Středa 26. října 1983

Týmito opatreniami spolu s intenzifikáciou výroby najmä bielkovinových krmív môžeme významne znížiť doterajšiu závislosť od dovozov krmív a obilia z vyspelých kapitalistických štátov.

Vážené súdružky a súdruhovia, z dôvodov znižovania pasívneho salda poľnohospodársko-potravinárskeho komplexu v zahraničnom obchode je potrebné mobilizovať všetky vnútorné zdroje a prehĺbiť medzinárodnú deľbu práce najmä so socialistickými štátmi. Musíme naďalej venovať veľkú pozornosť formulovaniu postavenia poľnohospodársko-potravinárskeho komplexu nielen v národnom hospodárstve, ale aj vo vonkajších politických a hospodárskych vzťahoch. Musíme systematicky modernizovať potravinárske závody, predovšetkým sústredením investícií do prioritných exportných výrob. Je potrebné prepracovať zdravotné a hygienické limity, najmä obsahu cudzorodých látok u pivovarských surovín, piva, mäsových a mliečnych výrobkov a ďalších. Treba prehodnotiť subvencovanie exportných výrobkov, aj keď základom československého poľnohospodárstva a spracovateľského priemyslu, tak ako to znova zdôraznilo 8. zasadnutie Ústredného výboru Komunistickej strany Československa, musí byť sústavné zvyšovanie produktivity práce pri súčasnej minimalizácii výrobných nákladov.

Rozhodnutie Predsedníctva vlády ČSSR č. 89/1982, vypracovanie programov vo VHJ na roky 1983-1985, ako aj vzájomná koordinácia národohospodárskych plánov so Sovietskym zväzom a ostatnými socialistickými štátmi vytvárajú priaznivé podmienky na sústavné zlepšovanie obchodnej bilancie v poľnohospodársko-potravinárskom komplexe.

Předsedající předseda SL V. David: Děkuji poslanci Sommerovi, slovo má poslanec Josef Suber, připraví se poslanec Ľudovít Szabó.

Poslanec SL J. Suber: Vážený soudruhu předsedo soudružky a soudruzi poslanci, vážení hosté, v úvodním vystoupení místopředsedy vlády s. Rohlíčka bylo už zdůvodněno, že zvyšování objemu zahraničního obchodu a růst efektivnosti této směny je pro rozvoj naší socialistické společnosti stejně nezbytný jako růst výroby. Chceme-li toho dosáhnout, pak zejména nosná odvětví našeho exportu se musí na zahraničních trzích prosadit. Ve vývozu do socialistických zemí tvoří dvě třetiny vývoz strojů a zařízení. Důležitou úlohu má vývoz strojů a zařízení i do nesocialistických zemí, kde tvoří 30 % celkového objemu.

V letošním roce je plánováno zvýšení vývozu do socialistických zemí o 11 % a podle dosavadního vývoje je reálné splnění a překročení tohoto úkolu. U vývozu do nesocialistických zemí naráží rychlejší narůstání objemu vývozu na řadu nejrůznějších subjektivních i objektivních překážek, o kterých zde bylo již hovořeno.

Pro další období se naše výrobky i na socialistických trzích budou setkávat s novými, náročnějšími podmínkami, které spočívají zejména ve stále narůstající náročnosti na kvalitu, potřebnou technickou úroveň výrobků i servis, ale také pravidelnost a spolehlivost dodávek. Tuto skutečnost zatím řada podniků dosud plně nedoceňuje.

V důsledku změn v plánech rozvoje jednotlivých socialistických zemí - zejména ve struktuře a objemu investic - dochází i ke změnám návrhů na strukturu dodávky strojů a zařízení, anebo místo strojů je požadováno např. spotřební zboží nebo paliva apod. Nejedná se o malé změny. Přesto - po konzultaci na strojírenských ministerstvech a některých VHJ a podnicích, ale i na základě průběhu plnění exportu v letošním roce - mohu říci, že tento problém ministerstva i podniková sféra vcelku úspěšně řeší. To je třeba ocenit. Přesto však schopnost lépe a včas předvídat další vývoj poptávky bude muset zlepšit jak výroba, tak i obchod. Na nesocialistických trzích, vedle nároků na vysokou technickou úroveň, kvalitu a perfektní servis, jsou ještě různá subjektivní omezení a zábrany, které je nutno překonávat jak po politické, tak obchodní linii.

Naše cenová politika jak na trzích nesocialistických, tak i socialistických zemí není na odpovídající úrovni. Zejména jsou nízké znalosti o cenách konkurenčních výrobků a skutečných podmínkách dodávek. Ve výboru pro průmysl, dopravu a obchod jsme proto s uspokojením vzali na vědomí informaci ministra zahraničního obchodu ČSSR s. Urbana, že na federálním ministerstvu zahraničního obchodu bude věnována cenové politice mimořádná pozornost a bude k tomu vytvořeno i samostatné pracoviště.

Nezastupitelnou úlohu při zvyšování čs. exportní schopnosti má účinnější a pohotovější využívání technického rozvoje ve výrobě. Jde nejen o uplatňování výsledků vlastní výzkumně vývojové základny, ale o přejímání poznatků ze zemí RVHP podle dohod o využívání licenční politiky. Proto 8. zasedání ÚV KSČ zdůraznilo nutnost urychlit celý tento proces i jako podmínku pro zvýšení exportní výkonnosti čs. ekonomiky. Připomnělo však také, že je nutno soustředit výzkumně vývojové kapacity i investiční prostředky na obory a výrobky, kde jsou předpoklady pro efektivní vývoz. Měl jsem možnost seznámit se se seriózním rozborem výzkumného ústavu zahraničního obchodu, který hodnotí exportní angažovanost strojírenských podniků ve vztahu k přiděleným investicím.

V uvedeném materiálu je např. náš podnik Zbrojovka Vsetín hodnocen jako podnik s vysokou exportní angažovaností - to na jedné straně, ale také jako podnik s nízkým objemem přidělených investic. Z tohoto pohledu patříme mezi 87 strojírenských podniků, jejichž podíl na vývozu je přes 50 % a podíl získaných investic 20 %, když stejný podíl investic obdrželo 50 strojírenských podniků, jejichž podíl na vývozu jsou necelá 2 %. To dokazuje, že rozdělení investic nepodporovalo exportu schopné výrobky.

K dosažení růstu exportu a zejména pro zvýšení podílu exportu na 25 % do nesocialistických zemí zajišťujeme v našem podniku vlastní vývojovou základnu a ve spolupráci s výzkumnými ústavy, jako je VÚB Ústí nad Orlicí, SVÚT Liberec, ŠVÚT Bratislava, VÚLV Šumperk, dále s vysokými školami (Liberec, Praha) a zejména s naším koncernovým výzkumným ústavem ZVS VVÚ Brno v oboru textilních strojů rozsáhlou inovaci vyšších řádů.

Již v letošním roce rozbíháme výrobu několika ověřovacích sérií a výstupy v příštím roce. (Kontis C 400, Jettis MIX, Jettis 190NB pro acetát, Jettis 280, Jervex a PN 170 - bezkonfuzor pro nekroucené příze). Tato rozsáhlá inovace znamená v oboru textilních strojů zavedení 43 % nových druhů součástí.

Dnešní konkurence v oblasti vzduchového tkaní, které jsme ve světě zavedli a prosadili, je vysoká, a to u vysoce vyspělých a technologicky vybavených výrobců, jako je Sulzer Švýcarsko, Rütti Švýcarsko, Picanol Belgie, Meteor Itálie, zejména pak japonské firmy Nissan, Toyoda, Tsudakoma a v USA Rockwel Internacional-Draper.

Provedená inovace vyššího řádu se týká např. zavedení výroby stroje Kontis C 330, C 400, strojů pro novou strukturu textilie pleteno tkaním Metap, širokých vzduchových tkacích strojů Jettis 280, 380 a v poslední době vyřešení bezkonfuzorového tkaní. Tyto bezkonfuzorové stroje jsme zkonstruovali jako odpověď na japonskou expanzi tkacích strojů, kde docilujeme stejných parametrů na podstatně jednodušších a cenově levnějších strojích než jsou japonské. První předváděcí stroje v těchto dnech rozesíláme zákazníkům a pro příští rok již zajišťujeme sériovou výrobu.

Udržet krok s těmito firmami není jednoduchá záležitost.

V oblasti výrobkové inovace můžeme konstatovat, že udržujeme krok se světovou špičkou. Zajistit export v plánované výši znamená, že nestačí provádět jen výrobkovou inovaci, ale je nutné provádět komplexní inovaci, a to jak u použitelných prvků, tak v oblasti technologie výroby těchto textilních strojů.

V inovaci technologické základny vzniká zásadní rozpor, a sice, že podnik provede rychlou inovaci výrobků, ale nemůže zabezpečit inovaci technologické základny. Jestliže do dnešního dne jsme vyráběli stroje do šíře dvou metrů a dnes šíře strojů je přes čtyři metry a podnik nedostane bilance na nákup obráběcích strojů pro tyto šíře, nemůžeme vyrábět v požadované přesnosti a produktivitě.

Zpracovali jsme v rámci komplexní inovace modernizační projekt, který řeší nejen jak vůbec vyrobit tyto nové stroje, ale jak je vyrábět i produktivně. Jeho realizace však není závislá jen na výrobním podniku, ale i na možnostech dalších orgánů.

K provádění licenční politiky chci uvést, že náš podnik má značné zkušenosti s prodejem aktivních licencí. Uzavřeli jsme dvě aktivní licenční smlouvy, a to s japonskou firmou Enshú v roce 1964 a s japonskou firmou Nissan v roce 1974. Licence jsme prodali s vyjmutím práva prodeje v Evropě na deset let a ve všech dalších oblastech mimo Japonska s právem i našeho prodeje.

Firma Nissan ještě dnes mimo prvotních poplatků za dokumentaci a technologii výroby splácí základní poplatek z každého u nich vyrobeného stroje.

Pro národní hospodářství tato smlouva byla velkým přínosem - přínos deviz v hodnotě několika miliónů a ještě zablokování konkurence v Evropě. Rovněž pro jednotlivce, kteří vynalézali tyto stroje, byla přínosem.

I když z této smlouvy disponujeme jen 40 % poukazované hodnoty, byla velkým přínosem i pro náš podnik. Umožnila nám vybavit naši výrobu a laboratoře moderní měřicí a výpočtovou technikou. Devizy z této smlouvy jsme použili jen na nákup této moderní techniky a úzkostlivě jsme hlídali, aby nebyly použity na jiné účely, jako pracovní cesty atd.

Tím, že dnes máme všechny devizy z této smlouvy zablokovány a nemůžeme je použít pro nákup techniky, nemá podnik žádnou stimulaci pro uzavírání aktivních licenčních smluv, přičemž uzavření smlouvy vyžaduje spoustu práce kvalifikovaných lidí a obezřetné taktiky vedení jednání.

Považujeme za správné a výhodné hledání nových forem zahraničního obchodu, která jsou přínosem pro národní hospodářství, a to formou dodávané kooperace rozhodujících uzlů a dílů pro kompletaci výrobku v druhém státě. Již v letošním roce dodáváme část souprav do Indie, přičemž jsme opět vybrali zemi, kde se našich výrobků prodalo minimálně. Tento způsob zahraničního obchodu je zajímavý i pro výrobní podnik, poněvadž nám umožňuje naplnit rozepsaný plán exportu do nesocialistických zemí, případně jej zvýšit.

Hovořil jsem o všeobecných problémech exportní schopnosti na příkladu Zbrojovky Vsetín, protože vyrábí textilní stroje, které patří mezi efektivní strojírenské výrobky pro nízkou materiálovou náročnost, ale i pro nízkou závislost na dovozu. Ročně je výrobou získáváno zhruba 280 mil. Kčs zisku z velkoobchodních cen a dalších 400 mil. Kčs zisku z docílených franko cen. Přesto je podnik stále v platební neschopnosti, protože výrobky na vývoz do nesocialistických zemí v prvních letech nedosahují průměrné rentability.

Je také třeba říci i poznatek, že zabezpečovat vývoz do nesocialistických zemí je pro podnik trestem, zejména pro vedoucí hospodářské pracovníky, neboť sankční politiku jsme dokázali propracovat velmi důsledně, ale zainteresovanost na exportní angažovanosti, na efektivnosti a růstu výroby je minimální. Toto bylo třeba napravit.

I přesto však uvažujeme na rok 1984 se zvýšením vývozu do nesocialistických zemí na více než 150 %, protože to naše ekonomika potřebuje, a my pro to vytváříme předpoklady tak, jak to uložil XVI. sjezd Komunistické strany Československa.

Předsedající předseda SL V. David: Děkuji poslanci Suberovi. Slovo má poslanec Ľ. Szabó, připraví se poslankyně Ema Šarišská.

Poslanec SL L. Szabó: Vážený súdruh predseda, vážené súdružky poslankyne a vážení súdruhovia poslanci, XVI. zjazd KSČ zdôraznil objektívnu nutnosť širšieho zapojenia československej ekonomiky do medzinárodnej deľby práce. Základom tohto procesu je všestranný rozvoj vzájomne výhodných ekonomických a vedeckotechnických stykov v rámci Rady vzájomnej hospodárskej pomoci.

Doterajší vývoj potvrdil, že táto spolupráca je hlavnou líniou zapojenia našej ekonomiky do medzinárodnej deľby práce, je spoľahlivou cestou, ako účinne čeliť negatívnym dôsledkom kapitalistického hospodárstva na našu ekonomiku.

Bol tu uvedený rad príkladov úspešnej spolupráce v rozhodujúcich odvetviach. Vo svojom vystúpení by som chcel na niektorých príkladoch z rôznych oblastí ukázať, že posilňovanie dynamiky rozvoja vonkajších vzťahov, vrátane špecializácie a kooperácie s krajinami RVHP, je cestou k trvalému, efektívnemu rozvoju našej ekonomiky.

V roku 1947 sme získali na vtedajšiu dobu výbornú zákazku - 1,5 milióna párov topánok na vývoz do Sovietskeho zväzu. Vývoz potom pravidelne narastal a dnes už vyvážame do Sovietskeho zväzu ročne 38 miliónov párov topánok, a to je dvadsaťšestkrát viac ako v roku 1947 a je to 60 % súčasného vývozu topánok. Tento spoľahlivý zákazník nám umožnil zaviesť efektívnu hromadnú výrobu vo veľkých sériách a dosiahnuť celkový rozsah výroby 125 miliónov párov.

Druhý príklad sa týka výhod špecializácie a kooperácie. V roku 1981 uzatvorili krajiny RVHP dohodu o komplexnom zabezpečení modernej výroby umelých kožušín, zodpovedajúcich svetovým parametrom. Bola založená široká špecializácia vo výskume, vývoji a výrobe vrátane potrebnej kooperácie tak, aby bola včas vyrobená surovina a ďalšie materiály ako farby, latexy, pomocné látky i potrebné špeciálne stroje a zariadenia. Práce pokračujú v súlade s dohodou a už teraz sú prvé konkrétne výsledky, ktoré potvrdzujú, že sú reálne predpoklady na začatie výroby v roku 1985 a na plné uspokojovanie potrieb krajín RVHP vysoko kvalitnými umelými kožušinami.

Tretí príklad je z nášho závodu ťažkého strojárstva Lodenice Gábora Steinera v Komárne. Ako jeden z predstaviteľov československého lodného odboru zabezpečuje v rámci špecializácie výroby plavidiel krajín RVHP výrobu riečnomorských nákladných lodí o nosnosti 2700 ton, korčekových bagrov s triediacim zariadením na triedenie štrku ťaženého z vodných tokov a nádrží.

Príspevok československého lodiarstva k rozvoju špecializácie a kooperácie dovoľte dokumentovať na produkcii tohto národného podniku. V období rokov 1950-1952 uvedený podnik vyrobil na vývoz do členských krajín RVHP nasledovné množstvá plavidiel: do ZSSR 454 plavidiel, Bulharskej ľudovej republiky 15 plavidiel, Poľskej ľudovej republiky 39 plavidiel, Rumunskej socialistickej republiky 7 plavidiel, Maďarskej ľudovej republiky 14 plavidiel, Socialistickej republiky Juhoslávie 1 plavidlo.

Ako z uvedeného prehľadu vidieť, najvýznamnejším odberateľom a mnohostranným kooperačným partnerom podniku je ZSSR. Významná je i vedeckotechnická spolupráca podnikovej vedeckovýskumnej základne s inštitúciami z odboru výskumu a vývoja plavidiel v Moskve a Leningrade.

Pre vybavenie našich výrobkov je rozvinutá rozsiahla kooperácia s viacerými krajinami RVHP. Tak napríklad hlavné motory, navigačné prístroje a niektoré druhy palubných mechanizmov sa dovážajú zo ZSSR, zdroje palubných elektrární z NDR, klimatizačné zariadenia z PĽR a lodné radary z BĽR a pod.

Rastúce požiadavky na technické parametre a úžitkovú hodnotu lodí a plávajúcich zariadení vedú podnik k trvalej postupnej inovácii svojich výrobkov. Obdobie 7. 5RP je obdobím najvýraznejšej inovácie výrobného programu podniku za celú jeho existenciu.

V rámci špecializačnej zmluvy RVHP na roky 1981-1985 boli podnikom vyvinuté nová motorová loď Amur, spôsobilá na riečnu i morskú plavbu a všestranne vyhovujúca súčasným vysokým požiadavkám ochrany čistoty vôd a životného prostredia i nárokom na zefektívnenie vodnej dopravy, nový typ korčekového bagra s triediacim zariadením UFA, ktorého výkon prevýši predchádzajúci typ o 30 %, a korčekový bager typu KAMA. V rovnakom období prebieha vývoj ďalších nových lodných objektov pre potreby nášho národného hospodárstva - ako sú 2 typy tlačných remorkérov a tlačné člny.

Rok 1983 je vyvrcholením tejto najintenzívnejšej inovácie v histórii podniku, keď v jedinom roku sa prototypove ukončujú dva veľmi významné objekty - loď Amur a bager UFA. Pre porovnanie s tempom vývoja v predchádzajúcich päťročniciach treba poznamenať, že obvyklým bola prototypová výroba nového objektu v cykloch 2, 3, príp. viac rokov.

Z tohto porovnania je zrejmá i mimoriadna dynamika vývoja nových kooperačných vzťahov viazaných na konkrétne plavidlá, ktoré sa museli sformovať a naplniť konkrétnym dosahom ekonomických a technických vzťahov pre vytvorenie podmienok na splnenie inovačných úloh v jedinom roku.

Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP