Úterý 21. ledna 1992

Předsedající předseda SN M. Šútovec: Ďakujem, pán poslanec Valko. Teraz prosím pána poslanca Vilda zo Snemovne národov.

Společný zpravodaj výborů SN J. Vild: Vážený pane předsedo, vážený pane předsedající, dámy a pánové, návrh novely ústavního zákona č. 327/91 Sb. o referendu, podaný prezidentem ČSFR, byl projednán vládou ČSFR, Slovenskou národní radou, Českou národní radou a ve výborech FS. Vláda ČSFR, Česká národní rada - výbor ústavně právní, a výbory Federálního shromáždění: branně bezpečnostní, sociální a kulturní, hospodářské, pro plán a rozpočet, pro životní prostředí, zahraniční a výbory ústavně právní s návrhem zákona vyslovily souhlas a doporučily provést v něm některé změny a doplňky. Výbor ústavně právní SNR návrh zákona neodsouhlasil vzhledem k tomu, že předložený návrh nedostal požadovanou většinu hlasů členů výboru.

Výbory předložily velké množství různých připomínek a pozměňovacích návrhů. Celá řada z nich byla ale zcela protichůdná. Výbory ústavně právní v prvé řadě vyšly vstříc požadavkům výborů pro životní prostředí a výborů hospodářských FS, které požadovaly, aby v budoucnu ústavní zákon o referendu tvořil jednotný logický celek. Proto byl celý § 3, jehož změny byly podstatou celé novely, zformulován nově.

Hlavní změnou proti návrhu prezidenta republiky, kterou přijaly ústavně právní výbory jako návrh, který vzešel z výborů sociálních a kulturních, zahraničních, výborů pro životní prostředí, branně bezpečnostních, hospodářských a výborů pro plán a rozpočet je, aby tehdy, když prezident vyhlašuje referendum z vlastního rozhodnutí - toto vyjádření jsme nahradili "když prezident vyhlašuje referendum z vlastního podnětu". Byl nahrazen nezbytný souhlas vlády ustanovením, že prezident může vyhlásit takto referendum tehdy, jestliže do 30 dnů Federální shromáždění nevysloví s jeho rozhodnutím nesouhlas.

Různé výbory doporučovaly u Federálního shromáždění různou proceduru. Výbory ústavně právní se rozhodly pro řešení takové, že FS může odmítnout návrh prezidenta na vyhlášení referenda, když se ve Federálním shromáždění najde v obou sněmovnách třípětinová většina. To je nezbytné pro to, aby byl tento institut uveden do souladu se současným ústavním zákonem o referendu, když je potřeba tehdy, jestliže navrhuje referendum také třípětinová většina v obou částech SN a v SL.

Další problematický bod byla otázka, kolik občanů je nezbytných, aby iniciovalo návrh na vyhlášení referenda. Zase ústavně právní výbory dostaly stanoviska z ostatních výborů, která byla často zcela protichůdná. Byly tam dvě hlavní koncepce: První, aby počet těchto občanů byl stanoven procentuálně.

A druhá, aby byl stanoven počtem občanů. Ústavně právní výbory se přiklonily k počtu občanů, protože se domnívají, že takové řešení je jednodušší.

Na závěr bych vám doporučil přijmout tuto novelu ústavního zákona o referendu ve znění společné zprávy ústavně právních výborů, a to z několika důvodů. Domnívám se, že občan by měl mít možnost iniciovat referendum stejně tak, jako by prezident, když se bude domnívat, že je to nezbytné, měl mít možnost referendum vyhlásit. Domnívám se také, že FS by nemělo zapomínat na to, že přes 3 miliony občanů vyjádřilo podporu prezidentovým návrhům a zejména podporu jeho novele zákona o referendu. Proto vám doporučuji tuto novelu přijmout. Děkuji vám za pozornost.

Předsedající předseda SN M. Šútovec: Ďakujem, pán poslanec Vild. Otváram rozpravu. Vyzývam všetkých, ktorí v nej hodlajú vystúpiť, aby sa prihlásili písomne. Zatiaž tu mám prihlášky poslaneckého klubu HZDS - pán poslanec Martin Kontra, poslaneckého klubu ODA - pán poslanec Kroupa, Pán poslanec Klokner za klub? (Ne.) Nie. Takže prosím, pán poslanec Kontra, máte slovo.

Poslanec SN M. Kontra: Vážený pán predseda, vážený pán predsedajúci, vážené poslankyne, vážení poslanci, chcem vyjadriť stanovisko klubu poslancov HZDS k návrhu prezidenta ČSFR na vydanie ústavného zákona, ktorým sa mení a doplňuje ústavný zákon č. 327/91 Zb., o referende.

Po prvé - nesúhlasili sme s pôvodným znením článku 3 ods. 4, pretože vyhlásenie referenda prezidentom republiky z vlastného rozhodnutia v obidvoch republikách, aj keď toto rozhodnutie sa podmieňovalo súhlasom federálnej vlády, by narušovalo doterajší princíp kolektívnej zodpovednosti zákonodarného orgánu a prezidenta za osud spoločného štátu.

Ďalej súhlasné stanovisko federálnej vlády ako podmienka by naopak posilovalo výkonnú moc nad zákonodarnou. Ďalej okrem toho, úvahy prezidenta o takom stave ohrozenia riadneho chodu ústavných orgánov alebo o takomto nevyhnutnom riešení základných otázok česko-slovenskej štátnosti, podža ktorých na ich riešenie by sa muselo pristúpiť cestou referenda, by mohlo byť silne subjektívne a nepriamo namierené aj proti parlamentným právomociam.

Po druhé - v danej otázke poslanci nášho klubu nesúhlasia ani s formuláciou tohto ústavného práva prezidenta ČSFR, tak ako je formulované v spoločnej správe ústavnoprávnych výborov, kde síce toto prezidentovo právo podmieňuje stanoviskom nie federálnej vlády, ale Federálneho zhromaždenia, ale v negatívnom zmysle. Vychádzame z toho, že je podstatný rozdiel medzi tým, či Federálne zhromaždenie by malo povinnosť v každom prípade zaujať stanovisko k takému podnetu prezidenta, a tým, ako sa to uvádza v spoločnej správe, že prezident môže vyhlásiť referendum z vlastného podnetu, pokiaž FZ do 30 dní od doručenia takého rozhodnutia s ním nevyslovilo nesúhlas. Pri takto stanovenej podmienke skupiny poslancov, ktorá by nesúhlasila s podnetom prezidenta, by musela najskôr svoj návrh na nesúhlas iniciovať formou zaradenia svojho návrhu do programu najbližšej plenárnej schôdze parlamentu, ktorá by sa do 30 dní od podania rozhodnutia prezidenta o vyhlásení referenda nemusela konať.

Keby iniciatívny návrh poslancov bol navrhnutý na program rokovania najbližšej schôdze, mohol by byť väčšinovým hlasovaním prítomných poslancov stiahnutý z programu.

Po tretie - vzhžadom na uvedené dôvody navrhujeme také znenie bodu 5 čl. 3 novely zákona č. 327/1991 Zb.: "Prezident ČSFR môže vyhlásiť referendum podža čl. 1, bod 1 súčasne v obidvoch republikách z vlastného podnetu, pokiaž Federálne zhromaždenie s ním vysloví súhlas na najbližšom plenárnom zasadnutí po doručení takého podnetu."

Po štvrté - vzhžadom na to, že nebezpečenstvo, o ktorom hovoril pán prezident pri predkladaní tohto návrhu na novelu ústavného zákona už pominulo a riadne vožby sú pred dverami, nesúhlasíme s návrhom zmeny uvedeným v čl. 4, v ktorom sa odporúča skrátiť lehotu pre konanie referenda pred uplynutím volebného obdobia z 5 na 3 mesiace. Keď v budúcich volebných obdobiach sa referenda nebudú iniciovať v priebehu prvých 3,5 roka príslušného volebného obdobia, potom už 5 mesiacov volieb nebude ani tak na prekážku, aby sa problém, ktorý si vynucuje referendum, neriešil priamo vožbami.

Po piate - tým, že sme navrhli nový vzťah Federálneho zhromaždenia k návrhom prezidenta vyhlásiť referendum z vlastného podnetu, navrhujeme v tom zmysle v čl. 8, bod 1 zmeniť text, a to takto: písm. a). V čl. 41 sa za slová "a na ich zmenu" vkladajú slová "na prijatie návrhu na vyhlásenie referenda, na vyslovenie súhlasu k podnetom prezidenta ČSFR vyhlásiť referendum". V písm. b) takto: V čl. 58 ods. 1 sa za slovo "federácie" vkladajú slová "uznášať sa o návrhu na vyhlásenie referenda, uznášať sa o vyslovení súhlasu s podnetom prezidenta ČSFR vyhlásiť referendum". Ďakujem za pozornosť.

Předsedající předseda SN M. Šútovec: Ďakujem. Odovzdajte, prosím, svoje pozmeňujúce návrhy písomne. Teraz prosím pána poslanca Daniela Kroupu za poslanecký klub ODA. Pripraví sa pán poslanec Hrušínský a potom pán poslanec Klokner a potom pán poslanec Zeman.

Poslanec SL D. Kroupa: Pane předsedo, pane předsedající, dámy a pánové, své stanovisko k přímé demokracii a k referendu zvláště, jsme zde již vyslovili, proto se nyní vyjádřím pouze k předloženému návrhu, který projednáváme.

Domníváme se, že v zásadě tento návrh je přijatelný, že odpovídá do značné míry současné situaci, na druhé straně však přece jenom z hlediska našeho zachází v určitém ohledu příliš daleko. Totiž předpokládá, že lze lidovou iniciativou řešit otázky státoprávního uspořádání. Domníváme se, že v této věci by měla být větší pravomoc poskytnuta prezidentovi, a proto navrhujeme, abychom v čl. 3 odst. 1 se přiklonili k původnímu schválenému znění. Výsledkem takové úpravy bude: Jstliže lidová iniciativa k nějaké otázce obecně státoprávního uspořádání dosáhne určitého počtu, prezident bude moci na základě své úvahy rozhodnout, zda předloží tento návrh k referendu, či nikoliv. Takové opatření je brzdou různých neodpovědných iniciativ, různých snah vznášet a vytěžit z určitých výkyvů veřejného mínění určité požadavky pro státoprávní uspořádání. Domníváme se, že po této úpravě bude zákon obecně přijatelný. Podáváme pozměňovací návrh písemně.

Předsedající předseda SN M. Šútovec: Ďakujem.

Prosím pána poslanca Hrušínského.

Poslanec SL R. Hrušínský: Pane předsedo, pane předsedající, dámy a pánové, pokládám za svou povinnost respektovat přání voličů a podpořit návrhy prezidenta republiky. Děkuji vám za pozornost. (Šum v sále.) (Potlesk.)

Předsedající předseda SN M. Šútovec: Ďakujem pánovi poslancovi Hrušínskému. Prosím pána poslanca Kloknera, pripraví sa pán poslanec Zeman.

Poslanec SN J. Klokner: Vážený pán predseda, vážené Federálne zhromaždenie, v princípe hovorím za seba, ale so mnou sa stotožňuje vežká časť našich poslancov za KDH. Budem stručný, pretože môj predrečník pán poslanec Kontra zhruba tie veci, o ktorých som chcel hovoriť, tu už povedal.

Dávam dva pozmeňujúce návrhy, ktoré vežmi stručne odôvodním.

Prvý pozmeňujúci návrh je v čl. 3 ods. 1 a ods. 2, písm. a) a b), teda ods. 1 písm. b) a ods. 2 písm. b) navrhujem zvýšiť počet občanov, ktorí požadujú referendum o 100 %, to znamená z 500 tisíc na 1 milión a z 250 tisíc na 500 tisíc občanov. Ako dôvod uvádzam to, že samozrejme podporujeme iniciatívu, že občania môžu referendum požadovať, avšak v záujme pozitívneho výsledku referenda musí byť žiadosť predložená väčšej početnosti, väčším záujmom občanov, pretože samotný problém referenda je dosť vážny na to, aby sa referendum vyhlásilo len na základe priania určitej skupiny osôb, asi 7 %-nej skupiny občanov. Zdá sa mi to zbytočné, zbytočne by sa tým strácal čas, boli by na to vynaložené zbytočné náklady a prakticky by sa nedosiahlo toho, čoho sa dosiahnuť chcelo.

Druhý pozmeňovací návrh je to, čo pán poslanec Kontra navrhoval v čl. 3 ods. 5. Tiež sa nám nezdá, že formulácia v záverečnej vete alebo v závere tohto odseku, "že FZ nevyslovilo do 30 dní, od doručenia, nesúhlas". Je to vežmi všetko záporné. Ako dôvod uvádzam, že je to vlastne dopredu rozhodnuté, ako by dopadlo vyslovenie nesúhlasu. Tým by sa stal parlament určitým miestom, cez ktorý by prebehla informácia, ale vlastne by bolo na základe len návrhu pána prezidenta, ktorý to samozrejme môže vyhlásiť a pritom ďalší dôvod je ten, že všetky zákony schvažujeme pozitívne, k určitému návrhu sa musí parlament pozitívne vyjadriť, aby bol zákon prijatý. Toto sú dôvody, ktorými odôvodňujem druhý pozmeňujúci návrh, to znamená zmeniť slová "nevyslovilo" na slovo "vyslovilo" a slovo "nesúhlas" na slovo "súhlas".

Předsedající předseda SN M. Šútovec: Ďakujem. Podajte svoj pozmeňujúci návrh písomne, prosím. Ako ďalší vystúpi pán poslanec Miloš Zeman a pripraví sa kolega Lux a Sokol.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP