Pondělí 11. dubna 1988

Rozvoj jednotlivých odvětví resortu ministerstva průmyslu České socialistické republiky nelze realizovat bez aktivního zapojení dalších odvětví národního hospodářství. Počítá se s tím, že se dále prohloubí spolupráce resortu průmyslu ČSR. s resortem průmyslu SSR, zejména v oblasti investiční výstavby, v uskutečňování modernizačních záměrů, v uplatňování vědeckotechnického pokroku i v řešení problémů existujících v uspokojování vnitřního trhu. Je nezbytné, aby československá strojírenská výroba výhledově maximálně pokrývala potřebu strojů a zařízení, které jsou v jejím výrobním programu, a to v sortimentu a technickém provedení odpovídajícím světové úrovni i s příslušným servisem. Proto je nutná úzká spolupráce mezi strojírenským výrobcem a uživatelem strojů jako zdroj inspirace k technickým a technologickým

zlepšením. Měly by se prosadit i progresívnější formy této spolupráce v souladu s komplexní přestavbou hospodářského mechanismu, jako je vytváření vědeckovýrobních sdružení a převedení vybraných výrobních strojírenských závodů do organizačního seskupení příslušných odvětví chemického, celulózo-papírenského, dřevozpracujícího, textilního, sklářského a kožedělného průmyslu.

Při nezbytné specializaci tuzemské strojírenské výroby nelze požadovat od strojírenství dodávky celého širokého sortimentu strojního zařízení pro mnohotvárnou výrobu našeho resortu. Nadále se proto počítá, že značná část rozvojových akcí bude řešena dovozem strojů a zařízení jak ze socialistických, tak i nesocialistických zemí. Vlastní strojírenská základna resortu musí ve větší míře zabezpečovat potřeby

resortu, podílet se bezprostředně na urychlování inovačního procesu, například při budování poloprovozů a racionalizačních dílen. prohloubením spolupráce se strojírenskými resorty se bude urychlovat rozvoj nových technologií s maximálním využíváním elektronických prvků.

Program modernizace výrobně technické základny vyžaduje rovněž zvýšení objemu dodávek výpočetní, regulační a jiné techniky z resortu federálního ministerstva elektrotechnického průmyslu.

Také organizace resortů ministerstva lesního a vodního hospodářství, zemědělství a výživy a stavebnictví musí materiálně zabezpečovat výrobu příslušných odvětví domácími surovinami, tj. především dřevní hmotou, lnem, surovými kůžemi, kaolinem a sklářskými písky nejen v množství a sortimentní skladbě, ale i v kvalitě a čase.

V rámci realizace přestavby hospodářského mechanismu bude nutno prohlubovat kooperační vztahy mezi organizacemi dodavatele i odběratele, podobně jako je tomu již nyní mezi organizacemi lnářského průmyslu a zemědělskými podniky.

Jedním ze závazných problémů je neuspokojivá situace na vnitřním trhu. Proto vláda bude soustavně orientovat výrobu i obchod na podstatně lepší uspokojování požadavků spotřebitelů. Půjde o to, aby trh byl plynule zásoben zbožím v širokém sortimentu, žádoucí kvalitě a cenovém vějíři, aby nové výrobky se dostávaly na pulty prodejen včas a zamezilo se hromadění neprodejných výrobků. V této souvislosti bude nutno rozšiřovat i mezinárodní spolupráci a kooperaci umožňující širokou výměnu sortimentu i přímé vazby mezi obchodními i výrobními organizacemi. K tomu budou vytvořena nezbytná systémová opatření. Již v současné době je však zapotřebí vytvářet u jednotlivých výrobních i obchodních organizací nezbytné organizační a kádrové předpoklady.

Navržená strategie rozvoje resortu ministerstva průmyslu ČSR se bude uskutečňovat v podmínkách nového hospodářského mechanismu. Tento systém na jedné straně zvýší samostatnost a odpovědnost jednotlivých organizací za efektivní rozvoj, zakotví samofinancování organizací, založí nové vztahy mezi výrobou, zahraničním a vnitřním obchodem a dalšími odvětvími národního hospodářství. podnítí nové přístupy k řešení vědeckotechnického rozvoje a investiční výstavby při zvýšení koncepčnosti v řízení centrálních orgánů. Na druhé straně dovedením chozrasčotu a účinných forem hmotné zainteresovanosti až na pracoviště zvýší zájem pracovníků na výsledcích práce a vyvolá žádoucí pracovní aktivitu, jak již prokazují první výsledky experimentu.

Proces obnovení dynamiky v jednotlivých odvětvích resortu průmyslu ČSR v souladu s komplexní přestavbou hospodářského mechanismu vyžaduje i výrazné zlepšení kvality řídící práce na všech úrovních od ministerstva až po závody. Proto do řídících funkcí budou vybíráni pracovníci politicky i odborně kvalifikovaní, s odpovídající praxí, splňující nároky, které klade intenzifikace, uplatňování vědeckotechnických poznatků a socialistická podnikavost.

Program rozvoje odvětví průmyslu je nadále otevřeným dokumentem, který bude průběžně upřesňován v souladu s realizací komplexní přestavby hospodářského mechanismu.

Vláda uvítala iniciativní přístup předsednictva České národní rady k projednávání problematiky resortu. S konkrétní situací se přímo ve 29 podnicích seznámilo 70 poslanců. Problematika byla předjednána v devíti výborech České národní rady za účasti představitelů resortu. Získané poznatky a přijatá doporučení budou dále v organizacích resortu plně využity.

Vážené soudružky a soudruzi poslanci, jménem vlády vás ujišťuji, že vláda České socialistické republiky s plnou odpovědností bude postupně v souladu s usnesením 7. a 9. pléna ústředního výboru KSČ a s přijatým postupem realizace přestavby hospodářského mechanismu projednávat programy a zabezpečování výhledové strategie rozvoje odvětví průmyslu České socialistické republiky s cílem posilovat jejich úlohu v národohospodářském komplexu. Racionální a efektivní strukturální změny a modernizace v odvětvích chemického, dřevozpracujícího a lehkého průmyslu bude po jejich schválení podporovat a vytvářet podmínky pro jejich realizaci. Hlavním cílem tohoto procesu je zvýšit výkonnost výrobní základny resortu, docílit vyššího uspokojování potřeb vnitřního trhu, zvýšit efektivní zapojení do mezinárodní dělby práce. Chceme dosáhnout toho, aby se resort stal stabilizujícím článkem národního hospodářství. Děkuji vám za pozornost. /Potlesk./

Předseda ČNR Josef Kempný: Děkuji ministru soudruhu Hojerovi za přednesení zprávy a prosím společného zpravodaje výborů ČNR poslance Jana Koláčného, aby se ujal slova.

Zpravodaj poslanec Jan Koláčný: Vážený soudruhu předsedo České národní rady, vážené soudružky poslankyně a soudruzi poslanci, vážení hosté, současné období klade mimořádně vysoké požadavky na všechny naše občany, na všechny pracující, neboť se právě nyní uskutečňují závažné úkoly spojené s realizací strategie urychlení a přestavby. Je to období, kdy se nový mechanismus teprve vytváří, ověřuje a za pomoci experimentů uvádí do života, kdy se vede politický i hospodářský zápas za realizaci úkolů 8. pětiletky a závěrů XVII. sjezdu KSČ. Z tohoto pohledu neobyčejně významným mezníkem pro celou naši společnost se stalo 7. zasedání ÚV KSČ, které přijalo závěry zásadního významu k urychlení sociálně ekonomického rozvoje našeho státu. V celém komplexu posoudilo průběh uskutečňování závěrů XVII. sjezdu strany, naplňování 8. pětiletého plánu i úkoly roku 1988. Závažnost přijatých usnesení vyžaduje, abychom k jejich naplnění přistoupili od počátku s vysokou odpovědností a vytvořili na všech pracovištích ovzduší vysoké náročnosti při posuzování výsledků práce každého jednotlivce, každého kolektivu, každé organizace, jak výrobního, tak nevýrobního charakteru.

Na základě těchto skutečností se musíme dívat na činnost a výsledky práce resortu ministerstva průmyslu ČSR v celém komplexu, tj. postihnout i jeho vazby na ostatní související odvětví národního hospodářství a průřezové orgány. Po vyslechnutí zprávy vlády ČSR k dalšímu rozvoji resortu tohoto ministerstva se ukazuje, že je bezpodmínečně nutné s plnou odpovědností zajišťovat výhledovou strategii průmyslu ČSR. Zejména je třeba posílit jeho úlohu v národohospodářském komplexu obnovením jeho dynamiky, realizací efektivních strukturálních změn a především urychleným odstraněním příčin, které způsobily současnou svízelnou situaci, tak, aby v 9. pětiletce odvětví ministerstva průmyslu již patřila k dynamicky rozvíjeným oborům jak v zájmu celé československé ekonomiky, tak i harmonického rozvoje v jednotlivých oblastech republiky. Důraz musí být položen na vytváření vyvážených podmínek všech oblastí a zejména příhraničních. Příčiny způsobující zpožďování rozvoje a neplnění plánu je třeba řešit urychleně, bez odkladu.

Neodkladnost řešení celé problematiky zdůrazňuji proto, že výsledky činnosti odvětví českého průmyslu významně ovlivňují jak hospodaření naší republiky, tak spokojenost našich pracujících při naplňování jejich potřeb. V řadě průzkumů měli poslanci České národní rady možnost se konkrétně seznámit s problematikou výroby, stavem výrobních prostředků i s otázkou pracovních a sociálních podmínek v těchto odvětvích. Většina našich poznatků není radostná. Neuspokojivý vývoj některých oborů resortu pociťuje přece každý z nás na vnitřním trhu, neboť - jak bylo ve zprávě vlády zdůrazněno - 16 % z celkového objemu produkce v minulém roce bylo určeno pro vnitřní obchod a resort dodávkami do tržních fondů pokrýval 30% celkového maloobchodního obratu průmyslového zboží. Nabídka výrobků na vnitřním trhu - chudá ve vzorech, provedení i barvách - nedává průmyslu ČSR dobré vysvědčení vzdor jeho někdejší dobré tradici.

Dosavadní výsledky hospodaření podniků resortu se za první dva roky liší od původních záměrů vytyčených XVII. sjezdem KSČ a cílů původního pětiletého plánu rozepsaného resortu. Při uspokojivém naplňování kvantitativních ukazatelů se nedaří zlepšit ukazatele kvalitativní ani ve výrobě samé, ani u výsledné produkce.

Stav je možno ilustrovat některými údaji. V roce 1987 byla dynamika růstu hrubé výroby sice vyšší o 1,8% než uvažoval plán, avšak plánované snižování podílu celkových nákladů se nedařilo plnit. Jejich skutečná úroveň zůstává v minulých dvou letech zhruba na stejné úrovni. V roce 1986 byla plánovaná hodnota překročena o 2,4 % a v roce 1987 o 1,4 %. To je zejména způsobeno materiálovou náročností, jejíž úroveň proti plánované byla překročena v letech 1986 o 2,5 % a v roce 1987 o 1,4 %.

Překročení plánovaného podílu materiálových nákladů na výkonech se projevilo v neplnění plánů upravených vlastních výkonů. Nesplnění upravených vlastních výkonů u 14 VHJ resortu v uplynulém roce znamenalo výpadek 2,1 % proti plánu. Nebyly dodrženy ani plánované mzdové náklady na 100 Kčs dosažených výkonů. Vyšší úroveň nákladovosti v roce 1987 znamenala i nižší tvorbu zisku, který zůstal nesplněn o 17,2% v roce 1986 a o 7 % v roce 1987. Důsledkem byly nižší odvody státnímu rozpočtu o 3,3 a 1,7 mld Kčs v těchto letech. Vzhledem k nedostatečným zdrojům bylo nutno odpovídajícím způsobem snížit uspokojování plánem předpokládaných potřeb, mj. ve sféře národních výborů, sociální a zdravotní oblasti.

Ukazuje se, že český průmysl dosud nepřekonal bariéry bránící potřebnému intenzívnímu rozvoji. Podle výsledků poslaneckých průzkumů se resortu dosud nedaří uskutečňovat v plné míře to, co od něj požadujeme při každoročním projednávání návrhů zákonů o státním závěrečném účtu a rozpočtu. Jak vyplývá ze zprávy předsednictva ústředního výboru KSČ přednesené na 9. plénu nemůžeme předpokládat, že se za současných podmínek v tomto roce a zřejmě ani ve zbývajících letech 8. pětiletky podaří snížit výpadky a skluzy z prvních dvou let. Všechna naše činnost se musí zaměřit na to, abychom zastavili další narůstávání těchto odchylek. Je tedy žádoucí, aby i v českém průmyslu došlo k zastavení stagnace a nástupu rychlé intenzifikace výroby.

Letošní rok, který je třetím rokem osmé pětiletky, s konečnou platností rozhodne o jejím úspěchu či nezdaru. I když nelze pominout řadu dosažených pozitivních výsledků v průběhu uplynulých let 7. pětiletky, plnění plánovaných úkolů v letech 1986 a 1987 je varujícím příkladem. Proto se musí vláda i resort průmyslu soustředit s větším důrazem i pozorností na problémové oblasti a důsledně a plánovitě odstraňovat příčiny horších výsledků, vycházet ze závěrů 9. zasedání ÚV KSČ a zajistit plán ve všech ukazatelích v roce 1988 a 1989.

V celém období přípravy na toto jednání od podzimu minulého roku, co se ČNR touto problematikou intenzívně zabývá, se vyskytla celá řada názorů na současnou situaci v resortu a její příčiny. Často šlo o postoje příliš optimistické, jindy o příliš kritické. Extrémní stanoviska se však málokdy shodují s objektivním hodnocením. Proto jsme s ohledem na závažnost projednávané problematiky v období od října do prosince 1987 uskutečnili rozsáhlý skupinový průzkum poslanců v podnicích resortu. Poslanci uplatnili i svoje individuální zkušenosti z volebních obvodů. Poznatky jsme pečlivě shrnuli a důkladně projednali ve všech výborech ČNR, konzultovali otázky s vládou a dalšími odborníky. Chceme tak ve smyslu závěrů XVII. sjezdu a 7., 8. a 9. plenárního zasedání ÚV KSČ přispět svým dílem k řešení závažných otázek, které před českým průmyslem dosud stojí.

Provedené poslanecké průzkumy v 36 hospodářských organizacích všech odvětví resortu MP ČSR zjistily některé vážné nedostatky. Jejich příčiny lze rozdělit do dvou skupin. Do první patří ty, které jsou z hlediska resortu vnější, do druhé skupiny pak výhradně ty v působnosti resortu.

Vnější příčiny spočívaly především v neprovázanosti plánu. Ukázalo se však, že i v některých případech nebyl resort připraven stanovené úkoly zejména ve snižování materiálových nákladů a plánu růstu zisku, splnit. Stále přetrvávají potíže v zásobování a dodavatelskoodběratelských vztazích. Nelze se nezmínit ani o vlivu poklesu cen při vývozu ropných produktů a o vlivu snižování cenového zvýhodnění výrobků. Mnozí poslanci byli velmi překvapeni špatným stavem výrobně technické základny organizací MP ČSR a z ní vyplývající úrovně řady pracovišť. Souběh nepříznivých podmínek na pracovištích, neuspokojivé sociální zázemí a vysoká intenzita práce vede k trvalému úbytku pracovníků, hlavně v lehkém průmyslu. Jsme rádi, že si vláda tyto otázky uvědomuje a hledá cesty k jejich řešení.

Mimo to existují vnitřní problémy, ale i rezervy v činnosti po celé ose řízení resortu. To se odráží zejména v nedosahování plánovaného snižování materiálových nákladů, v neplnění projektových parametrů na nových kapacitách a v nedostatečném využívání zdrojů vědeckotechnického rozvoje ke zvyšování technickoekonomické úrovně a kvality výrobků. Jednotlivé stupně řízení vždy důsledně nehledaly cesty a rezervy, jak náročné úkoly řešit. Mnohdy spíše hledaly možnosti, jak snížit plánované úkoly a příčiny neúspěchu se sváděly často na vnější činitele, bez toho, aby byla kriticky zhodnocena především vlastní práce. Jenom věcným přístupem k těmto problémům bude možno odpovědně zabezpečit rozvoj celého resortu ministerstva průmyslu ČSR, překonat extenzívní způsob dosavadního vývoje a zajistit nejen plné zhodnocení domácí i dovezené suroviny, ale především poskytnout jak domácímu, tak zahraničnímu zákazníkovi vysoce kvalitní výrobky.

Ukázalo se, že dosavadní objem investic za poslední tři pětiletky a způsob jejich rozdělení neumožňoval rychlejší modernizaci a rekonstrukci stávajících kapacit. Tato skutečnost se nejvýrazněji projevila v opotřebení strojů a zařízení. Stupeň opotřebení v roce 1980 činil 57 %, v roce 1987 dosáhl již výše 62 %. Na jedné straně docházelo k trvalému růstu úkolů resortu, na druhé straně nebyly likvidovány opotřebené základní prostředky a nahrazovány zařízením špičkové soudobé úrovně. Došlo k výraznému růstu nákladů na údržbu, které v roce 1986 dosáhly úrovně ročního objemu investic, přibližně 8 miliard Kčs. Nízký rozsah likvidace strojních základních prostředků souvisí s tím, že ceny těchto prostředků rostou rychleji než jejich užitná hodnota, tuzemské stroje špičkových parametrů jsou nedostatkové nebo nejsou vůbec v našem národním hospodářství vyráběny. Řada oborů je odkázána na dovoz, jímž však při nízkém přídělu devizových prostředků - například v odvětví výroby obuvi, skla, porcelánu, dřeva nebo v polygrafickém průmyslu - nelze situaci řešit. Pro podniky - pokud nemohou obnovovat strojní zařízení za ceny, které odpovídají užitným parametrům - je výhodnější pracovat s odepsaným zařízením, protože tak dosáhnou vyššího zisku. To však konzervuje morální zastarávání výrobně technické základny se všemi důsledky. Protože v mnohých podnicích stále nemají ujasněny reálné koncepce dalšího rozvoje a získávání nových strojů je spojeno s řadou potíží, včetně dlouhých dodacích lhůt, jsou staré stroje ponechávány v provozu "pro každý případ".

Jsou zde však značné rozdíly v jednotlivých odvětvích resortu, jak ukázal průzkum, a proto dovolte stručnou rekapitulaci stavu v této oblasti.

Základní fondy v našem chemickém průmyslu jsou zhruba z poloviny odepsány. Investice do rozvoje petrochemického komplexu a některých dalších akcí, které ne vždy přinesly očekávaný efekt, nedovolily větší inovační rozvoj v řadě dalších oborů. Jde o většinu anorganických výrob, kam patří celý obor průmyslových hnojiv. O tom jsme se přesvědčili v Severočeských chemických závodech v Lovosicích a obdobně to platí téměř v celém oboru zpracování pryže a plastických hmot.

Dřevozpracující průmysl - i přes určitý pokrok v modernizaci vlastní výrobně technické základny - projevuje stále značné zaostávání za předními světovými výrobci. Poslanci při návštěvě Západočeských dřevařských závodů konstatovali, že se to svými důsledky promítá do srovnatelně nižší úrovně produktivity práce. S ohledem na celkovou zastaralost strojního zařízení dosahuje technická produktivita sotva 70 % světové úrovně.

U lehkého průmyslu se průměrné stáří likvidovaných strojů a zařízení pohybuje kolem 22 let, přičemž průměrná doba jejich odpisování je kolem 13 let. To způsobuje, že náklady na všechny druhy oprav těchto strojů a zařízení jsou dvakrát až třikrát vyšší než činí sama pořizovací hodnota těchto strojů. Při průzkumech v lehkém průmyslu se ukázalo, že strojní zařízení vybavená elektronickými prvky nebo komplexně mechanizované provozy jsou spíše výjimečné Tyto poznatky jsme získali v řadě podniků, z nichž uvádím Tepnu Náchod, Triolu Praha, Jitex Písek.

Navíc sem přistupují i problémy surovinového a materiálového zajištění výroby. Chybí nám syntetické materiály s vysokými sacími schopnostmi, trvalou antistatickou úpravou, sníženou žmolkovitostí a v případě celulózových vláken zejména modálové typy vláken. Nedostatečné je množství jemných a česaných bavlnářských přízí a směsových vlnařských přízí.

V oděvním průmyslu postupuje celosvětový vývoj směrem automatizování konstrukční a modelářské práce na bázi výpočetní techniky. Musím zdůraznit, že využití těchto systémů je zatím v tuzemských podmínkách ojedinělé podstatné rozšíření a využívání této vyšší mechanizace a automatizace z dovozu vyžaduje vytvořit z pozic ministerstva technickoorganizační předpoklady v rozhodujících podnicích, jako je OP Prostějov, Triola Praha a dalších.

Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP