Středa 15. května 1991

Toto sú v stručnosti vyjadrené dôvody, prečo sme s uspokojením pristúpili na prerokovávanie tejto novely v branno-bezpečnostných výboroch.

Čo nám jednotlivé návrhy zmien po prijatí prinesú v niektorých oblastiach? Bude to predovšetkým rozšírenie úlohy ozbrojených síl o stráženie objektov zvláštneho významu a k ochrane štátnych hraníc pri mimoriadnych prípadoch. Ďalej to bude pozitívny dopad na hospodárstvo pri povolávaní vojakov zo zálohy na cvičenia, kde sa zníži dĺžka pravidelného vojenského cvičenia, o ktorom hovorí § 39, a tiež zarátanie mimoriadnej alebo zvláštnej služby ako vojenského cvičenia. Hovorí o tom § 39. Ďalší pozitívny dopad bude, že to bude humánnejší prístup, napr. predĺženie vekových hraníc, do ktorých môže byť umožnený odklad vojenskej činnej služby - posúva sa to na 25 rokov a u vysokoškolákov na 30 rokov - hovorí o tom § 34. Ďalej sa zmenšuje administratíva pre obecné úrady, ktoré nemusia viesť pomocnú vojenskú evidenciu - § 51. Ďalší pozitívny dopad je, že ide o prispôsobenie organizačným zmenám v rámci štátnej správy. Ide o zrušenie KNV a tým zrušenie krajských obvodných komisií - tieto budú nahradené obvodnými komisiami § 15 a § 18.

To sú najvýznamnejšie zmeny, ktoré sa v praxi ukážu. Novela zákona bola prerokovaná v Českej národnej rade aj v Slovenskej národnej rade - u nás vo Federálnom zhromaždení to boli ústavnoprávne výbory a branné a bezpečnostné výbory. Česká národná rada uvedenú novelu bez pripomienok schválila, v Slovenskej národnej rade vyjadril súhlas branný a bezpečnostný výbor a výbor pre sociálnu politiku. Ústavnoprávny výbor Slovenskej národnej rady o výsledku tejto novely neprijal uznesenie, pretože s ním nevyslovila súhlas nadpolovičná väčšina výboru. Ústavnoprávne výbory Federálneho zhromaždenia tiež odporučili návrh zákona prijať s pripomienkami. Do uznesenia k tlači 610 neboli zahrnuté tri pripomienky. Jedna pripomienka z branného a bezpečnostného výboru Slovenskej národnej rady, druhá ústavnoprávneho výboru Federálneho zhromaždenia a jedna pripomienka je spoločná. Vecne bude o tom referovať kolega.

Záverom by som chcel odporučiť, aby uvedený návrh zákona v zmysle tlače 467 a v zmysle tlače 610 bol prijatý a schválený, pretože navrhovaná novela je vypracovaná aktuálne, solídne a hlavne ju potrebujeme.

Předsedající předseda SN M. Šútovec: Ďakujem poslancovi Kloknerovi. Za výbory Snemovne žudu bude teraz hovoriť spravodajca poslanec Zdeněk Jedinák. Udežujem mu slovo.

Společný zpravodaj výborů SL poslanec Z. Jedinák: Dámy a pánové, připojuji se ke společné zprávě zpravodaje Sněmovny národů. Novela zákona přináší výrazné změny v daném zákoně. Návrh zákona byl projednán Slovenskou národní radou, a to výbory ústavně právními, výbory branně bezpečnostními, výbory pro sociální politiku, kulturu a sociální vztahy, dále Českou národní radou, a to výbory branně bezpečnostními a ústavně právními a ve Federálním shromáždění výbory ústavně právními a garančním výborem branným a bezpečnostním.

Nejzávažnější připomínky, které jsou obsaženy v tisku 610, garančního výboru, jsou připomínky k § 15, kde se zavádí nový institut - odvolání ve věcí odvodní povinností. Další podstatnou změnou je § 25, kde je nově vložen odstavec 2, který zní: "Vojáci z povolání setrvají ve vojenské službě do splnění převzatého závazku, který činí nejméně 10 let." Toto ustanovení nově vloženého odstavce 2 má tu funkci, že má stabilizovat armádu, aby se vytvořil trvalý stabilní důstojnický sbor, aby byla jistota, že důstojníci určitou dobu budou fungovat jako důstojníci bojeschopné armády.

Závažné připomínky vznesly výbory Slovenské národní rady, a to k § 1 odstavec 2, kde navrhovaly v odstavci 2 vložit písm. d), které mělo podle návrhu Slovenské národní rady znít: "Zabezpečit ochranu prezidenta republiky při současném plnění reprezentačních povinností Hradní stráže." Úlohy ostrahy Hradní stráže jsou již provedeny zákonem č. 20 z roku 1990 a kdybychom formulovali tento bod v § 1, dostali bychom se do rozporu se zákonem č. 20 z roku 1990, navíc i při ostraze prezidenta republiky plní určité úkoly příslušníci Sboru národní bezpečnosti, jak to vyplývá ze zákona o ochraně Hradu a prezidenta.

Další návrh, který přednesl ústavně právní výbor Federálního shromáždění, se týká § 30 odstavec 3 a 4, kde doporučovaly ke zvážení garančnímu výboru, zda pří rozhodnutí o žádostech, zda určení k náhradní službě by nemělo být přípustné odvolání. Tento návrh nebyl garančními výbory schválen a nedoporučujeme tento návrh. Proti rozhodnutí o žádostech na určení k náhradní službě bude nově rozhodovat náčelník okresní vojenské správy a shodli jsme se v garančních výborech na tom, ze musí být zakotven v § 18 branného zákona a v prováděcím vládním nařízení, jak o tom mluvil pan ministr.

Další návrhy, které přednesly ústavně právní výbory Federálního shromáždění a výbor branný a bezpečností, se týká § 34 prvního odstavce, kdy dávají ke zvážení, zda povolení odkladu základní služby by nemělo být obligatorní. Podle § 34 odstavec 1 současné právní úpravy je možné povolit odklad základní vojenské služby z důvodů přípravy na povolání, nebo z důvodů studia na vysoké škole, a to ještě po zákonem stanovených podmínkách, které jsou omezeny určitým věkem. Nově navrhovaná hranice 25 let u studentů středních škol a hranice 30 let u studentů vysokých škol. Tady jsou garanční výbory toho názoru, že bychom vytvořili podmínky, aby zákon v těchto případech mohl být zneužíván, aby se našli odvedenci, kteří by zneužívali dobrodiní tohoto paragrafu a snažili by se neplnit zákonem stanovenou brannou povinnost. Tyto tři návrhy, které vzešly z jiných orgánů, nebyly garančními výbory akceptovány.

Naopak vzešla celá řada pozměňovacích návrhů, doplňujících, legislativně technických, které akceptovány byly. Týkají se zejména úvodních ustanovení zákona, kde je nutné doplnit úvodní číslo tedy úvodního zákona, zákon č. 92/1949 Sb., branný zákon ve znění pozdějších předpisů. Jedná se pouze o legislativně technický doplněk, který precizuje text zákona v úvodních ustanoveních. Dále jsme precizovali ustanovení § 39 odstavec 1, kde jsme vyhověli také požadavku ústavně právního výboru, a to v úvodní větě, kdy začátek věty zní: "...svobodníci a poddůstojníci v záloze jsou povinní...", jak je uvedeno v tisku 610 pod bodem 7. Dále jak výbory branné a bezpečnostní navrhly vypustit z tisku 467 články uvedené pod II a II.

Pokud se týká článku druhého, věc je již upravena kompetenčním zákonem a není nutné v tomto zákoně zvlášť specifikovat nový název "ministr z federálního ministerstva obrany". Z tohoto důvodu jsme vypustili článek druhý a článek třetí, který se týká nové publikace resp. úplného vyhlášení textu zákona předsednictvem Federálního shromáždění. Úplný text branného zákona byl vyhlášen loňského roku zákonem č. 390 z roku 1990. Názor garančního výboru je ten, že s odstupem několika měsíců není nutné, i když změny jsou závažné, ale nejsou systematické v tom směru, že by se měnila velká většina ustanovení, přijímat nebo vyhlašovat předsednictvem Federálního shromáždění úplný text zákona.

Dámy a pánové, jako společný zpravodaj Sněmovny lidu vám doporučují přijmout navrhovaný text zákona č. 467 ve znění usnesení garančních výborů (tisk 610). Je nutné se pouze vypořádat s jedinou připomínkou, jak zde přednesl pan ministr Dobrovský, s připomínkou, která se týká § 15 odvolání v odvodních věcech.

Předsedající předseda SN M. Šútovec: Ďakujem. Otváram diskusiu. Konštatujem, že písomne sa do diskusie nikto neprihlásil. Ale pýtam sa, či chce niekto vystúpiť v rozprave? Hlási sa poslanec Jégl.

Poslanec SL P. Jégl: Pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych se vrátil k jednání o této novele v branných a bezpečnostních výborech. Probíhala zde dost bouřlivá diskuse o konzistenci této novely branného zákona vůbec s ústavním zákonem, kterým se uvozuje Listina základních práv. Problém se konkrétně týká článku 9, kde se hovoří o nucených pracích. Článek 9 odstavec 1 praví, že nikdo nesmí být podroben nuceným pracím nebo službám. Odstavec 2 tohoto článku činí jisté výjimky, a to sice pro případ vojenské služby nebo služby jiné, stanovené zákonem namísto této vojenské služby, čímž je myšlena služba civilní.

Tento článek přináší jisté komplikace. Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech řeší tuto otázku poněkud vágněji, místo pojmu vojenská služba používá poněkud širší pojem "služba vojenské povahy". My jsme na tento širší pojem nepřistoupili, čímž jsme se ovšem dostali do problému právě se zněním branného zákona, a to sice s jeho celým oddílem 4 a oddílem 5, které stanoví instituty zvláštní služby, to je služby, která je konaná příslušníky veřejných ozbrojených sborů. Co se týká osobních úkonů, týká se to osob, které jsou povolány k osobním úkonům pro potřeby ozbrojených sil a které se stávají po dobu svého působení v ozbrojených silách také příslušníky ozbrojených sil.

Problém je v tom, že jak osoby povolané pro účely zvláštní služby, tak osoby povolané pro osobní úkony, se stávají příslušníky ozbrojených sil, aniž musí být vojáky, aniž musí být odvedeni, takže nemáme žádný podklad pro jejich činnost, protože se na ně nevztahují jakékoliv výjimky, které se týkají článku o nucených pracích.

Upozorňuji na to proto, že bude nutné už v novém připravovaném zákonu o branné povinnosti toto vzít na zřetel a tyto instituty zrušit a brannou povinnost koncipovat poněkud jinak.

Pokud k tomu nepřistoupíme, tak to řeší § 6 odstavec 1 uvozovacího zákona, kde se praví, že zákon a jiné právní předpisy musí být uvedeny do souladu s Listinou základních práv a svobod nejpozději do 31. prosince 1991. Tímto dnem pozbývají účinnosti ustanovení, která s Listinou základních práv a svobod nejsou v souladu.

Tuto situací nechci řešit podáváním žádných pozměňujících návrhů, protože zase je zde jistý problém rozkolísanosti právního řádu, co se týče ozbrojených sil. Nemáme žádný podklad, jak tuto situaci řešit nějakým ústavním zákonem o stavu ohrožení, který zde ještě nebyl přijat. Ale domnívám se, že by ministerstvo mělo vzít tuto věc na vědomí a brát na tuto záležitost zřetel při koncipování nového zákona.

Ještě na jednu skutečnost bych rád poukázal, která se týká také otázky lidských práv příslušníků ozbrojených sil. V současné době se § 9 branného zákona týká ústavních práv a svobod vojáků v činné službě. Odstavec 3 vojákům v činné službě, s výjimkou vojáků povolaných na vojenská cvičení po dobu výkonu této služby přerušuje členství a činnost v politických stranách a v politických hnutích. Toto ustanovení chápu také jako poněkud archaické, byť, co se týče našich specifických poměrů v ozbrojených silách, do značně míry i logické. Nicméně se domnívám, že nová právní úprava by měla řešit tuto otázku poněkud jinak, tak, jak je to obvyklé u evropských států, s tím, že by zakazovala sice činnost politických stran a politických hnutí příslušníků ozbrojených sil a činnost politických stran a hnutí v ozbrojených silách. Nicméně měla by být podle mého názoru umožněna politická činnost vojáků mimo prostory kasáren.

Dále bych chtěl ještě poukázat, že záležitost působních úkonů pro potřeby ozbrojených sil má značný přesah, a to i do zákona o civilní službě, neboť zákon o civilní službě umožňuje povolat tyto osoby pro osobní úkony, což způsobuje, že pro jisté skupiny není tento zákon pochopitelně přijatelný a odpírají potom i službu civilní. Děkuji.

Předsedající předseda SN M. Šútovec: Ďakujem, pán poslanec Jégl.

Kto ďalší sa hlási do rozpravy? (Nikdo.) Nehlási sa nikto. Rozpravu prehlasujem za skončenú.

Pýtam sa pána ministra Dobrovského, či sa chce vyjadriť k tomu, čo tu zaznelo?

Ministr obrany ČSFR L. Dobrovský: Děkuji za možnost ještě se k tomu vyjádřit. Já bych ještě jednou prosil, abyste věnovali pozornost mému doporučení doplnit v onom už zmíněném § 15 branného zákona k doplňku, který je navržen výbory, jak ho zpravodajové zde přečetli, ještě další větu tak, že ono odvolání proti odvodnímu rozhodnutí je možné pouze na základě nových skutečností, které nebyly při odvodu známy, a že podání odvolání nemá odkladný účinek. Považuji toto doplnění za velice důležité pro stabilizaci Československé armády. Stabilita armády je do značné míry znejistěna i dosud platným zákonem o civilní službě, který umožňuje v podstatě nejen uplatňovat skutečné zájmy těch žadatelů, které se opírají opravdu o vážné důvody, jejich svědomí, náboženské přesvědčení atd., ale umožňuje určité spekulace.

Nebude-li v navrženém doplnění tato věta, obávám se, že vytváříme prostor pro novou možnost spekulace, kterou nebudeme moci zastavit.

Pokud jde o návrhy a názory, které tady vyslovil pan poslanec Jégl, pak je chápu jako dobrý podklad k pracím na zákonech o Československé armádě a na zákonech o obraně. Myslím, že jsou to závažné podněty a závažné připomínky a musíme je nějakým způsobem vyřešit.

Ale přece jenom chtěl bych tady říci názor, který je možná maličko - alespoň vnějškově - v rozporu s tím, co zde pan poslanec Jégl řekl. Zvláštní služba a osobní úkony, to je záležitost, na kterou přichází řeč při výjimečných situacích, při vyhlášení branné pohotovosti státu, to je ta situace, ke které se podle mého názoru také velmi významným způsobem vztahuje text, především druh nové vojenské doktríny, která upozorňuje na povinnost všech občanů pociťovat odpovědnost za obranu vlasti, za obranu této země.

Myslím si, že budeme-li příliš se snažit o to, aby existovaly nové a nové možnosti, jak tuto občanskou povinnost ze sebe setřást, ať už to budou důvody sebedůstojnější, sebezávažnější, bude to přece jenom znamenat oslabení základního principu, na němž je vojenská doktrína, která zde byla přijata a kterou všichni pociťujeme jako závadnou, do značné míry ve své podstatě oslabována. To je to, co jsem chtěl k tomu říci. Děkuji vám.

Předsedající předseda SN M. Šútovec: Ďakujem. Teraz udežujem záverečné slovo spravodajcom. Chcem sa opýtať, či sa nejakým spôsobom chcú ujať podnetu pána ministra, aby § 15, domnievam sa odsek 3, bol doplnený o to, čo tu vyslovil, a akým spôsobom to zapracujeme do návrhu uznesenia. Pán poslanec Jedinák.

Společný zpravodaj výborů SL poslanec Z. Jedinák: Já si uvědomuji rizika, která zde byla v případě, že bychom nekladli legislativní meze důvodům, pro které se odvedenec může odvolat proti tomu, že byl nebo nebyl odveden nebo že se má dostavit k odvodu příští rok. Já si tento návrh osvojuji.

Doplňte si v tisku 610 na straně 2 pod bodem 3. V § 15 odstavec 3 ve větě za slova: "není opravného prostředku" nahrazují slovy "se branec může odvolat." Původní text zůstává. Nyní se doplňuje další věta: "Odvolání proti odvodnímu rozhodnutí je možné pouze na základě nových skutečností, které v době rozhodnutí nebyly známy." Pokračuje další věta: "Odvolání nemá odkladný účinek." Pak následuje text původního zákona, toho odstavce.

Předsedající předseda SN M. Šútovec: K iným problémom necítite potrebu sa vyjadriť? Ďakujem.

Beriem toto vyjadrenie spravodajcu pána Jedináka ako dôvod na to, aby sme o tomto bode 3 na strane dva hlasovali zvlášť, mimo rámec celkového hlasovania o návrhu uznesenia.

Začneme teda týmto pozmeňovacím návrhom, ako ho predniesol poslanec Jedinák. Venujte pozornosť strane 2 odstavec 3. Týka sa to § 15 odsek 3.

Aj na schválenie tohto zákona, na schválenie pozmeňovacích návrhov je dostatočná polovica prítomných v obidvoch snemovniach.

(Hlasování v 11.40 hodin.) Pýtam sa teraz poslancov Snemovne žudu, či súhlasia s pozmeňovacím návrhom, ako ho predniesol pán poslanec Jedinák, keď si osvojil návrh pána ministra Dobrovského. Kto súhlasí, nech zdvihne ruku a stlačí tlačidlo! (Osmdesát dva.) Osemdesiatdvaja. Ďakujem.

Kto je proti? (Dva.) Dvaja. Ďakujem.

Kto sa zdržal hlasovania? (Devět.) Deväť. Ďakujem.

Teraz budú hlasovať poslanci Snemovne národov, konštatujem, že aj Snemovňa národov je schopná sa uznášať. Kto súhlasí s pozmeňovacím návrhom pána poslanca Jedináka, nech zdvihne ruku a stisne tlačidlo! (Sedmdesát devět.) Sedemdesiatdeväť. Ďakujem.

Kto je proti? (Nikdo.) Nikto. Ďakujem.

Kto sa zdržal hlasovania? (Devět.) Deväť. Ďakujem.

Konštatujem, že Snemovňa žudu aj Snemovňa národov schválila pozmeňovací návrh pána poslanca Jedináka, ktorý sa týka § 15 odsek 3.

Teraz vám navrhnem a požiadam vás, aby ste hlasovali o návrhu uznesenia (tlač 610) k vládnemu návrhu zákona, ktorým sa mení a dopĺňa branný zákon (tlač 467).

(Hlasování v 11.42 hodin.) Bude hlasovať Snemovňa žudu. Pýtam sa poslancov Snemovne žudu, či súhlasia s návrhom uznesenia, ako je obsiahnutý v tlači 610, so zmenou, ktorú sme práve odhlasovali, nech zdvihne ruku a stisne tlačidlo! (Devadesát sedm.) Deväťdesiat sedem. Ďakujem.

Kto je proti? (Nula.) Nikto. Ďakujem.

Kto sa zdržal hlasovania? (Tři.) Traja. Ďakujem.

Pýtam sa poslancov Snemovne národov, či súhlasia s návrhom uznesenia, ako je obsiahnutý v tlači 610. Kto súhlasí, nech zdvihne ruku a stisne tlačidlo! (Osmdesát osm.) Osemdesiatosem. Ďakujem.

Kto je proti? (Nikdo.) Nikto. Ďakujem.

Kto sa zdržal hlasovania? (Dva.) Dvaja. Ďakujem.

Konštatujem, že obidve snemovne návrh uznesenia (tlač 610) prijali.

Dávam hlasovať o vládnom návrhu zákona (tlač 467), ktorým sa mení a dopĺňa branný zákon.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP