Pondělí 30. března 1987

Obdobná situace je i ve výzkumných ústavech jiných ústředních orgánů. Chci tím říci, že rozsah výzkumné a vývojové základny nevýrobní sféry je v ČSR poměrně vysoký.

I když činnost této výzkumné a vývojové základny umožnila v řadě případů zdokonalit výrobní technologie, zabezpečit zvýšení technickoekonomických ukazatelů produkce, zajistit energetické a materiálové úspory i růst produktivity práce, je třeba konstatovat, že vědeckotechnický rozvoj VHJ a podniků probíhal v uplynulém období převážně jen v tradičních oborech na úkor oborů nových a progresivních.

To způsobilo, že výrobní proces probíhal většinou v nezměněných podmínkách jak pokud jde o výrobky, tak technologie. Inovované výrobky sloužily z větší části k rozšíření sortimentu a pouze z menší části k náhradě výrobků nízké technické úrovně a kvality. Počet původních řešení v úrovni vyšších inovačních řádů, které by měly vliv na podstatné zvýšení technickoekonomické úrovně výroby a výrobků, byl malý.

S dosaženým stavem je česká vláda nespokojena. Uložila proto ministrům a vedoucím ústředních orgánů dosáhnout v řízení výzkumné a vývojové základny zásadního obratu. Na tuto kritiku reagují jednotlivé resorty řadou inovací, které by měly vést ke zlepšení dosavadního stavu.

V rámci ministerstva průmyslu jsou významnými inovacemi úkoly řešící rozšíření meziproduktové základny pro kvalifikovanou chemii, zvětšení sortimentu výrobků pro mikroelektroniku, palety organických barviv, nové konstrukční a modifikované plasty, nová diagnostická a vybraná léčiva, modernizace a automatizace textilu včetně rozšíření textilních strojů, zvýšené využití dřevní hmoty, lepší vybavení zemědělství kapalnými hnojivy, bílkovinnými koncentráty a ochrannými a konzervačními prostředky, pokračující chemizace kožedělné výroby, rozšíření sklářské výroby modernizací plochého skla, zavádění výroby optických vláken, vývoj pneumatik pro osobní automobily a zemědělské stroje. Významný je i podíl na vývoji technologie i komponentů pro výrobu technické pryže z tzv. tekutých kaučuků, řešený v součinnosti se Sovětským svazem. Společná Československo-sovětská koloristická laboratoř významně přispívá k úspoře devizových prostředků i k těsnější spolupráci mezi výrobci a spotřebiteli barev v Sovětském svazu a u nás.

V ministerstvu stavebnictví jsou významnými inovacemi zdokonalování sortimentu stavební keramiky, suchých maltových a omítkových směsí, vápna a cementu. K inovacím dochází i v cihlářské výrobě, v silikátové prefabrikaci a při výrobě porobetonu. Ve výrobě stavebních izolací jsou inovace zaměřeny na rozvoj a zavádění výrobků z minerálních vláken a deskových materiálů.

V ministerstvu zemědělství a výživy jsou důležitými inovacemi výzkumné úkoly na úseku biotechnologií. Přínosy se očekávají od výzkumného řešení a realizace nových pěstebních technologií pšenice, ozimé řepky, nových krmných směsí, nových vakcín proti nemocím zvířat a od řízené výživy rostlin. V potravinářství patří mezi významné inovace řada nových potravinářských výrobků.

V ministerstvu lesního a vodního hospodářství jde o zvyšování produkce dřevní hmoty, ochranu lesů, ochranu vodních zdrojů a racionalizace hospodaření s vodou a dokonalejší čištění odpadních vod.

V ministerstvu zdravotnictví je vědeckotechnický rozvoj směrován na zdokonalování péče o zdraví lidu, zahrnující metody účinné terapie, využívající poznatky moderní medicíny včetně molekulární biologie a genetiky, imunologie a dalších nových vědních oborů. Ve farmacii je hlavní pozornost věnována výzkumu nových léků a přípravků. Zvlášť významné jsou klinické výsledky dosažené na úseku transplantací, zejména transplantací srdce a slinivky břišní. Vynikajících výsledků bylo dosaženo i v hygienicko-epidemiologickém výzkumu.

V ministerstvu školství jsou důležitými inovacemi úkoly z programů a projektů základního výzkumu obsažených ve státních plánech rozvoje vědy a techniky. Mimořádné je například řešení výzkumného úkolu "procesy vzniku ochrany a využitelnosti zdrojů pitné vody", včetně projektu tvorby regulace a využívání podpovrchových vod a jejich interakce s povrchovými vodami.

Aplikovaný výzkum je prováděn zejména na vysokých školách technického, zemědělského a chemického zaměření. Pokud jde o realizaci výsledků výzkumu dosažených na vědeckovýzkumných pracovištích vysokých škol, musí být vyvíjeno ještě větší úsilí o jejich urychlený transfer do praxe.

V Českém geologickém úřadu jsou důležitými inovacemi průzkum rudných a nerudných surovin, podzemních vod, těžba a zušlechťování vybraných druhů paliv. Zvláštní pozornost je soustředěna na možnost těžby a využití lithia, tento kov a jeho sloučeniny vytvářejí předpoklady pro velice významné inovace v celé řadě odvětví naší ekonomiky. Další významné inovace se týkají zdokonalování vrtných souprav, vývoje nových přístrojů a uplatnění moderních nevrtných způsobů geologické sondáže.

Rovněž průřezové ústřední orgány mají za úkol vytvářet podmínky pro účinnější, větší uplatňování vědeckotechnického rozvoje než dosud.

Česká komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj věnuje - mimo oblast řízení vědeckotechnického rozvoje a investiční výstavby - zvýšenou pozornost koncepčním úkolům směřujícím k vytváření podmínek pro rozvoj inovací v příštích letech, usměrňování licenční politiky, technickoekonomickému hodnocení výrobků a hledání cest ke zkracování řešených výzkumných úkolů. Pozornost bude i nadále v součinnosti s resorty věnována vynálezeckému a zlepšovatelskému hnutí, u kterého byly v minulé pětiletce docíleny významné přínosy.

V 8. pětiletce počítá ještě s většími celospolečenskými přínosy. Česká vláda však sdílí znepokojení spolu s Českou odborovou radou nad tím, že v uplynulém roce byl podán nižší počet přihlášek vynálezů a zlepšovacích návrhů, než se předpokládalo. Totéž platí o tématických úkolech. Vláda od České komise nepožaduje, aby všechno strhávala na sebe, řešila něco za jiné. Musí být však jednoznačným garantem za naplňování celospolečenských hledisek a zájmů.

Vážené soudružky a soudruzi, ve druhém pololetí minulého roku dohodla Česká komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj s vybranými ústředními orgány české vlády vypracování programů technické politiky resortů s určením:

- prioritních výrobních oborů, které budou ovlivňovat strukturální přeměny v jednotlivých odvětvích,

- přehodnocení struktury a zaměření materiální a kádrové základny, zvláště výzkumné a vývojové základny,

- určení rozvojových a útlumových výrobních programů,

- určení směrů modernizace výrobních kapacit a nové investiční výstavby,

- vytvoření podmínek pro uplatnění informatiky v rozhodovacím procesu o inovačních směrech,

a to vše s propojením na "Komplexní program". V programech vědeckotechnické politiky českých ústředních orgánů musí být promítnut jejich přínos k naplnění strategie urychlení sociálně ekonomického rozvoje.

V souladu s přijatým harmonogramem připravují ministerstvo průmyslu, stavebnictví, lesního a vodního hospodářství, zdravotnictví, zemědělství a výživy, školství a Český geologický úřad programy vědeckotechnické politiky, které budou posuzovány Českou komisí pro vědeckotechnický a investiční rozvoj a speciálně ustavenými pracovními skupinami externích odborníků. Budou projednány samozřejmě také ve vládě.

To vyžaduje od ústředních orgánů české vlády zásadní změnu stylu práce, změny řízení směrem k národohospodářsky komplexnějším, perspektivnějším a společensky angažovanějším způsobům řešení problémů vědeckotechnického rozvoje. Vyžaduje to prohloubení spolupráce s Československou akademií věd, Československou akademií zemědělských věd a s Československou vědeckotechnickou společností. Stále více vystupuje do popředí nutnost organizování nejschopnějších mozků, které mohou být nejkvalifikovanějšími posuzovateli předpokládaných programů a navrhovateli nejprogresivnějších řešení. Změna myšlení se musí projevit mimo jiné v tom, že na všech úrovních bude dennodenně nastolována otázka vztahu mezi vynaloženými prostředky a jejich přínosy.

Z pověření české vlády vás chci ujistit, že vláda bude velice náročně a přísně posuzovat předložené návrhy a nepřipustí odchylky od závěrů XVII. sjezdu strany a 5. zasedání ústředního výboru Komunistické strany Československa.

Rozvoj odvětví řízených českou vládou není určován jen efektivností práce jejích ústředních orgánů, výrobních hospodářských jednotek, podniků, výzkumných ústavů a ostatních organizací. Jejich výsledek je odvislý od dodávek strojů a zařízení, které rozhodují o zvýšení technickoekonomické úrovně výroby a přitom spadají do působnosti federálních orgánů. Přitom od plnění dodávek z těchto odvětví závisí obnova výrobních zařízení, modernizace výroby a nových technologií pro investiční výstavbu. Výkyvy, které se v tomto plnění projevují, měly v posledním období negativní dopad na technickoekonomickou úroveň výrobní sféry řízené českou vládou. Protože závislost české sféry na federálních orgánech je závažná i v dalších směrech, projednal předseda vlády soudruh Adamec s místopředsedy tyto otázky a uložil vypracování návrhu, který by vnesl jasný řád do vztahů mezi českými orgány a federálními orgány.

Významným specifikem České socialistické republiky je, že je v ní rozmístěna rozsáhlá výrobně technická a zvláště palivoenergetická základna celé československé ekonomiky. To klade zvýšené nároky na rozhodovací činnost o území, řídící a správní činnost, na racionální dopravu, na ochranu životního prostředí.

Takové obrovské celky, jako je Severočeský hnědouhelný revír, včetně elektráren, Ostravský kamenouhelný revír s rozsáhlým těžkým průmyslem, pražská, brněnská, plzeňská a jiné aglomerace, to jsou nové pilíře československé ekonomiky, které je nutno řídit a rozvíjet v celém komplexu technických, územních, sociálních i ekologických souvislostí. V tomto směru zabezpečuje česká vláda náročné činnosti - samozřejmě s cílem optimalizovat veškeré rozvojové tendence na území České socialistické republiky. Bez součinnosti s federálními orgány to není proveditelné. Jestliže hovoříme o specifických otázkách sféry řízené českou vládou, není to proto, abychom se na cokoliv vymlouvali, aby byla oslabena jakákoli kriteria, ale aby bylo naše úsilí správně orientováno a aby přijímaná opatření odpovídala složitosti problému.

Soudružky a soudruzi, na ekonomické poradě členských zemí RVHP byly určeny základní směry prohloubení socialistické ekonomické integrace. Byla stanovena konkrétní opatření formou Komplexního programu, který se stává vědeckotechnickou bází pro vypracování dohodnuté integrační strategie ve výzkumu a ve výrobě. Prioritními směry spolupráce jsou: elektronizace, komplexní automatizace, jaderná energetika, nové materiály a technologie jejich výroby a užití, rozvoj biotechnologií.

Je proto důležité, aby již v této etapě byly na jednotlivých stupních řízení provedeny analýzy, zahrnující zhodnocení možnosti účasti na této spolupráci, a to nejen ve vědeckotechnickém rozvoji, ale i při realizaci výsledků Komplexního programu ve výrobě.

Pokud jde o hospodářský mechanismus, týká se jeho přestavba také řízení vědeckotechnického rozvoje a výzkumné a vývojové základny. Dokonce už na 8. zasedáním ústředního výboru strany byla definována jako předpoklad dalšího rozvoje vědy a techniky. Přestavba hospodářského mechanismu řízení předpokládá stanovení podmínek, které by stimulovaly kvalitní, vysoce produktivní práci, iniciativu, podnikavost, které by zajistily intenzifikaci výroby realizací vědeckotechnických poznatků.

Počítá se i s rozsáhlejší integrací výzkumu a výroby formou vědeckovýrobních sdružení a vědeckovýrobních jednotek a pokud jde o vědeckovýzkumná pracoviště vysokých škol, jejich užší spojení s výrobními hospodářskými jednotkami a podniky. Počítáme s integrací některých výzkumných ústavů v rámci ministerstva zdravotnictví a ministerstva zemědělství a výživy ještě ke konci tohoto roku.

Bude třeba zavést a experimentálně ověřit uplatnění řady nových metod v posuzování vědeckotechnického rozvoje a výzkumně vývojových pracovišť z hodnotových hledisek.

Vážené soudružky a soudruzi, zpráva předsednictva na 5. zasedání ústředního výboru strany obsáhle a kriticky hodnotila investiční výstavbu, která je jedním z významných zdrojů inovací.

V posledních letech byla na úseku investiční výstavby přijata řada opatření. Přesto zůstává tato oblast nejslabším článkem v řízení národního hospodářství. Míra investování se převážně pohybuje na horní hranici únosnosti. Vznikají stále nové a nové požadavky na investice, přestože se ve výrobě pracuje s nízkou směnností. Zastaralé technologie se nevyřazují, poněvadž je méně konfliktní požadovat nové pracovní síly než prosazovat vyšší směnnost na nové technice. Vkládané investiční prostředky se úměrně a včas nevracejí a léta jsou zaznamenávány ztráty v mnoho miliardách korun produkce, která nebyla vyrobena.

Reálné přínosy investiční výstavby lze dokumentovat na výrobních stavbách, stanovených pro odvětví řízené českou vládou jako "závazné úkoly" a na stavbách "centrálně posuzovaných", které budou dokončeny a měly by být uvedeny do provozu v průběhu 8. pětiletky. Jde o 70 výrobních staveb z odvětví průmyslu, stavebnictví, zemědělství a výživy i zdravotnictví. Rozpočtové náklady jsou u těchto staveb plánovány ve výši 25 mld Kčs, přičemž podle jednání státních expertiz se může, má a musí počítat s ročním přírůstkem výkonů ve výši 18 mld Kčs, se ziskem 2,7 mld a vývozem 1,6 mld do socialistických a 3,4 mld do kapitalistických zemí. Lze očekávat, že při postupném dokončování uvedených staveb v této pětiletce bude možný přírůstek výroby zhruba o 45 mld korun.

Otázkou je, proč náš inovační cyklus - od záměru k uvedení kapacity do provozu - je většinou delší než v průmyslově vyspělých státech. Již po desetiletí jsme v situaci, že se centrum brání tlaku na zahajování dalších a dalších investic, pričemž krátce po zahájení se u řady plánem schvalovaných staveb zjišťuje jejich vážné neplnění. Nedostatky v projekci, ve stavebních pracech, dodávkách technologií, jejich montáži, jsou obvykle omlouvány nedostatkem kapacit.

Přitom je zřejmé, že vědecké řízení investičního procesu předpokládá: - vyvážený vztah mezi územním a oblastním plánováním jako východisko pro optimální lokalizaci investic, - optimalizaci způsobu stavění a montáže, minimalizaci stavební a maximalizaci technologické části investic, - aplikaci technologického zařízení srovnatelného se světovou úrovní a z toho vyplývající úroveň výrobků, které bude investice produkovat, - optimální řídící metody v celém procesu přípravy a realizace investic, jako např. proudová metoda stavění a jiné progresivní metody, - vypořádat se s cenovou politikou v investiční výstavbě, to je jeden z velice naléhavých požadavků.

Přitom samozřejmě jde o to, aby do plánu byly zařazovány takové investice, které zaručují prosazení všech záměrů, které před nás postavil XVII. sjezd strany.

Toto není zdůrazňováno pro obecné poučení, ale je to kategorický příkaz, za jehož naplnění odpovídají konkrétní lidé u investorských, projektových a dodavatelských organizací, ale i na ústředních orgánech, útvary státní expertízy nevyjímaje. Vláda nepřipustí, aby se jejich nedostatky schovaly v anonymitě, ať se to týká kterékoli úrovně řízení.

V závěrech 5. zasedání vyslovil ústřední výbor požadavek, aby resorty vypracovaly návrhy na zastavení málo efektivních rozestavěných akcí a na odsun nově zahajovaných staveb v letech 1987 - 1988 o 15 - 20 %. Ukládá, aby nové stavby byly povolovány až po vícesměnném využití stávajících kapacit. Státní plánovací komise, Státní komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj spolu s národními komisemi mají uloženo provést prověrku technickoekonomické úrovně a nezbytnosti staveb v této pětiletce a nepřipustit zahajování těch, které neodpovídají potřebám rozvoje národního hospodářství a postupným strukturálním změnám. Rozhodující úlohu při plnění tohoto úkolu musí v odvětvích řízených českou vládou - sehrát Česká plánovací komise a Česká komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj.

V komplexní bytové výstavbě se úsilí zaměřuje na to, aby investorská a projektová příprava umožnily efektivní realizaci výstavby, soulad nákladů s plánovanými prostředky pro tento účel a zvýšení architektonické a urbanistické úrovně výstavby. Expertíza prováděná Českou komisí pro vědeckotechnický a investiční rozvoj od poloviny roku 1983 do prvního pololetí 1986 prověřila 439 návrhů na výstavbu obytných souborů a došlo zde ke snížení celkových nákladů, podle mého názoru ke zcela rozumnému snížení, o 1,2 mld Kčs.

Přes uváděné výsledky je třeba souhlasit s kritikou vyslovenou na 5. zasedání ústředního výboru strany na adresu expertízy, a to nejen u komplexní bytové výstavby, a k tomu účelu přijmout potřebná opatření.

Vliv vědeckotechnické politiky na úroveň hromadné výstavby se promítá především typizační činností, kde uplatňováním unifikačních směrů ve prospěch efektivnějších stavebních soustav se vytvářejí předpoklady pro další racionalizaci komplexní bytové výstavby, zejména

- pro snížení počtu panelových soustav pro výstavbu bytů z dosavadních 17 na 3, což umožní, aby každá z těchto soustav disponovala větším sortimentem dílců a tím větší možností typologického tvarování a architektonického ztvárnění objektů při snižování pracnosti na stavbách i spotřeby základních materiálů,

- pro snížení pracnosti i spotřeby materiálu při výstavbě občanské vybavenosti,

Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP