy ochrany jejich života a zdraví.

(3) Prodej výrobků na příděl vyhlašuje vláda ČSFR pro území celé federace. Příděl může stanovit diferencovaně pro různé skupiny spotřebitelů nebo může některé skupiny spotřebitelů z nároku na příděl vyloučit. Spolu s vyhlášením určí způsob prokazování nároku na příděl.

(4) Prodej omezeného množství výrobků a časově regulovaný prodej výrobků vyhlašují orgány příslušné podle zákona ČNR a zákona NR SR.

(5) Prodej omezeného množství výrobků se vyhlašuje pro území republiky nebo pro území jednotlivých okresů anebo pro území jednotlivých měst a obcí. Omezení se stanoví jako nejvyšší přípustná množství výrobků, případně jejich nejvyšší přípustná hmotnost nebo míra, které lze prodat spotřebiteli v jednotlivém případě.

(6) Časově regulovaný prodej se vyhlašuje pro území města nebo obce anebo pro jednotlivé provozovny. Spočívá v povinnosti nabízet k prodeji stanovenou část výrobků z celkového množství výrobků na skladě ve stanovené části provozní doby.

(7) Regulační opatření lze použít pouze v nezbytných případech a na nezbytně nutnou dobu.

(8) Není-li při vyhlášení regulačního opatření stanoveno jinak, je takové regulační opatření závazné pro všechny prodávající.

(9) Regulační opatření se zveřejňují na úředních deskách všech dotčených obecních úřadů. Prodávající jsou povinni informace o přijatých regulačních opatřeních po dobu jejich účinnosti viditelně zpřístupnit.

§ 23

Dohled nad ochranou spotřebitele

(1) Dohled nad ochranou spotřebitele zahrnuje:

a) schvalování typových smluv prováděné ústředními orgány státní správy,

b) dozor nad dodržováním povinností stanovených tímto zákonem.

(2) Příslušnost orgánů k provádění dohledu stanoví zákon ČNR a zákon NR SR.

(3) Typovou smlouvou se rozumí formulář smlouvy, která má být uzavírána ve více případech, pokud je obvyklé, že spotřebitel obsah smlouvy při jejím uzavírání podstatným způsobem neovlivňuje. Schválení typové smlouvy je podmínkou jejího používání. Při schvalování posuzují příslušné orgány soulad typové smlouvy s ustanoveními právních předpisů.

(4) Při výkonu dozoru jsou příslušné orgány oprávněny vydávat závazné pokyny k odstranění zjištěných nedostatků. V případě ohrožení života, zdraví nebo majetku jsou oprávněny pozastavit prodej výrobků nebo poskytování služeb anebo uzavřít provozovnu; tato opatření mohou za podmínek stanovených zákonem ČNR a zákonem NR SR ukládat na místě k tomu pověřené osoby.

§ 24

Pokuty

(1) Za porušení povinnosti stanovené tímto zákonem uloží orgány příslušné podle zákona ČNR a zákona NR SR prodávajícímu, výrobci, dovozci nebo dodavateli nebo osobám uvedeným v § 2 odst. 4 pokutu až do výše 500 000,- Kčs. Za opakované porušení povinnosti v průběhu jednoho roku lze ukládat pokutu až do výše 1 000 000,- Kčs.

(2) Z podnětu státního orgánu vykonávajícího dozor nad dodržováním povinností stanovených tímto zákonem nebo na jeho základě anebo z podnětu sdružení spotřebitelů či jiné právnické osoby založené k ochraně spotřebitele uloží orgány příslušné podle zákona ČNR a zákona NR SR prodávajícímu, výrobci, dovozci nebo dodavateli anebo osobám uvedeným v § 2 odst. 4, který prodal, vyrobil, dovezl nebo dodal výrobek, jehož vada způsobila újmu na životě nebo zdraví, pokutu až do výše 10 000 000,- Kčs. Stejnou pokutu uloží tomu, kdo takovou újmu způsobil vadným poskytnutím služby. Pokutu nelze uložit osobě, která prokáže, že újmě nešlo zabránit ani při vynaložení veškerého úsilí, které na něm bylo možno požadovat.

(3) Pokuty podle právního odstavce nelze uložit v případech, kdy byla uložena pokuta podle zvláštního zákona, a v případě, kdy lze uložit pokutu podle odstavce druhého.

(4) Při stanovení výše pokuty se přihlíží k charakteru protiprávního jednání a k rozsahu jeho následků.

(5) Pokud zákon ČNR nebo zákon NR SR nestanoví něco jiného, je výnos pokut uložených podle právního odstavce příjmem státního rozpočtu ČR nebo státního rozpočtu SR anebo rozpočtu obce podle toho, který orgán pokutu uložil.

(6) Pokutu podle odst. 1 lze uložit do tří let a pokutu podle odst. 2 do deseti let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo.

(7) Uložením pokuty není dotčena povinnost k náhradě škody.

ČÁST ČTVRTÁ

SDRUŽENÍ SPOTŘEBITELŮ A JINÉ PRÁVNICKÉ OSOBY ZALOŽENÉ K OCHRANĚ SPOTŘEBITELE

§ 25

Právní postavení

Právní postavení sdružení spotřebitelů a jiných právnických osob (dále jen "sdružení") k ochraně spotřebitele upravují zvláštní zákony [Zejména zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, nebo občanský zákoník.].

§ 26

Oprávnění vůči orgánům veřejné správy

(1) Sdružení jsou oprávněna činit podněty orgánům veřejné správy v souvislosti s plněním jejich úkolů podle části třetí tohoto zákona. Orgány veřejné správy, které tyto podněty obdrží, jsou povinny informovat sdružení o jejich vyřízení bez zbytečného odkladu, nejpozději však do dvou měsíců od obdržení podnětu.

(2) V rozsahu stanoveném zákonem ČNR a zákonem NR SR jsou sdružení oprávněna podílet se na tvorbě a kontrole plnění státní politiky v oblasti ochrany spotřebitele.

§ 27

Státní podpora činnosti sdružení

Za podmínek stanovených zákonem ČNR a zákonem NR SR je možno poskytnout finanční podporu sdružením na:

a) vydávání nebo vysílání hromadných informačních prostředků, které na výlučně neziskovém základě šíří objektivní informace o vlastnostech prodávaných výrobků a poskytovaných služeb a úrovni nákupních podmínek,

b) testování výrobků a služeb,

c) poradenství a výchovy spotřebitelské veřejnosti,

d) výzkum mínění spotřebitelské veřejnosti o kvalitě výrobků a služeb na úrovni nákupních podmínek,

e) úhradu poplatků za členství v mezinárodních organizacích k ochraně spotřebitele.

ČÁST PÁTÁ

SPOLEČNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

§ 28

Ochrana spotřebitele při neoprávněném podnikání

Povinnosti prodávajících, výrobců, dovozců nebo dodavatelů mají i osoby, které provozují činnosti uvedené v § 1 odst. 1 písm. b) až e) bez příslušného oprávnění.

§ 29

Vztah ke správnímu řádu

Obecné předpisy o správní řízení se nevztahují:

a) na rozhodování o mimořádných regulačních opatřeních podle § 20.

b) na rozhodování o opatřeních podle § 21 odst. 4 ukládaných k tomu pověřenými osobami na místě.

§ 30

Účinnost

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1993.

 

Důvodová zpráva

I. OBECNÁ ČÁST:

I ve vyspělých tržních ekonomikách je spotřebitel slabším subjektem trhu. Obvyklou součástí právního řádu se postupně staly úpravy, jejichž smyslem je ochrana spotřebitele. Těžiště při tom spočívá v soukromoprávní oblasti, kterou veřejnoprávní úprava doplňuje. Ochrana spotřebitele totiž vystupuje i jako veřejný zájem. Ve funkci doplňku soukromoprávní úpravy má veřejnoprávní úprava některé výhody, což vyplývá zejména z podrobení stanovených povinnosti správnímu dozoru a v naších podmínkách i z možnosti ukládat sankce za správní delikty. Význam veřejnoprávní úpravy je zvýrazněn v období přechodu k plně rozvinutému výkonnému tržnímu hospodářství.

V mezinárodním měřítku řeší problematiku ochrany spotřebitele zejména:

- rezoluce Valného shromáždění Organizace spojených národů č. 39/248 z roku 1985, o ochraně spotřebitele

- směrnice Rady Evropských společenství č. 84/450, o sblížení zákonů, nařízení a správních opatření členských států týkajících se zavádějící inzerce

- směrnice Rady Evropských společenství č. 85/374, o sblížení zákonů, nařízení a správních opatření členských států týkajících se odpovědnosti za vadné výrobky

- směrnice Rady Evropských společenství č. 87/102, o sblížení zákonů, nařízení a správních opatření týkajících se spotřebitelských úvěrů

- návrh směrnice Rady Evropského společenství č. C/90/259, o všeobecné bezpečnosti výrobků

- návrh směrnice Rady Evropských společenství č. C/90/322, o nepoctivých či nerovnoprávných doložkách ve smlouvách uzavíraných s dodavateli zboží a poskytovateli služeb

- návrh směrnice Rady Evropských společenství č. C/90/482, o odpovědnosti poskytovatelů služeb.

Předkládaný návrh zákona, který se ovšem zabývá toliko veřejnoprávní stránkou ochrany spotřebitele, je s uvedenými dokumenty slučitelný. Plná transformace obsahu těchto dokumentů do našeho práva bude vyžadovat především novelizaci občanského zákoníku. Ochrana spotřebitele je jednou z oblastí sbližování práva výslovně zmíněných v článku 69 Evropské dohody.

Současné veřejnoprávní úprava ochrany spotřebitele není dostatečná ani co do obsahu, ani co do rozsahu.

Obsahově skrovná ustanovení, která se dotýkají ochrany spotřebitele, jsou obsažena zejména v § 31 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání. Úprava je dále obsažena v několika zákonech regulujících výkon státní správy v jednotlivých odvětvích

- jedná se např. o oblast cen, technické normalizace, zkušebnictví, metrologie, hygieny nebo požární ochrany. Chybí především svobodné zakotvení takových komplexních institutů, jakými jsou poctivost nabídky a prodeje výrobků a poskytování služeb, zákaz prodeje nebezpečných výrobků nebo poskytování nebezpečných služeb či zákaz diskriminace spotřebitele. Z hlediska rozsahu v podstatě chybí ochrana mimo rámec zákona o živnostenském podnikání.

Komplexně ve vztahu k ochraně spotřebitele neřeší povinnosti podnikatelů ani zákon č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, který upravuje toliko povinnosti subjektů s monopolním nebo dominantním tržním postavením.

Návrh navazuje na zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, a to v otázkách poctivosti prodeje a informační povinnosti. S instituty zákona o cenách je plně slučitelný, neznamená jejich nepřímou novelizace.

Do určité míry, ovšem rovněž nikoli komplexně, plila ochrannou funkci ustanovení zákona ČNR č. 127/1981 Sb., o vnitřním obchodě, ve znění zákona ČNR č. 116/1988 Sb., a zákona SNR č. 130/1981 Sb., o vnitřním obchodě, ve znění zákona č. 108/1988 Sb., jakož i ustanovení provádějících předpisů vydaných na jejich základě. Tyto normy, spojené jako celek s direktivním systémem řízení ekonomiky, byly zrušeny k 1. lednu 1992.


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP