Středa 12. prosince 1973

1. den - středa 12. prosince 1973

/Začátek schůze v 10. 00 hod./

Přítomno:174 poslanců Sněmovny lidu
69 poslanců Sněmovny národů zvolených v České socialistické republice
69 poslanců Sněmovny národů zvolených ve Slovenské socialistické republice

Omluveni poslanci:

- Sněmovny lidu

Axman, Biľak, Cabalková, Fekete, Hajko, Hamouz, Hermanová, Humeník, Husák, Chňoupek, Kapek, Kmeťová, Kvasil, Lörincz, Madarász, Neuman, Ondřich, Riško, Říman, Štrougal, Švestka, Tesař, Vdovjak, Zahradník, Zelenka, Zupka

- Sněmovny národů zvolení v České socialistické republice Andrýs, Fojtík, Himl, Hons, Červinka, Zeleňáková

- Sněmovny národů zvolení ve Slovenské socialistické republice Blažej, Jungerová, Muržic, Renczes, Válek, Zozuľák

/Schůze zahájena v 10. 00 hod./

Předseda FS A. Indra: Vážené Federální shromáždění, soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, vážení hosté, zahajuji jednání 10. společné schůze Sněmovny lidu a Sněmovny národů Federálního shromáždění Československé socialistické republiky druhého volebního období.

Dovolte mi, abych přivítal členy předsednictva a sekretariátu ÚV KSČ, členy předsednictva ÚV Národní fronty, představitele ostatních politických stran a společenských organizací.

Současně prosím, abyste omluvili dnešního dne nepřítomnost předsedy federální vlády s. Štrougala a některých dalších členů vlády, kteří jsou vázáni důležitými mezinárodními jednáními.

Soudružky a soudruzi, s lítostí vám oznamuji, že naše řady nečekaně opustil poslanec Sněmovny národů Zdeněk Gavenda. Tragicky zahynul při automobilové nehodě 29. listopadu.

Soudruh Gavenda byl dlouholetým funkcionářem Komunistické strany Československa a Rudých odborů. V roce 1969 se stal poslancem Federálního shromáždění a o rok později byl zvolen předsedou ústředního výboru Odborového svazu hornictví a energetiky. Znali jsme ho jako věrného syna dělnické třídy, který zasvětil celý svůj život práci pro stranu, pro spravedlivější společenský řád, pro socialismus, Jako stranický a odborový funkcionář i jako poslanec Federálního shromáždění vynikal s. Gavenda velkou pracovitostí a příkladnou obětavostí. Každého, kdo s ním přišel do styku, si podmaňoval svým životním optimismem a charakterovou čistotou, Jeho celoživotní práce byla po právu oceněna řadou státních, stranických i odborářských vyznamenání.

Prosím vás, soudružky a soudruzi, abychom uctili světlou památku s. Gavendy povstáním.

/Shromáždění povstalo./

Děkuji vám.

Soudružky a soudruzi, dnes je tomu právě 30 let, co byla v Moskvě podepsána československo-sovětská Smlouva o přátelství, vzájemné pomoci a poválečné spolupráci. Byl to akt dějinného významu, který šťastně ovlivnil vývoj naší republiky a život Čechů i Slováků. Zkušenosti potvrdily, že jsme v Sovětském svazu našli spolehlivého spojence a přítele nejvěrnějšího. Jeho slavné armádě vděčíme za osvobození z nacistické poroby. Hospodářská, vědecká, technická a kulturní spolupráce s první socialistickou zemí světa má rozhodující podíl na úspěšném rozvoji socialistické společnosti v naší vlasti.

Bylo jen přirozené, že jsme čtvrt století získané svobody oslavili v roce 1970 podepsáním nové spojenecké smlouvy, která odpovídá dosaženému stavu a potřebám dalšího rozvoje naší spolupráce. Je pro nás štěstím mít tak silného, věrného a spolehlivého přítele, jakým je Svaz sovětských socialistických republik. Jeho přátelství je zárukou naší státní nezávislosti, národní svobody, bezpečnosti a mírového života československého lidu.

Jako poslanci svého lidu v plném souladu s jeho nejvlastnějšími zájmy a tužbami slibujeme, že vynaložíme všechny své síly pro další rozvoj a všestranné upevňování věčného československo-sovětského přátelství a spojenectví. /Potlesk."

Při této příležitosti posíláme upřímné pozdravy poslancům Nejvyššího sovětu SSR, všemu sovětskému lidu a jeho slavné komunistické straně. Přejeme jim mnoho úspěchů v uskutečňování historických usnesení XXIV. sjezdu KSSS, přejeme jim mnoho úspěchů v budování komunistické společnosti.

Soudružky a soudruzi, předsednictva Sněmovny lidu a Sněmovny národů se 29. listopadu usnesla projednat na společné schůzi program, jehož návrh jste obdrželi písemně.

Po schůzích předsednictev sněmoven zaslal předseda vlády ČSSR další naléhavé návrhy k projednání, a sice:

- vládní návrh ústavního zákona o zřízení federálního ministerstva hutnictví a těžkého strojírenství a federálního ministerstva všeobecného strojírenství;

- vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 133/1970 Sb. o působnosti federálních ministerstev.

Oba návrhy projednaly včera na společné schůzi ústavně právní výbory a výbory pro průmysl, dopravu a obchod obou sněmoven.

Vzhledem k nepřítomnosti předsedy federální vlády a některých členů federální vlády vás prosím, soudružky a soudruzi, abyste souhlasili se změnou pořadu našeho jednání.

Doporučujeme vám, abychom jako první bod projednali dodatečně došlé vládní návrhy a dále pak body uvedené na pozvánce v tomto pořadí: č. 5, 7, 3, 6, 2, 1, 4 a 8.

Materiály ke všem projednávaným bodům pořadu vám byly doručeny.

Má někdo z poslanců doplňující návrh nebo připomínku k tomuto návrhu? Není tomu tak.

Podle účasti jsou obě sněmovny v souladu se článkem 40 odst. 1 a 2 ústavního zákona o čs. federaci schopny se usnášet.

Nejdříve prosím o hlasování poslance Sněmovny lidu.

Kdo souhlasí s návrhem předsednictva SL na konání společné schůze s navrženým a doplněným pořadem? /Hlasuje se./ Děkuji vám.

Zdržel se někdo hlasování? /Nikdo./

Je někdo proti? /Nikdo./

Návrh byl tedy Sněmovnou lidu jednomyslně schválen.

Nyní prosím poslance Sněmovny národů, kdo z nich souhlasí s návrhem svého předsednictva na konání společné schůze obou sněmoven s pořadem včetně doplňků? /Hlasuje se./ Děkuji vám.

Je někdo proti? /Nikdo./

Zdržel se někdo hlasování? /Nikdo./

I Sněmovna národů schválila návrh jednomyslně.

Zjišťuji, že obě sněmovny se podle článku 34 odst. 2 ústavního zákona o čs. federaci usnesly na konání společné schůze a schválily její pořad.

Soudružky a soudruzi, v souladu s ustanovením zákona o jednacím řádu FS prosím, abyste vyslechli informaci o činnosti předsednictva FS, předsednictev a výborů a obou sněmoven za dobu od říjnových schůzí.

Předsednictvo Federálního shromáždění na své 18. schůzi vyhlásilo sněmovnami schválený zákon o vodách. Předsednictva sněmoven 29. listopadu zhodnotila říjnové schůze sněmoven a průběh politicko-odborné přípravy poslanců. Dále předsednictva posoudila hlavní směry činnosti Federálního shromáždění a jeho orgánů pro rok 1974 a program činnosti poslanců a orgánů FS při zabezpečování výchovy mladého pokolení a jeho přípravy pro život a práci v moderní rozvinuté socialistické společnosti. Oba návrhy budou ještě projednány předsednictvem FS 18. prosince 1973.

Předsednictvo Sněmovny lidu projednalo odpovědi resortů k připomínkám a podnětům, které poslanci uplatnili při samostatné červnové schůzi Sněmovny lidu. Stanoviska jednotlivých ministerstev poslanci Sněmovny lidu obdrželi.

Výbory sněmoven v tomto období projednaly přikázané kapitoly státního rozpočtu a všechny vládní návrhy, které jsou zařazeny na pořad naší dnešní společné schůze.

V kontrolní činnosti projednávaly výbory plánované otázky obsažené v hlavních úkolech FS pro II. pololetí t. r.

Ústavně právní výbory se zabývaly základními problémy zdokonalování právního řádu a po zapracování připomínek národních rad bude tento materiál předložen k vyjádření ostatním výborům obou sněmoven.

Branné a bezpečnostní výbory projednaly stav trestnosti v ozbrojených silách a doporučily věnovat této problematice trvalou pozornost.

Výbory pro průmysl, dopravu a obchod projednaly zprávu o zabezpečení národního hospodářství palivy, elektrickou energií a plynem a doporučily, aby pro výrobní organizace byla podle možností zajištěna závazně největší část spotřeby energie a plynu a menší část spotřeby byla operativně regulována.

Výbory pro sociální politiku přijaly konkrétní doporučení ke zprávě o sociálních aspektech neúplných rodin.

Výbory sněmoven organizovaly v období od minulé schůze sněmoven také semináře, jako např. kulturní výbor k otázkám evropské bezpečnosti.

Má někdo, soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, dotaz nebo připomínku k přednesené informaci? /Nikdo se nehlásí./

Podle schváleného pořadu projednáme tedy nejdříve

I

Vládní návrh ústavního zákona o zřízení federálního ministerstva hutnictví a těžkého strojírenství a federálního ministerstva všeobecného strojírenství

/tisk 56/

a

Vládní návrh zákona, který mění a doplňuje zákon č.133/1970 Sb., o působnosti federálních ministerstev /tisk 57/

Navrhuji projednat oba vládní návrhy společně. Jsou k tomu nějaké připomínky? /Nikdo se nehlásí./

Protože nejsou, prosím místopředsedu federální vlády s. Karla Laca, aby podal výklad k oběma návrhům.

Místopředseda vlády prof. dr. Karol Laco. DrSc.: Vážený súdruh predseda Federálneho zhromaždenia, vážené súdružky poslankyne, vážení súdruhovia poslanci, vážení prítomní, jedným z dôležitých ustanovení ústavného zákona o československej federácii je zásada, že na zriadenie federálneho ministerstva je potrebný ústavný zákon Federálneho zhromaždenia. Vyjadruje sa tým skutočnosť, že celkové uspôsobenie organizácie federálnych ministerstiev má dôležitý význam pre praktické fungovanie federatívneho štátoprávneho usporiadania, no zdôrazňuje sa tým i úmysel pristupovať k zmenám v sústave federálnych ministerstiev iba vtedy, ak sú pre to závažné vecné dôvody.

Vláda ČSSR si je toho plne vedomá a predkladá návrh na utvorenie Federálneho ministerstva hutníctva a ťažkého strojárstva a Federálneho ministerstva všeobecného strojárstva po zralej úvahe. Ako je známe, majú tieto nová ministerstvá vzniknúť na mieste doterajšieho Federálneho ministerstva hutníctva a strojárstva.

Na prvý pohľad by bolo možné povedať, že celkové priaznivé výsledky v plnení plánovaných úloh piateho päťročného štátneho plánu rozvoja národného hospodárstva, ktoré sme dosiahli i v oblasti hutníctva a strojárstva, nenaznačujú nevyhnutnosť nového organizačného usporiadania centrálneho riadenia týchto odvetví. No neplnili by sme však správne svoju funkciu, keby sme pristupovali k riešeniu otázok riadenia štátu a rozvoja národného hospodárstva bez náležitej perspektívy a predvídavosti, bez rešpektovania zákonitosti dynamiky rozvoja ekonomiky a bez znalosti špecifickej úlohy, ktorá v ňom pripadne jednotlivým odvetviam, stručne povedané, keby sme problémy neriešili v čase, keď dozrievajú, a čakali na čas, keď by nás tlak situácie a aktuálnych úloh nútil k oneskoreným a možno aj improvizovaným opatreniam.

Predložený návrh ústavného zákona má ako motív význam a špecifickú váhu i progresívnu úlohu, ktoré prislúchajú strojárskemu odvetviu v rozvoji národného hospodárstva ČSSR. Posledné roky piatej päťročnice i príprava a realizácia šiesteho päťročného plánu stavajú pred naše strojárstvo náročné úlohy a určujú mu miesto i postavenie rozhodujúceho činiteľa. Od dobrej funkcie tohto činiteľa budú do značnej miery závisieť tempá, v ktorých budeme môcť dosahovať určené ciele.

Je to práve oblasť hutníctva a strojárstva, v ktorej sa spájajú a navzájom podmieňujú riešenia takých životne dôležitých otázok, akými sú:

- sústredenie pozornosti a prostriedkov na štrukturálnu prestavbu a zabezpečenie prednostného rozvoja nosných programov,

- aktívna úloha československej socialistickej ekonomiky v uplatňovaní a rozvíjaní intenzívnych foriem medzinárodnej socialistickej hospodárskej spolupráce, vo využívaní výhod kooperácie, deľby programov a špecializácie a predovšetkým dôsledná realizácia komplexného programu socialistickej medzinárodnej ekonomickej integrácie krajín RVHP,

- zabezpečovanie dodávok technologických zariadení strojov a montážnych prác pre vlastnú investičnú výstavbu tak, aby nové investície boli na svetovej úrovni, aby dosahovali predpokladané technické i ekonomické parametry a uvádzali sa do prevádzky v plánovaných termínoch,

- včasná a dôsledná inovácia a technické zdokonaľovanie strojárskych výrobkov vyrábaných a dodávaných pre jednotlivé odvetvia národného hospodárstva, aj pre vnútorný trh,

- na neposlednom mieste plnenie náročných úloh, ktoré nášmu hutníctvu a strojárstvu už tradične patria v oblasti zahraničného obchodu.

Spoločným predpokladom úspešného riešenia všetkých uvedených otázok v ich vzájomnom spojení a podmienenosti je hlbšie a dôslednejšie riadenie vyznačujúce sa konkrétnosťou a potrebnou mierou diferenciácie podľa odlišnej problematiky odborov. Platí to tak o vzťahu generálnych riaditeľstiev a výrobných hospodárskych jednotiek voči podnikom, ako aj o vzťahu medzi federálnym ministerstvom a výrobnými hospodárskymi jednotkami a ostatnými organizáciami priamo riadenými z centra.

Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP