FEDERÁLNÍ SHROMÁŽDĚNÍ ČESKOSLOVENSKÉ SOCIALISTICKÉ REPUBLIKY 1989

V. volební období

193

ZÁSADY ZÁKONA,

kterým se mění a doplňuje zákon č. 29/1984 Sb.,

o soustavě základních a středních škol

/školský zákon/

Zásada č. 1 - Základní škola

Základní škola poskytuje základní vzdělání.

Zásada nově upravuje stupeň vzdělání poskytovaného základní školou.

Realizací této zásady zůstává i nadále nedotčeno právo každého občana studovat ve střední škole.

Zásada se promítne v § 5 a 6 zákona č. 29/1984 Sb.

Zásada č. 2 - Výchova a vzdělávání ve středních školách

Střední vzdělání zahrnuje diferencovaně podle druhů škol všeobecné polytechnické vzdělání a základy odborné přípravy a získává se úspěšným ukončením druhého ročníku střední školy.

Odborná příprava je součástí výchovy a vzdělávání ve středních školách, v níž si žáci osvojují vědomosti a dovednosti umožňující kvalifikovaný výkon povolání a odborných činností nebo se připravují pro studium na vysokých školách.

Studium ve střední škole, jehož délka je kratší než čtyři roky, se ukončuje úspěšným vykonáním závěrečné zkoušky; studium, jehož délka trvá čtyři roky, se ukončuje úspěšným vykonáním maturitní zkoušky.

Zásada zpřesňuje obsah odborné přípravy. Vychází z výsledků analýzy československé výchovně vzdělávací soustavy a ze závěrů 13. zasedání ústředního výboru Komunistické strany Československa. Znění § 8 odst. 3 zákona č. 29/1984 Sb. se doplňuje tím, že v odborné přípravě se žáci připravují i na studium na vysokých školách. Zásada uvolňuje uniformitu v délce studia, umožňuje ve studijních oborech v odůvodněných případech zkrátit délku studia.

Délku studia stanoví ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České socialistické republiky a ministerstvo školství, mládeže a tělesné výchovy Slovenské socialistické republiky obecně závazným právním předpisem podle § 20 odst. 3 zákona č. 29/1984 Sb.

V současné době je zavedeno kratší než čtyřleté studiu m jen ve dvouletých a tříletých učebních oborech středních odborných učilišť. Závěrečnou zkouškou se bude nadále ukončovat studium v učebních oborech středních odborných učilišť a v případě zavedení i kratšího než čtyřletého studia ve studijních oborech jiných středních škol.

Odst. 2 této zásady se nevztahuje na střední školy Sboru národní bezpečnosti a vojsk ministerstva vnitra.

Úplné střední vzdělání budou nadále poskytovat všechny střední školy ve čtyřletém studiu. Získá se úspěšným vykonáním maturitní zkoušky.

Zásada se promítne v § 8 odst. 1 a 3 zákona č. 29/1984.Sb. Současně se vypustí ustanovení § 15 odst. 2 a § 16 odst. 2 tohoto zákona.

Zásada č. 3 - Zřizování a zrušování středních odborných učilišť

Střední odborné učiliště zřizuje a zrušuje

a) ústřední orgán, v jehož působnosti se připravuje mládež na povolání, nebo národní výbor pro organizace řízené nebo spravované národními výbory, nebo organizace zřízená ústředním orgánem nebo národním výborem pro účely řízení středních odborných učilišť; pro potřeby tohoto zákona postavení ústředních orgánů mají též svazy družstev;

b) státní podnik z podnětu ústředního orgánu nebo národního výboru (zakladatele státního podniku);

e) jednotné zemědělské družstvo z podnětu orgánu hospodářského řízení.

Ke zřízení středního odborného učiliště státním podnikem je zakladatel státního podniku povinen vymezit nebo doplnit základní předmět činnosti zřizovatele středního odborného učiliště.

Střední odborná učiliště se zřizují a zrušují podle stanovené sítě škol. Ke zřízení a zrušení středního odborného učiliště je třeba souhlasu národního výboru, který též stanoví bližší podrobnosti o zabezpečení výchovně vzdělávacího procesu ve středním odborném učilišti; souhlas není potřebný, je-li zřizovatelem národní výbor.

Střední odborné učiliště zřízené ústředním orgánem nebo národním výborem je samostatnou organizací, popřípadě organizační jednotkou organizace, kterou pro účely řízení středního odborného učiliště zřídil ústřední orgán nebo národní výbor. Střední odborné učiliště zřízené státním podnikem je organizační jednotkou státního podniku, vystupující v právních vztazích jménem podniku v rozsahu, který stanoví organizační řád podniku nebe jiný vnitropodnikový předpis.

Střední odborné učiliště může se souhlasem příslušného národního výboru zabezpečovat též pouze teoretické vyučování.

Pro žáky, kterým střední odborné učiliště zajišťuje pouze teoretické vyučování, zajišťuje praktické vyučování a výchovu mimo vyučování středisko praktického vyučování.

Středisko praktického vyučování zřizuje ředitel (vedoucí) organizace, pro kterou se žáci připravují, se souhlasem příslušného národního výboru. Národní výbor může zřídit středisko praktického vyučování pro přípravu mládeže vyžadující zvláštní péči i pro potřebu organizací, které neřídí ani nespravuje, popř. pro přípravu mládeže, která nebude připravována pro určité organizace.

Vedoucí střediska praktického vyučování odpovídá za odbornou úroveň praktického vyučování a za výchovu mimo vyučování. V otázkách výchovy a vyučování je vedoucí střediska praktického vyučování metodicky řízen ředitelem středního odborného učiliště, které poskytuje žákům teoretické vyučování. K ustanovení do funkce vedoucího střediska praktického vyučování a k uvolnění z této funkce je třeba souhlas příslušného národního výboru.

Organizace, v níž je středisko praktického vyučování organizačně začleněno, hradí náklady na jeho provoz a rozvoj. Jsou-li ve středisku praktického vyučování připravováni žáci i pro jiné organizace, jsou tyto organizace povinny hradit poměrný díl nákladů vynaložených na jejich přípravu.

Stávající úprava zřizování, zrušování a postavení středních odborných učilišť není v souladu s přestavbou hospodářského mechanismu, zejména se zákonem o státním podniku a je potřebné ji proto upravit.

Změny budou koncipovány tak, aby řízení výchovně vzdělávacího procesu bylo záležitostí orgánů státní školské správy a nemohlo být bezprostředně ovlivňováno výsledky hospodaření podniků. V oblastí odborné profesní přípravy budou zachovány vztahy k výrobním organizacím. V souladu s rušením generálních ředitelství výrobně hospodářských jednotek a k zabezpečení dvoustupňového řízení se oprávnění zřizovat a zrušovat střední odborná učiliště svěřuje ústředním orgánům a krajským národním výborům nebo státnímu podniku určenému jeho zakladatelem nebo jednotnému zemědělskému družstvu z podnětu orgánu hospodářského řízení. Podnětem ke zřízení středního odborného učiliště jako součásti státního podniku je vymezení nebo doplnění provozování a činností středního odborného učiliště jako základního předmětu činnosti do zakládací listiny. Vymezením základního předmětu činnosti se jednak vylučuje možnost zřídit střední odborné učiliště z podnětu státního podniku a jednak se zajišťuje financování středního odborného učiliště jako nákladové položky státního podniku. Ode dne zřízení středního odborného učiliště se zřizovatel řídí obecně závaznými právními předpisy týkajícími se přípravy mládeže pro dělnická povolání.

U středního odborného učiliště zřízeného ústředním orgánem nebo národním výborem zásada neurčuje konkrétní formu samostatné organizace, ale ponechává na rozhodnutí resortům a národním výborům, jakou formu zvolí s přihlédnutím ke specifickým podmínkám v oblasti výchovy mládeže pro dělnická povolání. Pokud jde o formu rozpočtové nebo příspěvkové organizace, vychází návrh ze zásad a pravidel státního rozpočtu.

Učiliště zřízené státním podnikem je jeho organizační jednotkou, která v právních vztazích vystupuje jménem podniku v rozsahu stanoveném organizačním řádem podniku nebo jiným vnitropodnikovým předpisem.

Nově se umožňuje, aby střední odborná učiliště zřizovala a zrušovala jednotná zemědělská družstva z podnětu příslušného orgánu hospodářského řízení. Toto rozšíření navazuje na ustanovení § 2 písm. e/ zákona č. 90/1988 Sb., o zemědělském družstevnictví.

V případech, že nedojde u odloučeného pracoviště k delimitaci pracovníka, ponechává se možnost zabezpečovat ve středním odborném učilišti pouze teoretické vyučování, přičemž pro praktické vyučování se zachovává středisko praktického vyučování za podmínek stanovených tímto zákonem.

Opatření týkající se středisek praktického vyučování ztratilo charakter přechodného ustanovení, a proto se zařazuje v logické souvislosti do zásady č. 3.

Zásadou se nahradí § 10, § 61 a § 62 zákona č. 29/1984 Sb.

Zásada č. 4 - Úkoly orgánů a organizací

Orgány a organizace, které zřizují střední odborná učiliště, odpovídají za přípravu mládeže pro povolání v těchto učilištích a v rozsahu své působnosti je řídí.

Orgány a organizace jsou povinny vytvářet příznivé podmínky pro rozvíjení schopností a iniciativy žáků a jejich uplatnění v praxi.

Orgán, který rozhodl o zrušení, rozdělení, sloučení, splynutí nebo o změně hospodářské činnosti organizace, jejíž součástí je střední odborné učiliště, nebo rozhodl o zrušení, rozdělení, sloučení nebo splynutí středního odborného učiliště, které je samostatnou organizací, určí organizaci nebo střední odborné učiliště, které převezmou práva a povinnosti k žákům.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České socialistické republiky a ministerstvo školství, mládeže z tělesné výchovy Slovenské socialistické republiky (dále jen "ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy") stanoví po projednání se zúčastněnými ústředními orgány obecně závazným právním předpisem postup a podrobnější vymezení úkolů ústředních orgánů, národních výborů a organizací při řízení a plánování přípravy mládeže pro povolání ve středních odborných učilištích.

Zásada rozšiřuje úkoly organizací i na státní podniky a další organizace, jejichž součástí budou střední odborná učiliště.

V zájmu zachování právní jistoty žáků středního odborného učiliště se přebírá do této zásady upravené ustanovení § 13 odst. 3 zákona č. 29/1984 Sb.

Zásada se promítne do § 11 odst. 1 a 3 a do nového odstavce zákona č. 29/1984 Sb. Ruší se § 13 zákona č. 29/1984 Sb.

Zásada č. 5 - Finanční, materiální a kádrové zabezpečení středních odborných učiliť

Úhrady provozních nákladů středních odborných učilišť zřízených ústředními orgány a národními výbory nebo jimi zřízenými organizacemi (zásada č. 3 písm. a/) s výjimkou úhrad hrazených z prostředků národních výborů se provádějí z nákladů organizací, pro něž se mládež připravuje; investiční rozvoj se zabezpečuje z prostředků státního plánu a rozpočtu prostřednictvím ústředních orgánů a národních výborů.

Úhrady provozních nákladů středních odborných učilišť zřízených státním podnikem s výjimkou úhrad hrazených z prostředků národních výborů se provádějí zúčtováním do nákladů státního podniku, jehož součástí je střední odborné učiliště; investiční rozvoj hradí státní podnik z fondu rozvoje. Úhrady nákladů na žáky, kteří jsou připravováni pro jiné organizace, hradí tyto organizace státnímu podniku, jehož vnitřní organizační jednotkou je střední odborné učiliště.

Národní výbory hradí ze svých prostředků

a) osobní náklady na učitele teoretického vyučování a osobní náklady na trenéry ve třídách s vrcholovou sportovní přípravou,

b) náklady na učebnice, učební texty a školní potřeby poskytované žákům bezplatně a náklady na učební pomůcky pro potřebu teoretického vyučování,

c) náklady na přípravu žáků, kteří byli v rámci dokončení povinné desetileté školní docházky přijatí do příslušného středního odborného učiliště nad počet žáků stanovený jednotlivým organizacím státním plánem.

Financování středních odborných učilišť se provádí z nákladů pří slušných podniků a organizací podle počtu žáků stanoveného organizaci státním plánem a úhradou veškerých vícenákladů spojených s výchovou žáků z prostředků krajského národního výboru.

Dosavadní úhrada vícenákladů z prostředků krajského národního výboru, tj. osobní náklady na učitele teoretického vyučování, učebnice a školní potřeby, se rozšiřuje o úhradu učebních pomůcek pro teoretické vyučování a úhradu nákladů na přípravu žáků, kteří byli v rámci dokončení povinné desetileté školní docházky přiděleni na základě správního řízení krajským národním výborem do příslušného středního odborného učiliště nad plán náboru nebo nad plán rozmísťování dorostu, tj. na žáky, kteří nejsou vychovávání pro žádnou organizaci.

Osobní náklady na trenéry ve třídách s vrcholovou sportovní přípravou hradí národní výbory vzhledem k celospolečenskému významu této činnosti.

Tím dochází k rozšíření podílu státu na plnění povinné desetileté školní docházky.

Podle navrhované zásady budou náklady na žáky, kteří se připravují pro jiné organizace, hradit tyto organizace

a) přímo střednímu odbornému učilišti, pokud je samostatnou organizací zřízenou ústředním orgánem nebo národním výborem, popřípadě organizační jednotkou účelové organizace ústředního orgánu nebo národního výboru,

b) státnímu podniku, pokud střední odborné učiliště zřídil státní podnik jako svou organizační jednotku.

Zásada se promítne v § 12 odst. 1, 2, 3 a 4 zákona č. 29/1984 Sb.

Zásada č. 6 - Gymnázium

Gymnázium je všeobecně vzdělávací polytechnická škola, která připravuje především pro studium na vysokých školách. Dále připravuje i pro výkon některých povolání a odborných činností v národním hospodářství, správě a kultuře a v dalších oblastech.

Funkční a obsahové sblížení středních škol (středních odborných učilišť, gymnázií a středních odborných škol) bylo programově založeno na principu, aby každá střední škola vedle výchovy plnila rovnocenně funkce přípravy na výkon povolání i pro další studium na vysoké škole.

Výsledky analýzy československé výchovné vzdělávací soustavy ukázaly, že rovnocenné plnění těchto funkcí všemi druhy středních škol včetně příprav pro dělnická povolání v gymnáziích nevychází z potřeb hospodářské praxe, ani nebere v úvahu reálné podmínky a možnosti škol.

V souladu se závěry 13. zasedání ústředního výboru Komunistické strany Československa je nutno vybudovat gymnázium jako vnitřně diferencovanou střední školu, která především zkvalitní přípravu absolventů pro studium na vysokých školách.

Zásadou se nahradí § 15 zákona č. 29/1984 Sb.

Zásada č. 7 - Střední odborná škola

Střední odborná škola připravuje především pro výkon odborných činností, zejména technickohospodářských, ekonomických, pedagogických, zdravotnických, sociálně právních, správních, uměleckých, kulturních a pro výkon některých vysoce kvalifikovaných dělnických povolání náročných na teoretické vědomosti; připravuje i pro studium na vysoké škole.

Zásada zvýrazňuje specifickou funkci střední odborné školy v souladu s analýzou československé výchovně vzdělávací soustavy a se závěry 13. zasedání ústředního výboru Komunistické strany Československa. Zdůrazňuje především přípravu pro vykonávání odborných činností a výkon některých dělnických povolání náročných na teoretické vědomosti.

Zásadou se nahradí § 16 zákona č. 29/1984 Sb.

Zásada č. 8 - Přijímání ke studiu ve středních školách

Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy stanoví obecné závazným právním předpisem po projednání s příslušnými ústředními orgány podrobnosti o přijímání žáků ke studiu ve středních školách; u středních zdravotnických škol v dohodě s ministerstvem zdravotnictví a sociálních věcí České socialistické republiky v České socialistické republice a s ministerstvem zdravotnictví a sociálních věcí Slovenské socialistické republiky ve Slovenské socialistické republice (dále jen "ministerstva zdravotnictví a sociálních věcí").

Vzhledem k tomu, že výchova žáků, kteří nedokonči úspěšné základní školu, se převádí do odborných učilišť, bylo nutné upravit zmocňovací ustanovení § 19.

Zásada nahradí odst. 5 v § 19 zákona č. 29/1984 Sb.

Zásada č. 9 - Finanční a hmotné zabezpečení žáků středních škol a žáků odborných učilišť

Žákům středních odborných učilišť a odborných učilišť může poskytovat střední odborné učiliště a odborné učiliště z prostředků socialistických organizací finanční a hmotné zabezpečení, kterým se sledují výchovné cíle v souladu s potřebami národního hospodářství.

Podrobnosti o finančním a hmotném zabezpečení žáků středních škol a odborných učilišť stanoví obecně závazným právním předpisem ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy po projednání se zúčastněnými ústředními orgány podle zásad stanovených vládou Československé socialistické republiky.

Účelem zásady je zvýšit odpovědnost středních odborných učilišť a odborných učilišť za použití finančního a hmotného zabezpečení jako výchovného prostředku; proto se navrhuje upustit od obligatorního poskytování finančního a hmotného zabezpečení.

Navrhovanou úpravou není dotčen dosavadní odst. 2 § 24 zákona č. 29/1984 Sb.

Zmocňovací ustanovení se omezuje pouze na ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy vzhledem k tomu, že došlo ke zrušení zvýhodněných učebních a studijních oborů, jejichž stanovení bylo v působnosti ministerstev práce a sociálních věcí.

Zásada upravuje § 24 odst. 1 a odst. 3 zákona č. 29/1984 Sb.

Zásada č. 10 - Ukončení studia ve středních školách

Ve studijních oborech středních škol ve studiu kratším než čtyři roky se studium ukončuje závěrečnou zkouškou. Nevykonal-li žák v určeném termínu úspěšně závěrečnou zkoušku a byla mu povolena opravná zkouška, odklad zkoušky nebo její opakování, zachovávají se mu práva a povinnosti žáka do konce školního roku, v němž měl studium ukončit.

Vzhledem k nutnosti pružně reagovat na měnící se potřeby přípravy pracovníků pro různá odvětví národního hospodářství, uvolňuje se uniformita délky studia ve středních školách; řeší se způsob ukončování studia ve studijních oborech, jestliže učebními plány bude stanovena délka studia na dobu kratší než čtyři roky.

Ukončeni studia ve čtyřletých studijních oborech středních škol maturitní zkouškou zůstává nezměněno (zásada č. 2).

Zásada se promítne do odst. 1 a odst. 3 § 25 zákona č. 29/1984 Sb.

Zásada č. 11 - Zvláštní škola

Zvláštní škola má osm ročníků; ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví obecně závazným právním předpisem, ve kterých případech mají zvláštní školy pro žáky s více vadami devět ročníků a dále podmínky zřizování závěrečných tříd navazujících na osmý nebo devátý ročník zvláštních škol.

Mezi žáky zvláštních škol se vyskytuje asi 20 až 30% žáků, kteří pro své vážné psychosomatické poruchy nemohou být zařazeni do systému přípravy na kvalifikovaná povolání, ale vyžadují socializaci v širším slova smyslu, nikoli profesionální přípravu jako žáci odborných učilišť. Posláním závěrečných tříd je zajišťování podmínek pro somatický, psychický a mentální rozvoj žáků.

Pro žáky s více vadami, kteří navštěvují zvláštní školu, je nutné zajistit pomalejší tempo výuky, prostor pro časté opakovní učiva. Proto je nutné učivo zvláštní školy rozložit do devíti ročníků místo stanovených osmi ročníků.

Zásada se promítne v novém odstavci § 31 zákona č. 29/1984 Sb.

Zásada č. 12 - Odborná učiliště

Označení "zvláštní odborné učiliště" se mění na "odborné učiliště". Do odborného učiliště se přijímají jednak žáci, kteří úspěšně ukončili zvláštní školu, jednak žáci, kteří pro neprospěch ukončili základní školu v nižším než osmém ročníku nebo osmý ročník neukončili úspěšně a nepokračují v plnění povinné školní docházky v základní škole.

Odborná učiliště neposkytují střední vzdělání. Odborná učiliště se zřizují podle zásady č. 3; dále se na ně vztahují zásady č. 4, 5, 9, ustanovení § 9 odst. 4, § 14, § 20 odst. 2 a § 25 odst. 2, 4, 5 a 6 zákona č. 29/1984 Sb.

Zvláštní odborná učiliště v dosavadním pojetí poskytuji žákům ze zvláštních škol odbornou přípravu na určitá povolání, popř. přípravu pro výkon jednoduchých činností.

V názvu "zvláštní odborné učiliště" je však vyjádřeno nejen jednoznačné omezení působnosti pouze na žáky "zvláštních škol", ale i pozdější nežádoucí zdůraznění výjimečnosti absolventů při jejich začleňování do povolání a společenského života. Absolventi zvláštních odborných učilišť nejsou však zařazováni do "zvláštních" povolání, ale v zásadě do stejných povolání jako absolventi středních škol, a to v nižších kvalifikačních stupních a tarifních třídách.

Úprava názvu na "odborné učiliště" odstraňuje toto nežádoucí poznamenání absolventů při vstupu do povolání, navíc umožňuje i vzdělávání žáků, kteří ukončí základní školu v nižším než osmém ročníku a chtějí získat přípravu na povolání. Jejich vzdělávání rovněž vyžaduje specifické přístupy učitelů - speciálních pedagogů. Organizace vzdělávání těchto dvou odlišných vstupních kvalit mládeže bude založena na vnější i vnitřní diferenciaci odborných učili. Přitom zásada vnější diferenciace předpokládá, že se budou zřizovat odborná učiliště, popř. třídy odděleně pro žáky ze zvláštních škol a pro žáky ze základních škol. Odborná učiliště zřizují především národní výbory.

Organizace studia v odborném učilišti se obdobně jako ve středním odborném učilišti dělí v souladu s učebními plány a učebními osnovami na přípravné období a období odborného rozvoje.

Zásada se promítne v § 32 zákona č. 29/1984 Sb.

Zásada č. 13 - Začátek délka a plnění povinné školní docházky

Pokud se u žáka prvního ročníku základní školy v průběhu prvého pololetí školního roku projeví nedostatečná tělesná nebo duševní vyspělost ke školní docházce, může národní výbor na základě návrhu ředitele školy nebo příslušného lékaře a po projednání se zákonnými zástupci dodatečné odložit plnění povinné školní docházky na následující školní rok.

Povinnou školní docházku plní žáci, nejde-li o žáka podle § 42 odst. 1., v základní kole, ve středních školách a ve školách pro mládež vyžadující zvláštní péči.

Povinnou školní docházku splní žáci ukončením období školního vyučování školního roku, v němž dovrčí poslední rok povinné školní docházky.

Žák, u kterého po dosažení 15 let věku z důvodů prospěchu nebo chování nejsou předpoklady k pokračování ve školní docházce, může požádat prostřednictvím zákonných zástupců o zkrácení povinné školní docházky. O zkrácení povinné školní docházky rozhoduje příslušný národní výbor.

Současná zákonná úprava neumožňuje dodatečné odložení plnění povinné školní docházky v případě, kdy dítě již začalo školu navštěvovat.

Dodatečné odložení plnění povinné školní docházky u žáků, kteří nejsou dostatečně vyspělí pro zapojení do výchovně vzdělávacího procesu, umožňuje jejich dozrání a snazší nástup do školních povinností.

V návaznosti na zásadu č. 1 a zásadu č. 2 se upravují způsoby ukončení povinné školní docházky.

Desetiletá povinná školní docházka se nadále ponechává jako obecné pravidlo a jedna z vymožeností zajišťujících právo občana na získání středního, popř. úplného středního vzdělání. V praxi se však ukazuje, že část populace, tj. přibližně 3 až 5% žáků populačního ročníku, nemá prokazatelně pro další vzdělávání předpoklady z nejrůznějších důvodů, většina z nich usiluje o možnost vstupu do pracovního poměru. Setrvání ve škole celých deset let je pro tuto část populace značně problematické a postoje těchto žáků jsou převážně v přímém rozporu s výchovně vzdělávacími cíli školy a mají negativní dopad na ostatní žáky. V podmínkách 9. pětiletky se bude jednat o necelých 8 až 13 tisíc žáků za Československou socialistickou republiku; z toho za Českou socialistickou republiku o 5 až 8 tisíc žáků, za Slovenskou socialistickou republiku o 3 až 5 tisíc žáků.

Zásadou se navrhuje, aby těmto žákům bylo umožněno zkrácení povinné školní docházky, nejdříve při dosažen 15 let věku. Tím bude dána možnost, aby se tato část mládeže v souladu se svými, zájmy zapojila do pracovního procesu. Rozhodnutí národního výboru o zkrácení desetileté povinné školní docházky musí být doloženo odborným posudkem pedagogicko-psychologické poradny, lékaře a předběžným souhlasem organizace k uzavření pracovního poměru se žákem nebo potvrzením národního výboru o zapojení žáka do společenské praxe.

Toto řešení vyžaduje převzetí morální i politické odpovědnosti pracovních kolektivů za další výchovné vedení těchto jedinců a za jejich motivování k dalšímu osobnostnímu i profesionálnímu rozvoji a přiměřenému uplatnění, včetně využití možnosti studia při zaměstnání.

Podrobnosti jsou promítnuty v připravované novele zákona o státní správě ve školství.

Zásada se promítne v § 34 odst. 1 a 3 a v novém odstavci zákona č. 29/1984 Sb.

Zásada č. 24 - Učebnice a učební texty

Při výchově a vzdělávání se používá učebnic a učebních textů podle normativu učebnic vydaného ministerstvy školství, mládeže a tělovýchovy, ve středních zdravotnických školách vydaného ministerstvy zdravotnictví a sociálních věcí.

Učební texty pro máločetné učební a studijní obory středních škol zabezpečují v dohodě s ministerstvy školství, mládeže a tělovýchovy ústřední orgány, národní výbory a socialistické organizace.

Celková odpovědnost a základní nástroje řízení výchovně vzdělávacího procesu na ministerstvech školství, mládeže a tělovýchovy a na ministerstvech zdravotnictví a sociálních věcí zůstávají; obsah učebnic určují tato ministerstva učebními plány a učebními osnovami (viz § 39 zákona č. 29/1984 Sb.). Za ideovou, odbornou a didaktickou úroveň budou spoluodpovídat resortní ústavy těchto ministerstev podle věcné příslušnosti. Za kvalitu učebnic budou odpovídat nakladatelství.

V uplynulých letech resorty významně napomohly zabezpečit máločetné obory odbornými učebními texty. Protože tyto učební texty výrazně napomohly sepětí školy s praxí, jeví se tato zkušenost jako progresivní.

Zásada se promítne do § 40 zákona č. 29/1984 Sb.

Zásada č. 15 - Pracovníci středních škol a odborných učilišť

Ředitelé, učitelé a ostatní pracovníci gymnázií a středních odborných škol a učitelé středních odborných učilišť a odborných učilišť jsou pracovníky národního výboru, který školu odborně vede.

Ředitelé a ostatní pracovníci středních odborných učilišť a odborných učilišť a jejich odloučených pracovišť, s výjimkou učitelů, jsou pracovníky

a) středního odborného učiliště nebo odborného učiliště zřízeného ústředním orgánem nebo národním výborem, popřípadě organizace, kterou pro účely řízení středních odborných učilišť zřídil ústřední orgán nebo národní výbor,

b) státního podniku, je-li střední odborné učiliště nebo odborné učiliště zřízeno státním podnikem,

nebo členy jednotného zemědělského družstva, je-li střední odborné učiliště nebo odborné učiliště zřízeno jednotným zemědělským družstvem.

Vedoucí středisek praktického vyučování jsou pracovníky organizace, kde je toto středisko zřízeno.

V souladu se zásadou č. 3 je nutné i nově upravit pracovněprávní vztahy pracovníků středních kol. V návaznosti na tuto zásadu bude v § 4 zákona ČNR č. 77/197 Sb. a zákona SNR č. 79/1978 Sb., o státní správě ve školství, přesněji vymezena odpovědnost ředitele středního odborného učiliště a odborného učiliště.

Zásada se promítne v § 52 odst. 1 zákona č. 29/1984 Sb.

Zásada č. 16 - Doplnění vzdělání poskytovaného základní školou

Pro občany, kteří nezískali vzdělaní, které poskytuje základní škola, může základní škola nebo střední škola organizovat kursy pro získání tohoto vzdělání.

Rozšíření možnosti organizovat kursy pro doplnění vzdělání poskytovaného základní školou i ve středních školách operativněji řeší potřeby praxe a usnadňuje samotným uchazečům, vzhledem k jejich věku, docházku do uvedených kursů, a to v souvislosti s možností pokračovat v této střední škole ve studiu při zaměstnání.

Zásada se promítne v § 60 zákona č. 29/1984 Sb.

Zásada č. 17

Ustanovení, ve kterých se užívá názvu ministerstvo školství České socialistické republiky, ministerstvo školství Slovenské socialistické republiky, ministerstvo zdravotnictví České socialistické republiky, ministerstvo zdravotnictví Slovenské socialistické republiky, ministerstvo práce a sociálních věcí České socialistické republiky, ministerstvo práce a sociálních věcí. Slovenské socialistické republiky, ministerstvo vnitra České socialistické republiky a ministerstvo vnitra Slovenské socialistické republiky budou upravena podle nyní platných názvů a působností uvedených ústředních orgánů.

Ve všech ustanoveních, kde je uveden název "zvláštní odborné učiliště", se nadále užívá názvu "odborné učiliště".

Vzhledem k tomu, že na základě zákonů ČNR č. 60/1988 Sb. a SNR č. 50/1988 Sb., o změnách v organizaci a působnosti ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky a zákona č. 194/1988 Sb., o působnosti federálních ústředních orgánů státní správy došlo ke změně názvů a kompetencí ústředních orgánů státní správy, je nutno tuto změnu promítnout i do příslušných ustanovení školského zákona (§ 2 odst. 1, § 19 odst. 5 písm. a/, § 28 odst. 6, § 30 odst. 4, § 51 odst. 3, § 55 odst. 2 a 3).

Déle je třeba ve všech dotčených ustanoveních nahradit název "zvláštní odborné učiliště" nově zavedeným názvem "odborné učiliště" (§ 12 odst. 5, § 23 odst. 1, § 28 odst. 6, § 32, § 47 odst. 1, § 52 odst. 2, § 57, § 58 písm. c/, § 65 odst. 1 a 3).

Zásada č. 18

Ustanovení § 17 odst. 2, § 19 odst. 5 písm. b/, § 63, § 64 a § 67 se zrušují.

Zrušení uvedených ustanovení se navrhuje z důvodu nepotřebnosti vycházející z požadavků praxe; § 63 se vypouští z důvodu sbližování podmínek žáků všech druhů středních škol. Zrušení § 63 umožní plné zapojení žáků středních odborných učilišť a odborných učilišť do letní aktivity mládeže.

V Praze dne 5. října 1989

Předseda vlády ČSSR




Politický a ekonomický rozbor k zásadám zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 29/1984 Sb., o soustavě základních a středních škol (školský zákon)

Uskutečňování sociálně politické a: ekonomické přestavby vyžaduje nové přístupy ve výchově a vzdělávání mladé generace i dospělých. Další postup zdokonalování československé výchovně vzdělávací soustavy, jak stanovilo 13. zasedání ústředního výboru Komunistické strany Československa ke školství, se výrazně dotýká nejen školství, jeho výchovné vzdělávacích cílů, obsahu metod kádrových, materiálních a ekonomických podmínek jeho činnosti, ale celé společnosti.

S celkovou linií demokratizace řízení všech sfér společenského života souvisí posílení samostatnosti a zodpovědnosti nižších článků řízení a vytvoření předpokladů pro zvýšení aktivity, iniciativy ředitelů škol a učitelských kolektivů. Stejně tak je nutné vytvořit podmínky pro to, aby ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy mohla vykonávat své funkce při zabezpečování cílů a základních směrů státní politiky ve výchově a vzdělávání. Výraznější orientování na plnění koncepčních úkolů vyžaduje delegovat činnosti a pravomoc operativního charakteru na ty stupně řízení, kde jsou optimálnější předpoklady k jejich zajišťování. Delegování těchto činností a pravomocí předpokládá zvýšení komplexní odpovědnosti nižších článků řízení za úkoly, které jim věcně přísluší. Řešení těchto otázek se promítne zejména v novelách zákonů České národní rady a Slovenské národní rady o státní správě ve školství.

Dokument o dalším rozvoji československé výchovně vzdělávací soustavy z roku 19?6 vytyčil program obsahové i organizační přestavby našeho školství s cílem zabezpečit přípravu mladé generace na plnění jejích budoucích úkolů a na uspokojování perspektivních potřeb společnosti. Potřebné legislativně právní předpoklady pro uskutečňování přestavby v oblasti základního a středního školství vytvořil zákon č. 63/1978 Sb. a posléze zákon č. 29/1984 Sb.

Analýza československé výchovně vzdělávací soustavy, která byla provedena v roce 1988, a názory z široké veřejné diskuse k ní potvrdily, že školská soustava má vnitřní síly k tomu, aby vyhověla rostoucím požadavkům kladeným na přípravu mládeže v období přestavby hospodářských mechanismů. V zásadě není nutné měnit její makrostrukturu, ale je nutno ji zpružnit jako otevřený systém umožňující průběžně prováděné změny obsahové i organizační v souladu s prognostickými tendencemi rozvoje společnosti.

Navrhované úpravy zákona č. 29/1984 Sb. vytvářejí legislativní předpoklady pro nutné změny v soustavě základních a středních škol na přechodné období, tj. do přijetí a realizace projektu rozvoje československé výchovně vzdělávací soustavy pro počátek příštího tisíciletí. Mají v souladu s linií 13. zasedání ústředního výboru Komunistické strany Československa vytvořit předpoklady k řešení, které se spatřuje ve střední, vnitřně diferencované desetileté všeobecně vzdělávací polytechnické škole.

V souvislosti s přestavbou hospodářského mechanismu je nutno vytvořit potřebné podmínky pro fungování středních odborných učilišť, a tedy i nově řešit organizační postavení učilišť, způsob jejich financování a řízení.

S ohledem na tyto skutečnosti a potřebu některých dalších zpřesnění se ukazuje účelným provést některé zásadní úpravy zákona č. 29/1984 Sb., o soustavě základních a středních škol. Navrhované změny jsou vyjádřeny v předložených zásadách.

V souladu s navrhovanými úpravami jsou připravovány potřebné změny v působnosti orgánů státní správy novelizací zákona České národní rady č. 77/1978 Sb., o státní správě ve školství, ve znění vyhlášeném pod č. 48/1984 Sb., a zákona Slovenské národní rady č. 79/1978 Sb., o štátnej správe vo školstve, v znení vyhlásenom pod č. 50/1984 Sb. a zákona České národní rady č. 76/1978 Sb., o školských zařízeních, ve znění vyhlášeném pod č. 49/1984 Sb. a zákona Slovenské národní rady č. 78/1978 Sb., o školských zariadeniach, v znení vyhlásenom pod č. 51/1984 Sb.

V připomínkovém řízení byl návrh zásad novely školského zákona projednán se všemi republikovými a federálními ústředními orgány státní správy, dotčenými socialistickými organizacemi a národními výbory a byl předložen k veřejné diskusi na stránkách Učitelských novin. Vzešlé připomínky byly do návrhu zásad zákona promítnuty.

Navrhované změny a doplnění zákona č. 29/1984 Sb., o soustavě základních a středních škol nebudou mít přímý dopad na státní rozpočet ani nároky na plán práce.

Základní principy novelizace vyhlášek ministerstva školství ČSR č. 123/1984 Sb. a ministerstva školství SSR č. 143/1984 Sb., o základní škole, ve kterých se upraví zejména:

- dodatečné odložení začátku povinné školní docházky v případech žáků prvního ročníku, kteří v průběhu prvního pololetí školního roku projeví nedostatečnou tělesnou nebo duševní vyspělost ke školní docházce,

- zásady stanovení sítě základních škol včetně tvorby názvu základních škol,

- podmínky pro zřizování tříd a doučovacích skupin, dělení tříd na skupiny a zřizování skupin,

- pedagogické a hygienické zásady zřizování učeben a dalších školních místností, péče o zdraví a bezpečnost žáků,

- řízení a plánování práce škol, dokumentace,

- zájmová činnost žáků organizovaná školou,

- stanovení zásad klasifikace.

Základní principy novelizace vyhlášek ministerstva školství ČSR č. 124/1984 Sb. a ministerstva školství SSR č. 152/1984 Sb., o středních školách, ve kterých se upraví zejména:

- při změně studijního nebo učebního oboru nebo při přestupu do jiné střední školy rozhodne ředitel této školy také o ročníku, do kterého žák vstoupí na základě předložených dokladů o úspěšně absolvovaném předcházejícím studiu. Změna oboru nebo přestup do jiné střední školy je umožněn po celou délku studia,

- rozšíření účasti žáků středních odborných učilišť na produktivní činnosti při procvičování dovedností i v přípravném období; v tomto smyslu se upřesní výklad k vyučování odborného výcviku v přípravném období, v období odborného rozvoje,

- sjednocení způsobu a délky odborné praxe žáků všech druhů středních škol,

- zpřesnění podmínek studia při zaměstnání ve vztahu k rozšíření možností rekvalifikace,

- zpřesnění pomaturitního studia kvalifikačního a specializačního tak, aby v širší míře umožňovalo potřebnou rekvalifikaci,

- úprava nomenklatur studijních a učebních oborů,

- úprava organizace studia ve středních školách ve vztahu k plnění pedagogicko-hygienických norem,

- řízení a plánování práce škol včetně potřebné dokumentace,

- zavedení nejméně jednoho vychovatele na každých 30 žáků ubytovaných v domovech mládeže,

- organizace dělení tříd na skupiny a zřizování ročníků pro přípravu na další studium.

Základní principy novelizace vyhlášek ministerstva školství ČSR č. 62/1985 Sb. a ministerstva školství SSR č. 66/1985 Sb., o postupu ústředních orgánů a národních výborů při řízení a plánování přípravy mládeže pro dělnická povolání a o organizaci středních odborných učilišť a zvláštních odborných učilišť, ve kterých se upraví zejména:

- úkoly, práva a povinnosti orgánů zřizujících učiliště včetně státních podniků a jednotných zemědělských družstev jako nová část vyhlášky nahrazující dosud užívané přímé řídící akty; úkoly se týkají těch části výchovné vzdělávacího procesu, které nejsou součástí obecně platných právních předpisů (tvorba plánu učiliště, metodická činnost, vymezení odpovědnosti atd.),

- úkoly ústředních orgánů a národních výborů v přípravě mládeže pro dělnická povolání ve vztahu k nové situaci vzniklé strukturálními změnami národního hospodářství (např. koncepce, státní plán, normativy),

- postup zřizování a zrušování učilišť s přenesením pravomoci z dosavadního středního článku řízení na státní podnik, jednotné zemědělské družstvo, ústřední orgán nebo národní výbor; posílení vlivu územních orgánů (národních výborů),

- postavení a organizace učilišť ve vztahu na novou právní úpravu (samostatná organizace, organizační jednotka atd.),

- zvýšení pravomoci a odpovědnosti ředitelů učilišť za výchovně vzdělávací proces,

- organizace a členění odloučených pracovišť učilišť a středisek praktického vyučování (kádrové a materiální zabezpečení, organizační struktura a postavení atd.).

Základní principy novelizace vyhlášek ministerstva školství ČSR č. 49/1986 Sb. a ministerstva školství SSR č. 2/1987 Sb., o školách pro mládež vyžadující zvláštní péči:

- úpravy vyhlášky se budou týkat především terminologických změn (změna názvu "zvláštní odborné učiliště" na "odborné učiliště" a změny v názvech škol pro sluchově postižené žáky),

- upravit názvy speciálních zařízení,

- specifikovat délku školní docházky na jednotlivých druzích škol pro mládež vyžadující zvláštní péči (včetně středních škol),

- vzhledem ke zrušení variant A - B na zvláštní škole charakterizovat pojetí zvláštních kol v nových výchovně vzdělávacích podmínkách,

- přijímání žáků do odborných učilišť upravit tak, aby byl legislativně vyjádřen i postup přijímání žáků základních škol z nižších než osmých ročníků,

- stanovit zásady klasifikace mentálně postižených žáků.

Základní principy novelizace vyhlášek ministerstva školství ČSR č. 95/1984 Sb. a ministerstva školství SSR č. 96/1984 Sb., o přijímání ke studiu ve středních školách, ve kterých se upraví zejména:

- termíny a způsob přihlašování ke studiu ve středních školách; sjednocení termínů pro učební a studijní obory; u učebních a studijních oborů středních odborných učilišť se upouští od uvedení organizace, pro kterou se chce žák připravovat,

- zrušit vyjadřování příslušné organizace, pokud jde o učební nebo studijní obor středního odborného učiliště,

- zadávání témat talentové a profilové zkoušky se ponechává v pravomoci ředitele střední školy,

- zrušení přijímacích zkoušek; za základní kritérium pro přijímání uchazečů považovat jejich předcházející studijní výsledky; úprava se dotýká i studia při zaměstnání,

- pravomoc ředitele střední školy rozhodnout o konání profilové zkoušky podle potřeby a počtu uchazečů,

- termíny rozhodování o přijetí do učebních a studijních oborů posunout až na druhý týden v květnu,

- zachovat právo žáka na odvolání proti rozhodnutí o nepřijetí,

- započítávání předchozího studia uchazeče v zájmu pružné návaznosti studia,

- pravomoc ředitele při přijímání do vyšších ročníků středních škol,

- rozšíření možnosti přijímání do pomaturitního kvalifikačního studia i na uchazeče s delší praxí s cílem rekvalifikace těchto pracovníků,

- zvýšení odpovědnosti ředitele základní školy při účasti na přijímání žáků do středních škol,

- přehled olympiád a soutěží pro přednostní přijímání ke studiu.


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP