Pondělí 30. března 1987

Další rozhodující součástí vědeckotechnického rozvoje ve vnitřním obchodě je rozvoj automatizovaných systémů řízení a uplatňování výpočetní techniky. Nebudu vypočítávat, kolik různých počítačů zde pracuje ani jaký je stav, když tento úsek vyžaduje už ne-li modernizaci, tak aspoň reprodukci. Uvedená technika zpracovává ročně přes 400 mil. základních položek a zajišťuje rychlé a v podstatě i bezchybné informace pro operativní a koncepční řízení. Domnívám se, že z tohoto pohledu patří vnitřní obchod mezi odvětví s nejlépe organizovanou a vybudovanou výpočetní službou, jejíž další kvalitativní rozvoj především v uplatnění minipočítačů a mikropočítačů je brzděn nedostatkem potřebných zařízení.

Obdobná situace je i ve využití čárového kódu při evidenci oběhu zboží, jehož zavedení jistě přispěje ke zlepšení práce vnitřního obchodu, a to přes vysokou investiční náročnost, která by měla být kompenzována i přiměřeným finančním efektem.

Investiční náročnost, avšak jiného druhu, se projevuje i u dalších zařízení, nezbytných pro práci vnitřního obchodu. Např. nyní vyráběná elektronická pokladna se stejnou funkcí jako dřívější mechanická je téměř dvaapůlkrát dražší. Obdobně je tomu i u pultové váhy. Zde lze těžko hovořit o vědeckotechnickém rozvoji ze strany obchodu i výrobce.

Soudružky a soudruzi, vědeckotechnický rozvoj musí ve vnitřním obchodě sehrávat stále významnější úlohu, a to ve všech formách jeho činnosti. Lze právem očekávat, že připravovaná přestavba hospodářského mechanismu zasáhne postupně všechny oblasti našeho společenského života a v plné míře i vnitřní obchod. Je proto na představitelích vnitřního obchodu a všech jeho pracujících, aby byli na nové podmínky včas a kvalitně připraveni, aby všichni ve vnitřním obchodě plnili funkci garanta a spotřebitele vůči výrobci. Na druhé straně pak aby představitelé vnitřního obchodu věnovali trvalou pozornost i sociálně ekonomickým podmínkám pracovníků, hledali a prosazovali progresivní formy a metody práce i odměňování a zvážili, zda ukazatel maloobchodního obratu je tím pravým ukazatelem pro hodnocení práce obchodu, jeho pracovníků i vyjádření spokojenosti našich občanů. Děkuji za pozornost. (Potlesk.)

Předseda ČNR Josef Kempný: Děkuji poslanci Františku Marienkovi. Slovo má poslanec František Přibyl a připraví se poslanec Václav Anděl.

Poslanec František Přibyl: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky a soudruzi poslanci, pro hospodářství řízené národními výbory plně platí to, co bylo uvedeno na 8. zasedání ústředního výboru Komunistické strany Československa v roce 1983 a zvýrazněno na nedávném 5. zasedání ústředního výboru strany k vědeckotechnickému rozvoji v celém národním hospodářství. Ani ve sféře národních výborů se vědeckotechnický rozvoj dosud nestal osou plánu. Nejsou spolehlivě vyřešeny otázky plánovaného a finančního zabezpečení modernizace našich podniků a organizací, ani potřebné zainteresovanosti organizací a vedoucích pracovníků na zavádění moderní techniky a v neposlední řadě i otázky dodavatelského zabezpečení nezbytných technických zařízení.

Dovolte mi však, abych z pověření výboru České národní rady pro národní výbory a národnosti přednesl několik poznámek k otázkám využívání výpočetní techniky v soustavě národních výborů, jeho přínosům i současným problémům.

Pro potřeby operativního řízení správy a ochrany národního majetku, uspokojování všestranných potřeb občanů, vyřizování jejich záležitostí a celou řadu dalších správních a jiných činností vykonávaných národními výbory je zapotřebí obrovského množství nejrůznějších informací a údajů, které je nutno soustavně aktualizovat, doplňovat a přehodnocovat.

Jako jeden ze základních nástrojů cílevědomého zdokonalování a racionalizace informačního systému národních výborů s účelným využitím výpočetní techniky je od roku 1977 budován automatizovaný informační systém národních výborů v České i Slovenské socialistické republice.

Výbor ČNR pro národní výbory a národnosti se kontrolou postupu vytváření tohoto systému pravidelně zabývá. Konstatovali jsme účelnost a společenskou opodstatněnost i přínos tohoto systému. Využívání výpočetní techniky přináší novou kvalitu informací, kterou by nebylo možno získat tradičními způsoby bez vysoké administrativní pracnosti, zabezpečuje dokonalou přesnost vedení rozsáhlých evidencí, objektivizuje podklady pro řídící a kontrolní činnost a přináší i nemalé úspory pracovních sil.

Až dosud je v rozpočtové sféře národních výborů do užívání zavedeno celkem 17 úloh, zejména tzv. celostátních průřezových úloh v příslušných odvětvových aplikacích. Např. v celé ČSR jsou využívány úlohy "Účetnictví národních výborů a rozpočtových organizací", "Rozpočet národních výborů", Závěrečný účet národních výborů" apod. Úloha "Pracovníci a mzdy" - aplikace pro školství, zdravotnictví, vnitřní správu národních výborů a sociální péči je v současné době provozována již pro přibližně 1 milion pracovníků celé ČSSR.

V hospodářství národních výborů je v různém rozsahu využíváno také 65 úloh automatizovaných systémů řízení podniků v odvětví dopravy a silničního hospodářství, v podnicích místního stavebnictví, Restaurací a jídelen, Uhelných skladů, místní výroby a služeb, bytového hospodářství apod. převážně jde o úlohy pro řízení vybraných procesů a činností, jako je účetnictví, pracovníci a mzdy, základní prostředky, materiálně technické zabezpečení, řízení dopravy, řízení opravárenské činnosti, řízení odbytu atd.

Přes vše, čeho bylo dosud v rozvoji a využití automatizovaného systému národních výborů s obrovským úsilím dosaženo, však tempo jeho výstavby nepostačuje potřebám. Srovnání rozsahu vybavení a využití výpočetní techniky za sféru národních výborů s ostatními odvětvími národního hospodářství není příznivé. Ve vztahu k ostatním resortům je na daleko nižší úrovni. Uvedu některé problémy.

Těžiště technického vybavení automatizovaného informačního systému národních výborů představuje Podnik výpočetní techniky Praha, do jehož výpočetních středisek národní výbory a jejich organizace předávají data ke zpracování. Časové využití (směnnost) jeho počítačů je podle oficiálních údajů státní statistiky nejvyšší ze všech organizací v České socialistické republice a převyšuje celostátní průměr o 57 %. Přitom ze stejných podkladů vyplývá, že podnik má nejstarší počítače.

Celkový nedostatek kapacity výpočetní techniky podniku výpočetní techniky Praha způsobuje provozní obtíže v obdobích, kdy se kumulují termíny zpracování více úloh. Národní výbory potom dostávají zpracované podklady opožděně, což vede často ke zbytečným komplikacím, případně i k nutnosti vlastního zpracování agendy navíc. Přestože jako hlavní pracovní náplň byly Podniku výpočetní techniky Praha stanoveny práce pro národní výbory a státní statistiku, vedou ekonomické nástroje řízení Podniku výpočetní techniky Praha k tomu, že dosud pracuje i pro zákazníky z jiných resortů na úkor služeb národním výborům.

Řešení je slibováno v rámci chystané koncepce jednotné sítě výpočetních středisek státní správy Českého statistického úřadu. Ale předložení této koncepce vládě České socialistické republiky je neúnosně dlouho odkládáno.

Prohlubují se vnitřní problémy Podniku výpočetní techniky Praha v zabezpečování projektových a programátorských prací pro automatizovaný informační systém národních výborů. Nejen, že plánem stanovený počet projektantů v Podniku nestačí potřebám automatizovaného informačního systému národních výborů, ale i jejich vysoká fluktuace snižuje účinnost práce na složitých a náročných celostátních projektech. problém spočívá pravděpodobně v neodpovídajících mzdových relacích mezi projektanty Podniku výpočetní techniky Praha a projektanty jiných organizací.

Využití výpočetní techniky ve sféře státní správy se rychle rozvíjí v ostatních zemích RVHP, v některých konkrétních směrech rychleji než u nás. Nabízí se potřeba prohloubit s nimi spolupráci v tomto směru.

Podstatně je třeba urychlit využití výpočetní techniky pro odstraňování rutinní administrativní práce. Klademe-li v průmyslové sféře na první místo automatizaci řízení technologických procesů, pak v národních výborech jsou to právě administrativní práce, které jsou jejich "technologickým procesem". V tomto směru celostátní úlohy automatizovaného informačního systému národních výborů zatím výraznějších výsledků nedosáhly. Přejít od prostých "pořizovačů dat" k minipočítačům, které přímo v kanceláři poskytnou základní výsledky, je pro národní výbory stejně naléhavé jako pro kterékoliv jiné odvětví národního hospodářství. A tam, kde může minipočítač usnadnit službu občanům, je ještě naléhavější.

Ani při podstatném posílení technických a programátorských kapacit Podniku výpočetní techniky Praha si nelze představit, že by podnik mohl zabezpečit veškeré potřeby národních výborů ve výpočetní technice. Je proto třeba plánovitě a koordinovaně budovat technické a řešitelské kapacity rovněž u samotných národních výborů a jejich organizací.

Z tohoto důvodu by měl také resort elektrotechnického průmyslu přiznat potřebám národních výborů prioritu i v zájmu jejich jednotného vybavení minipočítači.

Všude na světě spojují nasazení výpočetní techniky se současným zjednodušováním pracovních postupů, organizačních struktur a předpisů - prostě s racionalizací správy. My zatím v automatizovaném informačním systému národních výborů konzervujeme v rozsáhlých programech například složité mzdové předpisy, aniž by je příslušná ministerstva předem zjednodušila, např. školství, zdravotnictví, přestože takový úkol jim byl vládou ČSR uložen již před několika lety.

Vážené soudružky a soudruzi, uvedl jsem několik problémů z oblasti výpočetní techniky a jejího zavádění do soustavy národních výborů. Jedním z dalších faktorů, který je třeba překonávat, je nedostatek odborných znalostí v oblasti výpočetní techniky u funkcionářů a pracovníků národních výborů, často i nedůvěra v přínos nových způsobů práce. Za téměř deset let zavádění automatizovaného informačního systému národních výborů se systematickou výchovou těchto lidí podařilo mnohé uvedené přístupy překonat. Je proto zapotřebí, aby ze strany ústředních orgánů byly cílevědomě a urychleně vytvářeny možnosti k odstranění uvedených problémů a ke zkvalitnění podmínek budování automatizovaného informačního systému národních výborů. Děkuji za pozornost. (Potlesk.)

Předseda ČNR Josef Kempný: Děkuji poslanci Františku Přibylovi. Slovo má poslanec Václav Anděl, připraví poslanec Vasil Mohorita.

Poslanec Václav Anděl: Vážené soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, vážení hosté, chtěl bych vás seznámit s výsledky našich průzkumů v podnicích a organizacích ministerstva průmyslu a ministerstva stavebnictví České socialistické republiky i v koncernovém podniku Škoda a na Vysoké škole strojní a elektrotechnické v Plzni. Z průzkumů vyplývá to, co bylo v plném rozsahu zdůrazněno na nedávném 5. zasedání ústředního výboru KSČ, že i přes mnohé úspěchy není vědeckotechnický rozvoj našeho národního hospodářství jako celek ještě zdaleka uspokojivý. Přesvědčujeme se o tom stále dosti často i na našich pracovištích a jako spotřebitelé v obchodech.

Uvedu alespoň některé konkrétní poznatky z průzkumů:

Výzkumný ústav Pozemních staveb Praha, který jsme navštívili, je špičkovým výzkumným pracovištěm, které je relativně dobře vybavené měřícím a zkušebním zařízením. Zaměstnává řadu zkušených a vysoce kvalifikovaných pracovníků, kteří se mohou pochlubit úspěšnými výsledky i výchovnou a bohatou publikační činností. Viděli jsme i fotografie různých architektonicky zajímavých experimentálních staveb a nové inovované výrobky.

Problémem je však realizace těchto úspěšných výsledků v celém našem stavebnictví. Všichni si hodně slibujeme např. od realizace základního vědeckotechnického programu resortu ministerstva stavebnictví P 09 "Zvýšení efektivnosti výstavby pozemních staveb", jehož řešení ústav zabezpečuje. Trochu nás ale mrzí, že s realizací lze počítat až od roku 1993.

Textilana n. p. Liberec 2/3 výroby zboží exportuje do nesocialistických zemí. Přitom dle stávajících pravidel nedostávají z tohoto exportu žádný devizový podíl a nemohou tak provádět tolik potřebnou obměnu opotřebovaného výrobního zařízení novým zařízením na vysoké technické úrovni.

Zarážející je skutečnost, že tuzemské nové textilní stroje zabezpečují často i menší produktivitu práce než vyměňované staré stroje z dovozu. Např. k zabezpečení požadovaného objemu výroby v Textilaně na starých soukacích strojích Autoconer z roku 1970 je potřeba jenom 53 pracovníků, ale na nových strojích Autosuk z koncernového podniku Elitex již 94 pracovníků.

Že tomu tak nemusí být vždy, o tom svědčí i v Textilaně některá úspěšně realizovaná řešení výzkumných úkolů. Například právě ve spolupráci s koncerovým podnikem Elitex byl vyvinut, ověřen a zaveden bezvřetenový dopřádací stroj na hrubé příze jako první svého druhu v Evropě. Následně pak byla realizována nová přádelna s roční kapacitou 840 t příze.

Na druhé straně jsme se však setkali s problémem stále prodlužovaného řešení úkolu "Ověření spolehlivosti a tkacích možností strojů Kontis". Tento státní významný úkol řešený generálním ředitelstvím Bavlnářský průmysl v závodě Perla Ústí nad Orlicí byl zahájen již v roce 1977, ale ještě po deseti letech není ukončen. Důvodem je to, že poslední z 18 strojů Kontis byly dodány Zbrojovkou Vsetín teprve v listopadu minulého roku. Za tak dlouhou dobu ovšem i špičkový textilní stroj již zastaral a výrobce navíc pro vysokou cenu již dnes další výrobu strojů Kontis odmítá.

V závodě Tatra, n. p. Závody na překližky a dýhy v Hodoníně jsou na dobré technické úrovni a daří se jim inovace výroby. O tom svědčí to, že své výrobky vyváží z 25 % do nesocialistických zemí a že téměř 25 % výrobků mají zařazeno do I. stupně jakosti. Přesto i tam mají problémy, jako nedostatečné investice, nedostatek kvalitních surovin a chybějící poloprovoz.

V závodě n. p. Barvy a laky v Uherském Hradišti vybudovali nový moderní provoz na výrobu fyzikálně schnoucích nátěrových hmot a jsou v tomto oboru na špičkové evropské úrovni. Úspěchem je, že díky dobré organizaci práce i splněnému socialistickému závazku zahájili výrobu o 2,5 měsíce dříve a že dosti podstatně překračují i náběhovou křivku. To je i výsledkem dobré kádrové politiky a zvláště toho, že si včas pro nový provoz zapracovali potřebné pracovníky. Je jen škoda, že tomu tak není i v jejich základním závodě v Praze.

Zavádějí postupně další výrobky vysoké technické úrovně, kterých vyrábějí v současné době 11 %. Zjistili jsme, že 10 pracovníků vlastního útvaru technického rozvoje přináší závodu řádově více nových výrobků než 110 pracovníků podnikové vědeckovýzkumné základny.

Stejně jako jinde si stěžují na zatěžování pracovníků technického rozvoje a vědeckovýzkumné základny nadměrnou administrativní prací, která přesahuje 30 % časového fondu pracovníků. V útvaru technického rozvoje závodu není přesto dokonce ani jediná administrativní pracovnice.

Další poznatky jsme získali i v koncernovém podniku Škoda Plzeň, kde jsme se seznámili s pozoruhodnými úspěchy, ale i s problémy, které mají v závodech Energetické strojírenství a Elektrické lokomotivy i v Ústředním výzkumném a zkušebním ústavu. Tyto poznatky jsou zahrnuty do společné zpravodajské zprávy.

Soudružky a soudruzi, v navštívených podnicích jsme se tedy setkali kromě dobrých výsledků i s nedostatky. Uvedu proto některé nejdůležitější problémy, případně i podněty, kterými je třeba se co nejrychleji zabývat. Některé zde již v rozpravě i zazněly.

Ze skutečnosti, že za výsledek vědeckotechnického rozvoje nelze považovat úspěšné ukončení řešení úkolu, ale teprve úspěšnou realizaci výrobku či nové technologie ve výrobě, plyne, že za vědeckotechnický rozvoj musí v daleko větší míře odpovídat přímo hospodářské vedení organizací a ne pouze pracovníci technických úseků. K tomu je třeba vytvořit potřebný tlak, ale i nové podmínky v rámci připravovaného přebudování hospodářského mechanismu ČSSR.

Je nutné účinněji využívat nejenom práce vědeckovýzkumné základny, ale i další inovační zdroje, především výrobní investice, nákup či modernizaci strojního zařízení, nákup licencí a technickou pomoc. K tomu je nezbytné výrazně zlepšit i řízení na všech stupních a dodavatelskoodběratelské vztahy.

Mimořádnou pozornost věnovat urychlené modernizaci výrobního zařízení v resortu ministerstva průmyslu ČSR, a to zvláště u vybraných výrob spotřebního průmyslu. V této souvislosti vyvíjet zvýšený tlak i na naše strojírenství a nezapomínat ani na řádnou a včasnou údržbu.

Ke zkvalitnění práce útvarů technického rozvoje a vědeckovýzkumné základny je nutné dále zlepšovat úroveň jejich řízení a prosazovat omezení zbytečné administrativy shora i zdola. Je třeba, a to i všeobecně, využívat také daných možností hmotné zainteresovanosti a možností zatřídění a odměňování daných kvalifikačním katalogem pro druhou etapu ZEÚMS. Tím plně docenit celospolečenský význam tvůrčí a vysoce kvalifikované práce.

Znovu prověřit na všech úrovních účelnost všech platných vyhlášek, směrnic, opatření a pokynů, týkajících se oblasti vědeckotechnického rozvoje a zbytečné předpisy zrušit. Zjednodušit i mnohé předepsané formuláře, např. základní listy inovací a formuláře koordinačních plánů.

Přednostně zabezpečovat výzkumná a vývojová pracoviště i vysoké školy potřebnými měřícími a učebními přístroji, výpočetní a reprografickou technikou, a to i přístroji a technikou z dovozu.

Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP