d) Vyšetřovatel MS - VB v Plzni usnesením ze dne 11. 4. 1990 sp. zn. VV - 262/90 zahájil trestní stíhání pro trestný čin podle § 127/1, 3 tr. zák. a usnesením ze dne 5. 6. 1991 vznesl obvinění pro tento trestný čin ing. Bohumilu Plátěnkovi a Františku Havlovi. Vyšetřováním bylo zjištěno, že ing. Bohumil Plátěnka jako primátor NV města Plzně uzavřel se zástupci bývalého KV KSČ v Plzni a MěV KSČ v Plzni dne 5. 2. 1990 "dohodu o majetkovém vypořádání budovy KV KSČ v Plzni" a František Havel jako vedoucí finančního odboru téhož národního výboru uzavřel s Městským výborem KSČ v Plzni smlouvy o bezplatném převodu objektu čp. 2150 v Plzni, v Pařížské ul. č. 10 v hodnotě 1,849 526,-- Kčs, budovy čp. 740 na Palackého nám. č. 20 se stavební parcelou a zahradou v hodnotě 3,113 849,-- Kčs, budovy čp. 753 na Palackého nám. č. 26 se stavební parcelou v hodnotě 1,177 582,-- Kčs a budova 739 na Palackého nám. č. 20 se stavební parcelou v hodnotě 396 384,-- Kčs z národního majetku do vlastnictví Městského výboru KSČ v Plzni. Oba obvinění jednali s vědomím, že KSČ získá z národního majetku nemovitosti v úhrnné hodnotě 6,537 341,-- Kčs, přičemž jak dohoda uzavřená obviněným Plátěnkou dne 5. 2. 1990, tak hospodářské smlouvy uzavřené obviněným Havlem dne 12. 2. 1990 byly ve vztahu k takovému následku kauzální. Předpokládané právní účinky nenastaly pro nedostatek právní subjektivity druhé smluvní strany, kterou byl Městský výbor KSČ v Plzni.

Vzhledem k právní a důkazní složitosti věci rozhodl městský prokurátor v Plzni usnesením ze dne 26. 3. 1991 o odnětí věci vyšetřovateli MS - VB v Plzni a jejím přikázání vyšetřovateli Oblastního oddělení vyšetřování při městské prokuratuře v Plzni. Vyšetřovatel prokuratury dospěl k závěru, že jsou ve věci dány podmínky pro zastavení tr. stíhání uvedené v § 172/1b) tr. řádu a zpracoval nástin usnesení o zastavení trestního stíhání. Dne 12. 6. 1991 vyslovila krajská prokuratura v Plzni s nastíněným usnesením nesouhlas a vydala pokyn ke kvalifikaci skutku, pro který jsou oba obvinění stíháni, podle § 127/1, 3 tr. zák. před novelizací, a to ve stádiu pokusu podle § 8/1 tr. zák. a k podání obžaloby na obviněné pro tento trestný čin. Proti pokynu podal vyšetřovatel námitky. O námitkách rozhodl generální prokurátor ČR usnesením ze dne 25. 8. 1991 sp. zn. IV/1 GPt 1287/90 tak, že věc odnímá vyšetřovateli OOV městské prokuratury v Plzni dr. Svobodovi a přikazuje jinému vyšetřovateli Oblastního oddělení vyšetřování městské prokuratury v Plzni, když se ztotožnil s návrhem hodnocení věci krajskou prokuraturou v Plzni. V současné době je již vyšetřování skončeno a městská prokuratura v Plzni zpracovává na obviněné obžalobu.

5. Generální ředitelé

a) Vyšetřovatel OOV okresní prokuratury v Karlových Varech usnesením ze dne 6. 3. 1990 zahájil trestní stíhání a současně vznesl obvinění ing. Petru Janečkovi pro trestný čin podle § 150/1a) tr. zák., když zjistil, že jmenovaný "jako generální ředitel Balney ČR Československých státních lázní a zřídel ČSR vydával písemné i ústní pokyny podřízeným pracovníkům organizace Čsl. státních lázní Karlovy Vary, bývalému řediteli lázní Karlovy Vary MUDr. Lubomíru Válovi a ekonomickému náměstkovi téže organizace ing. Františku Mikešovi, jakým způsobem mají být prováděny návrhy na hospodářské smlouvy o převodu majetku Čsl. státních lázní Karlovy Vary a. s. Balnex, konkrétně vily Margareta (majetek převeden smlouvou č. 1 - 12/88 - Pra - VK ke dni 1. l. 1989), mobiliáře vily Margareta (hospodářská smlouva č. 1/89 - Pra - nebyla realizována), lázeňských domů Alos, Dvořák, Jirásek pro výstavbu nového LD Dvořák (hospodářské smlouvy č. 01, 02, 03 - Pra - převod ke dni 1. 12. 1988), přičemž se jednalo o hospodářské smlouvy pro LO Karlovy Vary nevýhodné, na což bylo poukazováno jak některými odpovědnými pracovníky LO Karlovy Vary, tak i kontrolními pracovníky Čsl. státních lázní v Karl. Varech (nyní komerční banka), kdy obviněný skrytými i zjevnými výhrůžkami zejména na adresu ing. Františka Mikeše, jako ekonomického náměstka LO Karlovy Vary téhož nutil k tomu, aby nenámitkoval nevýhodnost takto uzavíraných smluv pod hrozbou ztráty funkce u LO Karl. Vary, kdy obviněný vystupoval v uvedené věci současně jako předseda správní rady a. s. Balnex, a kdy takto uzavírané smlouvy parafoval jednak jako řídící pracovník organizace majetek předávající (GŘ Balnea) a současně jako vedoucí pracovník organizace přejímající (a. s. Balnex)".

b) Obviněný ing. Bauer, bývalý generální ředitel Severočeských hnědouhelných dolů v Mostě je stíhán usnesením vyšetřovatele někdejšího oddělení vyšetřování VB Most ze dne 15. 1. 91 ČVS VV 1236/90, pro trestný čin porušování závazných pravidel hospodářského styku podle § 127 odst. 1, 2 tr. zák.

Tohoto trestného činu se měl dopustit tím, že jako generální ředitel koncernového podniku Severočeské uhelné doly sám rozhodl o tom, že bez řádných refundací budou vypláceny, a tedy i vyměřovány mzdy funkcionářům PV KSČ při k. p. DVUZ Záluží u Mostu, dnes Doly Hlubina Litvínov a CZV KSČ při GŘ SHD v letech 1980 - 1988, a to v těchto případech:

aa) Miroslav Hrubeš, nar. 16. 10. 1936 byl veden postupně jako ředitel dolu Julius III v Kopistech, pak jako inspektor pro hlubinu v r. 1981 - 1988. Ve skutečnosti předseda CZV při GŘ SHD Most. Bez refundací a mzdových prostředků ke mzdám 908 058,-- Kčs.

bb) Václav Novák, nar. 8. 9. 1934, byl veden postupně v r. 1980 - 1988 jako časoměřič, vedoucí ref. odboru kádrové a personální práce na k. c. DVUZ Záluží. Ve skutečnosti vedoucí politického kabinetu KSČ a místopředseda PV KSČ. Bylo mu vyměřeno ze mzdových prostředků dolů 402 109,-- Kčs bez refundací.

cc) Erika Přesličková, nar. 1. 6. 1937, byla vykazována jako samostatná referentka hospodářské správy k. p. DVUZ Záluží, v r. 1980 - 1988. Ve skutečnosti sekretářka PV KSČ. Na její jméno bylo z prostředků dolů bez refundací použito 344 000,- Kčs.

dd) Josef Šimon, nar. 6. 5. 1947, byl veden jako samostatný referent odboru kádrové a personální práce k. p. DVUZ Záluží v r. 1984 - 1986 a ve skutečnosti vedoucí politického kabinetu KSČ. Na jeho jméno ze mzdových prostředků dolů bylo celkem použito bez refundací 142 000,-- Kčs.

ee) Bohuslav Beníšek, nar. 12. 1. 1948, byl veden jako samostatný referent pro kádrovou a personální práci na k. p. DVUZ Záluží, v r. 1987 - 1988, ve skutečnosti vedoucí kabinetu politické výchovy PV KSČ, na jehož jméno ze mzdových prostředků dolů bylo celkem použito bez refundací 68 184,-- Kčs. Celkem za r. 1980 - 1988 v těchto případech obviněný ing. Miroslav Bauer způsobil škodu 1,944 440,-- Kčs.

V průběhu vyšetřování bylo vzneseno obvinění pro týž trestný čin i proti ing. Josefu Kulichovi, nar. 2. 9. 1932 v Praze, bývalému řediteli koncernového podniku Doly Vítězného února (dnes doly Hlubina) v Záluží okr. Most, bytem Litvínov, Zámecká čp. 201, ježto na základě ústních jednání s tehdejším generálním ředitelem koncernu SHD obv. ing. Miroslavem Bauerem, CSc. a v souladu s jeho pokyny souhlasil a rozhodoval o tom, že svým podřízeným pracovníkům k. p. DVUZ, kteří své funkce, na kterých byli vykazováni v pracovním poměru v zaměstnání, ve skutečnosti nevykonávali, nýbrž pracovali v orgánech bývalé Komunistické strany Československa (KSČ) na pracovištích, a to Miroslav Hrubeš od počátku r. 1981 do 1. 4. 1985, vedený jako ředitel dolu Julius III, ve skutečnosti předseda celozávodního výboru (CZV) KSČ na generálním ředitelství (GŘ) koncernu SHD a dále v období 1981 1989 Václav Novák, Josef Simon, Bohuslav Beníšek, pracovníci kádrového a personálního odboru k. p. DVUZ, ve skutečnosti postupně po sobě vedoucí kabinetu politické výchovy podnikového výboru (PV) KSČ na k. p. DVUZ a Václav Novák též místopředseda tohoto PV KSČ a Erika Přesličková, referentka hospodářské správy útvaru ředitele k. p. DVUZ, ve skutečnosti sekretářka předsedy zmíněného PV KSČ, poskytli z prostředků k. p. DVUZ mzdu celkem ve výši 1,438 238,-- Kčs bez požadování refundací této mzdy od územních orgánů KSČ, v rozporu s obecně závaznými právními předpisy a způsobil tak, že KSČ získala v této výši na úkor k. p. DVUZ neoprávněný prospěch.

Vyšetřování této věci, která je skutkově obtížná, si vyžaduje výslechu desítek svědků ke zjištění skutečného stavu věci a opatření listinných důkazů. Dosavadním vyšetřováním je zatím zjištěn následek trestného činu, výše škody, problémem jsou však mnohočetné rozpory mezi obhajobou obou obviněných a výslechy svědků.

Teprve po zjištění skutečného stavu věci bude možno posoudit, zda a do jaké míry se této trestní věci uplatní účinky intertemporálního ust. § 16 odst. 1 tr. zák. s důsledky, které by z toho mohly vyplynout se zřetelem na ust. § 11 odst. 1 písm. a) tr. zák. se zřetelem na použití čl. 4 písm. a) amnestie prezidenta republiky z 1. 1. 1990.

6. Vedoucí pracovníci justice

Vyšetřovatelem oddělení vyšetřování GP ČR pod sp. zn. IV/3 Vg 1/90 bylo dne 26. 2. 1990 zahájeno trestní stíhání a dne 24. 7. 1990 vzneseno obvinění akademiku Jánu Pješčakovi pro trestný čin zneužívání pravomoci veřejného činitele podle § 158 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. c) tr. zák. Trestné činnosti se dopustil tím, že jako generální prokurátor ČSSR poté, kdy bylo dne 18. 5. 198B na GP ČSSR doručeno trestní oznámení ing. T. Hradílka a R. Berezy na Vasila Bižaka pro tr. čin vlastizrady a zapsáno do rejstříku pod sp. zn. VIII FGPn 111/88 toto sice převzal, avšak nevyřídil, tr. oznámení bylo ztraceno, a tím zmařil případné trestné stíhání V. Bižaka a zpochybnil jméno prokuratury jako orgánu dohlížejícího na zachovávání a dodržování práv občanů.

Dne 17. 9. 1990 bylo zahájeno trestní stíhání ve věci podle § 160/1 tr. ř. pro trestný čin zneužívání pravomoci veřejného činitele podle § 158/1b) tr. zák. a dne 11. 1. 1991 vzneseno obvinění akademiku Pješčakovi pro citovaný tr. čin, neboť v době od května 1988 do konce r. 1989 jako generální prokurátor ČSSR rozhodl ve čtyřech případech, podléhajících vojenské soudní pravomoci (tr. věc kpt. Štola, popr. Jirků a spol., npor. Palkovského a plk. ing. Kneuse) a v jednom případě podléhající civilní soudní pravomoci (tr. věc proti obv. mlad. K. Ševčíkovi) nezákonnými pokyny o vyřízení těchto věcí ve prospěch uvedených pachatelů, což bylo následně konstatováno NS ČSFR na základě stížnosti pro porušení zákona.

V průběhu vyšetřování bylo provedeno rozsáhlé dokazování k výslechu obviněného mohlo být přistoupeno až po vypracování znaleckých posudků z oboru zdravotnictví - kardiologie a neurologie - vzhledem ke zdravotnímu stavu obviněného.

V současné době se obviněný seznamuje s výsledky vyšetřování. Vzhledem k tomu, že spis obsahuje 8 000 stran a též s ohledem na předpokládané návrhy obviněného na doplnění dokazování lze předpokládat, že vyšetřování bude ukončeno do konce r. 1991.

7. Vyšetřování vedená "ve věci"

Usnesením vyšetřovatele oddělení vyšetřování VB OS VB v Hradci Králové ČVS: VV 846/90 ze dne 14. 12. 1990 bylo podle § 160/1 tr. ř. zahájeno trestní stíhání ve věci neoprávněného přidělování bytů ve státním zájmu mim o pořadník u Městského národního výboru v Hradci Králové v období let 1987 - 1989, a to různým funkcionářům politického a veřejného života, významným sportovcům a dokonce administrativním pracovníkům aparátu OV a KV KSČ, přičemž byty byly přidělovány bez splnění podmínek požadovaném vl. nařízením č. 36/1969 Sb. zák. č. 41/64 Sb. o hospodaření s byty. Ve věci je spatřován trestný čin zneužívání pravomoci veřejného činitele dle § 158/1a) tr. zák. Vyšetřování není dosud ukončeno. Ve věci je nutno vyslýchat značné množství osob, vyhodnotit listinný materiál. V současné době došlo ke ztížení situace v tom, že ve věci je vyslýchána i současná prokurátorka okresní prokuratury v Hradci Králové JUDr. Dvořáčková, která v kritickém období zastávala funkci předsedkyně VLK. Podezřelé osoby totiž se hájí tvrzením, že ke všem transakcím s byty dávala souhlas, což jmenovaná popírá. Mimo jiné ze spáchání tr. činnosti je podezřelý i JUDr. Jaromír Koutník, bývalý předseda MěNV v Hradci Králové, ing. Miroslav Brož, bývalý vedoucí bytového odboru a ing. Rudolf Šikula, který tuto funkci zastával do léta letošního roku. Všichni jmenovaní popírají vědomost o porušování platných předpisů. Prozatím se nepodařilo zajistit důkazy, které by odůvodňovaly obvinění proti jednotlivým osobám. Řízení není ukončeno.

 

II. Informace o tr. stíhání a jeho výsledcích ve vybraných tr. věcech ve Slovenské republice a o opatřeních ve věcech podezření z neoprávněného obohacování býv. funkcionářů stranických a státních orgánů a vedoucích hospodářských pracovníků v Slovenské republice

Prof. JUDr. Peter Colotka, CSc., nar. 10. 1. 1925, bývalý předseda vlády SSR, na kterého krajský prokurátor v Bratislavě podal dne 15. 7. 1991 pod sp. zn. 2 Kv 54/89 Obvodnímu soudu Bratislava I obžalobu pro trestný čin krádeže podle § 247 odst. 1, odst. 3 tr. zák. a další tr. činy, které spáchal tak, že

1/ v přesně nezjištěný den začátkem roku 1986 v Bratislavě, objektu Úřadu vlády SSR v rozporu s oprávněními předsedy vlády SSR, poté, co do zápisu o výsledku periodické inventarizace hospodářských prostředků Úřadu vlády SSR zjistil, že dílo Ludovíta Fullu "Dedinská madonna", rok výroby 1973, rozměrů 200 x 140 cm, evidované v majetku Úřadu vlády SSR pod číslem 0141, které dostal v měsíci leden 1985 jako dar, je majetkem Úřadu vlády SSR, toto nevrátil majiteli, ponechal si jej pro vlastní potřebu a získal tak neoprávněný majetkový prospěch ve výši 180. 000,- Kčs;

- v přesně nezjištěný den měsíce březen 1986 v Bratislavě, v objektu Úřadu vlády SSR, v rozporu s oprávněními předsedy vlády SSR, v rozporu s vyhláškou FMF č. 156/75 Sb. a vyhláškou FMF č. 90/84 Sb. o správě národního majetku, daroval vedoucímu Úřadu vlády SSR Ing. Danielu Matejkovi z majetku Úřad vlády SSR obraz Jána Hály "Kosec", olej, plátno, rozměrů 73 x 100 cm, inventárního čísla 039, čímž Úřadu vlády SSR vznikla škoda ve výši 14. 700,- Kčs;

2/ v přesně nezjištěný den roku 1972 v Bratislavě, v rozporu s oprávněními předsedy vlády SSR, v rozporu se zákonem SNR č. 109/61 Sb. o muzeích a galeriích, vyhláškou MF ČSSR č. 104/66 Sb. o správě národního majetku, vyhláškou FMF č. 156/75 Sb. o správě národního majetku, směrnicemi pro správu sbírek v muzeích a galeriích MK SSR č. 8136/1972 vydal pokyny ministru kultury SSR Miroslavu Válkovi k zajištění a předložení obrazu od národního umělce Martina Benku za účelem jeho darování generálnímu tajemníkovi ÚV KSČ JUDr. Gustávu Husákovi, představiteli vlády SSR, SNR a ÚV KSS, přičemž v přesně nezjištěném dnu začátkem měsíce leden 1973 na základě pokynu Miroslava Válka pracovníci MK SSR zapůjčili od Slovenského národního muzea Etnografického ústavu Martin obraz národního umělce Martina Benku "Zima - mrzne", rok vzniku 1930, olej na plátně, rozměrů 80 x 95,5 cm, ev. číslo B 82, který byl v měsíci leden 1973 darován jako společný dar představitelů vlády SSR, SNR a ÚV KSS JUDr. Gustávu Husákovi a Slovenskému národnímu muzeu Etnografického ústavu Martin takto vznikla škoda ve výši 90.000,- Kčs;

- v přesně nezjištěný den začátkem roku 1973 v Bratislavě, v rozporu s oprávněními předsedy vlády SSR, v rozporu se zákonem SNR č. 104/66 Sb. o správě národního majetku, vyhlášky FMF č. 156/75 Sb. o správě národního majetku, směrnicemi pro správu sbírek v muzeích a galeriích MK SSR č. 8136/72 vydal ministru kultury SSR Miroslavu Válkovi zajistit a předložit obraz od národního umělce Martina Benku za účelem jeho darování vlády SSR, SNR a ÚV KSS, přičemž dne 28. 3. 1973 na základě pokynu Miroslava Válka, pracovníci MK SSR zapůjčili na revers č. 10/1973 ze Slovenského národního muzea Etnografického ústavu Martin obraz národního umělce Martina Benku "Verní rodu - Slovensko", rok vzniku 1943, olej na plátně, rozměrů 81 x 95,5 cm, ev. číslo B 209, který byl v měsíci duben 1973 darován jako společný dar představitelů vlády SSR, SNR a ÚV KSS Jozefu Lenártovi a Slovenskému národnímu muzeu Etnografického ústavu Martin takto vznikla škoda ve výši 70.000,- Kčs

3/ - dne 31. ledna 1985 v Bratislavě, v objektu Úřadu vlády SSR, v rozporu s oprávněními předsedy vlády SSR, v rozporu se směrnicemi FMF o hospodaření s prostředky na pohoštění, občerstvení a dary ve státních orgánech č. V/2-15 200/76 z 15. 7. 1976, dal příkaz uhradit fakturu správě zařízení Úřadu vlády SSR č. 13/85 ve výši 129.871,64 Kčs přesto, že uhrazená částka byla fakturována za spotřebu potravin, lihovin a cigaret při oslavách jeho 60. narozenin, přičemž k úhradě faktury došlo dne 15. 2. 1985 a Úřadu vlády SSR takto vznikla škoda ve výši 129.871,64 Kčs

4/ - v přesně nezjištěný den roku 1977 v Bratislavě, v rozporu s oprávněními předsedy vlády SSR, v rozporu se zákonem SNR č. 109/61 Sb. o muzeích a galeriích, vyhláškou MF ČSSR č. 104/66 Sb., vyhláškou FMF č. 156/75 Sb. o správě národního majetku, směrnicemi pro správu sbírek v muzeích a galeriích MK SSR č. 8136/1972, vydal pokyn ministru kultury SSR Miroslavu Válkovi k zajištění obrazu od národního umělce Martina Benku ze sbírkového fondu muzeí a galerií za účelem jeho darování tajemníkovi ÚV KSČ Vasilu Bižakovi představiteli vlády SSR, SNR a ÚV KSS, přičemž v přesně nezjištěném dnu měsíce červen 1977 na základě pokynu Miroslava Válka pracovníci MK SSR zapůjčili na revers č. 16/77 od Slovenského národního muzea Etnografického ústavu Martin obraz národního umělce Martina Benku "Pod Kriváňom", rok vzniku 1934, olej na plátně, rozměrů 95,5 x 80 cm, ev. č. B 88, který byl v měsíci srpen 1977 představiteli vlády SSR, SNR, ÚV KSS darován Vasilu Bižakovi a Slovenskému národnímu muzeu Etnografického ústavu Martin vznikla takto škoda nejméně 90.000,- Kčs

5/ - v přesně nezjištěný den v měsíci leden 1975 v Bratislavě, v rozporu s oprávněními předsedy vlády SSR, v rozporu se zákonem SNR č. 109/61 Sb. o muzeích a galeriích, vyhláškou MF ČSSR č. 104/66 Sb. o správě národního majetku, vyhláškou FMF č. 156/75 Sb. o správě národního majetku, směrnicemi pro správu sbírek v muzeích a galeriích MK SSR č. 8136/1972 odsouhlasil ministru kultury SSR Miroslavu Válkovi odnětí obrazu národního umělce Martina Benku "Hubárky zo Sliača", rok vzniku 1943, olej na plátně, rozměrů 81 x 95,5 cm, ev. č. B 96 od ÚV KSS v Bratislavě, kde se obraz nacházel po zapůjčení ze Slovenského národního muzea Etnografického ústavu Martin od roku 1966, za účelem jeho darování tajemníkovi ÚV KSS Miroslavu Hruškovičovi představiteli vlády SSR, SNR a ÚV KSS a Slovenskému národnímu muzeu Etnografického ústavu Martin takto vznikla škoda ve výši nejméně 80.000,- Kčs

6/ v přesně nezjištěný den měsíce leden 1983 v Bratislavě, v objektu Úřadu vlády SSR, v rozporu s oprávněními předsedy vlády SSR, v rozporu se zákonem SNR č. 109/61 Sb. o muzeích a galeriích, vyhláškou MF ČSSR č. 104/66 Sb. o správě národního majetku, vyhláškou FMF č. 156/75 Sb. o správě národního majetku, směrnicemi pro správu sbírek v muzeích a galeriích MK SSR č. 3771/1982, telefonicky požádal ředitele Oravské galerie v Dolním Kubíně Ctibora Belana o předložení kolekce obrazů ze sbírkového fondu Oravské galerie za účelem výběru daru pro prezidenta ČSSR JUDr. Gustáva Husáka, z kterých po předložení se souhlasem Ctibora Belana si ponechal obraz národního umělce Martina Benku "Na sená na Podsuchej", olej, plátno rozměrů 64,5 x 85 cm, ev. č. OG-0-544, který byl dne 10. ledna 1983 darován JUDr. Gustávu Husákovi představiteli vlády SSR a Oravské galerii v Dolním Kubíně takto vznikla škoda ve výši nejméně 80. 000,- Kčs

7/ - v přesně nezjištěný den měsíce únor 1981 v Bratislavě v objektu Úřadu vlády SSR, v rozporu s oprávněními předsedy vlády SSR, v rozporu s vyhláškou FMF č. 156/75 Sb. a v rozporu s vyhláškou MF ČSSR č. 104/66 Sb. daroval ministru financí SSR Ing. Františku Mišejemu z majetku Úřadu vlády SSR obraz Jána Mudrocha "Kytica s husžami", olej, plátno, rozměrů 59 x 69 cm, inv. čísla 019, čímž Úřadu vlády SSR vznikla škoda ve výši nejméně 32.000,- Kčs

8/ - v přesně nezjištěný den měsíce duben 1985 v Bratislavě, v objektu Úřadu vlády SSR, v rozporu s oprávněními předsedy vlády SSR, v rozporu s vyhláškou FMF č. 156/75 Sb. a vyhláškou FMF č. 90/84 Sb. o správě národního majetku, daroval ministru zemědělství SSR Ing. Jánovi Janovicovi, CSc. z majetku Úřadu vlády SSR obraz Jána Hálu "Strakuža", olej, plátno, rozměrů 59 x 69 cm, inv. čísla 019, čímž Úřadu vlády SSR vznikla škoda ve výši nejméně 32.000,- Kčs.

JUDr. Ján Pješčák, DrSc., nar. 10. 2. 1925, bývalý ministr spravedlnosti SSR a generální prokurátor ČSSR, na kterého městsky prokurátor v Bratislavě podává obžalobu pro trestný čin zneužívání pravomoci veřejného činitele podle § 158 odst. 1, písm. a), c), odst. 2 písm. c) tr. zák., který spáchal tak, že

1/ od přesně nezjištěného dne v roce 1985 do měsíce duben 1988 jako ministr spravedlnosti SSR v Bratislavě v úmyslu poskytnout neoprávněnou ochranu stranickým a státním představitelům, kteří se měli neoprávněně obohacovat v souvislosti s trestnou činností Stanislava Babinského a v úmyslu zabránit důslednému prověření těchto skutečností, v průběhu trestního řízení proti Stanislavu Babinskému jakož i v době výkonu jeho trestu odnětí svobody, v rozporu se zákonem o výkonu trestu odnětí svobody, s Řádem pro výkon vazby a s Řádem pro výkon trestu odnětí svobody, nařídil odpovědným pracovníkům Sboru nápravné výchovy, a to náčelníkovi Ústavu pro výkon vazby v Bratislavě Kamilu Čapkovičovi, hlavnímu kontrolóru operativní skupiny ministra spravedlnosti SSR JUDr. Vladimíru Antalíkovi a zástupci náčelníka ÚSNV Leopoldov Viliamu Zlámalovi, aby dopisy Stanislava Babinského, které bude z vazby a výkonu trestu odnětí svobody psát stranickým a státním orgánům a v kterých bude uvádět skutečnosti o neoprávněném obohacování se různých funkcionářů, nezasílali adresátům, ale je předložili jemu, což uvedené osoby i dělaly, přičemž po seznámení se s obsahem dopisů, fotokopie těchto dopisů prostřednictvím JUDr. Vladimíra Antalíka zaslal minimálně ve třech až čtyřech případech, kromě jiných i těm funkcionářům, kteří měli mít neoprávněný prospěch z trestné činnosti Stanislava Babinského a byli podezřelí ze spáchání trestné činnosti, a to tehdejšímu předsedovi vlády SSR prof. JUDr. Petrovi Colotkovi, CSc. a tehdejšímu vedoucímu oddělení státní administrativy ÚV KSS v Bratislavě RSDr. Ladislavovi Sádovskému a dne 27.6. 1987 v Bratislavě, poté, co Stanislav Babinský v průběhu odvolacího řízení předložil Nejvyššímu soudu SSR sešit v zeleném obalu, který obsahoval skutečnosti o neoprávněném obohacování se stranických a státních představitelů a který žádal odevzdat jeho rodinným příslušníkům jako podklad k podání mimořádného opravného prostředku, protiprávně nařídil svým podřízeným, aby mu sešit odevzdali, což také udělali a tento si protiprávně ponechal

2/ dne 6. 6. 1988 v Praze jako generální prokurátor ČSSR poté, co se dozvěděl, že orgány této prokuratury prověřují podezření ze spáchání majetkové trestné činnosti bývalého generálního prokurátora SSR JUDr. Martina Kováče, které se měl dopustit v souvislosti s trestnou činností Stanislava Babinského, protiprávně nařídil staršímu prokurátorovi GP ČSSR Vratislavovi Cimrovi, aby v prověřování dále nepokračoval, i když věděl, že tato věc je z hlediska zjištění skutkového stavu neobjasněná

3/ od měsíce květen 1988 do 12. 12. 1989 v Praze, tj. v době, kdy vykonával funkci generálního prokurátora ČSSR, vědíc o tom, že příslušné státní orgány činné v trestním řízení nevyvodily odpovědnost ve smyslu právních předpisů vůči politických a státním představitelům, kteří se neoprávněně obohacovali z tr. činnosti Stanislava Babinského, tyto skutečnosti mu byly známy ještě z období vykonávání funkce ministra spravedlnosti SSR, po nástupu do funkce generálního prokurátora ČSSR byl v této věci nečinný a nezajistil, aby vůči uvedeným osobám podezřelým ze spáchání trestné činnosti byla vyvozena odpovědnost.

Vyšetřování v této věci bylo skončeno dne 19. 9. 1991, kdy byl spis předložen prokurátorovi s návrhem na konečné opatření. Vzhledem na rozsah spisového materiálu se zpracování obžaloby předpokládá ve lhůtě do 14 dnů.

 

INFORMACE

o uskutečněných opatřeních ve věcech neoprávněného obohacování se bývalých funkcionářů stranických a státních orgánů a vedoucích pracovníků hospodářských organizací

1. Stanislav Babinský

Zvláštní skupina vyšetřovatelů a pracovníků kriminální služby na úrovni Západoslovenského kraje pokračovala od počátku roku 1990 ve vyšetřování skutečností oznamovaných Stanislavem Babinským. Stanislav Babinský v průběhu trestního řízení postupně uváděl větší počet funkcionářů z účasti na vlastní trestné činnosti, za níž byl právoplatně odsouzený. Byly soustředěny všechny dostupné informace z průběhu trestního řízení a dále jeho mnohá podání a osobní písemné poznámky v sešitech.

Od samého počátku se v koncepci postupu vycházelo z toho, že největší překážkou při objektivizování oznámení Stanislava Babinského je zejména časový odstup od spáchání jednotlivých sdělovaných činů (léta 1970 - 1984). V úvahu se proto brala promlčecí doba ve smyslu § 67 tr. zák., po jejímž uplynutí dochází k zániku trestného činu. Proto bylo uloženo pracovníkům kriminální služby prověřovat též novější poznatky a zjišťovat, zda uváděné osoby se nedopustily stejného nebo přísnějšího trestného činu v pozdějším období, což by mohlo vést k přerušení promlčení trestného stíhání.

Objektivně zjištěné pravdivé skutečnosti o protiprávním jednání osob uváděných Stanislavem Babinským mohly být reálnější v období základního trestního řízení proti Stanislavu Babinskému v letech 1984 - 1986. Tehdy byly dostupné listinné a věcné důkazy. V současnosti byla většina dokumentů skartována, projevovala se neochota svědků a neochota kontrolních orgánů provádět revize. V průběhu roku 1990 došlo k amnestii prezidenta ČSFR, došlo ke změně trestního zákona, obzvláště pokud jde o zákonné vysvětlení pojmu veřejný činitel, pojmů značná škoda a škoda velkého rozsahu. Toto všechno museli vyšetřovatelé při konečném rozhodování brát v úvahu a zohlednit. V konečném důsledku proto v jednotlivých případech vyšetřovatelé trestní stíhání zastavili nebo oznámení Stanislava Babinského odložili.

Při vymáhání nároků na náhradu škody část bývalých funkcionářů způsobenou škodu dobrovolně uhradila nebo došlo k dobrovolnému vydání věcí, které drželi neprávem. V ostatních případech prokurátor poučil poškozené o právu vymáhat nepromlčené pohledávky v občanskoprávním řízení.

2. JUDr. Peter Colotka

V průběhu výše uváděného vyšetřování m. j. Stanislavem Babinským uváděných skutečností se objasňovaly též údaje o krádežích obrazů z Oravské galerie. Byly provedeny četné kontrolní akce i v jiných institucích. Vyhodnocením zjištěných skutečností se potvrdilo podezření o nezákonném vynětí cenných obrazů z majetkové evidence sbírkových fondů národních kulturních institucí na pokyn tehdejšího předsedy vlády SSR JUDr. Petra Colotky. Obrazů bylo použito jako darů pro mnohé čelné funkcionáře KSČ a státu.

Krajský prokurátor v Bratislavě podává obžalobu na JUDr. Petra Colotku. Jejím předmětem, kromě skutku o použití 129.871,- Kčs na úhradu nákladů na pohoštění při oslavách jeho 60. narozenin v lednu 1987 v rozporu s platnými předpisy, kterýžto skutek se posuzuje jako tr. čin zpronevěry současně s tr. činem zneužívání pravomoci veřejného činitele, byly zjištěny případy obohacování se funkcionářů nejcennějšími obrazy. Je to pět obrazů Martina Benky ze sbírkového fondu Slovenského národního muzea, Etnografického ústavu v Martině a ze sbírkového fondu Oravské galerie, které byly darovány Gustavu Husákovi, Jozefu Lenártovi, Miloslavu Hruškovičovi, Vasižu Nižakovi.

Z majetku Úřadu vlády SSR dal vyjmout tři obrazy od Jána Mudrocha a Jána Hály a daroval je Františku Mišejovi, Jánu Janovicovi a vedoucímu Úřadu vlády SSR Danielu Matejkovi. Mimo to si JUDr. Peter Colotka ponechal jako dar gobelín vyrobený podle díla źudovíta Fully "Vesnická madona" (Dedinská madona); tato díla nechal proplatit z dispozičního fondu předsedy vlády SSR.

V průběhu přípravného řízení byly obrazy dobrovolně vydány a bude zabezpečeno jejich vrácení do sbírkových fondů.

3. JUDr. Ján Pješčak

Vyšetřovatel Městské prokuratury v Bratislavě od 27. 3. 1990 v samostatném řízení zjišťoval odpovědnost pracovníků činných v tr. řízení, kteří v základním tr. řízení proti Stanislavu Babinskému procesně zavčasu nezabezpečili možné důkazy o skutcích, týkajících se korupce funkcionářů a neučinili zavčasu zákonná opatření na vyvození tr. odpovědnosti též vůči nim, nýbrž podali obžalobu na Stanislava Babinského pro skutky oddělené od činů korupce funkcionářů a tím tyto činy procesně včas nebyly objasněny a nezabezpečily se všechny možné důkazy, čímž byl později znemožněn jejich trestný postih, najmě též v důsledku uplynutí promlčecí lhůty a zániku trestnosti.

Vyšetřovatel rozsáhlým dokazováním zjišťoval zejména odpovědnost krajského prokurátora JUDr. Mikuláše Peleše, generálních prokurátorů SSR JUDr. Martina Kováče (ve funkci byl do března 1986) a JUDr. Pavla Kise. Jejich společná obhajoba, která nebyla vyvrácena, je taková, že do konce roku 1985 nebyl ani dostatek poznatků, ale zejména důkazů o korupci funkcionářů. Stanislav Babinský začal podrobněji uvádět některé skutečnosti o korupci funkcionářů ve výpovědi koncem září 1985. Z revize na ONV v Dolním Kubíně a z jiných důkazů se prokazovala tr. činnost okresním funkcionářům Pavlu Kymanovi a Juraji Murinovi. JUDr. Martin Kováš koncem r. 1985 vystupoval proti jejich vazebnímu tr. stíhání. Tehdejší federální generální prokurátor JUDr. Ján Feješ pohrozil odnětím věci a teprve poté došlo po dvouměsíčních průtazích k jejich vzetí do vazby.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP