Úterý 24. června 1980

Místopředsedkyně ČNR Marie Jarošová: Děkuji ministru financí soudruhu ing. Tlapákovi za odůvodnění návrhu.

Nyní dávám slovo zpravodaji posl. Josefu Smolovi.

Zpravodaj poslanec Josef Smola: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, vážení hosté, v rámci přípravy na dnešní jednání projednaly všechny výbory ČNR výsledky hospodaření přikázaných kapitol a vesměs je vzaly na vědomí s tím, že doporučily na základě zkušeností poslanců z volebních obvodů a z provedených poslaneckých průzkumů celou řadu závažných námětů, jejichž realizace by bezpochyby vedla ke zvýšení efektivnosti, hospodárnosti a kvality veškeré práce. Proto je namístě, že se výbory rozhodly soustavně sledovat jejich plnění. To je zvláště důležité v této etapě, kdy od výsledků plnění plánu v roce 1980 odvisí do značné míry i splnění celé šesté pětiletky a tím vlastně i závěrů XV. sjezdu KSČ, jakož i úspěšnost nástupu do 7. pětiletky.

Přestože rozpočtové hospodaření ČSR skončilo mírným přebytkem, což s uspokojením konstatujeme, projevovaly se v roce 1979 v plnění plánu i státního rozpočtu některé negativní tendence. Ty měly vliv na to, že nebyl zcela splněn roční plán celkových příjmů i výdajů a došlo k porušení jejich plánované struktury. Na tento negativní vývoj působily především nedostatky ve výrobě, nízká kvalita a jakost výrobků, vysoká vázanost zásob a základních prostředků ve výrobě, nedostatečné využívání pracovní doby, problémy v uvádění kapacit do provozu a nedostatky v investiční výstavbě, ve vnějších vztazích, v technickém rozvoji a v dodavatelsko-odběratelských vztazích.

Většina těchto nedostatků vyplývá z nízké úrovně řídící činnosti na všech stupních. Zejména byla narušena plánovaná struktura výdajů státního rozpočtu na rok 1979 stejně jako v minulých letech neplněním úkolů v investiční výstavbě a v oblasti rozvoje vědy a techniky, což vedlo v podstatě k nežádoucím úsporám, resp. nečerpání předpokládaných subvencí a dotací. Tento finanční pohled má však vážný důsledek na hmotnou stránku reprodukce, protože neplnění úkolů jen v těchto dvou oblastech se zákonitě musí odrážet v nižší efektivnosti národního hospodářství v budoucích letech. Je na pováženou, že tato situace se opakuje již řadu let a stále nedokážeme tyto úseky úspěšně zvládnout. Státní rozpočet každoročně počítá s vynaložením ohromných částek do těchto sfér, plány počítají v daném čase s efekty z nich, ale ani jeden z těchto předpokladů se stále nedaří realizovat plně.

Naproti tomu lze konstatovat, že i při snížení temp vývoje v roce 1979 i v roce 1980 zaznamenává naše ekonomika další vzestup společenské výroby a ekonomického potenciálu, čímž se řada průmyslově vyspělých kapitalistických států zdaleka nemůže pochlubit. Je to dalším důkazem předností socialismu před kapitalismem. Dnes prakticky na všechny ekonomiky světa působí silně a přitom negativně různé vnější vlivy a v důsledku toho se projevují rozličné vnitřní problémy ovlivňující žádoucí dynamický rozvoj. Ale jen socialistické státy díky své ideové pevnosti, jasným cílům svého rozvoje, komplexním centrálním řešením rozvoje ve všech oblastech života a díky tomu, že zásadní otázky rozvoje řeší společně, opírajíce se o nesmírnou ekonomickou sílu Sovětského svazu a jeho uznávanou mezinárodní autoritu, se vzdor existujícím a přitom pochopitelným dílčím nedostatkům soustavně rozvíjejí a rozšiřují svůj ekonomický potenciál. To má mimořádný mezinárodní význam a ukazuje se tím směr pro budoucí vývoj ve světě.

Soudružky a soudruzi,

v roce 1980 čeká naši ekonomiku kromě zajištění dobrého a vyváženého plnění plánu a čerpání prostředků státního rozpočtu v předpokládané struktuře ještě jeden velmi významný úkol - vypracovat v podřízenosti cílům 7. pětiletky, daným direktivou vlády a v duchu základních principů Souboru opatření k zdokonalení soustavy plánovitého řízení, vyrovnaný a provázaný návrh plánu na rok 1981.

Z podniků a VHJ by se měly do centra vrátit vstřícné plány, zpevňující zejména po kvalitativní stránce úkoly předpokládané směrnicí pro rok 1981, tedy v žádném případě tradiční požadavkové návrhy plánů, jdoucí jako dříve vysoko nad rámec možností národního hospodářství.

To je nový a složitý úkol, vysoce racionální a přitom značně náročný na myšlení a přístupy všech pracujících. Takový vstřícný návrh plánu vůbec nelze sestavit jen ve funkčních útvarech organizací, ale za plné účasti všech pracujících. Hospodářští vedoucí musí při projednávání úkolů využít všech vnitřních rezerv a všech námětů pracujících k další racionalizaci. V tomto směru musí na svých pracovištích působit i poslanci České národní rady. Efektivnost naší práce musí být posuzována i podle toho, jakých hospodářských výsledků dosahují organizace, v nichž pracujeme.

Ze zkušeností víme, že je řada podniků, které se dokáží úspěšně vypořádat s náročnými podmínkami práce, dokáží promyšleně a s dostatečnou perspektivností a operativně řešit nastalé problémy. Tyto podniky dosahují i v současných složitých podmínkách dobré výsledky. Stále však existuje mnoho podniků, které zaostávají a nedokáží se pružně přizpůsobovat nové situaci. Měli bychom i my, poslanci, udělat vše pro to, aby tyto zaostávající podniky se dostávaly postupně na úroveň oněch dobře řízených podniků a plně využívaly jejich zkušeností. Vždyť přebírání dobrých zkušeností je jedním z principů socialistického přístupu k řízení.

Intenzívní a promyšlenou prací na všech úsecích bude třeba usilovat o odstranění zejména těch existujících nedostatků v našem národním hospodářství, s nimiž jsme se setkávali ještě i v roce 1979 i při dosavadním plánu a rozpočtu v tomto roce a jež negativně poznamenávají dosahované výsledky, které jako celek jistě nejsou špatné.  

Ve stručnosti se zmíním jen o několika z nich, především o těch, jejichž vyřešení by znamenalo zvýšení hospodárnosti a efektivnosti naší ekonomiky. Vesměs se opírají o poznatky poslanců z volebních obvodů.

Při rozpisu státního plánu na rok 1980 jsme se setkali s některými vážnými nedostatky, i když vcelku jsou zřejmé pozitivní tendence. Výkonně orgány na všech stupních by se měly z vyskytnuvších se nedostatků poučit a zajistit, aby napříště při rozpisech plánu a přebírání úkolů nižšími složkami nedocházelo například k neprovázanosti plánů a nezajištění plánovaných úkolů potřebnými dodávkami, k nerovnoměrnému rozpisu některých kvalitativních ukazatelů a k zřejmým spekulativním snahám známým z dřívějška - přijímat plán bez rozporů a později usilovat o snížení úkolů s odůvodněním, že nejsou zajištěny. Také by nemělo docházet k nezajištěnosti kvalitativních úkolů racionalizačními opatřeními, k nežádoucím změnám v sortimentu a zejména k neuzavírání dodavatelsko-odběratelských vztahů.

Nedostatky, které se projevily počátkem tohoto roku při zajišťování rozpisu a v podstatě byly projevem nedodržování státní a plánovací disciplíny, někdy i formálního a nedostatečného využití aktivity a přirozené iniciativy našich pracujících i ne zcela zvládnutého řízení na jednotlivých stupních, mají svůj odraz i v úrovni plnění plánu v uplynulých obdobích roku 1980.

Jestliže na jedné straně můžeme v některých oblastech zaznamenat pozitivní výsledky, bylo by třeba, aby podstatně větší pozornost a úsilí bylo věnováno zvládnutí plnění kvalitativních ukazatelů, kde se stále vyskytují známé nedostatky.

Značnou rezervou pro zvýšení hospodárnosti jsou závažné nedostatky v cenové kázni, která se nezlepšuje a při cenových kontrolách je dokonce u těchže organizací zjišťováno porušování cenových předpisů stejného charakteru jako při minulých kontrolách. Ze strany vlády a výkonných orgánů je třeba učinit vše pro to, aby se skoncovalo se snahami dodavatelů obohacovat se na úkor odběratelů a spotřebitelů, protože to už není jen problém ekonomický, při němž jsou zvýhodňovány některé podniky, ale problém vysoce politický.

Při projednávání státního rozpočtu na r. 1980 jsme podpořili vyhlášená úsporná opatření pro rok 1980 a zdůraznili jsme nutnost diferencovaného rozpisu globálních úspor podle podmínek jednotlivých organizací. Dosavadní zkušenosti z realizace úsporných opatření nás však přesvědčují, že by bylo třeba vyvinout daleko větší úsilí ke zvládnutí tohoto úkolu a k odstranění některých doslova spekulativních a formálních přístupů v této oblasti.

Důsledněji by bylo třeba racionalizovat administrativu, aby úspory pracovních sil v této oblasti nebyly produktem mechanického přístupu. Za nezbytné považujeme i řešení těch případů, kdy dodavatelé nutí odběratele, aby si potřebné dodávky sami odváželi svými dopravními prostředky. Hodně si slibujeme pro dosažení úspornosti v pohonných hmotách od důsledného řešení dlouho diskutovaného problému řádného vytěžování nákladních automobilů v obou směrech. Jistě by stálo za to, zamyslet se i nad tím, zda špatně provedený rozpis úspory pohonných hmot nevede k řidšímu zásobování obchodu základními potravinami přímo výrobcem, s čím se někdy setkáváme. I přes výrazné snížení prostředků na propagaci se stále vyskytuje množství problematických a neúčelných inzerátů a propagačních informací ve sdělovacích prostředcích.

Zkušenosti poslanců ukazují, že k realizaci úsporných opatření by bylo třeba přistupovat z přesvědčení celospolečensky a ne jen z úzce podnikových hledisek, aby se špatný přístup k dobře myšlenému záměru nestal brzdou v jiných oblastech.

Mnoho rezerv vidíme v lepším zhodnocování tzv. druhotných surovin, které stále nedokážeme komplexně využívat. Následek je vysoká náročnost naší výroby na dovoz surovin a materiálů i náročnost energetická.

Cest, jak zintenzívnit sběr a využití druhotných surovin je jistě řada, ale měli bychom se, rozhodujících z nich, naučit používat komplexně. Především bychom měli udělat vše pro lepší organizaci sběru těchto cenných surovin. Umět lépe, cílevědoměji a trvale výchovně působit na naše občany, aby považovali za svou občanskou povinnost pomáhat své republice zlepšovat její surovinovou pozici a v neposlední řadě bychom měli ekonomicky správně oceňovat hodnotu vykupovaného sběru a přizpůsobit ji skutečné hodnotě pro výrobce ve srovnání s tradiční prvotní tuzemskou či dováženou surovinou a zpracovatelskými náklady. S uspokojením konstatujeme, že nedávno byly výkupní ceny některých odpadových surovin zvýšeny, je ovšem otázka, zda dostatečně.

Výraznější pozornost než dosud na všech stupních řízení bude třeba věnovat dále zvyšování využití základních prostředků, rychlejším u prosazování výsledků vědy a techniky do výroby, lepší organizaci využití pracovní síly, pružnějšímu přizpůsobování naší výroby požadavkům vnitřního i zahraničního trhu apod. Také v intenzívnějším hospodaření se surovinami, materiály, palivy a energií je stále mnoho rezerv i když byly dosaženy určité pozitivní výsledky. Základ vidíme ve stanovení přísných spotřebních a technických norem a v jejich soustavné aktualizaci s pronikajícím technickým rozvojem do výroby.

Jsme přesvědčeni o tom, že všechny uvedené přetrvávající problémy jsou postupně řešitelné, budou-li všechny orgány a organizace mobilizovat veškeré rezervy ve zvyšování hospodárnosti a efektivnosti výroby, posilovat účinnost a autoritu státního plánu a vhodných ekonomických nástrojů v duchu závěrů zejména 14. a 15. zasedání ÚV KSČ a přijatého Souboru opatření ke zdokonalení soustavy plánovitého řízení národního hospodářství po roce 1980.

Toto naše očekávání se však může splnit jen za předpokladu, že všechny orgány a organizace a všichni pracující přistoupí k realizaci těchto opatření ihned a tvůrčím způsobem je budou podle svých specifických podmínek rozvíjet. Máme však z volebních obvodů nemálo zkušeností a poznatků, že v řadě podniků stále čekají na další pokyny. Tím vzniká nebezpečí, že se realizace Souboru opatření bude oddalovat a že se bude pak řešit narychlo se všemi negativními důsledky.

Proto musí vláda i všichni poslanci ČNR vynaložit urychleně velké úsilí k zabránění takovému přístupu; musí doslova mobilizovat všechny pracující k tomu, aby postupovali v duchu usnesení předsednictva ÚV KSČ a vlády ČSSR k Souboru opatření a v duchu závěrů jednání předsednictev vlády ČSSR a Ústřední rady odborů z května t. r., kdy znovu byly připomenuty povinnosti všech pracujících, pokud jde o přístup k plnění náročných úkolů plánu na tento rok a k realizaci Souboru opatření ke zdokonalení soustavy plánovitého řízení.

Soudružky a soudruzi, státní závěrečný účet, který nám byl předložen, ukazuje, že přes všechny problémy, jež bylo třeba řešit, se podařilo řadu rozhodujících úkolů v roce 1979 splnit, i přes náročnější podmínky, než se předpokládalo. Ty byly ovšem hlavní příčinou toho, že splnění plánu a rozpočtu se neudálo s větší efektivností.

I když nebylo všech cílů vytyčených pro rok 1979 dosaženo, ale protože plnění rozpočtu skončilo přebytkem a že míra plnění úkolů byla silně ovlivněna řadou objektivních faktorů, považuji za možné závěrem doporučit České národní radě z pověření výboru ČNR pro plán a rozpočet rozšířeného o delegace z ostatních výborů České národní rady, aby Česká národní rada v souladu s článkem 107 ústavního zákona o Československé federaci a § 10 zákona ČNR o jednacím řádu České národní rady schválila státní závěrečný účet ČSR a závěrečné účty státních fondů České socialistické republiky za rok 1979, jak je uvedeno v tisku č. 91.

Toto doporučení vychází i z toho přesvědčení, že naše společnost má dostatek morálních a ekonomických rezerv, které jí umožní v roce 1980 při realizaci záměrů státního rozpočtu a státního plánu dosáhnout efektivnějšího využití a hospodárnějšího vynakládání všech prostředků, než jsme až dosud byli zvyklí, že přijme uvědoměle a s pochopením ještě ostřejší ekonomický tlak k zajištění růstu objemu finančních zdrojů a že ho zvýšenou aktivitou a iniciativou pozitivně podpoří v každodenní práci. Doporučení vychází dále z toho, že i napříště bude třeba zajišťovat přísnou kontrolu účelnosti čerpání všech rozpočtových prostředků a vyvozování osobních postihů při jakémkoliv narušení státní disciplíny.

Tyto předpoklady vyžadují, aby každý poslanec České národní rady na svém pracovišti a ve svém volebním obvodě doslova bojoval za přísnou hospodárnost a za úspěšné plnění úkolů plánu na tento rok. Tím podpoříme úsilí vlády České socialistické republiky řešit a zvládat úspěšně tyto náročné problémy a současně účinně přispějeme k plnění závěrů 14. a 15. zasedání ÚV KSČ, která orientují pozornost všech řídících článků a všech pracujících na nejdůležitější otázky současnosti. /Potlesk./

Místopředsedkyně ČNR Marie Jarošová: Děkuji soudruhu Smolovi za zpravodajskou zprávu.

Soudružky a soudruzi, navrhuji pro přípravu usnesení k tomuto bodu pořadu zvolit návrhovou komisi v tomto složení: předseda komise - poslanec Josef Smola, členové komise - poslanci Jarmila Losseová, Zbyněk Žalman, Vlastimil Sýkora a Jaroslava Šenková.

Jsou připomínky k tomuto návrhu? /Připomínky nebyly./ Nejsou.

Kdo tedy souhlasí s návrhovou komisí v uvedeném složení, nechť zvedne ruku! /Hlasuje se./

Je někdo proti? Nikdo.

Kdo se zdržel hlasování? Nikdo.

Děkuji. Tím je zvolena návrhová komise. Žádám její členy, aby se na začátku polední přestávky sešli v místnosti č. 28 vedle zasedací síně.

Přerušuji nyní schůzi na 30 minut.

/Schůze byla přerušena v 10.20 hodin a opět zahájena v 10.50 hodin./

/Po přestávce převzal řízení schůze místopředseda ČNR František Toman./

Místopředseda ČNR František Toman: Zahajuji přerušenou schůzi České národní rady. Přistoupíme nyní k rozpravě o státním závěrečném účtu České socialistické republiky za rok 1979. Do rozpravy se přihlásilo 11 poslanců. Dávám slovo prvnímu přihlášenému řečníkovi poslanci dr. Vladimíru Zvěřinovi a připraví se posl. Václav Běžel.

Poslanec RNDr. Vladimír Zvěřina, CSc.: Vážené soudružky a soudruzi, zhodnocením roku 1979 děláme tečku za čtvrtým rokem šestého pětiletého plánu. Současně se nacházíme v období intenzivní přípravy sedmého pětiletého plánu, dovolte mi tedy několik zkušeností zhodnotit i o pozice aktuálních problémů, ze kterých budeme 7, pětiletku odvozovat.

Patříme k průmyslovým zemím s neúplnou surovinovou základnou. Jednou z mála výjimek tohoto postulátu jsou suroviny pro keramickou výrobu a porcelán, kde zejména v druhém případě je československý kaolin světovým standardem. Dalo by se tedy očekávat, že potřeby domácího trhu i exportu budou zajišťovány jak v množství, tak v kvalitě a že dále rozvineme dobrou tradici např. rakovnických keramiků, kteří se svými dodávkami posílali odběratelům do celého světa rovněž své obkladače. Perfektně obložené stěny či podlahy pak spolu s vhodně umístěnou jedinou obkladačkou s firmou propagovaly dobrý materiál i dobré dílo celá desetiletí a mnohde slouží dodnes.

Zdlouhavost řešení kapacitních problémů a nedostatečná modernizace technologie výroby, která spolu s nedostatkem vhodných dekoračních materiálů způsobily ztrátu postavení čs. keramické výroby ve světovém žebříčku a trhy obsadily výrobky španělské a italské, byt s podstatně horším střepem, než-li je stále ten náš.

K nápravě bylo přistoupeno již před řadou let, a to oběma možnými cestami. Jednak vlastním vývojem, postupnou rekonstrukcí a modernizací. Je třeba přitom ocenit iniciativu i dobré výsledky našich dělníků a techniků z Horní Břízy, kteří ve ztížených podmínkách plného provozu, dokázali realizovat řadu velmi dobrých mechanizačních a technologických prvků, které od nás přejímají i zahraniční výrobci. Druhou cestu volily Rakovnické keramické závody nákupem investičního celku RAKO III, který bude schopen v krátké době uspokojit i ty nejnáročnější odběratele. Škoda jen, že výsledky se projeví až po kulminaci naší bytové výstavby.

Dobudováním investičních akcí i modernizací je položen základ k vyšší formě zpracování tuzemské suroviny. K dořešení úkolu je však třeba přizvat i podniky zahraničního obchodu, aby dokázaly vytvořit takové podmínky, jaké si např. vybudovaly Západočeské keramické závody - plavírna kaolinu Kaznějov, který nejen plně zhodnocuje vytěženou surovinu, ale cílevědomou modernizací výroby i výrobků, seriozností dodávek si získal důvěru odběratelů a dociluje tak vyšších ekonomických efektů.

Složitá je situace ve výrobě porcelánu, kde v obnově výrobního zařízení se nedociluje ani prosté reprodukce se všemi důsledky na zajištěnost trhu.

Přes tyto nedostatky však čs. porcelán úspěšně konkuruje na světových trzích a je již u zákazníků pojmem. Přitom ale stále vyvážíme surovinu - kaolin - i když jako standard, ale přesto musím říci, že stále však 1 tunu sedleckého kaolinu přímo vyvezeného zhodnotíme za 1615 Kčs, zatímco v porcelánu vyvezeme tuto tunu za 72 tis. Kčs. Zásoby této suroviny ze 3/4 dosud vyvážené v surovém stavu máme už na několik málo let.

Znovu jsme se přesvědčili při investiční výstavbě v oblasti keramiky, že strojírenství neplní své úkoly pro ostatní odvětví, a to nejen ve výrobě unikátních pokrokových strojů, ale ani v běžně zavedeném sortimentu a zpožďuje včasné najetí investic jako je tomu v případě RAKO III.

Kardinální otázkou celé keramické výroby jsou vypalovací pece. Jsou zastaralé, mnohde v porcelánkách se pracuje ještě s kruhovými pecemi, ale i tunelové pece se rekonstruují velmi pomalu a jsou úzkým profilem závodů a v technicky nedobrém stavu. Přijatá zásada, že generální oprava se provádí až při havárii pece má velmi negativní vliv na celkovou výrobu. Tak např. jen v Rakovnických keramických závodech klesla výtěžnost primy obkládaček z 55 až 60 % na pouhých 20 % a úměrně k tomu vzrostla i tercie. Zvážíme-li, že cenový rozdíl mezi primou a sekundou je 5 Kčs a v tercii dokonce 40 Kčs, pak si snadno spočítáme, jak neefektivní opatření bylo přijato v honbě za kvantitativními ukazateli.

V druhé části svého vystoupení bych se chtěl zmínit o problematice technického rozvoje a investiční výstavby. Cenová inflace v investicích je svoji mírou snad nejvyšší ze všech úseků národního hospodářství. Chtěl bych uvést příklad. Asi před 7 lety jsme postavili moderní prototypovou linku na výrobu azobarviv, plně automatizovanou. Výstavba, prováděná svépomocí výzkumným ústavem a realizujícím podnikem stála asi 3,5 mil. Kčs.

Linka se plně osvědčila, a proto jsme se nyní, kdy jsme ji dále zdokonalili, rozhodli postavit linku druhou. Když však jsme požádali projekční organizaci o rozpočet, dozvěděli jsme se, že místo 3,5 mil. Kčs bychom museli vynaložit 22 mil. Kčs. Linku budou stavět titíž lidé, věcně se zařízení neliší. V čem je tedy příčina takového růstu cen? Část růstu jde na v rub zahraničních dodávek, kde například se obecně používá koeficient při dodávkách polského zařízení 2,4 až 2,5krát dražší nežli naše, ale značnou část místa nákladů vidím i ve vlastních řadách. Naše investice jsou málo pokrokové, vykazují vysokou spotřebu materiálu, vysoké náklady na pracovní síly. Jsme nespokojeni s progresivitou řešení koncepce našimi projektanty. Je to složitý proces. Mnoho těchto potíží u projektantů a technologů pramení z obav před neúspěchy, protože každá odvážnější řešení s sebou nesou mnohá rizika a mnohé obavy nemají své opodstatnění. Mnoho také pramení z pohodlnosti, kterou však naše předpisy umožňují a dokonce i podporují. Jestliže mohu realizovat novou techniku po skončeném výzkumu za více než 5 let, přesněji, pak alespoň v té naší oblasti kvalifikované chemie je tato doba úměrná době ekonomické i technické životnosti. Mnoho nám ukrajuje z vytvořeného krajíce národního důchodu i naše normalizační činnost. Vzpomínám na diskusi s ministrem Šupkou při školení poslanců ČNR v Kostelci u Gottwaldova. Právem jsme poukazovali na nesmyslnost norem veřejného osvětlení a z toho pramenící jeho mrhání úzkoprofilovými materiály i energií. Norma stále platí a běda, jestli ji projektant nedodrží. Stejně tak i naše bezpečnostní a požární normy patří mezi nejpřísnější na světě a často ani ne technicky doložené. Proč např. musíme stavět sklady výrobků bytelné jako pevnosti, které odolávají dvouhodinovému požáru. Jestliže jednou takový sklad za 50, za 100 let vyhoří, pak se stejně postaví nový. A při tom lehkou konstrukcí, běžně užívanou v zahraničí, bychom ušetřili stovky milionů korun. Také dohlédací orgány mají velkou pravomoc, kterou si sice uvědomují, ale nemají odpovědnost za ekonomiku investice a měli by si to jako národohospodáři uvědomit.

Soudružky a soudruzi, závěrem svého vystoupení bych se chtěl ještě zmínit o technické práci. Technická práce je práce tvořivá, do které každý technik, jestliže chce pracovat dobře, vkládá kus svého já, v ní se realizuje. Jeho vztah k problému je tedy povětšinu kladný. K realizaci všeho nového je však třeba odvahy a vůle poprat se s konzervatismem a byrokracií a mnohdy i s nedobrými lidskými vlastnostmi. Je nezbytné, chceme-li splnit závěry XV. sjezdu a uvést do života Soubor opatření, vytvořit potřebné podmínky pro realizaci nové techniky a tyto podmínky nám musí pomoci vytvářet plánovací orgány, odvětvové orgány i vlastní výzkumné ústavy.

Myslím, že právem nejsme spokojeni s účinností realizačního cyklu a také 14. zasedání pléna ÚV KSČ položilo zvláštní důraz na zkvalitnění plánování vědeckotechnického rozvoje a upevnění jeho řízení jak v etapě výzkumu, tak zejména v etapě realizace.

Mám proto otázku na ministra výstavby a techniky ČSR ing. Šrámka, jak bude jeho resort působit k tomu, aby plány technického rozvoje byly vypracovány a plněny co nejlépe a aby výsledky vědeckotechnického rozvoje byly rychle a efektivně uplatněny v praxi. Děkuji za pozornost. /Potlesk./


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP