ČESKÁ NÁRODNÍ RADA 1986

IV. volební období

131

Vládní návrh

Zákon

České národní rady

ze dne ............... 1986,

o národních výborech v okrese Ústí nad Labem

Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:

(1) V městě Ústí nad Labem je Národní výbor města Ústí nad Labem; je řízen Severočeským krajským národním výborem.

(2) Území města Ústí nad Labem se dělí na městské obvody, v nichž působí obvodní národní výbory, které jsou řízeny Národním výborem města Ústí nad Labem.

(3) Městské obvody v městě Ústí nad Labem vytvoří před všeobecnými volbami do národních výborů v roce 1986 Městský národní výbor v Ústí nad Labem po projednání se Severočeským krajským národním výborem a Okresním národním výborem v Ústí nad Labem.

(4) V městě Ústí nad Labem nepůsobí místní národní výbory.

§ 2

(1) Národní výbory v městě Ústí nad Labem si stanoví počty svých poslanců se zřetelem na počet obyvatel a rozsah své působnosti tak, aby

a) Národní výbor města Ústí nad Labem měl nejméně 80 poslanců,

b) obvodní národní výbory měly nejméně

- 30 poslanců v obvodech do 5 000 obyvatel,

- 40 poslanců v obvodech do 10 000 obyvatel,

- 60 poslanců v obvodech do 20 000 obyvatel,

- 80 poslanců v obvodech nad 20 000 obyvatel.

(2) Rada Národního výboru města Ústí nad Labem má 15 - 18 členů. Rada obvodního národního výboru v tomto městě má 8 - 15 členů.

§ 3

V okrese Ústí nad Labem není okresní národní výbor; jeho působnost na území města Ústí nad Labem mají Národní výbor města Ústí nad Labem a obvodní národní výbory, na ostatním území okresu má tuto působnost Národní výbor města Ústí nad Labem.

§ 4

(1) Nestanoví-li tento zákop jinak, vztahují se na Národní výbor města Ústí nad Labem a na obvodní národní výbory v tomto městě ustanovení zákona o národních výborech a ustanovení obecně závazných právních předpisů, upravujících zřizování odborů a jiných útvarů národních výborů, inspekce veřejného pořádku národních výborů, oblastní plánování, územní plánování a stavební řízení [Zákon č. 89/1967 Sb., ve znění pozdějších předpisů (úplné znění č. 31/1983 Sb).

Nařízení vlády ČSR č. 151/1982 Sb., o zřizování odborů a jiných útvarů národních výborů.

Nařízení vlády ČSR č. 11/1972 Sb., o inspekcích veřejného pořádku národních výborů, ve znění nařízení vlády ČSR č. 153/1982 Sb.

Nařízení vlády ČSR č. 36/1977 Sb., o oblastním plánování, ve znění nařízení vlády ČSR č. 138/1983 Sb.

Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu.], která platí pro národní výbory měst Brna, Ostravy a Plzně a obvodní národní výbory v těchto městech.

(2) Volby do Národního výboru města Ústí nad Labem řídí městská volební komise Národní fronty a volby do obvodních národních výborů v tomto městě místní volební komise Národní fronty.

(3) Pokud Národnímu výboru města Ústí nad Labem přísluší působnost krajského národního výboru podle zvláštních předpisů [Příloha C zákona ČNR č. 148/1971 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon o národních výborech a upravuje působnost národních výborů na některých úsecích státní správy, ve znění pozdějších předpisů.], vykonává ji pouze na území města Ústí nad Labem.

§ 5

(1) Do doby než budou zvoleny nebo zřízeny orgány Národního výboru města Ústí nad Labem a orgány obvodních národních výborů, plní jejich úkoly orgány dosavadního Městského národního výboru v Ústí nad Labem a ve věcech patřících dosud, do působnosti Okresního národního výboru v Ústí nad Labem, orgány dosavadního okresního národního výboru.

(2) Rozhodnutí Městského národního výboru v Ústí nad Labem, vydaná před účinností tohoto zákona, přezkoumává podle správního řádu [Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).] Severočeský krajský národní výbor.

§ 6

Tento zákon nabývá účinnosti dnem konání všeobecných voleb do národních výborů v roce 1986 s výjimkou ustanovení § 1 odst. 3 a § 4 odst. 2, která nabývají účinnosti dnem 1. února 1986.

Důvodová zpráva

A. Obecná část

Okres Ústí nad Labem je svou rozlohou 404 km2 nejmenším okresem Severočeského kraje. Má 116 985 obyvatel, z nichž 91 696, tj. 79%, žije v městě Ústí nad Labem. Zbytek obyvatel sídlí ve 2 městech, 3 střediskových obcích a v dalších 8 obcích. Toto rozvrstvení, obyvatelstva je pro okres specifické a nemá obdobu v žádném dalším okrese v ČSR. Na území města, které zaujímá přibližně jednu čtvrtinu územní rozlohy okresu, žije tedy naprostá většina obyvatelstva okresu. Ostatní části okresu jsou napojeny na město Ústí nad Labem pracovními příležitostmi a uspokojováním potřeb zejména ve službách, zásobování, zdravotní péči apod. Z hlediska ekonomického a společenského je tedy město Ústí rad Labem přirozeným centrem širokého spádového území celého okresu.

Správu na území okresu vykonává okresní národní výbor, který má 106 poslanců a 168 pracovníků aparátu. Řídí okresní stavební podnik, okresní podnik místního průmyslu a služeb, okresní bytový podnik, okresní správu silnic a další příspěvkové a rozpočtové organizace. Ve všech organizacích řízených ONV je 5663 pracovníků.

Současně v městě Ústí nad Labem působí městský národní výbor 1. kategorie se 162 poslanci a 118 pracovníky aparátu, který přímo řídí městský dopravní podnik, zahradnictví, podnik bytového hospodářství, podnik Restaurace a jídelny a další organizace. V hospodářství řízeném MěstNV v Ústí nad Labem pracuje celkem 3200 pracovníků.

Na území okresu dále působí dva MěstNV 3 kategorie, tři MNV ve střediskových obcích a 8 ostatních MNV s minimální hospodářskou základnou. Ve všech těchto národních výborech je 639 poslanců a 53 pracovníků aparátu.

Z uvedených údajů jsou zřejmé výrazné disproporce v organizaci řízení hospodářství, jehož převážná část je podřízena ONV, ačkoliv zabezpečuje především potřeby občanů města Ústí nad Labem a nejbližšího spádového území. Naopak některé podniky řízené MěstNV Ústí nad Labem (např. dopravní podnik, technické služby, Restaurace a jídelny) zabezpečují služby i mimo území města v ostatních obcích okresu.

I když byl MěstNV Ústí nad Labem zařazen do 1. kategorie a byla podstatně rozšířena jeho působnost; zůstalo řízení převážné části hospodářské základny soustředěno na ONV; tato skutečnost nevytváří městskému národnímu výboru příznivé podmínky pro přímé ovlivňování úrovně uspokojování potřeb většiny občanů.

Města Ústí nad Labem se v plné míře týká ta část dokumentu "úkoly v rozvoji národních výborů a postup jejich realizace", schváleného předsednictvem ÚV KSČ 27. dubna 1979, v níž se uvádí, že "velká města, především v sídlech některých okresů, mají stále větší ekonomickou váhu a přímo i nepřímo ovlivňují rozvoj celého území okresu". Proto "přichází v úvahu i takový systém, v němž městské národní výbory ve vybraných velkých okresních městech by měly pravomoc ONV a spravovaly by území města i zbývající část okresu, kde budou nadále fungovat MNV. V těchto případech by působnost ONV přešla na MěNV".

Předložený návrh je v souladu s touto politickou směrnicí a koresponduje i s praxí výstavby sovětů v SSSR.

Dosavadní stav, kdy ve městě Ústí nad Labem, které je sídlem krajských orgánů, působí okresní národní výbor a městský národní výbor 1. kategorie, je vzhledem ke koncentraci většiny obyvatelstva okresu do města neracionální, protože řada činností ONV a MěstNV se nutně překrývá. ONV se tak stává zbytečným mezičlánkem, který komplikuje řízení a tříští síly při řešení závažných problémů města a jeho spádového území. Navíc neumožňuje efektivní řešení správy jednotlivých městských částí včetně nových velkých sídlišť, neboť dosavadní statut MěstNV 1. kategorie jako národního výboru s postavením základního článku vylučuje možnost zřizování národních výborů základního stupně v městských částech.

Předkládaný návrh proto představuje komplexní účelné řešení těchto nedostatků a vytváří podmínky pro takovou strukturu národních výborů, která bude schopna lépe zabezpečovat efektivní správu města i celého okresu. Vytvořením obvodních národních výborů a přerozdělením aparátu budou vytvořeny i lepší předpoklady pro aktivnější politickoorganizátorskou a ideově výchovnou práci, k přiblížení výkonu státní správy občanům a k užšímu styku národních výborů s občany při řešení jejich potřeb.

Převzetí ekonomické základny dosud řízené ONV, sjednocení správy a odborného řízení škol základního stupně a předškolních a dalších zařízení umožní kvalitnější řízení na těchto úsecích, uspoří technickohospodářské a administrativní pracovníky a vytvoří předpoklady pro koncepční zabezpečování služeb nejen ve městě, ale v celém okresu. Umožní jednotně a pružně řešit i složité otázky ochrany a péče o životní prostředí včetně účelného využívání horských částí okresu pro rekreaci obyvatel tohoto průmyslově exponovaného území.

Cílem předkládaného návrhu zákona je vytvořit v okrese Ústí nad Labem takovou strukturu národních výborů, která by zabezpečovala efektivní správu jak města Ústí nad Labem, tak i celého okresu. Proto se navrhuje zrušit dosavadní okresní národní výbor a vytvořit z Městského národního výboru v Ústí nad Labem, dosud začleněného do 1. kategorie, Národní výbor města Ústí nad Labem s obdobným postavením, jaké mají Národní výbory měst Brna, Ostravy a Plzně. Národní výbor města Ústí nad Labem bude však spravovat nejen území města, ale i řídit národní výbory ve zbývající části okresu, jejichž postavení a působnost se nemění. V tom se navrhovaná úprava liší od současné právní úpravy národních výborů v městech Brno, Ostrava a Plzeň.

Se zřetelem na dosavadní územní rozvoj města Ústí nad Labem se předpokládá, že budou k němu přičleněna nejbližší města Neštěmice (5959 obyvatel), Chabařovice (3496 obyvatel) a obec Chlumec (3467 obyvatel). Jde o místa, která v důsledku pokračující výstavby postupně získala přirozenou návaznost na město Ústí nad Labem a jejich obyvatelé se plně podílejí na životě města, jsou v něm zaměstnáni, využívají obchodní sítě, služeb apod.; do všech tři míst je zavedena městská hromadná doprava. Jejich přičleněním se zvýší počet obyvatel města Ústí nad Labem na 105 018, což je téměř 90% obyvatel celého okresu. Rozloha města vzroste na 134,5 km2, což představuje 33,3% z celkové územní rozlohy okresu.

Rozšíření území města Ústí nad Labem a nárůst počtu jeho obyvatel vytváří příznivé předpoklady k tomu, aby nově zřízený Národní výbor města Ústí nad Labem ustavil na území města obvodní národní výbory v počtu, který bude odpovídat účelnému rozložení výkonu státní správy v jednotlivých městských částech.

Předpokládá se, že současný počet poslanců národních výborů v okrese (907) se zvýší o 64 poslanců. Pokud jde o osobní vybavení Národního výboru města Ústí nad Labem a jeho obvodních národních výborů, bude řešeno přerozdělením pracovníků stávajícího ONV, MěstNV v Ústí nad Labem a integrovaných národních výborů. Nebude tedy vyžadovat zvýšené nároky na pracovní sily a mzdové prostředky, ani na státní rozpočet. Rovněž počet uvolněných funkcionářů se v podstatě nezmění.

Struktura volených orgánů a odborů národních výborů jednotlivých druhů bude vytvářena v souladu s právními předpisy a podrobněji upravena statutem Národního výboru města Ústí nad Labem. Při vytváření rady a komisí Národního výboru města Ústí nad Labem bude dbáno, aby v nich byli poměrně zastoupeni poslanci ze všech částí okresu.

Protože území okresu se navrženou úpravou nemění, zůstává zde působnost ostatních státních orgánů a složek politického systému nedotčena. Nemění se ani dosavadní postavení místních národních výborů v okrese včetně rozšířené působnosti MNV ve střediskových obcích. Z legislativního hlediska úprava spočívá ve vydání poměrně stručného zvláštního zákona ČNR o národních výborech v okrese Ústí nad Labem. Její předností je, že vzhledem k poměrně krátkému časovému odstupu od poslední novely zákona o národních výborech nebude třeba provádět další rozsáhlou novelizaci tohoto zákona ani jiných právních předpisů.

Novým uspořádáním národních výborů v okrese Ústí nad Labem se nezhorší rozvoj služeb pro obyvatelstvo a nebudou ani dotčena opatření přijatá vládami ČSSR a ČSR k účinnějšímu řízení a pružnějšímu zabezpečování rozvoje placených služeb.

Předložený návrh neznamená změnu dosavadního systému výstavby národních výborů v ČSR, i když navrhované uspořádání národních výborů v okrese Ústí nad Labem stávající právní úprava národních výborů nezná. Jde o pouhou výjimku, která vychází ze specifických a zatím ojedinělých podmínek okresu Ústí nad Labem.

B. Zvláštní část

K § 1:

K zajištění racionálnější a efektivnější správy území okresu Ústí nad Labem, k zabezpečení kvalitnějšího uspokojování potřeb občanů žijících na jeho území se nově stanoví struktura národních výborů v tomto okrese. V městě Ústí nad Labem bude místo dosavadního městského národního výboru působit Národní výbor města Ústí nad Labem a v městských obvodech obvodní národní výbory.

Předpokládá se, že území města Ústí nad Labem se bude po připojení přilehlých měst Chabařovice a Neštěmice a obce Chlumec sestávat ze 6 obvodů, v nichž budou působit obvodní národní výbory. Zařazením ustanovení o způsobu vytvoření městských obvodů v městě Ústí nad Labem se zabezpečuje, aby tyto obvody byly vytvořeny ještě před konáním všeobecných voleb do národních výborů v r. 1986, tedy v době, kdy Národní výbor města Ústí nad Labem ještě nebude fungovat. Vzhledem k tomu, že obce, které budou připojeny k městu Ústí nad Labem, se stanou součástí jeho městských obvodů a s ohledem na specifiku území tohoto města by nebylo účelné, aby v jeho městských částech působily místní národní výbory.

Navrhovanou úpravou se vytváří předpoklady pro zvýšení dynamiky komplexního hospodářského a sociálního rozvoje celého území okresu.

K § 2:

Způsob, jakým si Národní výbor města Ústí nad Labem a obvodní národní výbory v městských obvodech stanoví počty svých poslanců, je upraven obdobně jako v § 13 písm. e) a f) zákona o národních výborech, pokud jde o Národní výbor města Plzně a obvodní národní výbory v tomto městě.

Počet členů rady Národního výboru města Ústí nad Labem a obvodních národních výborů v tomto městě je stanoven tak, aby rady tvořily dělný pracovní kolektiv. U rady Národního výboru města Ústí nad Labem jde o shodný počet jako u rady Národního výboru města Plzně, u rad obvodních národních výborů v městě Ústí nad Labem je počet členů rady stanoven obdobně jako pro obvodní národní výbory v tzv. statutárních městech.

K § 3:

Postavení Národního výboru města Ústí nad Labem a obvodních národních výborů je srovnatelné s postavením národních výborů měst Brna, Ostravy a Plzně a obvodních národních výborů působících v městských obvodech těchto měst. Rozdíl však spočívá v tom, že Národním výborem města Ústí nad Labem budou řízeny nejen obvodní národní výbory působící v městských obvodech, ale i místní národní výbory v obcích okresu mimo území města. Dosavadní postavení místních národních výborů v okrese Ústí nad Labem zůstane zachováno, tzn., že bude zachováno postavení a působnost i místních národních výborů ve střediskových obcích. Obvodní národní výbory v městě Ústí nad Labem budou mít v souladu s § 26 a odst. 1 zákona o národních výborech působnost i městských národních výborů.

Úlohu okresního národního výboru vůči místním národním výborům v obcích okresu, které nebudou součástí města Ústí nad Labem, bude plnit Národní výbor města Ústí nad Labem. Navrhované ustanovení zavádí tak pro okres Ústí nad Labem odchylku od § 8 zákona o národních výborech, neboť půjde o jediný okres v ČSR, kde nebude působit okresní národní výbor. Vzhledem k tomu, že Národní výbor města Ústí nad Labem má ve vztahu k místním národním výborům ve zbývajících obcích okresu plně postavení a působnost okresního národního výboru, je jeho povinností pečovat o rovnoměrný komplexní ekonomický a sociální rozvoj nejen vlastního města, ale i ostatních obcí v okrese. Občané těchto obcí budou ve všeobecných volbách volit místo poslanců do okresního národního výboru poslance do Národního výboru města Ústí nad Labem.

K § 4:

Protože Národní výbor města Ústí nad Labem a obvodní národní výbory v tomto městě jsou nedílnou součásti soustavy národních výborů v ČSR a budou působit v obdobných podmínkách jako národní výbory v městech Brně, Ostravě a Plzni, je nezbytné, pokud tento zákon nestanoví jinak, vztáhnout na ně nejen ustanovení zákona o národních výborech, ale i dalších právních předpisů platných ke dni účinnosti tohoto zákona pro národní výbory měst Brna, Ostravy a Plzně a obvodní národní výbory v těchto městech. Konkrétně se v současné době jedná o

- § 11 odst. 2, věta druhá, odst. 3, § 14 odst. 2, § 24 odst. 2, § 26 a, § 26 b, 26 c, § 30 odst. 3, § 32 odst. 3, § 45 odst. 2 zákona o národních výborech, která upravují zvláštní působnost a pravomoc národních výborů v městech Brně, Ostravě a Plzni; jinak pro národní výbory v městě Ústí nad Labem, tak jako pro národní výbory v uvedených městech, budou platit i ostatní ustanovení zákona o národních výborech,

- § 3 nařízení vlády ČSR č. 151/1982 Sb., o zřizování odborů a jiných útvarů národních výborů,

- § 1 nařízení vlády ČSR č. 1/1972 Sb., o inspekcích veřejného pořádku národních výborů ve znění nařízení vlády ČSR č. 153/1982 Sb.,

- § 9 odst. 1 písm. b) nařízení vlády ČSR č. 36/1977 Sb., o oblastním plánování, ve znění nařízení vlády ČSR č. 138/1983 Sb.,

- § 177 odst. 4 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).

V souvislosti se zabezpečením voleb do Národního výboru města Ústí nad Labem a obvodních národních výborů v tomto městě je třeba výslovně stanovit, které volební komise Národní fronty řídí tyto volby. Zřízení městské volební komise Národní fronty a místních volebních komisí Národní fronty je provedeno shodným způsobem, jako je stanoveno pro řízení voleb do národních výborů měst Brna, Ostravy a Plzně a obvodních národních výborů v těchto městech v zákoně ČNR č. 54/1971 Sb., o volbách do národních výborů v České socialistické republice.

Obdobně jako národní výbory měst Brna, Ostravy a Plzně bude i Národní výbor města Ústí nad Labem vykonávat na území města působnost krajského národního výboru, vymezenou přílohou C k zákonu ČNR č. 146/1971 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon o národních výborech a upravuje působnost národních výborů na některých úsecích státní správy, ve znění pozdějších předpisů.

K § 5:

Jedná se o přechodná ustanovení, kterými se sleduje, aby

a) byla zabezpečena činnost národních výborů v okrese Ústí nad Labem v době od konání všeobecných voleb do národních výborů v r. 1986, do doby, než budou ustaveny orgány nových národních výborů,

b) v důsledku zrušení okresního národního výboru bylo zabezpečeno přezkoumání správních rozhodnutí dosavadního Městského národního výboru v Ústí nad Labem, vydaných ještě před účinností tohoto zákona.

K § 6:

Nové uspořádání národních výborů v městě Ústí nad Labem je podmíněno uskutečněním voleb do jejich orgánů. To vyžaduje ještě před volbami stanovit městské obvody a určit, které volební komis Národní fronty řídí volby do Národního výboru města Ústí nad Labem a obvodních národních výborů v tomto městě. Na tyto případy se pamatuje dřívějším počátkem účinnosti příslušných ustanovení tohoto zákona.

V Praze dne 10. prosince 1985

Josef Korčák

předseda vlády České socialistické republiky

Josef Jung

ministr vnitra České socialistické republiky


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP