Úterý 30. června 1987

Přetrvávající převaha extenzivních tendencí vývoje ekonomiky, podcenění a nerespektování nové kvality rozvoje národního hospodářství se ve velmi konkrétní podobě odrazilo ve státním finančním hospodaření, a to zejména při zajišťování vlastních příjmů státního rozpočtu. V souhrnu za celý rok jejich tvorba představovala skoro 71 miliard korun, byla však nižší o 3,3 miliardy korun, než uvažoval státní rozpočet.

Výdaje činily 152,7 miliardy korun a byly překročeny o 2,2 miliardy korun.

Hlavní příčinou byl růst dotací na finančně-ekonomické nástroje v zahraničním obchodě, kde dlouhodobá tendence zvyšování nároků na státní rozpočet je projevem nízké efektivnosti našeho vývozu.

Přes nenaplnění plánované tvorby vlastních zdrojů a překročení výdajů přicházíme - a to je třeba zdůraznit - v návrhu státního závěrečného účtu za rok 1986 s vyrovnaným hospodařením. Rozpočtová rovnováha byla zajištěna až v rámci celé rozpočtové soustavy Československé socialistické republiky, třebaže po celý rok jsme usilovali zpřísněním podmínek rozpočtového hospodaření a následně provedeným náročným finančním zúčtováním nevyrovnanost příjmů a výdajů zmírnit.

Dotace ze státního rozpočtu československé federace byla poskytnuta ve výši 81,8 miliard korun a pokryla naše výdaje z více než 53,6 %. Podotýkám, že při sestavování ročního rozpočtu jsme předpokládali tento podíl ve výši 50,7 % a s objemem dotace o 5,5 miliardy korun nižším.

Jestliže v předcházející pětiletce se dařilo každoročně překračovat tvorbu vlastních příjmů státního rozpočtu a nadplánované zdroje vkládat v souladu s potřebami ekonomiky ČSR do urychlení jejího dalšího rozvoje, je výsledek minulého roku neuspokojivý a varovný.

Upozorňuji na tuto skutečnost proto, že pokud by se obdobná situace v příštích letech opakovala, bylo by zřejmě nezbytné přistoupit k omezování výdajů. A nebylo by jednoduché rozhodnout, kterou oblast postihnout. Vždyť jde o prostředky, které téměř ze 40 % vynakládáme na sociální zabezpečení a dalších 30 % má charakter dotací či subvencí pro národní výbory.

V uplynulém roce jsme ještě politiku omezování výdajů neprováděli. Vedli jsme však, důsledně všechny resorty a krajské, okresní i místní zastupitelské sbory k tomu, aby se vypořádávaly se svěřenými úkoly v rámci schválených rozpočtů, účelové vynakládaly vyčleněné prostředky a naléhavě nově vznikající potřeby uspokojovaly za pomoci zdrojů a úspor a za zvýšené hospodárnosti. Překročení rozpočtu jsme umožňovali jen při současném zvýšení příjmů.

V loňském roce byly dopracovány a schváleny zásadní dokumenty, které zakládají kvalitativní změny v rozvoji společenské spotřeby. Byl například přijat program dalšího rozvoje výchovněvzdělávací soustavy a elektronizace ve školství, komplex opatření k rychlejšímu naplňování zdravotnických programů. Orgány národních výborů schválily program péče o kulturní památky, vláda ČSR pak komplexní dokument, nazvaný "Program péče o životní prostředí v ČSR na léta 1987 - 1990".

Rád bych připomněl, že takto založené záměry mohly vstupovat do praxe také proto, že jsme na ně včas pamatovali při rozdělování finančních prostředků. Na akce k ochraně čistoty vod a ovzduší jsme vynaložili v minulém roce více jak 1,5 miliardy korun. Zahájeno bylo rovněž 10 prvních staveb, zařazených do státního programu ekologických investic. V souhrnu jsme na hlavní odvětví společenské spotřeby, sociální zabezpečení, školství, zdravotnictví a kulturu poskytli v neinvestiční oblasti 102,8 miliardy korun. Bylo to o 4 miliardy více než v předcházejícím srovnatelném období.

V průměru získal loni každý občan České socialistické republiky z prostředků společnosti ve formě úhrady výdajů na vzdělání, zdravotní péči, kulturní vyžití a na sociální zabezpečení měsíčně částku 828 korun, to je o 4 % více než v roce předchozím.

Pro srovnání uvádím, že peněžní příjmy obyvatelstva se meziročně zvýšily o 3 %.

Také v dalších letech budeme v souladu se závěry XVII. sjezdu soustavně a aktivně dbát na to, aby vývoj na tomto důležitém úseku, který podstatně přispívá k upevňování spokojenosti lidí, plně odpovídal našim možnostem i oprávněným nárokům. K úsilí o kvalitativní vzestup významně přispívají i opatření předsednictva ústředního výboru strany, federální vlády, předsednictva Ústřední rady odborů a předsednictva ústředního výboru Socialistického svazu mládeže v sociálním zabezpečení, vyhlášená v předvečer XI. všeodborového sjezdu.

Do konce roku 1990 na ně v České socialistické republice vynaložíme celkem 2,4 miliardy korun.

Není sporu o tom, že dynamický rozvoj společenské spotřeby je značně náročný na celospolečenské zdroje. Téměř polovina přírůstku (44,5 %) vytvořeného národního důchodu České socialistické republiky byla spotřebována v této oblasti. Není třeba široce rozvádět, že reálné podmínky pro další všestranný rozvoj péče socialistického státu o člověka musí vytvořit materiální výroba a že právě ta zůstala v minulém roce hodně dlužna svému poslání.

Ve srovnání s výsledky 7. pětiletky se v ústředně řízených hospodářských organizacích zpomalil postup intenzifikace. Tvorba zisku, hlavního zdroje příjmů státního rozpočtu i podnikových důchodů, se meziročně zvýšila jen o 5,8 %. V porovnání s průměrem dosaženým v letech 1980 - 1985, to byla téměř poloviční dynamika. V loňském roce se opětovně s plánovanými úkoly nevyrovnaly především organizace ministerstva průmyslu, a to ještě o poznání hůře než v posledním roce 7. pětiletky.

Právem si klademe otázku, proč se zhoršila míra zhodnocení materiálových výstupů do reprodukčního procesu a proč výkonnost průmyslové výroby nedosáhla plánovaných parametrů.

Některé příčiny naznačovaly už výsledky roku 1985. Po období využívání lehce mobilizovatelných rezerv a inovací nižšího řádu nebyla výrobní sféra dostatečně připravena na kvalitativně vyšší úroveň úkolů. Nebyla s to zvládnout požadavky na objektivně danou technicko-ekonomickou úroveň produkce. V technice samotné, ve výstupech technického rozvoje, v kvalitním řízení materiálových toků, ve vyjasňování výrobních programů se však nedokázala plně orientovat na naše náročnější programové záměry.

Zákonitým důsledkem těchto přístupů je nedostatečná úroveň inovace výroby, pomalý růst její kvality, slabé zhodnocování dodávek pro vnitřní obchod a pokles efektivnosti vývozu, zejména do nesocialistických zemí. Ekonomické přínosy nových kapacit zaostávají za plánem. Neplníme projektované parametry. Mnohé z nových kapacit v resortu ministerstva průmyslu vykazují ztráty.

Kritika pomalého prosazování vědeckotechnického rozvoje, která odezněla na jednání 5. zasedání ústředního výboru strany, se plně vztahuje i na hospodářství ČSR. Ani v uplynulém roce se nepodařilo s potřebnou důrazností zajistit, aby právě vědeckotechnický rozvoj byl zásadním impulsem pro růst společenské produktivity práce a vůbec celkové výkonnosti ekonomiky.

Přitom do rozvoje vědy a techniky jsme na neinvestičních výdajích vložili 4,2 mld Kčs, z toho na přímých dotacích ze státního rozpočtu téměř 2 mld Kčs. Ne všechny plánované prostředky byly využity a část z nich se promítla do růstu zůstatků na fondech technického rozvoje organizací.

Finanční orgány ve snaze přispět k odstranění nedostatků ve financování zvýšily svou kontrolní činnost vůči investorům. Důsledně uplatňují postihy za nepořádky. V minulém roce např. byly za nedodržení závazných ukazatelů staveb kráceny zálohově poskytnuté dotace u 12 akcí ministerstva zemědělství a výživy a ministerstva stavebnictví ve výši 33 mil. Kčs. Také za nízké využívání nových kapacit uplatnily finanční správy pokuty.

Stále se nedaří dosáhnout žádoucího zlepšení jakosti vyráběné produkce. Jenom za loňský rok dostali odběratelé od výrobců za nekvalitní produkci přes 230 mil. Kčs. A to je pochopitelně jenom neúplný obraz celkové situace. Vláda ČSR přijala před časem rozhodná opatření k řešení těchto nedostatků. Chceme postupně dosáhnout nápravy a obnovit důvěru spotřebitelů i odběratelů. Lajdáctví, ledabylost a neustálé omlouvání nekázně nikomu nepromineme.

Začátkem letošního roku jsme při prosazování skutečné kvality výrobků dali značnou pravomoc a odpovědnost výborům lidové kontroly. V současné době je kontrola jakosti prováděna v 15 vybraných organizacích z resortů řízených vládou ČSR. Již první výsledky provedených kontrol ukazují, že základní příčina nedostatků v kvalitě vyráběné produkce spočívá v nedodržení technologické kázně a v nedostatečné vstupní, mezioperační i výstupní kontrole.

Pod tlakem státní kontroly byla v podnicích rychle provedena opatření k nápravě. To je jistě pozitivní zjištění. Současně však toto poznání odhaluje i netečnost k tak závažným negativním jevům v národním hospodářství, k nízké kázni a k lehkomyslnému smiřování se s pohodlností, rutinérstvím a neodpovědností.

Obdobné poznatky dokumentují i závěry z kontrol a revizí prováděných finančními orgány. V průběhu minulého roku bylo finančními správami a revizním odborem ministerstva financí ČSR zjištěno ve více než 60 % případů porušení finanční a hospodářské kázně. Orgánům prokuratury bylo pro všeobecný prokurátorský dozor předáno 1700 případů, kromě toho bylo podáno 276 oznámení pro podezření z trestného činu. Do státního rozpočtu, včetně rozpočtu federace, bylo uloženo dodatečně odvést 666 mil. Kčs. Jenom na pokutách za porušení povinností v oblasti správy národního majetku bylo uloženo 13 mil. Kčs.

Současně při těchto kontrolních akcích bylo konstatováno, že podniky ve snaze splnit ukazatele rozhodné pro hmotnou zainteresovanost provádějí např. neoprávněnou fakturaci, fiktivně předávají zásoby i nesprávně časově rozlišují náklady a výnosy. Tím dochází v účetnictví podniku ke zkreslování hospodářských výsledků, což je třeba považovat za zvlášť společensky nežádoucí. Za porušování předpisů o účetnictví uložily finanční správy v roce 1986 sankce 377 pracovníkům, to je téměř 10krát více než v roce 1985. K vyvozování osobní odpovědnosti vedeme finanční správy proto, že s tímto stavem v podnicích je nezbytné rázně skoncovat. Nejde jen o neoprávněně vyplacené podíly a prémie, ale především o škody morální a politické.

V minulém roce, jak jsem již uvedl, se největší odchylky v plnění plánovaných úkolů intenzifikace soustřeďovaly do organizací resortu ministerstva průmyslu. V zájmu objektivity a spravedlivého posouzení věcí musíme však dodat, že byly poznamenány změněnými podmínkami, zejména cenovými. Vláda ČSR tento stav posoudila a souhlasila s částečnou objektivizací výsledků hospodaření za minulý rok. Současně uložila zpracovat oborové programy obnovy dynamiky a efektivnosti. Byla vedena snahou o minimalizaci negativních dopadů na úkoly 8. pětiletého plánu a tvorbu národního důchodu. Současně uložila přijmout konkrétní opatření ke zvýšení úrovně řídící a organizátorské práce na ministerstvu průmyslu a v podnicích, které řídí. O účinnosti těchto postupů by nás měla přesvědčit pravidelně prováděná kontrola a zejména pak konkrétní výsledky realizace úkolů plánu v letošním roce, kde zatím nedostatky přetrvávají.

Po několik let se zaměřujeme na vývoj stavu, struktury a užití zásob. V roce 1986 ve srovnání s minulými roky objem zásob u hospodářských organizací řízených vládou ČSR stagnoval. Tento jev však nebyl vyvolán zlepšením hospodaření se zásobami, ale poklesem jejich stavu v resortu ministerstva zemědělství a výživy a zejména ministerstva obchodu. Zatímco v resortu ministerstva zemědělství a výživy tento vývoj byl v podstatě ovlivněn nižší zemědělskou produkcí, vývoj zásob v obchodě měl naprosto rozdílné kvalitativní podmínky. Důvody na jedné straně spočívaly v omezení dodávek některých výrobků pro vnitřní trh a tím ke snížení normativů u řady položek, na druhé straně ve výrazném zvýšení doprodejových akcí, které byly k očistě zásob organizovány. Doprodejní akce v roce 1986 nabízely zboží za 2,1 mld Kčs, což bylo o 900 mil. více než v roce 1985. Úspěšnost těchto doprodejů nebyla stoprocentní a část nerealizovaných prodejů se projevila v nárůstu zásob partiového zboží.

Výrazná nerovnoměrnost vývoje zásob u hospodářských organizací a zejména skutečnost, že k jejich poklesu došlo až v závěru roku, svědčí o tom, že problematice jejich řízení a usměrňování v souladu s plánem a úrovní výroby je třeba neustále věnovat pozornost jak z úrovně podniků, tak centrálních orgánů.

Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, odstraňování nedostatků, provázejících hospodářský vývoj, stavíme nejen na vyšší náročnosti, svědomitosti a předvídavosti, na promyšlené tvorbě a užití zdrojů, ale především tento proces spojujeme se zdokonalováním hospodářského mechanismu, s jeho rozpracováním a důsledným uplatněním v praxi.

Na počátku tohoto roku schválila federální vláda a národní vlády zásady zaměření prací v této oblasti. Na postupné uskutečňování přestavby v průběhu 8. pětiletky a plné prosazení od počátku pětiletky deváté se soustřeďuje velká pozornost. Ta u široké veřejnosti pramení z hlubokého zájmu o výrazné zlepšení efektivnosti naší společné práce, o kvalitnější uspokojování potřeb jak vnitřního, tak i zahraničního trhu, o vytvoření reálných podmínek růstu životní úrovně. Jde o zákonitý proces rozvoje socialistické společnosti. Rád bych zdůraznil, že jeho podstata spočívá v dosažení plného souladu mezi vývojem výrobních sil a vztahů, ve zlepšování systému řízení, plánování a organizace, v proporcionálním uspokojování potřeb společnosti a v hledání nových cest uplatnění iniciativy a aktivity lidí.

Prvky nového hospodářského mechanismu ověřujeme experimentálně ve čtyřech VHJ. Zájem ale projevily i další organizace.

Celkové hodnocení prvních reálných přínosů experimentu by bylo předčasné. Nicméně však nelze ignorovat poznatky a zkušenosti. Poukazuje se v nich na změny v systému řízení podniků, které experiment vyvolává a zároveň upozorňuje na otázky, jež bude nezbytné řešit při dovádění principu úplného chozrasčotu až na pracovní kolektivy.

Nové podmínky pro hospodaření, jak jsem již uvedl, v současné době zkouší několik vybraných VHJ či podniků. V žádném případě to však neznamená, že by se ty ostatní měly stavět do role pasívních diváků. Již dnes je nejen možné, ale i nutné se připravovat na přijímání náročnějších zásad a nepropadat iluzím o jakýchsi jednostranných výhodách, které jedině a výlučně přináší uplatnění nového hospodářského mechanismu. Naopak. Podmínky úplného chozrasčotu pro podniky budou tvrdší a obstojí jen ten, kdo bude mít dobrou koncepci rozvoje, kdo bude mít dobře připravený pracovní kolektiv. A to nepřijde samo sebou.

V současné době se proto musí dopracovávat vnitropodnikový chozrasčot, kalkulace, rozpočetnictví, programy odstraňování ztrátovosti činností, souhrnné záměry v inovační aktivitě, dbát na systematičnost práce při usměrňování útvarů technického rozvoje.

Příprava na tyto podmínky řízení ekonomiky vyžaduje více než dosud úzkou spolupráci s pracujícími podniků, závodů, středisek a dílen. Je třeba se s nimi radit jakými cestami nejlépe zajistit efektivní hospodaření celé organizace. Nemůžeme marnit čas a čekat na vyřešení všech otázek "shora".

Vážené soudružky, vážení soudruzi, nezastupitelnou součástí nové etapy dalšího rozvoje naší společnosti je neustálé prohlubování socialistické demokracie. Její principy se promítají zvláště do činnosti národních výborů, nejmasovějších orgánů moci lidu a správy státu. Jsme si vědomi toho, že všechny významné společenské přeměny se vždy uskutečňovaly za plné účasti národních výborů. Proto vláda ČSR v souladu s politikou KSČ všestranně podporuje prohlubování jejich úlohy. Posiluje jejich politickou, ekonomickou a kulturně výchovnou funkci.

Státní rozpočet ČSR spolu s vlastními zdroji národních výborů vytvářel i v roce 1986 nezbytné finanční předpoklady k zabezpečení jejich nemalých a nezastupitelných úkolů. Výdaje národních výborů činily v minulém roce celkem 90,2 mld Kčs. Proti roku 1985 to bylo o 3,7 mld více. Na této částce se podílel státní rozpočet ČSR 45,7 mld, tj. 50,7 %.

Rozpočtové hospodaření národních výborů skončilo přebytkem ve výši 2,4 mld Kčs. Spolu se zůstatky fondů rezerv a rozvoje si do letošního roku převedly celkem 3,1 mld Kčs. Tyto zdroje jsou však nerovnoměrně rozloženy mezi jednotlivými kraji. Je nesporné, že zastupitelské sbory musí v letošním roce daleko důsledněji prosazovat na všech svých stupních hospodaření podle schválených rozpočtů, soustřeďovat prostředky na akce společensky nejprospěšnější a nejnutnější a nepřipouštět překračování výdajů bez odpovídajícího zvýšení zdrojů.

Přes celkové dobré plnění vlastních příjmů národních výborů v posledních letech musím připomenout, že jsou na tomto úseku ještě značné rezervy a nedostatky. Zatím ne všechny okresy zajišťují kontrolní, dohlídkovou a vyhledávací činnost na potřebné úrovni. V prvé řadě by měly přistoupit s větší starostlivostí k naplňování položek plynoucích z daně z příjmů obyvatelstva. Vždyť shovívavost či obcházení těchto principů umožňuje některým skupinám obyvatel získávat nezasloužené příjmy. V souladu se zájmy společnosti je třeba těmto nešvarům čelit.

Pokud jde o výsledky jednotlivých odvětví řízených národními výbory, ne všude můžeme být spokojeni. Neustále slyšíme oprávněnou kritiku na placené služby, veřejné stravování, bytové hospodářství, městskou dopravu, zdravotnictví i na situaci v dalších úsecích včetně veřejně prospěšných služeb. Přitom právě do rozvoje terciárního sektoru národního hospodářství, který je jim svěřen do řízení a správy, vkládáme miliardové částky. Tak např. na oblast bytového hospodářství bylo v r. 1986 vynaloženo 8,8 mld Kčs. Průměrné náklady na jednu bytovou jednotku dosáhly v ČSR 8021 Kčs, z toho platil stát 3510 Kčs.

Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP