Federální shromáždění Československé socialistické republiky 1973

. II. v. o.

33

Vládní návrh

Zákon

ze dne 1973,

kterým se mění a doplňuje občanský soudní řád

Federální shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:

Čl. I

Občanský soudní řád (zákon č. 99/1963 Sb. ),
ve znění zákona č. 158/1969 Sb., se mění a doplňuje
takto:

1. Za § 27 vkládá se § 27a, který zní:

"§ 27a

Zástupcem účastníka v řízení, ve kterém jsou
probírány skutečnosti tvořící předmět státního ta-
jemství, může být pouze advokát, který se může
seznamovat se státním tajemstvím. Výběr těchto
advokátů provádějí ústřední orgány advokacie po-
dle hledisek uvedených v předpisech upravujících
ochranu státního tajemství a vedou jejich seznamy.
Jinak může být zástupcem účastníka v takovém
řízení jen osoba, která se může seznamovat se stát-
ním tajemstvím na příslušném úseku. "

2. § 52 odst. 1 zní:

"(1) V případě, že se předvolaný bez omluvy
nedostaví k výslechu nebo ke znalci, může ho před-
seda senátu dát předvést, jestliže o možnosti před-
vedení předvolaného poučil. "


3. § 70 až 72 včetně nadpisu se vypouštějí.

4. V § 99 odst. 3 se na konci připojuje tato
věta:

"Návrh lze podat do tří let od právní moci
usnesení o schválení smíru. "

5. V § 100 se dosavadní znění označuje jako
odstavec 1 a připojuje se odstavec 2, který zní:

"(2) V řízení o rozvod vede soud manžele
k odstranění příčin rozvratu a usiluje o jejich smí-
ření. "

6. § 101 se doplňuje odstavcem 3, který zní:

"(3) Vyzve-li soud účastníka, aby se vyjádřil
o určitém návrhu, který se dotýká postupu a ve-
dení řízení, může připojit doložku, že nevyjádří-li
se účastník v určité lhůtě, bude se předpokládat,
že nemá námitky. "

7. V § 127 odst. 1 se na konci připojuje tato
věta:

"Místo výslechu znalce může se soud v odůvod-
něných případech spokojit písemným posudkem
znalce. "

8. § 127 se doplňuje odstavcem 4, který zní:

"(4) Místo posudku znalce lze použít potvrzení
nebo odborné vyjádření příslušného orgánu, o je-
jichž správnosti nemá soud pochybnosti. "

9. § 145 zní:

"§ 145

Účastníku, jemuž soud přizná náhradu nákladů
řízení, přizná i náhradu nákladů předběžného opa-
tření a zajištění důkazů. "

10. § 152 odst. 1 zní:

"(1) Rozsudkem rozhoduje soud o věci samé. "

11. § 153 odst. 2 zní:

,, (2) Soud může překročit návrhy účastníků a
přisoudit více, než čeho se domáhají, jen tehdy,
jestliže řízení bylo možno zahájit i bez návrhu,
nebo jestliže z právního předpisu vyplývá určitý
způsob vypořádání vztahu'mezi účastníky. "

12. V § 156

za odstavec 1 se vkládá nový odstavec 2, který
zní:

"(2) Rozsudek se vyhlašuje zpravidla hned po
skončení jednání, které rozsudku předcházelo;
není-li to možné, soud k vyhlášení rozsudku odročí
jednání nejdéle na dobu tří dnů. Ustanovení § 119
odst. 2 se v tomto případě nepoužije. ",


3

dosavadní odstavec 2 se označuje jako odsta-
vec 3.

13. § 166 zní:

"§ 166

(1) Nerozhodl-li soud v rozsudku o některé
části předmětu řízení, o nákladech řízení nebo
o předběžné vykonatelnosti, může účastník do pat-
nácti dnů od doručení rozsudku navrhnout jeho
doplnění. Soud může rozsudek, který nenabyl práv-
ní moci, doplnit i bez návrhu.

(2) Doplnění učiní soud doplňujícím rozsud-
kem, pro nějž platí obdobně ustanovení o rozsud-
ku. Nevyhoví-li soud návrhu účastníka na doplnění
rozsudku, usnesením návrh zamítne.

(3) Návrh na doplnění se nedotýká právní moci
ani vykonatelnosti výroků původního rozsudku. "

14. § 172 odst. 1 zní:

,, (1) Předseda senátu může vydat bez slyšení
odpůrce platební rozkaz, požádá-li o to navrho-
vatel, který uplatňuje právo na zaplacení peněžité
částky nepřevyšující 5000 Kčs nebo právo na za-
placení peněžité částky, která se opírá o výpis
z knih tuzemského peněžního ústavu, vyplývá-li
uplatněné právo ze skutečností uvedených navrho-
vatelem. V platebním rozkaze odpůrci uloží, aby do
patnácti dnů od doručení platebního rozkazu na-
vrhovateli zaplatil uplatněnou pohledávku a ná-
klady řízení nebo aby v téže lhůtě podal odpor
u soudu, který platební rozkaz vydal. "

15. § 172 odst. 2 písm. a) zní:

,, a) jde-li o věc, ve které má jednat a rozhodovat
senát; "

16. § 185 zní:

"§ 185

O zrušení osvojení platí přiměřeně ustanoveni
§ 181 až 184. Návrh však může podat i osvojenec. "

17. V § 202 odst. 1 se tečka za ustanovením
písm. g) nahrazuje středníkem a připojuje se usta-
novení písm. h), které zní:

,, h) byl schválen smiř. "

18. § 206 odst. 2 zní:

"(2) Bylo-li však rozhodnuto o několika prá-
vech se samostatným skutkovým základem nebo
týká-li se rozhodnutí několika účastníků, z nichž
každý jedná v řízení sám za sebe (§ 91 odst. 1)
a odvolání se výslovně vztahuje jen na některá
práva nebo na některé účastníky, není právní moc
výroku, který není napaden, odvoláním dotčena.
To neplatí v případech, kdy na rozhodnuti o napa-
deném výroku je závislý výrok, který odvoláním
nebyl výslovně dotčen, nebo jestliže z právního


4

předpisu vyplývá určitý způsob vypořádání vztahu
mezi účastníky. "

19. Za § 210 se vkládá § 210a, který zní:

"§ 210a

Usnesení o povinnosti zaplatit soudní poplatek
nebo usnesení, z něhož nenabyla dosud práva oso-
ba jiná než odvolatel, nebo usnesení, kterým bylo
uloženo pořádkově opatření (§ 53), může k odvo-
lání změnit přímo soud prvního stupně, pokud od-
volání v celém rozsahu vyhoví. "

20. § 212 zní:

"§ 212

(1) Odvolací soud projedná věc v mezích, ve
kterých se odvolatel domáhá přezkoumání rozhod-
nutí. Tímto rozsahem není vázán

a) ve věcech, v nichž lze zahájit řízení bez návrhu,

b) v případech, kdy na rozhodnutí o napadeném
výroku je závislý výrok, který odvoláním nebyl
dotčen,

c) v případech, kde jde o taková společná práva
nebo povinnosti, že se rozhodnutí musí vzta-
hovat na všechny účastníky, kteří vystupuji
na jedné straně, a kde platí úkony jednoho
z nich i pro ostatní (§ 91 odst. 2), třebaže
odvolání podal jen některý z účastníků,

d) jestliže z právního předpisu vyplývá určitý
způsob vypořádání vztahu mezi účastníky.

(2) K vadám řízení před soudem prvního stup-
ně přihlíží odvolací soud jen potud, pokud mohly
mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci.

(3) Odvolací soud může rozhodnutí soudu prv
ního stupně zrušit, i když je navrhována jeho změ-
na, a naopak.

(4) Účastníci mohou odvolací návrhy i odvolací
důvody bez souhlasu soudu měnit. "

21. V § 214 odst. 2 se tečka za ustanovením
písm. f) nahrazuje středníkem a připojuje se usta-
novení písm. g), které zní:

"g) odvolání směřuje proti rozsudku, kterým bylo
rozhodnuto jen o výživě nezletilého dítěte. "

22. § 252 se doplňuje odstavcem 4, který zní:

"(4) Jde-li o výkon rozhodnutí pro vymožení
výživného nezletilého dítěte, je k nařízení a pro-
vedení výkonu vždy příslušný soud, v jehož obvodu
má nezletilý na základě dohody rodičů nebo roz-
hodnuti soudu, popřípadě jiných rozhodujících sku-
tečností své bydliště. Příslušný soud může ze zá-
važných důvodů přenést svou příslušnost na jiný
soud, jestliže je to v zájmu nezletilého. Nesouhla-
sí-lí tento soud s přenesením příslušnosti, rozhodne
Jeho nadřízený soud. "


5

23. V § 274 písm. e) se středník nahrazuje
čárkou a připojuji se slova: "anebo socialistickým
organizacím ve prospěch občanů; ".

24. § 284 odst. 3 zní:

"(3) Dojde-li během výkonu rozhodnutí k ta-
kové změně rozsudku podle § 163, která záleží
ve zvýšení výživného, vztahuje se nařízení výkonu
rozhodnutí i na všechny částky zvýšeného výživ
ného; zvýšené výživné má stejné pořadí jako zby-
tek pohledávky. "

25. Za § 325 se vkládá § 325a, který zní:

"§ 325a

Vyžaduje-li to účel výkonu rozhodnutí, je ten,
kdo provádí výkon, oprávněn učinit osobni pro-
hlídku povinného a prohlídku bytu a jiných míst-
ností povinného, kde má povinný svůj majetek; za
tím účelem je oprávněn zjednat si do bytu povin-
ného nebo do jiné místnosti povinného přistup. "

26. § 345 se doplňuje odstavcem 4, který zní:

"(4) Vyžaduje-li to účel výkonu rozhodnutí, je
ten, kdo provádí výkon, oprávněn učinit osobni
prohlídku povinného a prohlídku bytu a jiných
místností povinného, kde je podle důvodného před-
pokladu věc, kterou má povinný vydat nebo dodat
oprávněnému; za tím účelem je oprávněn zjednat
si do bytu povinného nebo do jiné místnosti povin-
ného přístup. "

27. V § 347 odst. 2 druhá věta zní:

"Výkon tohoto rozhodnuti provede se pak na
návrh oprávněného některým ze způsobů uvede-
ných v první až čtvrté hlavě této části. "

28. Za § 374 se vkládá § 374a, který zní:

"§ 374a

Ministerstvo spravedlnosti může stanovit, kdy
lze upustit od přítomnosti zapisovatele při jednáni
před soudem a jakým způsobem v takových přípa-
dech je nutno zaznamenat obsah jednáni. "

Čl. II

1. V řízení o smíření manželů, zahájeném před
účinnosti tohoto zákona, se nepokračuje.

2. Přizná-li soud účastníku v řízení o rozvod
náhradu nákladů řízeni, přizná i náhradu nákladů
řízení o smíření manželů, které vznikly před účin-
ností tohoto zákona.

3. O odvolání proti usnesení, jimž byl schválen
smír, se rozhodne podle dosavadních předpisů, po-
kud napadeným usnesením soud rozhodl před účin-
nosti tohoto zákona.


6

4. Ustanovení § 284 odst. 3 ve znění stanove-
ném v čl. I se nevztahuje na věci, ve kterých před
účinností tohoto zákona byl již nařízen samostatný
výkon rozhodnutí pro vymožení zvýšeného výživ-
ného.

5. Jinak platí tento zákon i na řízení zahájená
před jeho účinností. Právní účinky úkonů, které
v řízení nastaly před účinností tohoto zákona, zů-
stávají zachovány.

Čl. III

Předsednictvo Federálního shromáždění se
zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásilo úplné
znění občanského soudního řádu, jak vyplývá z poz-
dějších předpisů.

Čl. IV

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července
1973.


7

Důvodová zpráva

Obecná část

Na rozdíl od novelizace občanského soudního
řádu, která v občanském soudním řízení provedla
především změny nastalé v souvislosti s federali-
zací státu (zákon č. 158/1969 Sb. ), má nynější no-
vela za cíl zhospodárnit, zjednodušit a zrychlit
občanské soudní řízení. Všechny změny a doplňky
vycházejí z praktických zkušeností soudů, zacho-
vávají dosavadní strukturu občanského soudního
řádu a opírají se o stěžejní zásady občanského
soudního řízení.

Změny a doplňky představují jednak úpravy
závažnějšího významu, jako je např. rozšíření mož-
nosti vydat platební rozkaz, úprava vázanosti
soudu návrhem účastníka, úprava rozsahu pře-
zkumného oprávnění odvolacího soudu nebo zru-
šení dosavadního řízení o smíření manželů před
řízením o rozvod a úprava podmínek pro smíření
manželů přímo v průběhu rozvodového řízení. Další
změny a doplňky se uplatňují za určité procesní
situace, např. nová úprava provádění důkazů znal-
cem, zavedení možnosti autoremedury v určitých
méně závažných případech, nová úprava předvá-
dění předvolaných osob nebo úpravy, ke kterým
dochází při provádění výkonu rozhodnutí, jak je
tomu například v souvislosti s úpravou příslušnosti
soudu při výkonu rozhodnutí pro vymožení výživ-
ného nezletilého dítěte nebo v souvislosti s úpra-
vou výkonu rozhodnutí v případech, kdy došlo ke
zvýšení výživného. Uplatnění zákona č. 102/1971 Sb.,
o ochraně státního tajemství, se projeví ve změně
podmínek zastupování účastníků v případech, kdy
se v řízení projednávají skutečnosti, které jsou
předmětem státního tajemství. Konečně novela za-
hrnuje i řadu drobnějších úprav, které si vyžádalo
zobecnění zkušeností praxe a které také vycházejí
převážně z racionalizačních tendencí.

Navržené úpravy sledují i cíl prohloubit sou-
činnost účastníků řízení se soudem při obstarávání
a zjišťování podkladů pro posouzení věci. Tím mají
být vytvářeny lepší předpoklady k tomu, aby občan-
ské soudní řízení rychle a účinně zajišťovalo spra-
vedlivou ochranu práv a oprávněných zájmů obča-
nů a organizací a aby vychovávalo k zachovávání
zákonů a pravidel socialistického soužití, k čest-
nému plnění povinností a k úctě k právům spolu-
občanů.

Zvláštní část

I.
K § 27a:

Uplatnění zákona č. 102/1971 Sb., o ochraně
státního tajemství, vyžaduje, aby i v občanském
soudním řízení, v němž se projednávají skutečnosti,

které jsou předmětem státního tajemství, byly vy-
tvořeny předpoklady pro ochranu státního tajem-
ství úpravou podmínek pro zastupování účastníků
na základě plné moci. Je-li takovým zástupcem
občan, musí být prokázáno potvrzením organizace,
u níž je v tomto směru občan veden v evidenci, že
je oprávněn seznamovat se se státním tajemstvím
na příslušném úseku.

K § 52 odst. 1:

Protože podle dosavadní úpravy docházelo
k odročování jednání a průtahům, umožňuje nová
úprava, aby soud nařídil předvedení předvolaného
již po prvním neomluveném nedostavení se za
předpokladu, že předvolaný byl o následcích ne-
omluveného nedostavení poučen. K tomuto opa-
tření dojde jen v odůvodněných případech.

K § 70-§ 72:

Nová úprava vychází z praktických zkušeností.
Dosavadní řízení o smíření manželů pro nedostatek
potřebných podkladů neumožňovalo, aby soud dal
manželům konkrétní doporučení, jímž by mohlo
dojít k odstranění příčin rozvratu. Proto těžiště
působení soudu na manžele, mezi nimiž vznikly
rozpory nebo snad i rozvrat, se přenáší při zacho-
vání dosavadních možností, které poskytují poho-
vory s manžely ještě před zahájením soudního ří-
zení (§ 62 a násl. ), do řízení o rozvod (nová
úprava § 100), kde jsou vytvořeny lepší předpo-
klady pro případné konkrétní doporučení soudu
rozvádějícím se manželům.

K § 99 odst. 3:

Stanovením zákonné lhůty k podání návrhu na
zrušení usnesení o schválení smíru, která odpovídá
délce obdobných lhůt občanského soudního řádu
(např. lhůtě podle § 238], bude odstraněn nedosta-
tek dosavadní úpravy.

K §100:

V souvislosti se zrušením řízení o smíření man-
želů (§ 70 - § 72) nová úprava zdůrazňuje, aby
soud v průběhu celého řízení o rozvod na podkladě
už známých skutkových okolností případu vedl
manžele k odstranění příčin rozvratu a usiloval
o jejich smíření.


8

K g 101:

Záměrem nové úpravy je zmírnit nepříznivé
důsledky, které na soudní řízení má nečinnost
účastníků. Výzva soudu se ovšem nemůže dotýkat
důvodnosti hmotněprávní stránky nároku.

K § 127:

Dosavadní úprava, podle které byl potřebný
výslech znalce ve všech případech, kdy rozhodnutí
záviselo na posouzení skutečností, k nimž je třeba
odborných znalostí, dostala se v některých přípa-
dech do nepoměru vůči zásadě hospodárnosti ří-
zení. Proto nová úprava připouští, aby se soud
místo výslechu znalce v odůvodněných případech
spokojil písemným posudkem znalce. Bude tomu
tak zejména tehdy, pokud soud nebude mít po-
chybnosti o spolehlivosti a úplnosti písemného po-
sudku a pokud ani výsledky řízení výslech znalce
nebudou vyžadovat. Dále nová úprava umožňuje
místo posudku znalce použit potvrzení nebo odbor-
né vyjádření příslušného orgánu, o jejichž správ-
nosti nebude mít soud pochybnosti.

K g 145:

Protože se zrušuje obligatorní řízení o smířeni
manželů před řízením o rozvod (§ 70 - § 72), je
nutno vypustit z dosavadního § 145 ustanovení
o náhradě nákladů řízení o smíření manželů.

K § 152 odst. 1:

Nová úprava vyjadřuje změny, ke kterým do-
šlo v § 36 na základě ustanovení zákona č. 158/
1969 Sb.

K § 153 odst. 2:

Podle dosavadní úpravy mohl soud mimo pří-
pady, kdy řízení bylo možno zahájit i bez návrhu,
překročit návrhy účastníků a přisoudit více, než
čeho se domáhají, také tehdy, jestliže to odpoví-
dalo právnímu předpisu, anebo jestliže rozhodnuti
o výši plnění záviselo na znaleckém posudku nebo
na úvaze soudu. Podle zkušenosti soudů mnozí
občané i jejich zástupci nebo i zástupci organizaci
nevyvíjeli potřebnou součinnost se soudem v tom,
že nevymezili a dostatečně neupřesnili rozsah
uplatněného nároku.

Podle nové úpravy může soud překročit návrhy
účastníků jednak jako dosud v řízení, které bylo
možno zahájit i bez návrhu, a dále jen v těch pří-
padech, jestliže z právního předpisu vyplývá urči-

tý způsob vypořádání vztahů mezi účastníky. Tím-
to určitým způsobem vypořádání je míněna tako-
vá úprava vztahů, která vyplývá z hmotného
práva.

Předpokládá se, že soud ve smyslu § 5 poučí
občany i organizace o jejich právech a povinnos-
tech v souvislosti s úpravou návrhů ve věci samé.
Pokud by účastnici i přes poučení na svých ná-
vrzích setrvali, rozhodne soud v mezích těchto
návrhů s výjimkou těch případů, ve kterých se
zásada vázanosti neuplatní. Pokud tedy například
účastník u žaloby na peněžité plnění setrvá na
uplatněném nároku jen v části toho možného roz-
sahu, který představuje jeho právo, rozhodne soud
- nepůjde-li o stanovenou výjimku - jen v me-
zích jeho návrhu.

K § 156:

Zejména tehdy, kdy se rozhodnutí týká něko-
lika nároků nebo kdy rozhodnuti o peněžitém ná-
roku musí předcházet složitý výpočet, nelze podle
zkušenosti soudů v některých případech dodržet
zásadu, že rozsudek se vyhlašuje zpravidla hned
po skončení jednání. Nová úprava umožňuje, aby
v odůvodněných případech bylo jednání odročeno
nejdéle na dobu tří dnů k vyhlášení rozsudku.
Předpokladem tohoto postupu ovšem je, že vyne-
sení rozsudku po skončení jednání vzhledem k slo-
žitosti věci není možné. Na začátku nového jednání
nebude již potřebné sdělit obsah přednesů a pro-
vedených důkazů.

K § 166:

Zejména v odvolacím řízení podle dosavadní
úpravy neměl účastník vždy možnost podat návrh
na doplnění rozhodnutí ještě před doručením roz-
sudku, tedy před tím, než rozsudek nabyl právní
moci, ačkoli podle zkušeností praxe šlo v mnohých
případech o zcela důvodné návrhy. Toto omezení
možnosti podat návrh na doplnění odstraňuje nová
úprava, která též stanoví podmínky pro podání
takového návrhu a jeho právní účinky.

K g 172:

Rychlost a hospodárnost řízení, vyžaduje, aby se
nejen organizace, ale i občané mohli domáhat ve
zkráceném řízení rozhodnutí o některých peněži-
tých nárocích. Jde zde především o peněžité ná-
roky občanů z náhrady škody nebo občanské vý-
pomoci a dále o penežité nároky organizací ze
služeb. Proto nová. úprava poskytuje soudům mož-


9

nost rozhodnout v rozkazním řízení o návrzích na
peněžitá plnění až do výšky 5000 Kčs a současně
také zachovává dosavadní možnost v tomto řízen
rozhodovat i o návrzích tuto částku přesahujících,
pokud se nárok opírá o výpis z knih tuzemského
peněžního ústavu. Uplatnění zásady materiální
pravdy je nadále dostatečně zabezpečeno možnosti
soudů platební rozkaz nevydat a postupovat v ří
zení podle obecné úpravy, zejména v případech,
kdy právo nebude dostatečně doloženo po skut-
kově stránce nebo kdy vznikla důvodná pochyb-
nost o právní povaze nároku. Dosavadní výpočet
případů, kdy platební rozkaz nelze vydat, byl se
zřetelem na to, že oprávnění domáhat se vyřízení
věci v rozkazním řízení bylo dáno vedle organizací
i občanům, rozšířen i na věci podle zákona o ro-
dině. Zde by totiž nebylo vhodné rozhodovat bez
slyšení odpůrce.

Uplatnění zásady materiální pravdy bude dále
jako dosud zabezpečeno možnosti podat proti pla-
tebnímu rozkazu odpor.

K § 185:

V tomto ustanovení dochází k úpravě nepřes-
nosti dosavadního znění.

K § 202 odst. 1:

V případech, kdy soud rozhodl o tom, zda
schvaluje smíř (§ 99 odst. 2), bude napříště se
zřetelem ke zkušenostem praxe připuštěno odvolá-
ni jen proti usnesení, kterým bylo schválení smíru
odepřeno. Jestliže soud smír schválil, je možnost
podat návrh na zrušení usnesení o schválení smíru
(§ 99 odst. 3) dostatečným prostředkem k uplat-
nění práv účastníka.

Tato nová úprava však nedopadá na případy
rozhodnutí, vyjadřující takové projevy účastníků,
které charakter soudního smíru nemají.

K § 206 odst. 2:

Dosavadní vymezení výjimek ze zásady, že
oprávněnou osobou včas podané odvolání odkládá
právní moc celého rozhodnuti, vedlo v praxi k řa-
dě pochybností a potíži. Tato úprava, která v sou-
vislosti s dosavadními mezemi přezkumného opráv-
nění (§ 212) umožňovala odvolacímu soudu, aby
se zásadně zabýval věcí i bez ohledu na meze po-
daného odvoláni, vedla v některých případech
k tomu, že odvolací soudy z tohoto důvodu před-
běžně hodnotily základ předmětu řízení ještě dří-
ve, než se začaly zabývat věcí samou, nebo někdy

projednávaly věci i nad rozsah, ve kterém účast-
ník rozhodnuti soudu prvního stupně napadal.

Ve shodě s úpravou § 153 odst. 2 dochází
proto ke změně ve vymezení odkladných účinků
odvoláni. Nadále zůstává zachována zásada, že
oprávněnou osobou včas podané odvolání odkládá
právní moc rozhodnutí, dokud o odvolání pravo-
mocně nerozhodne odvolací soud (§ 206 odst. 1). Ve
shodě se zkušenostmi praxe se však nově stanoví
výjimky z této zásady uvedením případů, ve kte-
rých nastávají odkladné účinky odvolání jen v ur-
čité části rozhodnutí. Především nová úprava do-
savadní pojem "právo se samostatným skutkovým
základem" zužuje jen na případy, kdy předmětem
řízení je několik nároků [objektivní kumulace ná-
roků). Bylo-li rozhodnuto o několika právech se
samostatným skutkovým základem a odvolání se
výslovně vztahuje jen na některé z těchto práv.
dotýkají se odkladné účinky odvolání jen výroku
o tomto právu. Stejně tak v případech, kde se roz-
hodnuti týká několika účastníků, z nichž každý má
postavení samostatného společníka v řízení (§ 91
odst. 1) a odvolání se výslovně vztahuje jen na
některé účastníky, nastávají odkladné účinky od-
volání jen v tom výroku rozhodnutí, který byl od-
voláním napaden. To současně znamená, že jde-li
o nerozlučné společníky v řízení (§ 91 odst. 2),
vztahuji se odkladné účinky odvolání na celé roz-
hodnuti, i když proti němu nepodali odvoláni
všichni nerozluční společníci.

Avšak přesto v některých případech, kde jde
o práva se samostatným skutkovým základem nebo
kde se rozhodnutí týkalo několika samostatných
společníků v řízení, stanoví nová úprava, že od-
kladné účinky nastanou v rozsahu celého rozhod-
nuti, i když byla napadena jen jeho některá část
(některý výrok). Bude tomu tak v případech, kdy
na rozhodnuti o napadeném výroku je buď zá-
vislý výrok, který nebyl odvoláním výslovně do-
tčen, nebo jestliže z právního předpisu vyplývá
určitý způsob vypořádání vztahů mezí účastníky.
Potřebné podmínky, aby věc mohla být odvolacím
soudem přezkoumána v celém rozsahu, vytváří
nová úprava v prvém případě z praktických důvo-
dů týkajících se vedení řízení, v druhém případě
proto, aby se mohla uplatnit úprava vyplývající
z hmotného práva.

Vymezení dalších případů, kde právní moc
nenapadených výroků není dotčena (dosavadní
§ 206 odst. 3), zůstává novou úpravou nedotčeno.

K § 210a:

O odvolání proti některým usnesením musí po-
dle současného stavu rozhodovat odvolací soud,
ačkoli na základě skutečnosti uvedených odvolate-
lem je důvodnost opravného prostředku podaného


10

proti rozhodnutí soudu prvního stupně zřejmá.
Připouští se proto autoremedura v případech, kte-
ré nevyžaduji, aby bylo setrváno na zásadě váza-
nosti soudu vydaným rozhodnutím. Předpokladem
však je, že lze vyhovět odvolání v celém rozsahu.

K § 212:

Ve shodě se změnami v ustanoveních § 153
odst. 2 a § 206 odst. 2 nová úprava na základě zku-
šenosti praxe stanoví, že odvolací soud projedná
věc v mezích, ve kterých se odvolatel domáhá
přezkoumání rozhodnutí. Z této zásady jsou při-
puštěny výjimky jednak z důvodů, které vyjadřuje
povaha řízení nebo které mohou nastat za urči-
tého stavu v řízení, jednak z důvodů, které jsou
dány základem předmětu řízeni. Podle nové úpravy
proto odvolací soud nebude vázán mezemi, ve kte-
rých se odvolatel domáhá přezkoumání rozhodnutí,
půjde-li o věci, v nichž lze zahájit řízení i bez
návrhu. Dále těmito mezemi nebude vázán ani
tehdy, kdy na rozhodnutí o napadeném výroku je
závislý výrok, který odvoláním nebyl dotčen, jak
k tomu za určitého stavu v řízení může dojít ze
jména také ve spojených řízeních (§ 112 odst. 1,
§ 113). Také v případech, kde základ předmětu
řízení určuje, že účastníci v něm mají postavení
nerozlučných společníků (§ 91 odst. 2), projedná
odvolací soud věc v celém rozsahu, třebaže odvo-
lání podal jen některý z nerozlučných společníků.
Konečně nebude odvolací soud vázán mezemi, ve
kterých se odvolatel domáhá přezkoumání rozhod-
nutí, ani tehdy, půjde-li o případ, ve kterém
z právního předpisu vyplývá určitý způsob vypořá-
dání vztahu mezi účastníky.

Zásada hospodárnosti vyžaduje, aby odvolací
soud k případným vadám řízení před soudem
prvního stupně přihlédl jen potud, pokud vady
mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve
věci. Z téhož důvodu se také stanoví, že odvolací
soud může rozhodnutí soudu prvního stupně zru-
šit, i když je navrhována jeho změna, a naopak.
Aby i v odvolacím řízení mohly dojít uplatnění
všechny okolnosti, které mohou přispět ke zjiš-
tění materiální pravdy, umožňuje nová úprava, aby
účastníci mohli bez souhlasu soudu měnit odvo-
lací návrhy i odvolací důvody.

K § 214 odst. 2:

Nová úprava zrychlí a zhospodární u odvola-
cího soudu řízení o výživě nezletilých dětí. V pří-
padech, kdy bude mít odvolací soud pochybnosti
o rozhodujících skutkových okolnostech, není vy-
loučeno jednání nařídit.

K § 252:

Zvýšený zájem společnosti na důsledném za-
bezpečení výchovy a výživy nezletilých dětí vyža-
duje, aby v případech, kde vyživovací povinnost
není plněna dobrovolně a musí být zabezpečována
soudním výkonem rozhodnutí, došlo k maximál-
nímu urychlení řízeni. Protože dosud výkon rozhod-
nutí pro vymožení výživného nezletilých děti na-
řizoval a vedl obecný soud povinného (§ 252
odst. 1), docházelo v mnohých případech k průta-
hům. Nová úprava, která navazuje na zvláštní pří-
slušnost soudu v případech výkonu rozhodnutí
o výchově nezletilých dětí (§ 273 odst. 3) proto
zakládá i u výkonu rozhodnutí pro vymožení vý-
živného obdobnou příslušnost, jaká je v základním
řízení o určení výživného [§ 88 písm. c)]. Tím pří
slušný soud bude moci být v užším kontaktu s ne-
zletilým a zlepší se také součinnost soudu s orgá-
ny péče o děti.

Jestliže by v ojedinělých případech vlivem kon-
krétní situace, například vlivem změny bydliště
dítěte nebo vlivem souběhu několika řízení o vy-
možení výživného ve prospěch několika dětí s růz-
ným bydlištěm anebo vlivem souběhu řízení o vy-
možení výživného s řízením o vymožení jiné po-
hledávky bylo v zájmu nezletilého, aby se výkon
rozhodnutí vedl u jiného než u příslušného soudu,
v némž má nezletilý na základě dohody rodičů
nebo rozhodnutí soudu, popřípadě jiných rozhodu-
jících skutečností své bydliště, stanoví nová úprava
podmínky pro přenesení příslušnosti. Tyto pod-
mínky jednak zahrnují obdobu podmínek přene-
sení příslušnosti v základním řízení (§ 177 odst. 2),
jednak i jiné závažné důvody vyžadující toto opa-
třeni. Případný spor o příslušnost bude vzhledem
k požadavku rychlosti řízení řešen nadřízeným
soudem toho soudu, který s přenesením přísluš-
nosti nesouhlasí.

K § 274:

Podle dosavadní právní úpravy je velmi obtíž-
né provést rozhodnutí hospodářské arbitráže, kte-
rým se ukládá socialistické organizaci povinnost
určitého plnění vůči občanovi. To platí zejména
v případech, kdy hospodářská arbitráž rozhodla,
aby socialistická organizace uhradila občanovi
znalečné nebo svědečné. Proto se dosavadní usta-
novení § 274 písm.. e), které připouští soudní výkon
rozhodnuti hospodářské arbitráže, pokud se jim
ukládá povinnost občanům, doplňuje tak, že stej-
nými prostředky lze vykonat i rozhodnutí hospo-
dářské arbitráže, kterým se ukládá povinnost so-
cialistické organizaci vůči občanovi.


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP