Středa 10. prosince 1986

Při prosazování investic nejsou zdaleka zájmy resortů a VHJ vždy v souladu s celospolečenskými zájmy. Investoři v některých případech nedostatečně komplexně zvažují všechny vlivy, které určují ekonomickou efektivnost navrhovaných akcí. Mnohdy stačí změna podmínek např. v odbytové sféře a miliardová investice, jejíž výstavba trvala několik let, nepřináší efekty, pro které byla zařazena do plánu. Příkladem je Sklárna pro barevnou televizní obrazovku Valašské Meziříčí, Chezacarb Litvínov a další.

Výbory se ve svých jednáních zvlášť zajímaly o zabezpečení integračních akcí v SSSR. Jde o jeden z prioritních úkolů našeho stavebnictví a i když z celkového plánovaného objemu stavebních a montážních prací pro 8. pětiletku to v ČSR představuje necelých 5 %, je to svým dopadem významná část plánu.

V současné době zde dochází k některým změnám a část úkolů musela být přesunuta do posledních let této pětiletky.

Poslanci požadovali, aby byla přijata opatření zajišťující plné a efektivní využití všech stavebních a montážních kapacit, které se tím uvolnily.

Na jednání výborů bylo oceněno, že pětiletý plán zakládá zvyšování podílu modernizací a rekonstrukcí na celkovém podílu investic a rychlejší tempo investování do strojů a zařízení. Je to v souladu se závěry sjezdu jedna z hlavních cest, jak rychle prosazovat vědeckotechnický pokrok do výroby a zejména v českém průmyslu je to doslova základní problém. Jeho řešení rozhodující měrou ovlivní vývoj efektivnosti výroby i produktivity práce.

Úkoly, které zde pětiletý plán ukládá, jsou velmi náročné a letošní výsledky především podniků ministerstva průmyslu varující. Ve srovnání s plánem pomalé snižování zejména materiálových nákladů např. signalizuje, že se nedaří snižovat výrobní spotřebu v souladu s celospolečenskou potřebou.

Naše poznatky z pracovišť dokládají, že jednou ze základních příčin je myšlení v zaběhnutých stereotypech a kolejích. Podniky dnes již nemohou hledat cesty ke zvládnutí plánovaných úkolů v další přesčasové práci, v nastavování sobot a nedělí, v kooperacích, kterými se sice řeší nedostatek pracovních sil vlastní kapacity, ale které přinášejí růst nákladů a další rizika. Takový přístup je výrazem extenzivního způsobu myšlení stejně tak, jako mnohé požadavky na novou investiční výstavbu.

Zde všude je třeba povzbudit inovační aktivitu podniků u závodů ve výrobkové, ale i technologické oblasti, orientovat se na progresivní modernizaci a rekonstrukci především strojně technologického vybavení. Cesty ukazují mimo jiné ty podniky, které v duchu Pražské výzvy řeší úspěšně náročné úkoly plánu.

V řadě případů však je třeba aktivitu pracovních kolektivů podpořit odpovídajícím přístupem ze strany vedení podniků, VHJ i příslušných resortů.

Ověřili jsme si, že např. mnohé závody pletařského, ale i obuvnického průmyslu se dnes nemohou úspěšně vyrovnat s náročnými úkoly pětiletky bez odpovídající techniky. Trvalý nedostatek pracovníků nelze řešit jinak. Rozpis plánu z resortu na VHJ, z VHJ na podnik i z podniku na závody by tomu měl odpovídat.

Přesto se však i pro rok 1987 opakuje situace, že závod nakonec obdrží takové výrobní úkoly, které s ohledem na skutečný stav nemůže zvládnout. Nezvládá je dnes a přesto mu podnik rozepisuje další nárůsty na plánované výrobní úkoly letošního roku, aniž by se cokoliv jiného řešilo. To je, podle našeho názoru, především věcí řízení.

Vážené soudružky a soudruzi, když jsme shrnuli poznatky poslanců z individuálních průzkumů zejména v těch podnicích a VHJ, které letos neplní plán, a nejsou to pouze podniky českého průmyslu, všude bylo možné konstatovat jako jednu ze základních příčin obtíží nejistotu v dodavatelsko-odběratelských vztazích. Je zarážející, když si materiálové obtíže i vzájemně způsobují podniky téže VHJ a VHJ jednoho resortu. Zde je jedna z podstatných rezerv. Je to také jedna z příčin, pro které se stále nedaří vypořádat se s nadměrnými zásobami.

Při posuzování jednotlivých konkrétních případů poslanci vesměs docházeli k závěru, že není v moci jednoho závodu nebo podniku tento problém úspěšně vyřešit. Pokud se vezme za pravdivé, že státní plán je plně vybilancovaný, zabezpečený všemi nezbytnými vstupy hmotnými i energetickými, potom jsou nedostatky dodavatelsko-odběratelských vztahů především v rukou resortů a VHJ.

Není možné přehlédnout ani to, že konkrétní příčinou poruch jsou např. i nedostatky surovin z dovozu, a to i na plánované úkoly. To je věc systémového charakteru a nemůže ji mnohdy řešit ani resort. Dochází potom k takovým paradoxům, že devizové prostředky jednoho podniku jsou převáděny na konto plnění exportních úkolů jiného podniku, který je ochoten dodat tuzemskému odběrateli pouze za devizy. Tento tzv. tuzemský dovoz, který byl v orgánech ČNR již kritizován, je evidentním protispolečenským jevem a ukazuje, do jaké deformace jsme se při posuzování některých problémů dostali.

Důležitou roli, především při zabezpečování potřeb vnitřního trhu, hrají vztahy mezi výrobou a obchodem. Při svých poslaneckých průzkumech zjišťujeme, že výrobci často mají ve své nabídce výrobky, o které by mezi spotřebiteli jistě zájem byl, ale obchod je neodebírá.

Naopak, v obchodech jsou vidět výrobky, které nedělají žádnému výrobci čest a jsou samozřejmě těžko prodejné. Zvyšují objem zásob, který je v resortu obchodu vysoko nad plánovaným stavem. Domníváme se, že tento dlouhodobě oprávněně kritizovaný stav je zapotřebí společným úsilím resortů obchodu a průmyslu, za pomoci dalších orgánů, změnit. Je to jeden z předpokladů pro úspěšné fungování vnitřního trhu a tedy i prvořadý politický úkol.

V jednáních výborů v souvislosti s posuzováním náročnosti úkolů pětiletky odezněly i poznatky poslanců k otázkám kvality výroby a výrobků. Nízká kvalita je jednou z vážných příčin nejistot v dodavatelsko-odběratelských vztazích. má také přímé dopady na nežádoucí zvyšování výrobní spotřeby.

Setkali jsme se s případy, kdy např. podnikům ČSAD zbytečně rostou náklady, protože nově dodávané pneumatiky mají zhruba o 1/3 nižší životnost proti dosavadním.

Známe konkrétní případy licenčních výrobků, u kterých po náhradě některých elementů z dovozu našimi dodávkami ztrácí výrobek své užitné vlastnosti a je prakticky nepoužitelný.

Oborový podnik Karlovarský porcelán letos hluboko neplní plánované úkoly. Kdyby se kvalita výrobků dostala do normy, asi by takové problémy neměl.

Právě u výrobků, které se exportují, vznikají špatnou kvalitou nejen ekonomické škody, ale často dlouhodobé ztráty trhů a zákazníků. V řadě případů se o možných následcích předem ví, a přesto se nedaří jim předcházet.

Dochází k případům dodávek nekvalitních surovin i subdodávek, které odběratel nebo finalizující výrobce sice na vstupní kontrole zjišťuje, ale vzhledem k nedostatku těchto dodávek a v zájmu zajištění vlastní plánované výroby tento materiál zpracovává. Z takových příčin vzniká řada zahraničních reklamací např. u osobních automobilů Škoda, nákladních automobilů Tatra a dalších výrobků. S tímto stavem se nemůžeme smiřovat. I tady je nezbytné přijmout účinná opatření, jak to odeznělo na posledním zasedání ÚV KSČ.

Uváděné poznatky poslanců jenom dokládají, že přes všechny obtíže a někdy zdánlivě neřešitelné situace je stále dosti rezerv převážně subjektivního charakteru, které mohou a musí jednotlivé stupně hospodářského řízení mobilizovat pro plnění náročných úkolů 8. pětiletky. Základem je odpovědný přístup k zabezpečování smluvních závazků a požadavků odběratelů, technologická kázeň ve výrobě, plánovací disciplína a důsledná kontrola vlastní práce.

Je nesporné, že o řadě nedostatků, které brzdí proces intenzifikace naší ekonomiky, se nehovoří poprvé. Od XVII. sjezdu se nám při jejich odstraňování podařilo udělat méně než bychom dnes potřebovali. V souvislosti s tím se také opakovaně nastolují požadavky na zdokonalování hospodářského mechanismu.

XXVII. sjezd KSSS formuloval mimo jiné stanovisko, že zdokonalování hospodářského mechanismu neznamená v současné době jeho dílčí vylepšování, ale hlubokou přestavbu. Hloubku této přestavby představuje především její komplexnost. Je to požadavek zdokonalovat všechny součásti hospodářského mechanismu ve vzájemné sladěnosti, což nelze uskutečnit jednorázovým aktem. To je proces, který musí důsledně směřovat k cílovému řešení.

Jak ukázala listopadová porada generálních tajemníků bratrských komunistických a dělnických stran zemí RVHP, nemůže býti dlouhodobě úspěšná snaha řešit předpoklady ekonomického rozvoje pouze v rámci jedné ekonomiky. Je třeba řešit problémy v rámci celého společenství, uplatnit i tady důsledně internacionální přístup.

Přitom nestačí jen mít jednotný obsah. Je v závěrech XVII. sjezdu a koresponduje s obsahem, který mají zakotven v závěrech XXVII. sjezdu sovětští komunisté. Je však nezbytné sjednocovat i formy realizace tohoto obsahu. Pro ekonomiku to především znamená hledat společné cesty ve sbližování hospodářských mechanismů.

Proto tím, na čem je podle našeho názoru v prvé řadě třeba zakládat přestavbu naší ekonomiky, je Komplexní program vědeckotechnického pokroku zemí RVHP do roku 2000 a důsledné plnění závěrů XVII. sjezdu KSČ.

Soudružky poslankyně a soudruzi poslanci, z jednání výborů k vládnímu návrhu Zákona České národní rady o pětiletém plánu vyplynulo celkem sedm doporučení na jeho úpravy a doplnění. Po jejich společném posouzení byla tři z těchto doporučení zahrnuta do společné zprávy výborů pro dnešní jednání. Mimo nich byla vznesena ještě tato doporučení:

Vložit v § 5 v písmenu b) za slova, ... strojírenství a elektroniky" větu "především intenzivnějším využíváním základních fondů a růstem směnnosti... ". I když tato otázka je nesporně důležitá, v kontextu celého obsahu odstavce jde pouze o jeden z dílčích problémů. Nevystihuje např. ve vztahu k elektrotechnickému průmyslu podstatu toho, co je nezbytné řešit. Přitom jde o vztah k resortům v působnosti federace, což by prvotně měl řešit zákon Federálního shromáždění. Návrh proto nebyl do společné zprávy zahrnut.

Dále bylo vzneseno doporučení na stylistickou úpravu § 8, písm. c) tak, aby konec odstavce zněl: "... a důslednému využívání fondu pracovní doby. " Stylizace vládního návrhu je zcela vyhovující a domníváme se, že není třeba realizovat tento návrh.

Dále bylo doporučeno v § 12 bod 1 za poslední odstavec doplnit nový odstavec pod písmenem g) s tímto textem: "soustřeďovat společenskovýchovné působení k povzbuzování tvůrčí aktivity občanů a v tomto směru orientovat i rozvoj všech oblastí kultury, včetně modernizace její materiálně technické základny, zajišťovat efektivnější a účelnější vynakládání společenských prostředků na tyto účely. " K tomu uvádíme, že § 12 podrobněji rozvádí problematiku životní úrovně v podmínkách pětiletky a obsahuje direktivy k rozvoji některých složek životní úrovně majících bezprostřední vazbu na ekonomickou základnu. Vznesená doporučení jsou obecně obsažena v § 2 a v § 17. Není proto nezbytné rozšiřovat vládní návrh v tomto směru.

Bylo vzneseno doporučení na doplnění § 14. Jeho podstatou je návrh doplnit prioritu hl. m. Prahy o další priority, a sice Severočeský kraj, Severomoravský kraj a příhraniční okresy Západočeského a Jihočeského kraje.

V § 14 vládní návrh podrobněji specifikuje v souladu s politickou direktivou XVII. sjezdu KSČ, obsaženou v Hlavních směrech, jednu nosnou prioritu, kterou je hlavní město Praha. O zmíněných oblastech jmenovitě hovoří § 3, odst. k). Celý návrh však nebyl natolik konkrétně formulován, aby jej bylo možné převzít jako úpravu vládního návrhu zákona o pětiletce do společné zprávy.

V této souvislosti považujeme za potřebné k poslednímu návrhu říci, že základní úkoly ve vztahu k daným oblastem ČSR jsou zachyceny v usneseních vlád. Jejich plnění bude předmětem kontrolní činnosti jak jednotlivých výborů, tak i předsednictva České národní rady v průběhu tohoto V. volebního období.

Z toho vyplývá i vážnost, kterou přikládá Česká národní rada důslednému řešení těchto konkrétních oblastních problémů rozvoje celé ČSSR.

Soudružky poslankyně a soudruzi poslanci, jako společný zpravodaj doporučuji, aby Česká národní rada schválila vládní návrh Zákona o státním plánu rozvoje národního hospodářství ČSR na léta 1986 - 1990 podle tisku 13 s doplňky a změnami obsaženými ve společné zprávě výborů České národní rady podle tisku 14. Děkuji za pozornost. (Potlesk.)

Předseda ČNR Josef Kempný: Děkuji poslanci soudruhu Skoupému za zpravodajskou zprávu. Nyní soudružky a soudruzi přerušíme naše jednání na 30 minut. Budeme pokračovat v 16 hodin.

Předseda ČNR Josef Kempný: Soudružky a soudruzi, budeme pokračovat v jednání. Vládní návrh zákona ČNR o státním rozpočtu ČSR na rok 1987 odůvodní z pověření vlády ČSR ministr financí soudruh Jiří Nikodým. Prosím, aby se ujal slova.

Ministr financí ČSR Jiří Nikodým: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, byl jsem pověřen vládou České socialistické republiky, aby na dnešní plenární schůzi České národní rady zdůvodnil návrh státního rozpočtu České socialistické republiky na rok 1987.

především chci zdůraznit zásadní skutečnost, že zabezpečuje základní úkoly hospodářské a sociální politiky stanovené XVII. sjezdem KSČ, je vyrovnaný a důsledně vychází z ukazatelů rozpočtového výhledu na léta 1986 - 1990. V celkové orientaci navazuje na úkoly, které jsme přijali pro příští rok, jak o nich hovořil místopředseda vlády soudruh Krč. Plně se v něm promítá úsilí o zrychlení rozvoje ekonomiky a o využití intenzifikačních činitelů k posílení vzestupné dynamiky tvorby finančních zdrojů.

Státní rozpočet na rok 1987 předpokládá, že se důsledněji zasadíme o překonání negativních tendencí, které se letos objevily v plnění kvalitativních ukazatelů plánu a v tvorbě zdrojů.

Pravdou je, že se s uloženými povinnostmi co do množství vyrovnáme, ale s kvalitou a efektivností výroby zůstaneme zřejmě pozadu. Toto zaostávání pociťují zejména hospodářské organizace ministerstva průmyslu a nepříznivé vlivy se bezpochyby promítnou i do nadcházejícího období. To podstatně zvyšuje náročnost úkolů, které jsou do státního rozpočtu na rok 1987 zapracovány.

V zájmu zabezpečení rozpočtové vyrovnanosti jsme v druhé polovině roku zpřísnili rozpočtové hospodaření. Shodli jsme se na tom, že nelze poskytovat další slevy z odvodů do státního rozpočtu, že nemůžeme trpět takové výjimky z předpisů, které by vedly ke snížení uvažovaných příjmů či zvýšení očekávaných výdajů. Zároveň nesmlouvavěji posuzujeme všechny žádosti o dotace na krytí mimořádných požadavků.

Tato náročnost sehrála a sehrává svoji nezaměnitelnou úlohu. Přesto je zapotřebí vidět, že letošní zajištění rozpočtové rovnováhy bude nutno řešit v rámci celé rozpočtové soustavy Československé socialistické republiky

V absolutní výši objem státního rozpočtu České socialistické republiky na rok 1987 dosahuje 158,1 mld Kčs. Ve srovnání s rokem 1986 roste o 3,3 %. Vlastní příjmy se plánují částkou 80,7 mld Kčs a dotace z federálního rozpočtu činí 77,4 mld Kčs.

Celkový objem příjmů a jejich dynamiku rozhodujícím způsobem ovlivňují odvody státních hospodářských organizací. Jejich čistý přínos, předpokládaný v rozpočtu, má přesáhnout 25 mld Kčs. Ve srovnání s letoškem se tak zvýší téměř o 30 %. Reálnost takto stanoveného vzestupu je spjata s růstem efektivnosti, se snížením materiálových nákladů a se zvýšením produktivity práce. Dosažení plánovaných úspor materiálových nákladů prakticky rozhoduje o vyrovnanosti rozpočtu.

K zajištění rozpočtové vyrovnanosti budeme v příštím období odčerpávat dočasně volné finanční zdroje od hospodářských organizací. Třeba. otevřeně říci, že dodatkový odvod ze zisku je prozatím nevyhnutelný. Celkový rozsah odtud pramenících rozpočtových příjmů dosáhne ve sféře řízené naší vládou 2,5 mld Kčs. Víme, že přerozdělovací procesy nejsou příliš populární, a že i z objektivního hlediska často negativně působí na zainteresovanost a odpovědnost chozrasčotní sféry za výsledky hospodaření. S tímto stavem se nelze smiřovat. Jsme si vědomi, že jej bude nutné překonávat v souladu s cílevědomým rozvojem prací na dalším zdokonalování soustavy plánovitého řízení.

Rozhodujícím činitelem intenzifikace ekonomického růstu je vědeckotechnický rozvoj a široké uplatňování jeho výsledků v praxi. Na financování vědy a techniky pamatujeme ve státním rozpočtu se dvěma miliardami korun neinvestičních prostředků, což je - v porovnání s tím, co jsme poskytli letos - o 5, 5 % více. Připočítáme-li to, co přidají resorty a podniky, dojdeme k celkové sumě dosahující téměř 4, 6 mld Kčs. To umožňuje jak řešit naléhavé problémy, tak i programověji a rychleji pokračovat v nastoupených směrech.

V roce 1987 chceme důrazněji podporovat pružné a urychlené zavádění vyřešených mimořádně efektivních úkolů technického rozvoje do praxe. Tomu bude sloužit nový finanční nástroj, na který rezervujeme 100 mil. Kčs. Hodláme tak plánovitě a hlavně účinně podněcovat výrobu výhodně vyvážených výrobků napomáhat ke zlepšování jejich konkurenční schopnosti na zahraničních trzích. Vytvářet spolehlivé opory pro plynulý rozvoj dodávek do tržních fondů, úspory surovin, materiálu, paliv a energie, mzdových a ostatních nákladů.

Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP