Středa 20. června 1984

Pokud jde o inovace, je třeba, po mém soudu, dosahovat v tempu inovací vyšší úrovně a pružnějšího, resp. pohotovějšího přístupu ke změnám ve výrobním programu. Více respektovat faktor času a jeho dopad na tempo růstu intenzifikace naší ekonomiky při jeho žádoucím zrychlování.

Někdy nás inovované výrobky či součástky překvapují i po cenové stránce, zvláště v případech, v nichž výroba nebyla v duchu předpisů cenově stimulována. Proto také připomínám, že uplatňování nových poznatků technického rozvoje by se nemělo při inovaci výrobků brát za příležitost k placení nějaké "ochoty" za uplatňování tohoto celospolečenského požadavku. Naopak je nutno brát v úvahu jeho ekonomický dopad do výrobního procesu odběratele spolu s principy hospodárnosti, a respektovat prospěch, který by měl připadnout celé společnosti.

Chtěl bych použít opět zkušenosti z vývoje elektrotechnických výrobků příslušenství motorových vozidel, jako jsou elektronické řízení karburátoru, adaptivní regulace chodu motoru ve všech režimech, uzavírání paliva při deceleracích, protismykové regulátory apod. Ve vazbě na neustálý tlak na zvyšování provozní spolehlivosti při nezvýšených nákladech nelze tento problém řešit zálohováním, tj. zdvojováním elektronických odvodů.

Jediná cesta, která tyto podmínky splňuje, je montáž elektronických bloků ze součástek se zaručenou spolehlivostí. Žádný podnik resortu federálního ministerstva elektronického průmyslu však takové součásti nezajišťuje. Výrobci příslušenství pak nezbývá jiná možnost než tzv. zahořování. Tento technologický proces umožňuje prokazatelně zvýšení kvality konečného výrobku v porovnání s použitím součástek bez výběru. Zpracovatel však většinou nemá možnost nevyhovující elektronické prvky dále použít nebo vrátit zpět výrobci, což má stejně nakonec vliv na zvýšení nákladů výrobků, a tím i jeho cenu.

K urychlení tempa realizace nových poznatků vědeckotechnického rozvoje musí více přispět každá VHJ, neboť jako celek představuje hospodářskou jednotku, v níž se v plném rozsahu vytvářejí efekty hospodaření a uskutečňuje technická prohlídka. VHJ by proto měly nyní účinněji ovlivňovat prostřednictvím svého plánu kvalitu a inovaci výrobních programů svých podniků, a dbát na to, aby se zvyšovala váha výrobkové inovace v plánování technického rozvoje, včetně efektů, které přinese pro výrobce i uživatele nové techniky. Jinak řečeno, VHJ by měly u každého úkolu technického rozvoje více sledovat jeho ekonomický cíl, včetně zainteresovanosti výrobců a uživatelů na tvorbě a využívání nových poznatků, a včetně otázky cenové tvorby. Současně však přitom prosazovat, aby každý inovační program byl ve své podstatě programem intenzifikace výroby v rámci celé příslušné VHJ.

S potřebou zásadně nových přístupů vázaných na úsporu surovin a materiálů obvykle navíc spojených s problémy životního prostředí se potýká i další, u nás stále poměrně opomíjená oblast - využívání druhotných surovin. Na jedné straně jsou popularizovány úspěšné výsledky v různých evropských zemích - připomeňme za všechny jen výsledky Německé demokratické republiky - a na druhé straně se jako poslanci setkáváme ve svých volebních obvodech s mrháním těmito zdroji cenných surovin vyvážených na skládky nebo pálených ve spalovnách.

Chtěl bych se proto zeptat místopředsedy vlády s. Potáče, jaká opatření jsou připravována k urychlenému překonání našeho zaostávání ve využití druhotných surovin.

Vážené soudružky a soudruzi poslanci, 9. i 10. zasedání ÚV KSČ vytyčilo pro letošní rok jako jeden z hlavních úkolů, zvyšovat dál úroveň kvality našich výrobků, urychlovat tempo jejich žádoucích inovací a dosahovat výraznějšího podílu tzv. progresívních výrobků, charakterizovaných vyššími technicko-hospodářskými parametry.

K dosažení stanovených cílů může, po mém soudu, přispět zvláště užší součinnost a pohotovější vzájemná informovanost všech subdodavatelů a odběratelů jejich výrobků, vedená především jejich společnou snahou o celospolečenský prospěch. Dále pak potřeba docílit, aby v naší prvkové a součástkové základně postupoval technický pokrok s větším předstihem a tempem proti finální výrobě, který by i pracovníkům konstrukčních útvarů dovoloval postupovat rychleji a na vyšší úrovni. I v tomto směru je potřeba efektivně využívat možností mezinárodní specializace a kooperace se státy RVHP v duchu výsledků ekonomické porady nejvyšších představitelů RVHP, která se konala minulý týden v Moskvě.

Platí to hlavně pro celou oblast strojírenství a oblast elektrotechniky, jejichž výsledky se velmi úzce promítají i do zvyšování exportní schopnosti naší ekonomiky, protože jedině výrobky se srovnatelnou technickou a kvalitativní úrovní mohou úspěšně konkurovat na zahraničních trzích a ve vztahu k nesocialistickým zemím navíc překonávat diskriminační bariéry, uměle vytvářené některými západními státy.

Nakonec, jako vždy, o všem ale rozhodují lidé. Zůstává proto prvořadým politickým úkolem přesvědčit každého pracovníka řídící i výrobní sféry, že připustit zaostávání v technické a technologické oblasti je proti nejvlastnějším zájmům každého jedince, proti zájmům celé společnosti. Tam, kde je probuzen zájem lidí, tam se daří využívat právě i zásad Souboru opatření k urychlení technického pokroku, zvyšování kvality výrobků a posilování intenzifikačního procesu. Tento žádoucí stav pak přestane být výjimkou a stane se denní nezbytností pro nás pro všechny.

Děkuji za pozornost.

Předseda FS A. Indra: Děkuji poslanci Adamíkovi, slovo má poslankyně Hana Tenglerová, připraví se poslanec Viktor Sidor.

Poslankyně SL H. Tenglerová: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky a soudruzi poslanci, státní závěrečný účet, který dnes projednáváme, představuje vlastně finančně vyjádřený výsledek plnění státního plánu v roce 1983. Dovolte proto, abych připomněla některé výsledky hospodaření a poukázala na možnosti využití získaných poznatků, zejména ve strojírenských resortech.

V roce 1983 bylo - jak už se také zmínil s. ministr Lér - dosaženo poněkud příznivějších výsledků v rozvoji celého národního hospodářství, než tomu bylo v obou předcházejících letech 7. pětiletky.

Lepší hospodárností se podařilo snížit celkové náklady o 5,5 mld. Kčs, z toho materiálové náklady o 4,2 mld. Kčs. Také energetická náročnost klesala proti roku 1982 o 2,5 %. Za tři roky 7. pětiletého plánu tak bylo uspořeno více než 8 mil. tun měrného paliva. To už je úctyhodné množství a ukazuje, že jsou stále ještě v této oblasti rezervy. Výrazné úspory ve spotřebě kovů ve výši 285 tis. tun ukazují, že se postupně daří v myšlení pracujících dostat hospodaření s kovy do popředí trvalého zájmu a pozornosti.

Výrazně se omezily i některé nedostatky, s nimiž jsme se potýkali řadu let. Je to především rovnoměrnější plnění plánu v jednotlivých čtvrtletích i měsících a v řadě podniků už i po jednotlivých dekádách - i když obecně je ještě určité šturmování ke konci měsíce. Ve výboru pro průmysl, dopravu a obchod jsme sledovali delší dobu vývoj rovnoměrnosti ve výrobě. Došli jsme k závěru, že tomuto procesu napomáhala i pozornost a trvalá péče ministerstev. Například na federálním ministerstvu všeobecného strojírenství je každý měsíc porada generálních ředitelů a vedoucích pracovníků ministerstva pod vedením ministra, kde je projednávána nejen dosavadní rovnoměrnost plnění plánu, ale jsou i kvalifikovaně posuzovány a vytvářeny podmínky pro rovnoměrné plnění plánů v nejbližších třech až čtyřech měsících.

Ve federálním ministerstvu hutnictví a těžkého strojírenství bylo podílové plnění jednotlivých čtvrtletí v letošním roce stanoveno závazně jako základ pro operativní a průběžnou kontrolu plnění plánu a pro jeho organizační zabezpečení. Tak pro 1. čtvrtletí 1984 je stanoveno splnit 25,5 %, v I. pololetí 51,5 %, do konce září 76 % z ročního plánu.

Bližší rozbory však ukazují, že na pozitivních výsledcích ve všech sledovaných ukazatelích se nepodílejí rovnoměrně všechny resorty, a tím méně všechny podniky a organizace.

Skutečnost, že příznivých výsledků bylo dosaženo za situace, kdy každý šestý podnik nesplnil plán výroby, ukazuje na reálné zdroje pro plnění náročnějších úkolů v tomto roce.

Dobré výsledky plnění výrobních úkolů se příznivě projevily i v rychlejším růstu zisku, který vzrostl o 12,8 mld. Kčs, a ve vyšší rentabilitě, která ve vztahu k nákladům dosáhla téměř 11 %. Byly tak vytvořeny a překročeny i potřebné zdroje, se kterými počítal státní rozpočet, a proto můžeme dnes hovořit i o rozdělení přebytků ve výši více než 40 mil. Kčs, který vykazuje státní závěrečný účet za rok 1983. Na tom se výrazně podílejí strojírenské resorty a elektrotechnický průmysl.

Dovolte mi dále, abych na příkladu zabezpečování vnitřního trhu poukázala na některé obecné nedostatky, které je třeba dále řešit. Dodávky pro vnitřní trh v roce 1983 vzrostly o více než 4 mld. Kčs a zlepšily situaci v uspokojování potřeb obyvatelstva. Část produkce však nenašla odbyt a zůstala dosud v nevyužitých zásobách. Na druhé straně některé výrobky na trhu chyběly. Zejména u textilního zboží, módní konfekce a obuvi bude třeba zabezpečovat výrobu s větší znalostí potřeb trhu a operativně včas ze strany obchodu upřesňovat objednávky ve výrobě. Při průzkumu v Prioru Bratislava se také potvrdilo, že u sezónního zboží je potřeba včas, ještě před koncem sezóny, uskutečnit tzv. výprodeje, a tak ještě uplatnit zboží na trhu a uspokojit potřeby dalších skupin občanů. U průmyslového zboží, kde došlo k nasycení trhu, se ve značné míře podařilo toto zboží dodatečně uplatnit ve vývozu. Vedle nedostatkového zboží, jako jsou mrazničky a některé elektrospotřebiče, viděli jsme stát dlouhé fronty na auta. Chyběly i takové výrobky, jako je účastnická šňůra k televizoru, ačkoliv bez ní se žádný televizor neobejde.

Nedaří se zejména pohotověji reagovat na potřeby vnitřního trhu, rychleji rozšiřovat výrobu nedostatkových druhů spotřebního zboží a zajišťovat nové moderní výrobky, které by stimulovaly spotřebitelskou poptávku. Tento proces by se rozhodně urychlil, kdyby beze zbytku byly splněny úkoly vyplývající ze stranických a vládních dokumentů. Zejména dost nerozhodně a liknavě je obchodem i výrobou objasňován potřebný sortiment a zaváděna doplňková výroba spotřebního zboží ve výši 1 % objemu výroby v podnicích, které je dosud nevyrábějí.

Ani resorty by neměly přistupovat na omluvy, výmluvy a tolerovat neplnění tohoto konkrétního celospolečenského úkolu. Náročnost je třeba zcela prakticky, bez výhrad, omlouvání a zbytečných ohledů prosazovat. O tom už zde bylo hovořeno. Myslím, že zvláště teď - při prosazování závěrů 10. pléna ÚV KSČ - je třeba mít na paměti, abychom už v průběhu roku 1984 dosáhli první reálné a konkrétní výsledky a zajistili plnění cílových úkolů.

U spotřebního zboží mám ještě otázku na s. ministra Kubáta: V odpovědi na otázku poslankyně Kontríkové, kterou přednesla na 3. schůzi Sněmovny lidu dne 11. října 1983, jste, soudruhu ministře, slíbil vyšší uplatnění elektrotechniky při výrobě spotřebního zboží dodávaného pro vnitřní trh. Mám navazující otázku: Jak se daří tento slib plnit?

Protože spotřební zboží vyrábějí i podniky všeobecného strojírenství, mám otázku i na s. ministra Bahyla, jak je elektronika uplatňována v těchto výrobcích, případně jak zvyšuje efektivnost provozu spotřebitelů.

Soudružky a soudruzi, při projednávání kapitol závěrečného účtu ve výboru pro průmysl, dopravu a obchod jsme se již nad některými opatřeními, přijatými k realizaci závěrů 10. pléna ÚV KSČ, vládou a resorty, zamýšleli. Ověřovali jsme si, jak se připravuje upevnění režimu hospodárnosti a zajištění růstu produktivity práce o další jedno procento, dodatečné snížení nákladů o půl procenta a zpevnění úkolů ve snižování spotřeby paliva o 1 mil. tun v roce 1984.

Ocenili jsme, že vláda na základě závěrů 10. pléna ÚV KSČ pohotově stanovila konkrétní úkoly. Ve výboru jsme vzali na vědomí, že např. ve federálním ministerstvu všeobecného strojírenství se rozepsaly zvýšené úkoly formou cílových úkolů k překročení plánu letošního roku na jednotlivé výrobní hospodářské jednotky a byly projednávány s generálními řediteli. Podniky mohou při jejich splnění využívat takto získané i nadplánované zdroje - zvýšení zisku - k doplnění potřebných fondů, vyššímu nárůstu mezd, a tím i hmotně zainteresovat pracovní kolektivy na rychlejším odhalování rezerv ve výkonnosti podniků, účinnějším využívání materiálových zdrojů a výrobou nejžádanějších druhů produkce.

Myslím, že správné je i doporučení zabezpečovat tyto úkoly upřesněním závazků, které již byly uzavřeny, eventuálně uzavřením závazků nových, aby cíle tohoto vládního usnesení byly splněny. Je to nejlepší usměrnění rozvoje pracovní iniciativy a socialistických závazků ke 40. výročí osvobození naší vlasti Sovětskou armádou.

V našem závodě ČKD Kutná Hora přineslo projednávání závěrů 10. pléna na všech pracovištích řadu podnětných návrhů k úsporám materiálů, pracnosti a energie. Z těchto podnětů byl rozšířen celozávodní socialistický závazek, kterým závod naplňuje ještě v tomto roce úkoly stanovené usnesením 10. zasedání ÚV KSČ. Tyto zvýšené úkoly se zároveň stávají výchozí základnou pro tvorbu plánu na rok 1985.

Je to vcelku dobrý postup. Snad jen trochu může být na závadu malá diferenciace v rozpisu úkolů z ministerstev. To je možno napravit teď, kdy probíhá zajišťování úkolů na VHJ a podnicích. Bylo by dobré sledovat tento proces i ze strany resortů a pomoci ke snížení napětí v dodavatelsko-odběratelských vztazích a ke zvýšení jejich spolehlivosti a připravit tak podmínky pro celkové splnění cílových úkolů. Je to reálná cesta k potřebnému obnovení dynamiky rozvoje národního hospodářství, jejichž význam zdůraznilo 10. zasedání ÚV KSČ.

Děkuji za pozornost.

Předseda FS A. Indra: Děkuji poslankyni Tenglerové, slovo má poslanec Sidor, připraví se poslanec Charvát.

Poslanec SL V. Sidor: Vážené súdružky a súdruhovia poslanci, všetky oblasti nášho súčasného života sú pretkané realizáciou uznesení 8. zasadania ÚV KSČ o urýchľovaní vedeckotechnického rozvoja v prospech lepšej budúcnosti našich občanov.

Práve minulý rok sa stal prelomom v histórii socialistického poľnohospodárstva, keď sme celoštátne vyprodukovali vyše 11 miliónov ton obilnín a tým sme sa priblížili k hranici reálnej sebestačnosti.

Je to hrdé sebavedomie schonposti a umu pracovných kolektívov vo výrobe, v službách a vo vede a všestranných možností, ktoré nám poskytuje socialistické zriadenie.

V západoslovenskom kraji v plnom rozsahu, a viac ako doteraz, sa dôrazne podporuje požiadavka intenzifikácie rastlinnej výroby ako celku, najmä na jej vyššiu kvalitatívnu úroveň vo vzťahu k živočíšnej výrobe. To si vyžaduje, aby sme vo všetkých oblastiach oveľa intenzívnejšie riešili problémy biologickej a technickej racionalizácie, vedeckými metódami hodnotili používanie a využiteľnosť priemyselných hnojív, osív, sadív, dôsledne hodnotili výsledky nielen podľa plánu, ale aj podľa agroekologického stropu.

V mojom volebnom obvode v okrese Nitra, kde sa v prevažnej miere sústreďuje vysoké školstvo a vedecko-výrobná základňa v poľnohospodárstve, sme v rámci diskusie pred X. celoštátnym zjazdom jednotných roľníckych družstiev hodnotili prínosy z intenzifikácie poľnohospodárskej produkcie za 35 rokov spoločnej prestavby a zároveň sme poukazovali na ďalšie rezervy v hodnotení všetkých zdrojov, najmä pôdy, biologickej výkonnosti plodín, hospodárskych zvierat, hnojív, chemických prostriedkov, krmív, energie alebo najmä ľudského faktoru, ktorý koordinuje a cieľavedome integruje tieto zdroje v realizačnej sfére.

K zaujímavým poznatkom sme dospeli na Vysokej škole poľnohospodárskej v Nitre. Za posledných 20 rokov pri riešení obilninárskeho programu v našom okrese sa podstatne zlepšila zásoba živín v ornej pôde, najmä fosforu a draslíka. Tento pozitívny vplyv sa prejavil najmä v roku 1983 tým, že sa dosiahla priemerná úroda obilnín na 5,33 t. ha_1 z plochy 40 050 ha, čo predstavuje plnenie plánu na 110 % a zníženie restu za roky 1981-1982 cca o 20 tis. ton.

Pozitívne hodnotíme najmä tú skutočnosť, že úrodu nad 5 ton dosiahlo 16 poľnohospodárskych veľkopodnikov a pod 5 ton z hektára iba 2 poľnohospodárske podniky. Úrodu ozimnej pšenice nad 6 ton dosiahli 4 poľnohospodárske podniky.

Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP