Pondělí 10. prosince 1990

7. den jednání - pondělí 10. prosince 1990

(Pokračování schůze v 11.05 hodin.)
Přítomno:132 poslanců Sněmovny lidu
67 poslanců Sněmovny národů zvolených v České republice
64 poslanců Sněmovny národů zvolených ve Slovenské republice

Omluvení poslanci:

Sněmovny lidu:

Andelová, Balgavý, Bartončík, Černý J., Čič, Dospíšil, Hubálek, Kapusta, Kňažko, Kocáb, Komárek, Konečný, Kováč, Novotný, Szőcs, Šibík, Špaček, Vrabec,

Sněmovny národů zvolení v České republice:

Bratinka, Grebeníček, Hradílek, Pernica, Ransdorf, Samková, Sochor, Toman,

Sněmovny národů zvolení ve Slovenské republice:

Duray, Kanis, Kočtúch, Kubíček, Mečiar, Morovič, Poslúch, Rajczy, Seman, Slota, Tamás.

(Řízení schůze převzal a sedmý den jednání zahájil předseda FS A. Dubček.)

Předseda FS A. Dubček: Vážené Federálne zhromaždenie, vážení hostia, otváram ďalší deň rokovania 9. spoločnej schôdze Snemovne žudu a Snemovne národov Federálneho zhromaždenia. Všetkých vás srdečne vítam. Oznamujem vám, že prezident Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky pán Václav Havel mi poslal list, ktorým oznámil, že hodlá vystúpiť na dnešnom rokovaní spoločnej schôdze Snemovne žudu a Snemovne národov. Zaraďujem jeho vystúpenie na dnešné rokovanie. Prosím pána prezidenta ČSFR, aby sa ujal slova.

Prezident ČSFR V. Havel: Pane předsedo, vážené Federální shromáždění, dámy a pánové! Předstupuji-li před vás neohlášen předem a zavčas, pak jen a jen proto, že si uvědomuji vážnost této chvíle a hloubku odpovědnosti, která na vás spočívá. Dospěl jsem totiž k názoru, že naše mladá demokracie a sama existence našeho státu začínají být ohroženy a naše nedávno nabytá nezávislost a svoboda podstupují svou zatím nejtěžší zkoušku.

Náš stát není tentokrát ohrožen zvenčí, jako už tolikrát v minulosti, ale zevnitř. Ohrožujeme si ho sami svou malou politickou kulturou, nedostatkem demokratického vědomí a vzájemného porozumění, naději na hospodářskou prosperitu, ale se vší pravděpodobností i konec demokracie, jak v českých zemích, tak na Slovensku.

Kdybychom dopustili, aby se toto všechno stalo, zapsali bychom se do historie našich národů jako první generace v našich dějinách, která nevystavena jakémukoli neblahému tlaku zvenčí přivodila naším národům svou vlastní zaslepenosti bezbřehé a mnohaleté utrpení. Odvažuji se tvrdit, že by nás budoucí generace proklely a že by nás světové společenství prohlásilo za blázny.

Paní poslankyně, páni poslanci, náš první prezident napsal, že státy se udržují jen těmi cíli, z nichž se zrodily. Platí to i o tomto státě, který se už rok snažíme budovat. Před rokem jsme svorně povstali proti totalitnímu útisku vedeni duchem nenásilí, tolerance, porozumění a schopnosti přinášet oběti za společnou věc. Hlásili jsme se k ideálům svobody, demokracie, státní nezávislosti, národní svébytnosti, byli jsme vedeni ideou lidských a občanských práv. Jeden můj slovenský přítel složil píseň "Sžúbili sme si lásku" a my všichni jsme ji zpíval s ním. Chtěli jsme společně odčiňovat či napravovat všechny křivdy minulosti, které byly na obou našich národech napáchány, chtěli jsme společně - Češi, Slováci, Maďaři, Rusíni, Poláci, Romové, Němci a příslušníci všech dalších národností, kteří jsou občany našeho státu, budovat konečně stát vpravdě lidský, budovat skutečnou a životaschopnou federaci. Stav našeho státu , jak se jeví dnes, 10. prosince 1990, který je Mezinárodním dnem lidských práv, příliš mnoho z těchto loňských ideálů nezrcadlí.

Snadno můžeme stanout na pokraji ústavní krize, mimo jiné i proto, že mnozí z nás na původní ideály zapomínají nebo se jimi neřídí.

Několik studentů nazvalo nedávno naší revoluci revolucí ukradenou. Příliš jsem tomu označení nerozuměl, protože jsem nevěděl, kdo a komu tuto revoluci ukradl. Zdá se mi, že před námi je poněkud jiná hrozba, totiž hrozba, že budoucí generace nazvou naší revoluci revolucí promarněnou.

Apeluji proto dnes na všechny své spoluobčany, aby se pokusili tuto hrozbu odvrátit. Apeluji na ně tím spíš, že výsledky výzkumu veřejného mínění a všechny další informace, které mám, jednoznačně ukazují, že drtivá většina našich občanů si přeje zachovat federaci a pokládá řešení problémů spojených s hospodářskou reformou za daleko důležitější, než kompetenční spory. Sedmdesát % našich občanů ve Slovenské republice a 74 % občanů v České republice souhlasí s výrokem: "Snahy o rozdělení státu jsou vysokou hrou politiků a neodrážejí zájmy obyčejných lidi". (Dlouhotrvající potlesk.)

Ještě máme šanci - využijme ji proto! Co pro to můžete udělat vy, poslanci Federálního shromáždění? Dovoluji si vám navrhnout několik velmi rychlých a radikálních řešení, která by směřovala k jedinému cíli - vytvořit na velmi labilní půdě naší dnešní, veskrze provizorní ústavnosti několik základních a veskrze provizorních právních nástrojů, které by umožňovaly odstraňovat vznikající patové neřešitelné situace relativně demokratickým způsobem. Zde jsou mé návrhy:

Za prvé - navrhuji vám, abyste příslušným zákonem ihned fyzicky zřídili v Ústavě zakotvený Ústavní soud, který by byl schopen řešit nejrůznější ústavní krize, které mohou nastat. (Potlesk.)

Za druhé - navrhuji vám, abyste přijali ústavní zákon o referendu jako o institutu, který je schopen v případě neřešitelných rozporů mezi různými politickými orgány zjistit skutečnou vůli občanů. (Potlesk.) Tato vůle referendem vyjádřená by měla mít vůbec nejvyšší rozhodující a pro všechny bezvýhradně závaznou právní autoritu.

Předlohy těchto dvou zákonů jsem dnes ráno předal předsedovi Federálního shromáždění. Zároveň jsem požádal místopředsedu federální vlády, odpovědného za tvorbu právního řádu, aby tyto zákony zdůvodnil. Já k nim mohu v tuto chvíli dodat jen jediné: nikdo z nás nepochybuje o tom, že nám hrozí ústavní krize. Nemáme však k dispozici prakticky žádné ústavní prostředky, jak takové krizi čelit. Lze říci, že máme holé ruce.

Ustanovení branného zákona o použití armády k obraně ústavnosti se nám jistě nejeví jako prostředek dobrý. Předložené návrhy představují nejen cestu, jak ústavně řešit naše krize, ale i cestu k rozšíření demokracie o přímou účast občanů na politickém rozhodování. Ústavní soud navíc umožní řešit naprosto zbytečně kompetenční spory cestou práva namísto politických konfliktů. (Potlesk.)

Zároveň mám čím dál intenzivnější pocit, že pro nejbližší budoucnost nemusí být ani tyto prostředky dostatečné. Pevně věřím, že jste mne za poslední rok do té míry poznali, abyste mne nemuseli podezírat, že toužím po zvyšování osobní moci. Dlouho jsem byl dokonce přesvědčen, že pravomoce prezidenta republiky by měly být v budoucí ústavě omezeny. Události posledních týdnů a dnů a právnická analýza onoho veskrze labilního a skrz naskrz děravého ústavního terénu, o němž jsem se již zmínil a na němž se v tomto okamžiku pohybujeme, mne však přesvědčily, že zřejmě nebudu moci plnit svůj prezidentský slib a usilovat o blaho našich občanů, nebudou-li mé pravomoce na toto přechodně období posíleny. Návrh zákona, který by až do dne přijetí nové federální ústavy rozšířil pravomoci prezidenta republiky v přesně vymezených oblastech a při zachování všech základních principů ústavnosti a demokracie vám bude v nejbližších dnech předložen.

Je mi velmi líto, že jsem se musel k takovému poznání dopracovat, ale jako ten, který slíbil říkat pravdu, jsem nucen vás se svým poznáním seznámit. Dělám to i proto, abych splnil očekávání milionů občanů, kteří mě vaším prostřednictvím pověřili mou funkcí a kteří, jak se znovu a znovu přesvědčuji, věří, že přispěji k záchraně našeho federativního státu.

Domnívám se, že oba zmíněné zákony byste měli projednat neprodleně. Vím, že takový postup by znamenal brutální útok na dosud platný jednací řád a hrubé znásilnění všech zavedených zvyklostí při přijímání zákonů. Jsem však přesvědčen, že by to bylo zlo nekonečně menší než to, které by mohlo začít, kdyby se navzájem rozešla vůle našich zastupitelských sborů a při tom neexistovala možnost ústavního řešení takového konfliktu.

Dámy a pánové, asi nebudu daleko od pravdy, vyslovím-li své přesvědčení, že ani vy ani já jsme netušili, do jak složitých a paradoxních situací nás uvrhnou funkce, které jsme na sebe vzali. Navrhuji vám v této vypjaté a možná historické chvíli, abyste zkusili udělat to, co jsem již i já několikrát zkusil udělat, totiž, abyste se na několik minut tiše zamysleli nad hloubkou své odpovědnosti a abyste se potom na sebe navzájem laskavě podívali a s úsměvem podali jeden druhém ruce tak, jak se to dělává při mši svaté. Děkuji vám za pozornost. (Dlouhotrvající potlesk, shromáždění povstalo.)

Předseda FS A. Dubček: Ďakujem pánu prezidentovi za vystúpenie. Naše Federálne zhromaždenie je pred úlohou zajtra prerokovať návrh ústavného zákona o kompetenciách federácie a republík. Viete vežmi dobre, že pokračujú práce výborov a prebehlo i v tejto dobe, rokovanie v národných orgánoch, či už vo vládach alebo vo volených parlamentoch. Podža informácií, ktoré máme, dopracováva sa teraz tento ústavný zákon do tej formy, že i keď je tu niekožko doplňovacích alebo pozmeňovacích návrhov, nachádza sa konsenzus, čo je vežmi dobrý predpoklad, aby Federálne zhromaždenie i tento významný ústavny zákon prijalo.

Chcem veriť, a verím tomu, že i Federálne zhromaždenie urobí všetko pre to, aby túto vežkú štátnickú skúšku zložilo. Vedie ma k tomu záveru tá skutočnosť, že sme si stanovili, že túto etapu nášho demokratizačného procesu zavŕšime vypracovanim novej Ústavy Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky. Stanovili sme si, že našu štátnosť posilnením republík, Českej a Slovenskej, prejavením ich identity, zavŕšime štátoprávnym usporiadaním, ktoré nájde výraz v usporiadaní nášho štátu vo federácii, v spoločnom štáte Čechov a Slovákov.

Preto chcem len pripomenúť, že túto zásadu sme si stanovili v predchádzajúcich takmer všetkých našich programových krokoch. Preto urobme všetko pre to, aby sme zajtra a v týchto dňoch dopracovali tento zákon tak, aby zákon o kompetenciách bol prijatý.

Verím, že to tak bude. Urobme všetko, aby sme túto svoju štátnickú skúšku splnili tak, ako to bolo v predchádzajúcim období.

(Dále předseda FS informoval, v kterých místnostech a v kterou hodinu se setkají ústavněprávní výbory a jednotlivé kluby.)

Ešte raz ďakujem za účasť a vystúpenie pánu prezidentovi Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky.

Schôdza snemovní bude pokračovať zajtra o 10. hodine, prosím - faktická poznámka.

Poslanec SL M. Malý: Pane předsedo, já se domnívám, že pan prezident předložil tomuto plénu dva návrhy. Já trvám na tom, aby o jeho návrzích toto plénum rozhodlo hlasováním a aby byly zařazeny na program této schůze. (Potlesk.)


(Hlas z pléna: Já bych doplnil poslance Malého, aby byly zařazeny před kompetečními zákony.)

Předseda FS A. Dubček: Ďakujem. Chcel by som tiež len faktickú poznámku, ako to pripúšťa náš rokovací poriadok. Chcel by som len upozorniť na to, o čom sme hovorili i s pánom prezidentom i my teraz, pred zasadaním tejto našej spoločnej schôdze, o tom, aký by mal byť ďalší postup. Vežmi dobre viete, že ide o významné zákony. Aby bolo možné tieto zákony prerokovať a schváliť, je nutné postúpiť ich na legislatívne pokračovanie, to značí, že musia byť prikázané na prerokovanie v Českej a Slovenskej národnej rade, treba ich prerokovať vo vláde Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky. Hovorím to, čo bolo povedané na terajšej porade, pokiaž ide o prípravu legislatívnej činnosti, ako nám stanovuje zákon. Vychádzajúc z toho sme sa pridržali zásady,že tento návrh musíme teraz postúpiť do výborov na prerokovanie a vrátime sa k tomu na pracovnom rokovaní, keby ste s tým súhlasili, kde to môžeme uzavrieť zajtra na pracovnom rokovaní o 10. hodine. Zajtra o tom môžeme na pracovnej schôdzi rozhodnúť. Odporúčam to takto zaradiť.

Poslanec SL M. Malý: Pane předsedo, já žádám, aby bylo o mém návrhu hlasováno.

Poslanec SN J. Lux: Já tento návrh poslance Malého podporuji s tím, aby tyto zákony byly projednány před kompetenčním zákonem. (Potlesk.)

Poslanec SN M. Zeman: Pane předsedo, když se potápí loď, nezabýváme se natíráním jejího zábradlí. Podporuji návrh poslance Malého včetně pořadí. (Potlesk.)

(Hlas z pléna: Já se připojuji k návrhu poslance Malého z toho důvodu, že v novém kompetenčním zákoně se ruší právo Federálního shromáždění zrušit rozhodnutí České nebo Slovenské národní rady.V případě, že bychom napřed schválili kompetenční zákon, do té doby, než by byl ustaven Ústavní soud, vůbec by neexistovala možnost, jak zrušit protiústavní rozhodnutí České národní rady nebo Slovenské národní rady.)

Poslanec SN P. Kulan: Pán predseda, dámy a páni, ak máme tu problém týkajúci sa rokovacieho poriadku, dovožte mi, aby som tento návrh podal ako svoj iniciatívny návrh, aby tento návrh nemusel ísť do Českej a Slovenskej národnej rady. (Potlesk.)

Předseda FS A. Dubček: Ešte sa hlási niekto? Prosím, pán Zelenay.

Poslanec SN R. Zelenay: Vážený pán predseda, vážené dámy a páni, toto je taká dôležitá vec, že si myslím, že by k tomu mali zasadnúť kluby. My sme o tomto povedali a myslím, že by sme o tom mali hovoriť v kluboch a až potom aby sme sa k tomu vyjadrili. (Potlesk.)

Předseda FS A. Dubček: Ešte sú pripomienky? (Nebyly.) Vzhžadom na to, že naša schôdza sa len začala a nekončí sa, dali sme len tento bod, ktorý sme mimoriadne zaradili na program, navrhujem, aby sme volili taký postup, že sa schôdza nekončí, aby sme urobili prestávku, po ktorej budeme pokračovať ďalej v pracovnom rokovaní. Prerušujem schôdzu na 15 minút.

(Jednání přerušeno v 11.39 hodin.)

(Jednání opět zahájeno ve 13.08 hodin.)

(Řízení schůze převzal první místopředseda FS Z. Jičínský.)

Předsedající první místopředseda FS Z. Jičinský: Na odpoledním jednání byl podán návrh na změnu této schůze. Poslanec Malý k tomu chce něco říci, dávám mu slovo.

Poslanec SL M. Malý: Já bych chtěl vzít zpět svůj původní návrh v tom smyslu, že bych si dovolil dát protinávrh. A sice, navrhoval bych, aby schůze byla teď přerušena a aby se sešly poslanecké kluby, na kterých byl bych rád, aby se projednal návrh pana prezidenta.

Předsedající první místopředseda FS Z. Jičínský: Do diskuse se přihlásil pan Sokol, který má pro nás sdělení od pana prezidenta.

Místopředseda SN J. Sokol: Vážený pane předsedo, vážené Federální shromáždění, vyslechli jsme tu slova znepokojení hlavy státu a myslím, že chápu jejich smysl. Pan prezident ví, že naší občané mají obavy o osud státu a obrací se na nás, abychom jednali. Připomněl nám naší odpovědnost a povzbudil nás, abychom jednali samostatně a dospěle i v takové situaci, kdy to není úplně lehké. Připomněl, že v otázce zákona o rozdělení kompetencí nechce na nás vykonávat žádný osobní nátlak, že to přenechává naší odpovědnosti. Pokud toto vyjádření někdo chápal jinak, jsem zmocněn to dementovat. Stojíme před poměrně závažnými rozhodnutími a neměli bychom jednat zbrkle, abychom dosáhli toho, co chceme. Návrhy pana prezidenta míří k posílení ústavnosti a autority státu. Návrh kolegy poslance Kulana, abychom obešli platný jednací řád, by k tomu, podle mého názoru nepřispěl. (Potlesk.) Nepřispěl by ani ke skutečné autoritě obou navržených institucí, kdybychom o nich jednali s pocitem potápějící se lodi. I kdybychom oba zákony přijali ještě dnes, ústavní soud ani referendum nezačnou fungovat dříve než za měsíc. Domnívám se, že mluvím v intencích pana prezidenta a vyjadřuji rozhodně svůj vlastní názor, když navrhuji následující:

Za prvé: Obě zákonodárné iniciativy pana prezidenta přikázat co nejdříve sněmovnám a výborům.

Předsedající první místopředseda FS Z. Jičinský: Už se stalo.

Místopředseda SN J. Sokol: Děkuji, tak tento návrh stahuji. A požádat o bezodkladně projednání v národních radách a vládách. Vzápětí by měly být zákony projednány zde na plenárním zasedání.

Za druhé: Navrhuji, abychom se vrátili k projednávání ústavního zákona o kompetencích a snažili se zde složit zase jednu zkoušku dospělosti, prokázat sobě i voličům, že tu nejsme nadarmo a že jsme schopni sami mezi sebou, jako zodpovědní poslanci najít cestu, která by nevedla k těm chmurným důsledkům, o nichž tu pan prezident hovořil. Jednoduše řečeno, najít už konečně kompromis, který by obě naše sněmovny mohly s čistým svědomím přijmout. Děkuji vám. (Potlesk.)


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP