Pondělí 11. dubna 1988

/Začátek schůze České národní rady ve 14.00 hodin/

Přítomni:

Předseda České národní rady Josef Kempný, místopředsedové České národní rady Milan Vondruška, Marie Jarošová, Zdeněk Krč, Oldřich Burský a Josef Kaňa.

Členové vlády České socialistické republiky, předseda vlády Ladislav Adamec, místopředsedové vlády Bohumil Urban, Jaroslav Tlapák a Zdeněk Horčík, ministr financí Jiří Nikodým, ministryně práce a sociálních věcí Nasťa Baumruková, ministr školství Karel Juliš, ministr kultury Milan Klusák, ministr zdravotnictví Jaroslav Prokopec, ministr spravedlnosti Antonín Kašpar, ministr vnitra Josef Jung, ministr průmyslu Petr Hojer, ministr stavebnictví Jaroslav Vávra, ministr zemědělství a výživy Ondřej Vaněk, ministr lesního a vodního hospodářství František Kalina, ministr obchodu Josef Ráb, ministr - předseda Výboru lidové kontroly Jan Motl a ministr Karel Löbl.

183 poslanců České národní rady podle prezenční listiny

Předseda ČNR Josef Kempný: Soudružky poslankyně a soudruzi poslanci, vážení hosté, zahajuji 9. schůzi České národní rady a všechny vás srdečně vítám.

Především vítám mezi námi členy vlády ČSR v čele s jejím předsedou, členem předsednictva ÚV KSČ soudruhem Ladislavem Adamcem. /Potlesk./

Vítám mezi námi člena předsednictva Slovenské národní rady a předsedu jejího výboru pro průmysl a stavebnictví poslance Zoltána Bocze.

Vítám mezi námi představitele podniků, kde se konaly besedy a průzkumy poslanců k přípravě dnešní schůze České národní rady. Využívám zároveň této příležitosti, abych jim upřímně poděkoval za veškerou pomoc, kterou poslancům v podnicích poskytli.

Vítám mezi námi všechny představitele ústředních orgánů a ostatní hosty.

Soudružky poslankyně a soudruzi poslanci, přistoupíme ke schválení pořadu schůze tak, jak byl uveden na pozvánce. Je to:

I/ Zpráva vlády České socialistické republiky k základním otázkám dalšího rozvoje průmyslu řízeného ministerstvem průmyslu ČSR

II/ Vládní návrh ústavního zákona České národní rady o souhlasu ke změně hranic České socialistické republiky na hraničních vodních tocích s Polskou lidovou republikou

III/ Návrh ústavně právního výboru České národní rady na zproštění některých soudců z povolání soudcovské funkce

IV/ Návrh předsednictva ústředního výboru Národní fronty České socialistické republiky na volbu některých soudců z povolání k soudům České socialistické republiky

V/ Zpráva předsedy České národní rady o činnosti předsednictva České národní rady za dobu od 22. prosince 1987 do 11. dubna 1988.

Soudružky a soudruzi poslanci, máte k tomuto návrhu pořadu nějaké připomínky nebo doplňky? Není tomu tak.

Zjišťuji, že je nyní přítomno podle prezenční listiny

183 poslanců a že Česká národní rada je schopna se usnášet.

Kdo tedy souhlasí s navrženým pořadem dnešní schůze, nechť zvedne ruku! /Hlasuje se./

Je někdo proti? /Nikdo./

Zdržel se někdo hlasování? /Nikdo./

Děkuji. Tím je pořad dnešní schůze schválen.

Než přistoupíme k jeho projednávání, chci připomenout, že ve čtvrtek 21. dubna se bude konat 10. schůze České národní rady, a to v budově Federálního shromáždění. Na jejím pořadu bude také vládní návrh zákona České národ

ní rady o změnách v organizaci a působnosti ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické

republiky.

Tento návrh jsem přikázal k projednání všem výborům České národní rady. Sněmovní tisk vám byl před schůzí rozdán spolu s obdobným federálním vládním návrhem, přikázaným k projednání ústavně právnímu výboru.

Soudružky a soudruzi poslanci, můžeme začít projednávat první bod pořadu, kterým je

I.

Zpráva vlády České socialistické republiky k základním otázkám dalšího rozvoje průmyslu řízeného ministerstvem průmyslu České socialistické republiky.

Z pověření vlády. České socialistické republiky zprávu odůvodní ministr průmyslu České socialistické republiky soudruh Petr Hojer.

Prosím, aby se ujal slova.

Ministr průmyslu ČSR soudruh Petr Hojer: Vážený soudruhu předsedo České národní rady, vážené soudružky a soudruzi poslanci, zpráva o dalším rozvoji odvětví ministerstva průmyslu ČSR, kterou předkládáme, vychází ze závěrů XVII. sjezdu KSČ a programového prohlášení vlády České socialistické republiky předneseného v plénu České národní rady 3. července 1986, v nichž byly formulovány pro výrobní základnu odvětví hlavní úkoly 8. pětiletky a výhledu do roku 2000.

Vláda České socialistické republiky oceňuje rozhodnutí předsednictva České národní rady projednat problematiku resortu průmyslu a upřesnit směry dalšího rozvoje jednotlivých odvětví. Především s cílem komplexněji uspokojovat potřeby národního hospodářství, zejména vnitřního trhu, výrazně posílit exportní schopnost těchto odvětví a maximálně zhodnocovat materiálové, energetické a pracovní vstupy, zejména tuzemské suroviny.

Sedmé a zejména 9. zasedání ústředního výboru Komunistické strany Československa zdůraznilo zásadní úkoly z urychleného přechodu naší ekonomiky na intenzívní typ rozvoje. To vyžaduje soustředit prvořadou pozornost na posilování rovnovážnosti ve všech oblastech ekonomiky. Usilujeme o takové tempo růstu národního důchodu, které bude založené na zvyšování efektivnosti celého reprodukčního procesu, povede k postupnému odstraňování poruch v dodavatelsko-odběratelských vztazích a strukturálních disproporcí na vnitřním trhu při současném zvyšování efektivnosti zahraničního obchodu.

Proto se vláda hlouběji, kritičtěji a odpovědněji zamýšlí nad přístupem k naplňování závěrů XV. sjezdu KSČ posuzuje, čeho bylo dosaženo a co se musí změnit, abychom mohli postupovat rychleji a úspěšně naplňovat cíle programového prohlášení.

Odvětví průmyslu České socialistické republiky mají nezastupitelnou úlohu při rozvoji národního hospodářství, jak dokládají tyto vybrané údaje:

Na celkové tvorbě národního důchodu vytvořeného organizacemi přímo řízenými vládou České socialistické republiky se odvětví ministerstva průmyslu podílejí více než 30 %. Národní důchod vytvářený resortem rostl v období 7. pětiletky průměrně o 4, 3% ročně a výrazně převyšoval meziroční přírůstky v celém národním hospodářství.

Výroba odvětví průmyslu je spjata s potřebami vnitřní ho trhu. Dodávkami do tržních fondů pokrývají 30 % celkového maloobchodního obratu v průmyslovém zboží v Československé socialistické republice.

Z celkového objemu produkce téměř 160 miliard Kčs v roce 1987 bylo 16 % určeno pro vnitřní obchod.

Aktivním saldem v zahraničním obchodě s nesocialistickými zeměmi významně. přispívá k příznivému vývoji platební bilance státu. Podíl resortu průmyslu na celkovém vývozu ČSSR do socialistických zemí představuje ve frankocenách téměř 13 % a do nesocialistických zemí více jak jednu třetinu. V porovnání s ostatními resorty má vyvážené zboží krátkou návratnost devizového inkasa a realizuje se na zahraničních trzích bez dlouhodobých úvěrů.

Výroba odvětví průmyslu se podílí na tvorbě inovační základny pro navazující odvětví národního hospodářství, a to zejména pro zemědělsko-potravinářský komplex, elektrotechniku, strojírenství, dopravu, zdravotnictví a stavebnictví.

Například odvětví chemického průmyslu České socialistické republiky zajišťuje více jak 50 % potřeb chemizace v celém národním hospodářství.

V odvětvích resortu pracuje téměř 540 tisíc pracovníků, z toho 56 % žen, a výroba má k dispozici základní prostředky v pořizovací hodnotě více než 190 mld Kčs.

Výsledky dosažené v 7. pětiletce ukázaly, že na příznivý růst výkonnosti resortu měly vliv zejména přínosy z nových rafinérsko-petrochemických kapacit. Úbytky počtu pracovníků, ke kterým došlo, se dařilo v převážné míře nahrazovat odkrýváním vnitřních rezerv, zvyšováním přesčasové práce, mimořádnými pracovními režimy a zvyšováním počtu zahraničních pracovníků.

Zhodnocení produkce na vnitřním a zahraničním trhu mělo v průběhu 7. pětiletky sestupný trend. Byl to především důsledek celkového poklesu cen na světových trzích u některých komodit, jako např. dřevařské výrobky, buničina a další. Podílela se na tom i stagnující kvalita a nepřizpůsobení se požadavkům trhu, zejména u výrobků nábytkářského, keramického, textilního, oděvního a kožedělného průmyslu.

V letech 1984 a 1985 byly vyčerpány přínosy na nových kapacitách, došlo k výraznému nárůstu cen surovin z dovozu a nepodařilo se plně eliminovat úbytek pracovních sil v lehkém průmyslu. Toto způsobilo zlom v příznivém vývoji příspěvku resortu k tvorbě národního důchodu. Pokles efektivnosti byl od tohoto období výrazným způsobem ovlivňován také některými investicemi, které se nepodařilo uvést do provozu v plánovaných termínech a u dalších nebylo dosaženo projektovaných parametrů.

Sníženou mírou investování v sedmdesátých letech a v období 7. Pětiletky se prohloubila zastaralost výrobně technické základny. Stupeň opotřebení strojů a zařízení dosáhl v roce 1937 více jak 62 %, přitom více jak jedna pětina strojů byla zcela odepsána. Koncentrace investic na rozvoj palivoenergetické základny zpomaluje postup modernizace a rekonstrukce výrobní základny.

V obou prvních letech 8. pětiletky bylo plnění výrobních úkolů dále provázeno relativně vysokými úbytky pracovních sil zejména v některých lokalitách textilního, oděvního a kožedělného průmyslu. Také dosavadní přínosy z investiční výstavby jsou nižší než z kapacit vybudovaných v sedmé pětiletce. Ve značné míře působila i zastaralost výrobně technické základny, nedostatek a kvalita některých surovin a materiálů.

Na exportní možnosti odvětví nepříznivě působilo zvýšení pohotové nabídky spotřebního zboží z netradičních zemí. V roce 1986 se k uvedeným vlivům přiřadil i výrazný pokles cen ropy a ropných produktů na světových trzích.

Vlivem zejména těchto podmínek resort v roce 1986 nesplnil plánované úkoly" v oblasti výroby a návazně i v dodávkách pro vnitřní obchod a ve vývozu do nesocialistických zemí. Nejsložitější byla situace v zabezpečování ukazatelů efektivnosti hospodaření, kde se koncentrovalo působení všech uvedených faktorů. To mělo za následek výrazné nesplnění záměrů plánu upravených vlastních výkonů a zisku.

Vláda posoudila nepříznivý vývoj plnění plánu resortu a na základě hodnocení rozhodla o objektivizaci hospodářských výsledků resortu za rok 1986.

Zabezpečování úkolů státního prováděcího plánu resortu v roce 1987 probíhalo v náročných podmínkách. Výrobní proces byl v řadě organizací narušován obtížemi v materiálovém a surovinovém zabezpečení. Rozhodujícím problémem byla nedostatečná úroveň limitu ostatního neinvestičního dovozu a zdlouhavé uvolňování deviz v průběhu roku.

Na celkovém meziročním úbytku pracovníků resortu o 4600 osob se odvětví textilního, oděvního a kožedělného průmyslu podílela ze tří čtvrtin. na tento vývoj působil především charakter a podmínky práce, tzn. vysoká intenzita a monotónnost práce při pásové a proudové výrobě, vícestrojová obsluha, pracovní prostředí, zastaralý strojní park apod. Přitom srovnání výdělkové úrovně pracovníků uvedených odvětví s organizacemi ostatních zpracovatelských odvětví národního hospodářství vyznívá pro textilní, oděvní a kožedělný průmysl jednoznačně nepříznivě.

Realizací mimořádných opatření zajistily organizace resortu v roce 1987 splnění plánovaných výrobních úkolů, dodávek na vnitřní trh a pro vývoz do socialistických i nesocialistických zemí. Nepodařilo se však opět splnit kvalitativní ukazatele - zisk a upravené vlastní výkony.

Vláda projednala nepříznivou situaci ve vývoji zaměstnanosti v lehkém průmyslu a přijala svým usnesením z července minulého roku opatření ke stabilizaci pracovních sil ve vybraných oblastech. V letošním roce bude na tyto účely vynaložena částka ve výši 270 mil. Kčs. Dosavadní vývoj např. v oborovém podniku Svit potvrzuje, že odchod pracovníků se již poněkud snížil. To ale neznamená, že jsme problém stabilizace pracovních sil vyřešili. Nad pracovními podmínkami zaměstnaných žen, zejména matek s dětmi, se budeme muset zamyslet hlouběji. Čeká nás úkol posoudit ve vládě možnosti vytvářet lepší podmínky pro práci žen v zájmu upevnění rodiny a zkvalitnění výchovy mladé generace.

Vláda oceňuje přístup předsednictva a výboru pro průmysl a stavebnictví České národní rady k řešení závažných. problémů zabezpečování úkolů plánu resortu průmyslu v letech 1986 až 1988 a podporu poslanců, která se projevovala při náročných jednáních. V tom vláda spatřuje nový přístup poslanců České národní rady ke klíčovým problémům národního hospodářství.

I při složitosti situace bylo iniciativou a obětavostí pracujících resortu dosaženo v letech 1986 - 1987, ve srovnání s rokem 1985, zlepšení rentability výroby a zvýšení přínosu pro tvorbu národního důchodu. Formou devizově návratných úvěrů se podařilo částečně řešit nedostatek devizových prostředků na nákup progresívní techniky z nesocialistických zemí. Bylo sice dosaženo zvýšených přínosů z realizace výsledků úkolů rozvoje vědy a techniky, avšak tyto přínosy nebyly dostatečné pro zajištění stanovené úrovně kvalitativních ukazatelů. Nedařilo se mobilizovat celou řídící osu k výraznějšímu prosazení vědeckotechnického rozvoje v celém výrobním procesu.

Přestože v resortu v letech 1986 a 1987 byly zpracovány programy a přijata opatření, včetně sociálních, nepodařilo se v plné míře dosáhnout úkolů stanovených plánem. Realizace přijatých programů a opatření neovlivnila zásadním způsobem růst výkonnosti resortu. Zastaralost výrobně technické základny spolu se strukturou výroby jsou jednou z rozhodujících příčin trvalého poklesu zhodnocování produkce na tuzemském a zahraničním trhu a způsobují zaostávání v produktivitě práce v porovnání se světem.

Je nutno otevřeně konstatovat, že ve výsledcích resortu se projevují i četné nedostatky v řídící a organizátorské práci vedoucích pracovníků v celé struktuře řízení, včetně samotného ministerstva. Malá iniciativa vedoucích pracovníků nemohla zabezpečit žádoucí výrobkové inovace a i intenzívnější využívání zdrojů vědeckotechnického rozvoje ke zvyšování úrovně a efektivnosti výroby.

Tato nedůslednost se dále promítala do nízké úrovně dodavatelsko-odběratelských vztahů uvnitř resortu, což v mnohých případech narušovalo plynulost výroby. Vedení ministerstva musí věnovat vyšší pozornost řídícím pracovníkům a motivovat je k prohlubování kooperačních vztahů a zejména ke změnám postojů k vědeckotechnickému rozvoji, aby jej využívali jako hlavní nástroj zvyšování efektivnosti výroby. Důslednost, iniciativa, rozhodnost a podnikavost řídících kádrů je základem úspěšného zvládnutí přestavby hospodářského mechanismu.

Vláda proto objektivně posoudila úkoly plánu resortu na letošní rok a stanovila progresívní reálné úkoly zejména v oblasti kvalitativních ukazatelů plánu. Mimo to rozhodla o předsunu modernizačních akcí původně plánovaných na léta 1989 a 1990 pro vybrané obory textilního, oděvního a kožedělného průmyslu. Vláda je přesvědčena, že tím byl vytvářen základ konsolidace plnění úkolů hospodářského plánu v roce 1988 a vytvořen základ k obnovení dynamiky v souladu se závěry XVII. sjezdu Komunistické strany Československa pro zbývající léta 8. pětiletky.

Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP