Středa 28. května 1975

Středa 28. května 1975

(Začátek schůze v 10.00 hodin)

Přítomni:195 poslanců Sněmovny lidu
73 poslanců Sněmovny národů zvolených v České socialistické republice
73 poslanců Sněmovny národů zvolených ve Slovenské socialistické republice

Omluveni poslanci:

- Sněmovny lidu

G. Husák, K. Neubert, M. Ridziková, J. Šimek

- Sněmovny národů zvolení v České socialistické republice B. Kačírek, J. Procházka

- Sněmovny národů zvolení ve Slovenské socialistické republice N. Lefflerová


Předseda FS A. Indra: Soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, zahajuji 17. společnou schůzi Sněmovny lidu a Sněmovny národů Federálního shromáždění Československé socialistické republiky.

Vítám členy a kandidáty předsednictva ústředního výboru strany, členy sekretariátu ústředního výboru; stejně tak členy federální vlády vedené předsedou s. Štrougalem, představitele orgánů a organizací Národní fronty Československé socialistické republiky.

Soudružky a soudruzi, dne 26. března zemřel člen předsednictva ústředního výboru Komunistické strany Slovenska, člen předsednictva Federálního shromáždění a předseda Slovenské národní rady poslanec Ondrej Klokoč. Soudruha Klokoče jsme znali jako obětavého stranického a státního funkcionáře, který celý svůj život věnoval boji za zájmy dělnické třídy, vždycky byl ve službách pracujícího lidu, významně se podílel na budování socialismu. Soudruh Klokoč zůstane v naší paměti zapsán jako čestný komunista, obětavý a skromný člověk. Pro naši stranu, pro celou naši společnost je odchod soudruha Klokoče velkou ztrátou.

Naše řady navždy opustil také poslanec Sněmovny lidu soudruh Eduard Diviš, který pracoval jako předseda JZD Drhovle v okrese Písek. Soudruh Diviš patřil mezi ty, kteří vždy a všude dávali všechny své síly ve prospěch budování socialistické společnosti. Prosím vás, abychom uctili památku obou soudruhů povstáním. (Shromáždění povstává.) Děkuji vám. (Shromáždění usedá.)

Soudružky a soudruzi, předsednictva Sněmovny lidu a Sněmovny národů na svých schůzích dne 21. května navrhla konat společnou schůzi sněmoven s pořadem, který jste obdrželi na pozvánkách. Předsednictva sněmoven doporučují, aby z navrženého pořadu na dnešní schůzi byl vypuštěn 4. bod, tj. stanovisko Federálního shromáždění k Provolání nejvyšších sovětských orgánů a aby tento bod byl projednán na naší schůzi 11. června t. r.

Máte k návrhu programu nějaké doplňující návrhy nebo připomínky? (Nejsou.) Zjišťuji, že obě sněmovny jsou v souladu s článkem 40, odst. 1 a 2 ústavního zákona o čs. federaci schopné se usnášet.

Nejdříve prosím o hlasování poslance Sněmovny lidu. Kdo z nich souhlasí s návrhem předsednictva Sněmovny lidu na konání společné schůze s navrženým pořadem po úpravě, kterou jsem jménem předsednictev sněmoven doporučil? (Hlasuje se.) Děkuji.

Je někdo proti? (Nikdo.)

Kdo se zdržel hlasování? (Nikdo.)

Sněmovna lidu schválila návrh jednomyslně.

Nyní prosím poslance Sněmovny národů. Kdo z nich souhlasí s návrhem svého předsednictva na konání společné schůze a s programem této schůze? (Hlasuje se.) Děkuji.

Kdo se zdržel hlasování? (Nikdo.)

Je někdo proti? (Nikdo.)

I Sněmovna národů schválila návrh jednomyslně.

V souladu s čl. 34 odst. 2 ústavního zákona o čs. federaci usnesly se obě sněmovny Federálního shromáždění na konání společné schůze a schválily její pořad.

Přistoupíme nyní k projednání prvního bodu, kterým je

I

Ověření platnosti volby poslance ve volebním obvodu č. 135 pro volby do Sněmovny národů

Prosím předsedu mandátového a imunitního výboru Sněmovny národů poslance Emila Rigu, aby v souladu s čl. 47 ústavního zákona o čs. federaci přednesl zprávu k tomuto bodu.

Poslanec SN E. Rigo: Vážená Snemovňa národov, vážené súdružky poslankyne, súdruhovia poslanci! Úmrtím poslanca Štefana Buľku sa uvoľnil vo volebnom obvode č. 135 vo Východoslovenskom kraji poslanecký mandát. Predsedníctvo Federálneho zhromaždenia vyhlásilo doplňovacie voľby v tomto volebnom obvode na deň 17. mája 1975. Ústredná volebná komisia Národného frontu ČSSR poslala Mandátovému a imunitnému výboru Snemovne národov potrebné volebné spisy o výsledku doplňovacej voľby.

Mandátový a imunitný výbor preskúmal podľa § 78 zák. č. 56/1969 Zb., či kandidát Národného frontu bol zvolený platnou voľbou podľa zákona č. 44/1971 Zb. o voľbách do Federálneho zhromaždenia. Súčasne mňa Mandátový a imunitný výbor Snemovne národov poveril ako svojho predsedu, aby som podal správu o výsledku rokovania.

Z predložených volebných spisov vyplýva, že vo volebnom obvode č. 135 bolo vo volebných zoznamoch zapísaných 33 167 voličov. Voličom bolo vydaných 33 147 hlasovacích lístkov. Z toho bolo odovzdaných 33 147 platných hlasovacích lístkov. Za kandidáta Ernesta Baloga hlasovalo 33 147 voličov. Navrhovaný kandidát bol teda zvolený nadpolovičnou väčšinou platných hlasov.

Súdruh Ernest Balog bol zvolený do Federálneho zhromaždenia ČSSR. Navrhujem, aby Snemovňa národov overila podľa článku 47 ústavného zákona o čs. federácii platnosť voľby poslanca Ernesta Baloga.

Předseda FS A. Indra: Děkuji poslanci Rigovi. Má někdo z poslanců Sněmovny národů k přednesené zprávě mandátového a imunitního výboru připomínky nebo dotazy? (Nikdo.) Přítomno je ve Sněmovně národů 71 poslanců zvolených v České a 73 poslanců zvolených ve Slovenské socialistické republice. Sněmovna národů je schopna se usnášet.

Kdo z poslanců Sněmovny národů souhlasí se zprávou mandátového a imunitního výboru ? (Hlasuje se.)

Je někdo proti? (Nikdo.)

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)

Konstatuji, že Sněmovna národů ověřila jednomyslně platnost volby poslance Ernesta Baloga ve volebním obvodu č. 135.

Druhým bodem našeho programu je

II

Slib nově zvoleného poslance a jeho zařazení do výboru Sněmovny národů

Podle čl. 48, odst. 1 ústavního zákona o čs. federaci složí poslanec Ernest Balog slib do rukou předsedy Sněmovny národů poslance Dalibora Hanese. Po přečtení zákonem předepsaného slibu přistoupí poslanec k předsedovi své sněmovny a stiskem ruky a prohlášením "Slibuji" složí slib. Prosím poslance Baloga, aby předstoupil před tribunu a místopředsedu Sněmovny národů poslance Vedru, aby přečetl text slibu. (Shromáždění povstává.)

Místopředseda SN V. Vedra: "Slibuji na svou čest a svědomí, že budu věren Československé socialistické republice a věci socialismu. Budu dbát vůle a zájmů lidu, řídit se ústavou a ostatními zákony a pracovat k tomu, aby byly uváděny v život."

(Poslanec Balogh přistupuje k předsedovi SN Hanesovi, podává mu ruku a prohlašuje "Slibuji".) (Shromáždění usedá.)

Předseda FS A. Indra: Soudružky a soudruzi, předsednictvo Sněmovny národů navrhuje zařadit nově zvoleného poslance Ernesta Baloga do výboru pro plán a rozpočet. Jsou k tomuto návrhu dotazy nebo připomínky ve Sněmovně národů? Není tomu tak.

Můžeme proto o návrhu hlasovat v souladu s čl. 55 ústavního zákona o čs. federaci. Stav přítomných poslanců ve Sněmovně národů se nezměnil. Kdo z poslanců Sněmovny národů souhlasí s návrhem na zařazení poslance Ernesta Baloga do výboru pro plán a rozpočet? (Hlasuje se.)

Je někdo proti? (Nikdo.)

Zdržel se někdo hlasování? (Není tomu tak.) Návrh byl schválen jednomyslně.

Nyní máme na pořadu

III

Vládní návrh ústavního zákona, kterým se doplňuje čl. 64 ústavního zákona č. 143/1968 Sb., o čs. federaci (tisk 91)

Jménem vlády Československé socialistické republiky odůvodní návrh její předseda dr. Lubomír Štrougal, kterého prosím, aby se ujal slova.

Předseda vlády ČSSR dr. L. Štrougal: Vážený soudruhu předsedo, soudružky a soudruzi poslanci, jménem vlády republiky předkládám nejvyššímu zákonodárnému sboru návrh na doplnění čl. 64 ústavního zákona o čs. federaci. Tento návrh má umožnit ústavně právní řešení situace, vzniklé dlouhodobým onemocněním prezidenta republiky armádního generála s. Ludvíka Svobody i řešení jiných případů, kdy prezident republiky by nemohl z vážných důvodů svůj úřad vykonávat.

Spolu se vším československým lidem vláda republiky hluboce lituje, že vážná choroba zabraňuje soudruhovi Svobodovi vykonávat úřad prezidenta republiky. Naše lítost je násobena skutečností, že soudruh Ludvík Svoboda natrvalo vstoupil do podvědomí a srdcí Čechů a Slováků jako ryzí vlastenec, který má významný podíl na národně osvobozeneckém zápase našeho lidu, na budování ozbrojených sil v nové republice, na výstavbě socialismu v naší vlasti. Soudruh Ludvík Svoboda se stal symbolem zápasu o naši národní a státní svobodu, symbolem hrdinství, které v těžkých letech války prokazovali naši vojáci, partyzáni a ostatní účastníci protifašistického odboje. Soudruh Svoboda je příkladem vlastenectví, které vždy v rozhodujících chvílích přináší i největší oběti pro národ, pro jeho lepší život, pro jeho pokrok. Stal se současně příkladem našemu lidu, i v hlubokém a neochvějném přátelství k Sovětskému svazu. V tragických dnech mnichovské zrady a po boku Sovětské armády se utvrdilo jeho přesvědčení, že jedinou, skutečnou a trvalou zárukou nezávislosti československého státu, svobody českého a slovenského národa je přátelství a spojenectví se Sovětským svazem.

Život soudruha Ludvíka Svobody je výrazně charakterizován neustálým, hluboce vnímavým pocitem odpovědnosti za společenský vývoj ve všech jeho proměnách a zvratech. Kdykoli docházelo v historii naší země a jejího lidu k osudovým událostem, vždy byl soudruh Ludvík Svoboda uprostřed dění, připraven plnit jakkoli těžký úkol, vzít na svá bedra sebevětší břemeno a obětovat vše pro věc národa. Tato vlastnost, stejně jako přátelství k Sovětskému svazu, věrnost principům internacionalismu a uvědomělé vlastenectví charakterizovaly jeho činy a postoje i v letech, kdy vykonával nejvyšší státní a stranické funkce jako prezident Československé socialistické republiky a člen předsednictva ústředního výboru Komunistické strany Československa. Přijal je v době, kdy naše společnost procházela velmi obtížným obdobím a postavil se za ty síly, které zůstaly věrny marxismu-leninismu, našemu přátelství k Sovětskému svazu a ostatním socialistickým zemím. Svou nespornou autoritou napomáhal k překonání rozvratu a k vytvoření klidné atmosféry pro pozitivní práci a rozvoj naší socialistické společnosti.

Všechen náš lid, celá naše společnost i naši přátelé v zahraničí oceňují veliké zásluhy prezidenta Československé socialistické republiky armádního generála soudruha Ludvíka Svobody, které si získal svou prací, celým svým příkladným životem. Jeho dílo, kterým tak výrazně přispěl našemu socialistickému dnešku, zůstane natrvalo v podvědomí našeho lidu, v historii našich národů. Abychom důstojně ocenili tyto mimořádné zásluhy, navrhují ÚV KSČ a vláda republiky, aby soudruhovi Ludvíku Svobodovi byl udělen třetí čestný titul hrdiny Československé socialistické republiky. Dále navrhují, aby jméno armádního generála soudruha Ludvíka Svobody nesly významná náměstí či ulice v hlavních městech Praze a Bratislavě, Ružombersko-fatranský svazek Československé lidové armády a Vysoká vojenská škola pozemních vojsk ve Vyškově.

Soudružky a soudruzi poslanci, s ohledem na vážný zdravotní stav soudruha Ludvíka Svobody převzala federální vláda 28. března 1974 v souladu s článkem 64 ústavního zákona o čs. federaci výkon funkcí prezidenta republiky. Vláda dnes tedy zastupuje prezidenta republiky plných 14 měsíců. 19. května t. r. vzala federální vláda na vědomí zprávu lékařského konzilia, z níž jednoznačně vyplývá, že zdravotní stav prezidenta republiky, vlastní povaha jeho onemocnění ve spojení s vysokým věkem vylučují možnost, aby soudruh Ludvík Svoboda mohl opět pracovat a vykonávat odpovědnou a významnou funkci hlavy státu. Přitom je třeba zároveň vycházet z faktů, že prezident republiky je příliš vážně nemocen, než aby mohl splnit podmínky normálního postupu při abdikaci.

Vláda Československé socialistické republiky zvážila všechny aspekty této situace a došla k závěru, že plné harmonické uplatňování funkcí nejvyšších orgánů - Federálního shromáždění, prezidenta a vlády republiky vyžaduje řešení. Vyplývá to zejména z významných pravomocí prezidenta republiky ve vnitřních a vnějších vztazích. Ústavní zákon o čs. federaci počítá s možností, že prezident republiky by nemohl ze závažných důvodů svůj úřad vykonávat. Povaha těchto ustanovení však ukazuje, že jde o opatření mimořádná, která mají řešit situaci na přechodnou ne příliš dlouhou dobu. Návrh na doplnění ústavního zákona o čs. federaci, který vláda Federálnímu shromáždění ČSSR předkládá, vychází z uvedených skutečností. Zároveň vychází z nezbytnosti vytvořit podmínky, které by za daného stavu otevřely cestu k opětnému plnému a přímému uplatnění funkce hlavy státu, jak to předpokládá ústava. Doplněk umožňuje provést novou volbu, přičemž předpokladem je, že doba, po kterou prezident nemůže vykonávat svůj úřad, trvá nejméně jeden rok.

Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP