Úterý 9. listopadu 1982

1. den

Úterý 9. listopadu 1982

(Začátek schůze v 9.30 hod.)
Přítomno: 177 poslanců Sněmovny lidu
69 poslanců Sněmovny národů zvolených v České socialistické republice
67 poslanců Sněmovny národů zvolených ve Slovenské socialistické republice

Omluveni poslanci

Sněmovny lidu:

Hoffmann, Hruškovič, V. Hůla, Jandová, Korčák, Lichner, Löbl, Nedvěd, Nemček, Pakán, Pástorová, Petřík, Procházka, Rabas, Riško, Rohlíček, Sagová, Šogorová, Švestka, Vavřincová, Vavřínová, Vooková, Zuska

Sněmovny národů zvolení v České socialistické republice:

Ehrenberger, Formanová, Hájek, Kempný, Šupka, Veselý

Sněmovny národů zvolení ve Slovenské socialistické republice:

Ács, Colotka, Janík, J. Kováč, Kováčik, Kubištová, Mrvová, Šimúth

Předseda FS A. Indra: Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, vážení hosté, zahajuji 6. společnou schůzi IV. volebního období Sněmovny lidu a Sněmovny národů Federálního shromáždění Československé socialistické republiky.

Především mi, soudružky a soudruzi, dovolte, abych vaším jménem uvítal generálního tajemníka ústředního výboru Komunistické strany Československa, prezidenta republiky s. Gustáva Husáka. (Potlesk.)

Upřímně vítám i další vedoucí představitele komunistické strany, funkcionáře orgánů Národní fronty, představitele společenských organizací, politických stran a členy federální vlády, vedené jejím předsedou soudruhem Lubomírem Štrougalem. (Potlesk.)

Jsme rádi, že naše pozvání přijali také představitelé diplomatického sboru akreditovaného v Praze a upřímně je vítám. (Potlesk.)

Soudružky a soudruzi, předsednictva Sněmovny lidu a Sněmovny národů navrhla na svých schůzích 19. října konat společnou schůzi sněmoven s programem, který jste obdrželi písemně. Z časových důvodů doporučuji, abychom dnes po prvních čtyřech bodech zařadili bod 15 - mezinárodní úmluvu o ochraně rostlin a zítra pokračovali projednáváním dalších bodů.

Má někdo z poslanců připomínku nebo doplňující návrh k programu? (Nemá.) Není tomu tak.

V zasedací síni jsou v této chvíli přítomni 173 poslanci Sněmovny ldu a ve Sněmovně národů 67 poslanců zvolených v České a 66 poslanců zvolených ve Slovenské socialistické republice. Obě sněmovny jsou tedy usnášení schopné.

Prosím, aby se nejdříve vyjádřili poslanci Sněmovny lidu.

Kdo souhlasí s návrhem předsednictva Sněmovny lidu na konání společné schůze sněmoven s navrženým pořadem? (Hlasuje se.) Děkuji.

Je někdo proti? (Nikdo.)

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)

Sněmovna lidu schválila návrh jednomyslně.

Nyní prosím o hlasování poslance Sněmovny národů.

Kdo souhlasí s návrhem předsednictva své sněmovny na konání společné schůze sněmoven s navrženým pořadem? (Hlasuje se.) Děkuji.

Je někdo proti? (Nikdo.)

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.) Není tomu tak.

Návrh přijali také všichni poslanci Sněmovny národů.

Konstatuji, že obě sněmovny se usnesly podle článku 34 odstavce 2 ústavního zákona o československé federaci na konání společné schůze Sněmovny lidu a Sněmovny národů a schválily její pořad.

Soudružky a soudruzi poslanci, přistoupíme k projednání prvního bodu, kterým je

I

Ověření platnosti volby ve volebním obvodu č. 109 pro volby do Sněmovny národů.

Zprávu mandátového a imunitního výboru Sněmovny národů přednese jeho předsedkyně poslankyně Božena Kocinová.

Předsedkyně mandátového a imunitního výboru Sněmovny národů poslankyně B. Kocinová: Vážený soudruhu generální tajemníku ústředního výboru Komunistické strany Československa a prezidente Československé socialistické republiky, vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci!

Úmrtím poslance Michala Cypricha dne 16. července 1982 se uvolnil poslanecký mandát ve volebním obvodu č. 109 - Čadca ve Středoslovenském kraji.

Předsednictvo Federálního shromáždění schválilo doplňovací volbu v tomto volebním obvodu na den 16. října 1982.

Ústřední volební komise Národní fronty Československé socialistické republiky zaslala mandátovému a imunitnímu výboru Sněmovny národů volební spisy o výsledku doplňovací volby.

Mandátový a imunitní výbor Sněmovny národů zkoumal podle § 78 zákona č. 56/1969 Sb., o jednacím řádu Federálního shromáždění Československé socialistické republiky, ve znění zákona č. 20/1971 Sb., zda navržený kandidát soudruh František Hrudál byl zvolen platnou volbou v souladu se zákonem č. 44/1971 Sb., o volbách do Federálního shromáždění. Současně mne mandátový a imunitní výbor jako předsedkyni výboru pověřil, abych podala zprávu o výsledku jednání.

Z předložených volebních spisů vyplývá, že ve volebním obvodu č. 109 - Čadca ve Středoslovenském kraji bylo do volebních seznamů zapsáno 37 490 voličů. Voličům bylo vydáno 37 350 hlasovacích lístků. Odevzdáno bylo 37 349 platných hlasovacích lístků a pro kandidáta Františka Hrudála hlasovalo 37 349 voličů.

Navržený kandidát Národní fronty byl tedy zvolen nadpoloviční většinou platných hlasů; hlasování se zúčastnila nadpoloviční většina voličů, zapsaných do seznamu voličů. Tím byl splněn požadavek § 45 odst. 1 zákona č. 44/1981 Sb., o volbách do Federálního shromáždění. Soudruh František Hrudál byl ve volebním obvodu č. 109 - Čadca ve Středoslovenském kraji zvolen poslancem Sněmovny národů Federálního shromáždění Československé socialistické republiky.

Navrhuji, aby Sněmovna národů ověřila podle článku 47 ústavního zákona o československé federaci platnost jeho volby.

Předseda FS A. Indra: Děkuji poslankyni Kocinové.

Má někdo z poslanců Sněmovny národů dotaz nebo připomínku k přednesené zprávě mandátového a imunitního výboru? (Nemá.) Není tomu tak.

Stav přítomnosti poslanců Sněmovny národů se nezměnil. Sněmovna je usnášení schopná.

Kdo z poslanců Sněmovny národů souhlasí s přednesenou zprávou svého mandátového a imunitního výboru? (Hlasuje se.) Děkuji.

Je někdo proti? (Nikdo.)

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.) Není tomu tak.

Sněmovna národů jednomyslně ověřila platnost volby poslance Františka Hrudála ve volebním obvodu č. 109.

Dalším bodem pořadu je

II

Slib nově zvoleného poslance a jeho volba do výboru Sněmovny národů.

Podle článku 48 odstavce 1 ústavního zákona o československé federaci skládá nově zvolený poslanec slib do rukou předsedy Sněmovny národů.

Prosím soudruha Františka Hrudála, aby předstoupil před předsednickou tribunu a po přečtení slibu stiskem ruky předsedy Sněmovny národů a prohlášením "Slibuji" složil slib.

(Shromáždění povstává.)

(Předseda FS A. Indra čte slib.)

"Slibuji na svou čest a svědomí, že budu věren Československé socialistické republice a věci socialismu. Budu dbát vůle a zájmů lidu, řídit se ústavou a ostatními zákony a pracovat k tomu, aby byly uváděny v život."

Poslanec SN F. Hrudál: Sľubujem.

(Shromáždění usedá.)

Předseda FS A. Indra: Soudružky a soudruzi, předsednictvo Sněmovny národů ve svém usnesení z 19. října t. r. navrhuje, aby poslanec František Hrudál byl zvolen členem výboru ústavně právního.

Jsou k tomuto návrhu nějaké připomínky? (Připomínky nebyly.) Není tomu tak.

Ve Sněmovně národů je přítomno 68 poslanců zvolených v České a 66 poslanců zvolených ve Slovenské socialistické republice. Sněmovna je usnášení schopná.

Prosím tedy poslance Sněmovny národů o hlasování.

Kdo souhlasí s předloženým návrhem? (Hlasuje se.) Děkuji.

Je někdo proti? (Nikdo.)

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.) Není tomu tak.

Návrh na volbu poslance Františka Hrudála do výboru ústavně právního Sněmovny národů byl schválen jednomyslně.

Nyní, soudružky a soudruzi, přistoupíme k projednání

III

Zprávy ministra zahraničních věcí ČSSR k základním otázkám zahraniční politiky Československé socialistické republiky.

Prosím ministra Chňoupka, aby se ujal slova.

Ministr zahraničních věcí ČSSR B. Chňoupek: Vážený súdruh generálny tajomník ÚV KSČ a prezident ČSSR, vážený súdruh predseda Federálneho zhromaždenia, vážené súdružky a súdruhovia poslanci, predstupujem pred vás - najvyšší zastupiteľský zbor nášho ľudu s výkladom o československej zahraničnej politike za obdobie od októbra 1979, prostred udalostí poznamenaných výrazným znepokojením, skomplikovaním a zostrením medzinárodnej situácie. Teda po troch rokoch, keď prácu vo všetkých oblastiach nášho života ovplyvnili udalosti takého kľúčového významu, akými boli XVI. zjazd Komunistickej strany Československa, XXVl. zjazd Komunistickej strany Sovietskeho zväzu a voľby do zastupiteľských orgánov, po ktorých federálna vláda predstúpila so svojím programovým vyhlásením pred toto Federálne zhromaždenie, ktoré s ním vyslovilo súhlas.

Ako vždy, aj teraz sa naše bilancovanie a zamyslenie sa nad ďalšími úlohami spája s kľúčovou otázkou. Ako sme pomáhali dôslednym triednym prístupom k javom medzinárodného života vytvárať priaznivé vonkajšie podmienky pre realizáciu zjazdami rozpracovanej generálnej línie našej komunistickej strany, predstavujúcej dlhodobý marxisticko-leninský program komplexného budovania rozvinutej socialistickej spoločnosti.

Oprávnene môžeme preukázať pozitívnu bilanciu. V uvedenom období sme principiálne, aktívne a v úzkom koordinovanom postupe s bratskými socialistickými krajinami prispievali k boju za mier a spoločenský pokrok a robili všetko pre to, aby medzinárodné postavenie socialistického Československa, naša autorita a prestíž ďalej rástli, aby nás naďalej považovali za spoľahlivého a vyhľadávaného partnera.

Také výsledky sme mohli docieliť iba vďaka pevnému sociálnopolitickému základu nášho zriadenia, budovateľským výsledkom nášho ľudu, teda onomu živému potvrdeniu stále platných Leninových slov o zahraničnej politike ako pokračovaní politiky vnútornej.

Mohli sme ich dosiahnuť vďaka každodennej starostlivosti strany o konkrétne napĺňanie našej zahraničnopolitickej línie. Vďaka tomu, že nemenným princípom a uholným kameňom výstavby socialistickej spoločnosti v našej krajine boli a zostávajú naše nerozlučné bratské vzťahy a spojenecké zväzky so Sovietskym zväzom.

Sme preto právom hrdí, že spolu so sovietskymi ľuďmi a s miliónmi ich priateľov oslavujeme teraz už 65 rokov víťazného postupu Veľkej októbrovej socialistickej revolúcie; 60. výročie vzniku Zväzu sovietskych socialistických republík vo všestrannom rozkvete jeho síl; a pripomíname si, že iba s príchodom tohto najspravodlivejšieho a najhumánnejšieho spoločenského zriadenia sa mohol zrodiť taký ojedinelý dokument, akým bol leninský Dekrét o mieri, ktorého prirodzené pokračovanie našlo svoj výraz v grandióznom Programe mieru na osemdesiate roky, prijatom XXVI. zjazdom sovietskych komunistov, s ktorým sa plne stotožnil aj XVI. zjazd našej Komunistickej strany Československa. Z neho vychádzajúce sovietske návrhy zamerané na riešenie najpálčivejšieho problému dneška - na odstránenie hrozby jadrovej katastrófy - predstavujú pozitívny program, voči ktorému v tak ostrom kontraste stojí imperialistický kurz na konfrontáciu a horúčkovité zbrojenie s márnym cieľom zastaviť historický proces nástupu socializmu.

Rozsiahla ofenzíva proti socializmu - ako, predvčerom v moskovskom Kremli pripomenul súdruh L. l. Brežnev - ktorú rozpútali imperialisti, vo všetkých smeroch skomplikovala medzinárodnú situáciu. Ustupovať pred ťažkosťami však nepatrí k našim tradíciám, dodal súdruh Brežnev. Budeme robiť všetko nevyhnutné pre to, aby nás vojnoví dobrodruhovia nikdy nezastihli nepripravených. Prípadný agresor musí vedieť, že ho nevyhnutne čaká drvivá odveta.

Jasne sa ukazuje, že hlavný pozitívny faktor súčasného svetového vývoja trvalo tkvie v neprestajnom upevňovaní pozícií socializmu a v raste jeho príťažlivej sily; v stále väčšom rozsahu boja pracujúcich a pokrokových síl v krajinách kapitálu za mier a sociálnu spravodlivosť a v nových, veľkých víťazstvách národnooslobodzovacieho boja, čo všetko zostruje všeobecnú krízu kapitalizmu a prehlbuje jeho vnútorné rozpory, premietajúce sa do stagnácie a poklesu priemyselnej výroby, obmedzenia investičnej činnosti, tridsaťmiliónovej armády nezamestnaných, erózie pravidiel medzinárodného obchodu, či prerastania sporov do úverových, úrokových a menových bitiev.


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP