FEDERÁLNÍ SHROMÁŽDĚNÍ ČESKÉ A SLOVENSKÉ FEDERATIVNÍ REPUBLIKY 1990
VI. v. o.
234
Vládní návrh
Zákon
ze dne .......... 1990
o cenách
Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně:
ČÁST I
OBECNÁ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět úpravy
(1) Zákon se vztahuje na uplatňování, regulaci a kontrolu cen výrobků, výkonů, prací a služeb (dále jen "zboží") pro tuzemský trh, včetně cen zboží z dovozu a cen zboží určeného pro vývoz.
(2) Cenou je peněžní částka sjednaná při nákupu a prodeji zboží nebo vytvořená pro ocenění k jiným účelům [Např. Zákon č. 73/1952 Sb., o dani z obratu, ve znění zákona č. 107/1990 Sb. Zákon Slovenské národní rady č. 139/1984 Sb., o notářských poplatcích, ve znění zákona Slovenské národní rady č. 192/1990 Sb. Zákon České národní rady č. 146/1984 Sb., o notářských poplatcích ve znění zákona České národní rady č. 201/1990 Sb.].
(3) Postup podle tohoto zákona platí i pro převody práv a dále též pro převody a přechody vlastnictví k nemovitostem včetně užívacích práv k nemovitostem, jejichž ceny se sjednávají podle zvláštních předpisů [Např. Vyhláška federálního ministerstva financí, ministerstva financí České socialistické republiky, ministerstva financí Slovenské socialistické republiky, Českého cenového úřadu a Slovenského cenového úřadu č. 47/1978 Sb., o prodeji bytů z národního majetku občanům a o finanční pomoci při modernizaci zakoupených bytů, ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška ministerstva financí, cen a mezd České socialistické republiky č. 182/1988 Sb., o cenách staveb, pozemků, trvalých porostů, úhradách za zřízení práva osobního užívání pozemků a náhradách za dočasné užívání pozemků, ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb.
Vyhláška ministerstva financí, cen a mezd Slovenské socialistické republiky č. 205/1988 Sb., o cenách staveb, pozemků, trvalých porostů, úhradách za zřízení práva osobního užívání pozemků a náhradách za dočasné užívání pozemků, ve znění vyhlášky č. 289/1990 Sb.].
(4) Zákon se nevztahuje na odměny, úhrady, poplatky, náhrady škod a nákladů, úroky a tarify mezinárodní dopravy a spojů, upravené zvláštními předpisy [Zákon Slovenské národní rady č. 139/1984 Sb., o notářských poplatcích, ve znění zákona Slovenské národní rady č. 192/1990 Sb.
Zákon České národní rady č. 146/1984 Sb., o notářských poplatcích, ve znění zákona České národní rady č. 201/1990 Sb.
Vyhláška federálního ministerstva financí, ministerstva financí, cen a mezd České socialistické republiky a ministerstva financí, cen a mezd Slovenské socialistické republiky č. 231/1988 Sb., o správních poplatcích, ve znění změn a doplňků.
Vyhláška Státní banky československé č. 31/1990 Sb., o odměnách za poskytování peněžních služeb.
Vyhláška ministerstva spravedlnosti Slovenské republiky č. 240/1990 Sb., o odměnách advokátů za poskytování právní pomoci.
Vyhláška ministerstva spravedlnosti České republiky č. 270/1990 Sb., o odměnách advokátů a komerčních právníků za poskytování právní pomoci.].
(5) Zákon vymezuje práva a povinnosti právnických a fyzických osob, federálních ústředních orgánů státní správy a příslušných orgánů republik při uplatňování, regulaci a kontrole cen.
(6) V případech, kdy je trh ohrožen účinky omezení hospodářské soutěže nebo to vyžaduje mimořádná tržná situace, mohou federální ústřední orgány státní správy nebo příslušné orgány republik usměrnit tvorbu cen podle tohoto zákona (regulace cen).
(7) Ústřední orgány státní správy oprávněné k regulaci cen podle tohoto zákona (dále jen "cenové orgány") jsou určeny zvláštními předpisy [Zákon č. 194/1988 Sb., o působnosti federálních ústředních orgánů státní správy, ve znění zákona č. 297/1990 Sb.] [Zákon České národní rady č. 134/1973 Sb., o působnosti orgánů České socialistické republiky v oblasti cen, ve znění pozdějších předpisů. Zákon Slovenské národní rady č. 135/1973 Sb., o působnosti orgánů Slovenské socialistické republiky v oblasti cen, ve znění pozdějších předpisů.].
(8) Zvláštní předpisy určují, které další orgány (dále jen "místní orgány") [Zákon České národní rady č. 134/1973 Sb., o působnosti orgánů České socialistické republiky v oblasti cen, ve znění pozdějších předpisů. Zákon Slovenské národní rady č. 135/1973 Sb., o působnosti orgánů Slovenské socialistické republiky v oblasti cen, ve znění pozdějších předpisů.] jsou oprávněny regulovat ceny způsobem stanoveným tímto zákonem.
§ 2
Sjednávání ceny
(1) Cena se sjednává pro zboží vymezené názvem, jednotkou množství a kvalitativními a dodacími nebo jinými podmínkami sjednanými dohodou stran, popřípadě číselným kódem příslušné jednotné klasifikace, pokud tak stanoví zvláštní předpis [Vyhláška Ústřední komise lidové kontroly a statistiky č. 71/1965 Sb., o zavedení a využívání jednotné klasifikace průmyslových oborů a výrobků a jednotné klasifikace výrobků v zemědělství a lesnictví. Vyhláška Federálního statistického úřadu č. 114/1972 Sb., o zavedení a využívání jednotné klasifikace výkonů. Vyhláška Federálního statistického úřadu č. 124/1980 Sb., o jednotné klasifikaci stavebních objektů a stavebních prací výrobní povahy. Vyhláška Federálního statistického úřadu č. 117/1981 Sb., o zavedení a využívání jednotné klasifikace průmyslových prací výrobní povahy.] (dále jen "určené podmínky"). Podle určených podmínek mohou být součástí ceny zcela nebo zčásti náklady pořízení, zpracování a oběhu zboží, zisk, příslušná daň [Zákon č. 73/1952 Sb., o dani z obratu, ve znění zákona č. 107/1990 Sb.] a clo [Nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 228/1988 Sb., kterým se vydává celní sazebník obchodního zboží.].
(2) Dohoda o ceně je dohoda o výši ceny nebo o způsobu, jakým bude cena vytvořena za podmínky, že tento způsob cenu dostatečně určuje. Dohoda o ceně vznikne také tím, že kupující zaplatí před převzetím nebo bezprostředně po převzetí zboží cenu ve výši požadované prodávajícím.
(3) Prodávající nesmí zneužívat svého hospodářského postavení [Zákon č. /1990 Sb., o ochraně hospodářské soutěže.] k tomu, aby získal nepřiměřený hospodářský prospěch prodejem za sjednanou cenu zahrnující neoprávněné náklady nebo nepřiměřený zisk. Kupující nesmí zneužívat svého hospodářského postavení [Zákon č. /1990 Sb., o ochraně hospodářské soutěže.] k tomu, aby získal nepřiměřený hospodářský prospěch nákupem za sjednanou cenu výrazně nedosahující oprávněných nákladů.
ČÁST II
REGULACE CEN
§ 3
(1) Regulací cen se rozumí stanovení nebo přímé usměrňování výše cen cenovými orgány a místními orgány.
(2) Rozhodnutí cenových orgánů a místních orgánů podle tohoto zákona jsou závazná pro okruh adresátů, který je v nich vymezen.
§ 4
Způsoby regulace cen
(1) Způsoby regulace cen podle tohoto zákona jsou
a) stanovení cen (dále jen "úředně stanovené ceny")
b) usměrňování vývoje cen v návaznosti na věcné podmínky (dále jen "věcné usměrňování cen")
c) usměrňování cenových pohybů v čase (dále jen "časově usměrňované ceny")
d) cenové moratorium.
(2) Způsoby regulace cen lze účelně spojovat.
§ 5
Úředně stanovené ceny
(1) Úředně stanovené ceny jsou ceny určeného druhu zboží stanovené cenovými orgány jako maximální, pevné nebo minimální, nebo místními orgány jako maximální.
(2) Maximální cena je cena, kterou není přípustné překročit.
(3) Pevná cena je cena, kterou není přípustné změnit.
(4) Minimální cena je cena, kterou není přípustné snížit.
(5) Maximální, pevné nebo minimální ceny platí pro všechny prodávající a kupující určeného druhu zboží a jejich uplatnění mohou cenové orgány nebo místní orgány omezit dalšími věcnými, popřípadě časovými podmínkami. Cenové orgány mohou stanovit u stejného zboží souběžně maximální a minimální cenu.
§ 6
Věcné usměrňování cen
(1) Věcné usměrňování cen spočívá ve stanovení podmínek cenovými orgány pro sjednání cen. Tyto podmínky jsou
a) maximální rozsah možného zvýšení ceny zboží ve vymezeném období, nebo
b) maximální podíl, v němž je možné promítnout do ceny zvýšení cen určených vstupů ve vymezeném období, nebo
c) závazný postup při tvorbě ceny nebo při její kalkulaci.
(2) Tento způsob regulace cen platí pro všechny prodávající a kupující určeného druhu zboží.
§ 7
(1) Jestliže pro smlouvy platí ceny, které jsou v rozporu s úředně stanovenými cenami podle § 5 nebo s věcným usměrňováním cen uplatněným podle § 6 po vzniku smluv, smluvní strany jsou povinny sjednat ceny odpovídající novým úředně stanoveným cenám nebo uplatněnému způsobu věcného usměrňování cen tak, aby vstoupily v platnost nejpozději do tří měsíců od účinnosti rozhodnutí o úředně stanovených cenách nebo o věcném usměrňování cen.
(2) Je-li úředně stanovená pevná nebo minimální cena nebo cena odpovídající uplatněnému způsobu věcného usměrňování cen vyšší než cena v uzavřených smlouvách, smí prodávající ve lhůtě podle odstavce l odstoupit od smlouvy, jestliže kupující nesouhlasí se zvýšením ceny v souladu s uplatněnou regulací cen.
(3) Je-li úředně stanovená pevná nebo maximální cena nebo cena odpovídající uplatněnému způsobu věcného usměrňování cen nižší než cena v uzavřených smlouvách, smí kupující ve lhůtě podle odstavce 1 odstoupit od smlouvy, jestliže prodávající nesouhlasí se snížením ceny v souladu s uplatněnou regulací cen.
(4) Pokud nedojde v rámci lhůty podle odstavce 1 ke změně ceny nebo k odstoupení od smlouvy podle odstavců 2 nebo 3, platí po skončení této lhůty úředně stanovená cena podle § 5 nebo cena vyplývající z věcného usměrňování cen podle § 6.
§ 8
Časově usměrňované ceny
(1) Časově usměrňovanými cenami se rozumějí ceny zboží, pro sjednání jejichž zvýšení cenový orgán stanoví
a) minimální časový předstih pro ohlášení uvažovaného zvýšení ceny, nebo
b) minimální lhůtu, po jejímž uplynutí lze uvažované zvýšení ceny uskutečnit, nebo
c) časově omezený zákaz opětovného zvýšení ceny.
(2) Tento způsob regulace se uplatní, pokud prodávající zaujímá monopolní nebo dominantní postavení [Zákon č. /1990 Sb., o ochraně hospodářské soutěže.] na trhu konkrétního druhu zboží alespoň v jedné z republik a jestliže cenový orgán stanoví zvláštním rozhodnutím platným pro toto zboží rozsah zvýšení ceny, při jehož překročení platí ohlašovací povinnost.
(3) Prodávající uvedený v odstavci 2 je povinen ohlásit cenovému orgánu ve lhůtě nejméně jeden měsíc před zamýšleným termínem zvýšení ceny zboží přesahující stanovený rozsah. Stejně je povinen ohlásit cenovému orgánu i takové opakované zvýšení ceny, v jehož důsledku by došlo k úhrnnému růstu ceny přesahujícímu stanovený rozsah.
(4) Cenový orgán může pozastavit platnost ohlašovaného zvýšení ceny podle odstavce 3, a to nejdéle o dva měsíce. O tomto rozhodnutí je povinen prodávajícího vyrozumět alespoň týden před zamýšleným termínem zvýšení ceny. Pokud se cenový orgán v této lhůtě nevyjádří, může prodávající sjednat zvýšení ceny v zamýšleném termínu a v ohlášené výši.
(5) Prodávající uvedený v odstavci 2 je povinen oznámit kupujícímu zamýšlené jednorázové zvýšení ceny přesahující rozsah stanovený zvláštním rozhodnutím cenových orgánů nejméně dva měsíce před zamýšleným termínem zvýšení ceny.
(6) Jakékoliv další zvýšení ceny po uskutečněném zvýšení podle odstavce 4 je přípustné nejdříve po uplynutí šestiměsíční lhůty po termínu uskutečněného zvýšení, pokud cenový orgán tuto lhůtu nezkrátí.
§ 9
Cenové moratorium
(1) Cenovým moratoriem se rozumí časově omezený zákaz zvyšování cen nad dosud platnou úroveň na trhu daného zboží.
(2) Cenové moratorium stanoví nařízením vláda České a Slovenské Federativní Republiky v dohodě s vládou České republiky a s vládou Slovenské republiky.
(3) Cenové moratorium lze stanovit nejdéle na dobu šesti měsíců.
§ 10
Seznam zboží s regulovanými cenami
Zboží, u něhož se uplatňuje regulace cen podle § 5 a 6, zařazují cenové orgány rozhodnutím do seznamu zboží s regulovanými cenami (dále jen "seznam"). Seznam a ceny v jeho rámci stanovené a zboží, u něhož se uplatňuje regulace cen podle § 8, uveřejňují cenové orgány v Cenovém věstníku.
ČÁST III
CENOVÁ EVIDENCE A CENOVÉ INFORMACE
§ 11
Cenová evidence
(1) Prodávající jsou povinni vést evidenci o cenách uplatňovaných při prodeji, pokud jde o
a) úředně stanovené ceny
b) ceny podléhající věcnému usměrňování cen
c) časově usměrňované ceny
d) ceny spotřebního zboží prodávaného konečnému spotřebiteli.
(2) Prodávající jsou povinni uchovávat evidenci o cenách podle odstavce 1 a kalkulace cen uvedených v odstavci 1 písm. b) a c) tři roky po skončení platnosti ceny zboží.
§ 12
Cenové informace
(1) Prodávající, kupující, federální ústřední orgány státní správy a příslušné orgány republik poskytují bezplatně informace a podklady, které si cenové orgány a místní orgány v nezbytné míře vyžádají pro potřeby vyhodnocování vývoje cen, regulace cen, cenové kontroly a řízení o porušení cenových předpisů a rozhodnutí (dále jen "cenové předpisy").
(2) Ustanovením odstavce 1 není dotčena povinnost poskytovat cenové informace podle zvláštního předpisu [Zákon č. 21/1971 Sb., o jednotné soustavě sociálně ekonomických informací, ve znění zákona č. 128/1989 Sb.].
(3) Pracovníci, kteří zjišťují a využívají informace uvedené v odstavci 1, jsou povinni zachovávat vůči třetím osobám mlčenlivost o veškerých zjištěných skutečnostech, které by mohly vést k ohrožení oprávněných zájmů zúčastněných osob.
§ 13
Označování zboží cenami
(1) Prodávající je povinen, pokud nejde o prodej spotřebního zboží konečným spotřebitelům, předložit kupujícímu na jeho žádost nabídkový ceník, obsahující ceny nabízeného zboží ve vztahu k určeným podmínkám.
(2) Prodávající je při prodeji spotřebního zboží konečnému spotřebiteli povinen označit je cenou platnou v okamžiku nabídky a vztaženou k prodávanému jednotkovému množství zboží a určeným podmínkám. Není-li to vzhledem k povaze zboží možné, je povinen zpřístupnit na viditelném místě informaci o této ceně formou ceníku, vývěsky nebo jiným přiměřeným způsobem.
(3) Výrobce zboží určeného ke konečné spotřebě může uvést např. v nabídkovém ceníku, katalogu, propagačních podkladech nebo na obalu zboží doporučenou cenu prodeje konečnému spotřebiteli, vždy však s označením "nezávazná doporučená spotřebitelská cena".
ČÁST IV
CENOVÁ KONTROLA
§ 14
(1) Cenová kontrola spočívá
a) ve zjišťování, zda prodávající nebo kupující neporušují ustanovení tohoto zákona a cenové předpisy,
b) v ověřování správnosti předkládaných podkladů pro potřeby vyhodnocování vývoje cen, regulace cen a řízení o porušení cenových předpisů.
(2) Provádět cenovou kontrolu podle tohoto zákona jsou oprávněny cenové orgány a místní orgány. Pracovníci těchto orgánů jsou oprávněni v souvislosti s výkonem kontrolní činnosti, pokud není zvláštními předpisy stanoveno jinak [Zákon č. 102/1971 Sb., o ochraně státního tajemství, ve znění zákona č. 383/1990 Sb.],
a) vstupovat do všech prostorů kontrolovaných subjektů,
b) nahlížet do účetních a jiných podkladů,
c) požadovat od kontrolovaných subjektů vytvoření podmínek nezbytných pro výkon cenové kontroly.
§ 15
Porušení cenových předpisů
(1) Prodávající poruší cenové předpisy, jestliže
a) prodává za cenu vyšší než maximální nebo pevnou úředně stanovenou cenu podle § 5, nejde-li o případ uvedený v § 7 odst. 1 až 3,
b) při prodeji za úředně stanovenou cenu podle § 5 nesplní podmínku, na kterou cenové orgány nebo místní orgány omezily uplatnění této ceny,
c) nerespektuje cenovými orgány stanovený maximální rozsah možného zvýšení cen, maximální podíl promítnutí změny cen určených vstupů nebo závazný postup při tvorbě ceny nebo při její kalkulaci podle § 6, nejde-li o případ uvedený v § 7 odst. 1 až 3,
d) prodává za zvýšené ceny bez dodržení podmínek a lhůt stanovených v § 8,
e) nerespektuje cenové moratorium podle § 9,
f) nesplní své evidenční nebo informační povinnosti nebo povinnosti v označování zboží cenami podle § 11 až 13 nebo předá cenovému orgánu nepravdivé údaje.
(2) Kupující poruší cenové předpisy, jestliže
a) kupuje za cenu nižší než minimální nebo pevnou úředně stanovenou cenu podle § 5, nejde-li o případ uvedený v § 7 odst. 1 až 3,
b) kupuje za cenu vyšší než odpovídá regulaci cen, pokud na úhradu této ceny vyčerpá prostředky ze státního rozpočtu.
(3) Prodávající nebo kupující též poruší cenové předpisy, jestliže zneužije své hospodářské postavení [Zákon č. /1990 Sb., o ochraně hospodářské soutěže.] při sjednání ceny podle § 2 odst. 3.
Řízení a sankce při porušení cenových předpisů
§ 16
(1) Cenové orgány a místní orgány zahajují při porušení cenových předpisů podle § 15 řízení na základě vlastního zjištění nebo na základě oznámení.
(2) Při posuzování toho, zda došlo ke zneužití hospodářského postavení [Zákon č. /1990 Sb., o ochraně hospodářské soutěže.] při sjednání ceny podle § 2 odst. 3, vycházejí cenové orgány a místní orgány především z cenového vývoje na srovnatelných trzích, potřeby dosažení přiměřeného zisku, původní ceny a vývoje nákladů a dalších tržních podmínek hodných zřetele.
§ 17
(1) Pokud cenové orgány nebo místní orgány zjistí, že došlo k porušení cenových předpisů podle § 15, uloží prodávajícímu nebo kupujícímu pokutu
a) ve výši neoprávněně získaného majetkového prospěchu za období, v němž byl získán, nejdéle však za tři roky zpět ode dne zjištění, nebo
b) do výše 1,000.000,- Kčs, nelze-li neoprávněně získaný majetkový prospěch vyčíslit.
(2) Při stanovení výše pokuty podle odstavce 1 písm. b) přihlédne cenový orgán nebo místní orgán zejména k době trvání protiprávního jednání, míře zavinění a rozsahu poškození kupujících nebo prodávajících.
(3) Pokuta je splatná do 15 dnů ode dne, kdy nabylo právní moci rozhodnutí, jímž byla uložena, a stává se příjmem rozpočtu určeného zvláštním předpisem.
(4) Pokutu lze uložit do jednoho roku ode dne, kdy se o porušení cenových předpisů cenový orgán nebo místní orgán dozvěděl, nejpozději však do tří let ode dne, kdy k porušení cenových předpisů došlo.
(5) Jestliže tento zákon nestanoví jinak, postupují cenové orgány a místní orgány v řízení o porušení cenových předpisů podle zákona o správním řízení [Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).].
(6) Nesouhlasí-li účastník řízení s rozhodnutím orgánu, který pokutu uložil, může po vyčerpání řádných opravných prostředků podat do 30 dnů ode dne doručení rozhodnutí o opravném prostředku návrh na přezkoumání rozhodnutí soudu. Podání soudu má odkladný účinek.
§ 18
Uložením pokuty není dotčeno právo na vydání majetkového prospěchu tomu, na jehož úkor byl získán, ani odpovědnost prodávajícího nebo kupujícího podle zvláštních předpisů [Zákon č. 109/1964 Sb., hospodářský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Trestní zákon č. 140/1961 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zákon České národní rady č. 200/1990 Sb., o přestupcích. Zákon Slovenské národní rady č. /1990 Sb., o přestupcích.].
Nelze-li tento majetkový prospěch vydat tomu, na jehož úkor byl získán, stane se na základě rozhodnutí cenového orgánu nebo místního orgánu příjmem příslušného rozpočtu určeného zvláštním předpisem.
ČÁST V
PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 19
(1) Ceny podle tohoto zákona se uplatňují pro smlouvy uzavírané od účinnosti tohoto zákona, nejde-li o postup podle § 7. Smluvní strany se mohou dohodnout na uplatňování cen podle tohoto zákona i pro již uzavřené smlouvy.
(2) Lhůty stanovené pro oznámení zvýšení cen podle § 8 počínají běžet dnem účinnosti tohoto zákona.
(3) U porušení cenových předpisů, k němuž došlo před účinností tohoto zákona, se řízení včetně uložení sankcí a vydání majetkového prospěchu provede podle dosavadních předpisů.
§ 20
(1) Federální ministerstvo financí, ministerstvo financí České republiky a ministerstvo financí Slovenské republiky vydávají
a) společně obecně závazné právní předpisy k metodice sjednávání cen, k vymezení nepřiměřeného hospodářského prospěchu a neoprávněného majetkového prospěchu získaného porušením cenových předpisů, k postupu při regulaci cen, cenové evidenci, poskytování cenových informací a k cenové kontrole,
b) rozhodnutí podle tohoto zákona, která uveřejňují v Cenovém věstníku.
(2) Federální ministerstvo financí vydává obecně závazné právní předpisy pro úřední stanovení cen, věcné a časové usměrňování cen, cenovou evidenci, poskytování cenových informací a cenovou kontrolu v oblasti speciální techniky.
§ 21
Zrušovací ustanovení
Zrušují se
1. § 5 odst. 2 zákona č. 68/1956 Sb., o organizaci tělesné výchovy,
2. nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 112/1985 Sb., o státním řízení cen,
3. vyhláška Federálního cenového úřadu, ministerstva financí, cen a mezd České socialistické republiky a ministerstva financí, cen a mezd Slovenské socialistické republiky č. 22/1990 Sb., o tvorbě a kontrole cen,
4. vyhláška Federálního cenového úřadu, ministerstva financí, cen a mezd České socialistické republiky a ministerstva financí, cen a mezd Slovenské socialistické republiky č. 35/1990 Sb., o smluvních cenách, ve znění vyhlášek č. 170/1990 Sb. a 276/1990 Sb.
§ 22
Tento zákon nabývá účinnosti dnem ....
Důvodová zpráva
Obecná část
Vydání zákona o cenách vyplývá ze scénáře ekonomické reformy, schváleného usnesením vlády ČSFR č. 590/1990 ze dne 6. 9. 1990 o postupu prací k zajištění ekonomické reformy.
Navrhovaný zákon o cenách je koncipován jako právní norma upravující oblast cen v podmínkách vzniku a dalšího vývoje tržní ekonomiky v ČSFR. Umožňuje, aby v rámci makroekonomické regulační politiky usměrňující celkový objem poptávky a úroveň cen byly rovněž uplatněny specifické regulační nástroje v mikrostruktuře cen.
Návrh vychází již zcela z připravovaných tržních podmínek a využívá i zkušeností obsažených v zahraničních právních normách (např. rakouský cenový zákon č. 260/1976 BGBI., švýcarský zákon o cenovém dohledu z r. 1986, francouzské nařízení presidenta a vlády č. 86-1243 z 1. 12. 1986 o svobodě cen a soutěže. španělské řešení z r. 1973). Ekonomickým prostředím, v němž má navrhovaný zákon působit, jsou ceny přímo sjednávané prodávajícími a kupujícími na základě vztahu nabídky a poptávky tak, jak vyplynou z uvolnění cen po 1. 1. 1991.
Dalším východiskem návrhu zákona je snaha o maximální stabilitu a pružnost z hlediska možných tržních situací. Návrh vytváří manévrovací prostor pro uplatnění široké škály regulačních nástrojů (úředně stanovené ceny, věcné usměrňování cen a časově usměrňované ceny, cenové moratorium), což samo o sobě neznamená, že všechny uvedené nástroje musí být použity. Navíc je možno volit i míru uplatnění těchto nástrojů a jejich kombinace. Objem regulace bude ovlivněn především tím, jak rozsáhlý bude seznam zboží s regulovanými cenami (§ 10).
Navrhovaný zákon by měl spolu s prováděcími předpisy, to jest
- připravovanou vyhláškou federálního ministerstva financí, ministerstva financí ČR a ministerstva financí SR, kterou se provádí zákon o cenách,
- již platnými a novelizovanými vyhláškami ministerstva financí ČR č. 182/1988 Sb. a ministerstva financí SR č. 205/1988 Sb., o cenách staveb, pozemků, trvalých porostů, úhradách za zřízení práva osobního užívání pozemků a náhradách za dočasné užívání pozemků, vyhláškou federálního ministerstva financí, ministerstva financí ČSR, ministerstva financí SSR, Českého cenového úřadu a Slovenského cenového úřadu č. 47/1978 Sb., o prodeji bytů z národního majetku občanům a o finanční pomoci při modernizaci zakoupených bytů, ve znění pozdějších předpisů,
- připravovanou právní úpravou cen speciální techniky a nájemného plně nahradit dosavadní roztříštěné předpisy, nevyhovující novým tržním podmínkám ani svým obsahem, ani formou.
Zruší se například tyto předpisy, popř. jejich části:
- nařízení vlády ČSSR č. 112/1985 Sb., o státním řízení cen;
- nařízení vlády ČSR č. 117/1985 Sb., o provádění dodatkových odvodů národními výbory a rozpočtovými a příspěvkovými organizacemi řízenými ústředními orgány České socialistické republiky a národními výbory v oblastí cen;
- nařízení vlády SSR č. 118/1985 Sb., o provádění dodatkových odvodů národními výbory a rozpočtovými a příspěvkovými organizacemi řízenými ústředními orgány Slovenské socialistické republiky a národními výbory v oblasti cen;
- vyhláška Federálního cenového úřadu, ministerstva financí, cen a mezd ČSR a ministerstva financí, cen a mezd SSR č. 22/1990 Sb., o tvorbě a kontrole cen;
- vyhláška Federálního cenového úřadu, ministerstva financí, cen a mezd ČSR a ministerstva financí, cen a mezd SSR č. 35/1990 Sb., o smluvních cenách, ve znění vyhlášek č. 170/1990 Sb. a 276/1990 Sb.;
- ustanovení o cenové kompetenci v zákoně č. 68/1956 Sb., o organizaci tělesné výchovy. Uvedená ustanovení tohoto zákona neodůvodněně vyčleňují ceny vstupného na sportovní podniky z jednotného pojetí cen v ekonomice.
Z potřeby relativně jednoduchého a komplexního tržního řešení je navrhovaný zákon o cenách pojat poněkud šířeji. Vedle problematiky cenového dohledu (regulace cen) upravuje komplexně i cenovou evidenci, cenové informace, cenovou kontrolu a řízení při porušení cenových předpisů včetně sankcí. Původní pojetí, jež předpokládalo přípravu zákona o cenovém dohledu, ztroskotává jednak na nevyjasněnosti tohoto pojmu, jednak na tom, že pokud by se prosadil jeho úzký výklad, vynutil by si novelizaci řady dnešních s trhem neslučitelných předpisů, nebo konstrukci nových norem nižší právní síly (např. o označování zboží cenami nebo cenové kontrole), jejichž uplatnění vůči různorodé podnikatelské sféře by bylo sporné. Síře právní úpravy je dána také tím, že se k 1. 1. 1991 nepředpokládá platnost nového obchodního zákona, který by eventuálně mohl některá ustanovení převzít.
Návrh zákona neobsahuje ustanovení o kompetenci federace a republik v oblasti cenové regulace a cenové kontroly a předpokládá její řešení v kompetenčních zákonech Federálního shromáždění a národních rad republik. Zároveň bude třeba v zákonech národních rad řešit působnost místních orgánů v oblasti cen.
Zvláštní část
K § 1
Vymezení ceny je co nejširší a vztahuje se nejen na výrobky, výkony, práce a služby, ale zahrnuje i oceňování pro účely převodů práv (zejména průmyslových) a převodů a přechodů vlastnictví k nemovitostem včetně užívacích práv k nemovitostem (nájemné z bytových a nebytových prostorů).
V důsledku řady požadavků v připomínkovém řízení bylo do návrhu zákona doplněno i negativní vymezení, podle něhož se za ceny nepokládají např. odměny advokátů a komerčních právníků, odměny za poskytování bankovních služeb, notářské poplatky, správní poplatky, náhrady škod a nákladů, mzdy, úroky, ani mezinárodní dopravní a spojové tarify, k jejichž určení dochází podle odlišných pravidel, a patří do působnosti jiných než cenových orgánů podle jiných zákonů.
Zákonem se zakotvuje tržní charakter všech cen, vznikajících výlučně na základě dohody prodávajícího a kupujícího. Zároveň se umožňuje regulace cen státem ve vymezených případech.
Rozhodujícím kritériem uplatnění regulace cen je omezení hospodářské soutěže a s ním spojené omezení nabídky (mj. i u přírodních zdrojů, půdy, bytového fondu ap.), v důsledku nichž vzniká trvalé riziko spekulačního zvyšování cen, jež by zesílilo inflační procesy v ekonomice. Kromě toho se počítá s tím, že stát může přistoupit k regulaci cen zboží, vznikne-li mimořádná krizová situace na trhu, např. v důsledku extrémního vývoje cen na zahraničních trzích s přímým dopadem na tuzemský trh (např. ropa).
K § 2
Na rozdíl od dosavadních předpisů se upouští od formálního rozlišování druhů cen (nákupní, velkoobchodní, obchodní, maloobchodní a kupní). Proto se v odstavci 1 zdůrazňuje úloha sjednaných podmínek, na něž se váže dohoda o ceně. Protože navrhovaný zákon má mít obecnou platnost pro všechny tržní subjekty včetně drobných podnikatelů, uvádí se zde i potenciální stavební kameny výsledné ceny.