Čtvrtek 24. října 1974

Čtvrtek 24. října 1974

(Začátek schůze v 9.00 hod.)

Přítomno: 162 poslanců Sněmovny lidu

Omluveni poslanci:

Adamová, Axman, Belko, Bižak, Cabalková, Cyprich, Dzúr, Exner, Fekete, Fučíková, Hejna, Husák, Chňoupek, Jakeš, Jánská, Kapek, Kučera J., Lichner, Löbl, Malíková, Michalík, Moc, Musil, Neubert, Neuman, Ondřich, Pešek, Pirč, Pirošík, Polák J., Seidlová, Svačina, Šimek J., Švestka, Uher, Vojtíšková

Předseda SL V. David: Vážená Sněmovno lidu, vážené soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, vážení hosté, zahajuji 4. schůzi Sněmovny lidu.

Dovolte mi, abych přivítal člena předsednictva ústředního výboru Komunistické strany Československa a předsedu vlády Československé socialistické republiky dr. Lubomíra Štrougala (potlesk), předsedu Federálního shromáždění Aloise Indru a další členy a kandidáty předsednictva ústředního výboru Komunistické strany Československa, členy sekretariátu ústředního výboru Komunistické strany Československa a členy federální vlády (potlesk).

Vítám též předsedu Sněmovny národů prof. dr. Dalibora Hanese (potlesk), předsedu České národní rady Evžena Erbana (potlesk) a další poslance Sněmovny národů, kteří se zúčastní našeho jednání.

Rovněž vítám naše hosty - ministra vnitra České socialistické republiky ing. Josefa Junga, ministra vnitra Slovenské socialistické republiky ing. Štefana Lazara, náměstky ministra a další pracovníky ministerstva dopravy, členy brigád socialistické práce z úseku dopravních organizací a ostatní hosty (potlesk).

Soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, podle zjištění je v zasedací síni přítomno 154 poslanců Sněmovny lidu, takže podle čl. 40 odst. 1 ústavního zákona o čs. federaci je Sněmovna lidu schopna se usnášet.

Soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, dříve než přistoupíme k vlastnímu jednání, dovolte mi, abych vzpomenul úmrtí dvou poslanců Sněmovny lidu.

Dne 20. září 1974 zemřel ve věku 55 let poslanec Jozef Mihálik, přímý účastník Slovenského národního povstání, který pracoval jako brusič kamene v Levicích v n. p. Slovenský průmysl kamene. Od roku 1952 byl členem Komunistické strany Československa a zastával různé stranické funkce. Po dobu 17 let byl poslancem ONV a od roku 1964 do svého úmrtí byl předsedou dopravní komise ONV v Levicích. Za dosažené pracovní výsledky a dlouholetou úspěšnou stranickou a odborářskou činnost byl v roce 1967 vyznamenán státním vyznamenáním "Za zásluhy o výstavbu" a obdržel i další vyznamenání. V krizových letech 1968 - 1969 stál poslanec Mihálik pevně na pozicích marxismu-leninismu a obhajoval leninskou linii KSČ. Úmrtím poslance Mihálika ztrácí Komunistická strana Československa a Federální shromáždění věrného a poctivého člena a poslance Federálního shromáždění.

Dne 26. září 1974 náhle zemřel ve věku 57 let poslanec Jaromír Matušek, ministr paliv a energetiky Československé socialistické republiky. Soudruh Matušek pocházel z hornické rodiny, vystudoval Vysokou školu báňskou a celý svůj život věnoval práci v hornictví. Od studentských let pracoval v pokrokovém hnutí a později jako člen Komunistické strany Československa vykonával řadu stranických funkcí, v nichž osvědčil svoje velmi dobré organizační schopnosti a oddanost dělnické třídě. Ve druhém volebním období byl poslancem Sněmovny lidu Federálního shromáždění za volební obvod Ostrava-západ. Jeho dlouholetá pracovní činnost byla oceněna udělením řady státních vyznamenání. Soudruh Matušek byl nositelem "Řádu práce" a "Řádu republiky, laureátem Státní ceny a nositelem čestného titulu "Hrdina socialistické práce". Odchodem soudruha Matuška ztratili jsme předního budovatele socialistické společnosti.

Čest budiž památce soudruha Mihálika a soudruha Matuška!

Prosím, abychom povstáním uctili památku zemřelých poslanců.

(Poslanci povstávají a po uctění památky opět usedají.)

Soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, předsednictvo Sněmovny lidu navrhuje plenární schůzi jako jediný bod pořadu Zprávu ministra dopravy Československé socialistické republiky o úrovni dopravy jako důležitého všestranného činitele společnosti při uspokojování potřeb národního hospodářství a pracujících.

Soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, navrhuje někdo z poslanců změnu, nebo doplnění pořadu? (Nikdo.)

Kdo souhlasí s návrhem předsednictva Sněmovny lidu na pořad plenární schůze, nechť zdvihne ruku! (Hlasuje se.)

Je někdo proti? (Nikdo.)

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.) Děkuji.

Návrh pořadu plenární schůze Sněmovny lidu byl jednomyslně schválen.

Soudružky a soudruzi, problematikou dopravy se zabýváme ve Sněmovně lidu prakticky od počátku letošního roku. Doprava má v naší společnosti nesporně veliký význam, její působnost se promítá do celé řady oblastí národního hospodářství a života lidu. Doprava významně přispívá k vytváření materiálních hodnot našeho národního hospodářství, je nezbytným činitelem pro rozvoj zahraničního obchodu, obranu naší země a napomáhá k neustálému zvyšování životní úrovně lidu. Na dopravě do značné míry závisí, jak úspěšně plníme úkoly vyplývající ze závěrů XIV. Sjezdu Komunistické strany Československa a národohospodářských plánů.

XIV. sjezd strany stanovil pro dopravu náročné úkoly. Při dnešním našem jednání bychom měli posoudit, jak jsou prakticky zabezpečovány přepravní potřeby národního hospodářství i v osobní dopravě, jak se v oblasti dopravy využívá výsledků vědeckotechnického rozvoje a jak se konkrétně zabezpečují závěry květnového pléna ÚV KSČ. Dnešní jednání je příležitostí také k tomu, abychom ocenili obětavost velkého kolektivu pracovníků dopravy, jejichž zástupci se dnešního jednání účastní, iniciativu brigád socialistické práce, které jsou na prvním místě v rozvoji socialistické soutěže. Nepřetržitost provozu dopravy, různorodost práce v náročném prostředí a za každých klimatických podmínek klade velké nároky na dopraváky, kteří přitom mají zodpovědnost za svěřené lidské životy i za přepravované hodnoty.

V dnešní schůzi posoudíme též úroveň výchovy dorostu v učňovských zařízeních a dopravních školách i jak se v nich realizují závěry červencového pléna ÚV KSČ z loňského roku. Pozornost budeme věnovat jistě i problémům kultury cestování v jednotlivých odvětvích dopravy a vlivu dopravy na vytváření životního prostředí.

Výbory i poslanci sněmovny přistupovali k projednávání otázek dopravy velmi zodpovědně. Dlouhodobá a cílevědomá práce našich výborů a také organizátorská činnost předsednictva sněmovny vyústí v dnešní plenární schůzi.

Soudružky a soudruzi, úvodní výklad k předložené písemné zprávě přednese ministr dopravy ČSSR dr. ing. Štefan Šutka. Prosím, aby se ujal slova.

Ministr dopravy ČSSR dr. ing. Š. Šutka: Vážený súdruh predseda, vážené súdružky poslankyne, súdruhovia poslanci!

Zaradenie správy o úrovni dopravy na program plenárneho zasadania Snemovne žudu považujeme nielen za vežkú česť pre všetkých dopravárov, ale súčasne tu ide o zvýraznenie významu dopravy pre rozvoj nášho štátu i celej našej socialistickej spoločnosti. Vidíme v tom aj potvrdenie rozsiahlej funkcie dopravy, ktorá úzko súvisí a prelína sa s celým naším hospodárskym životom, je integrujúcim činitežom medzi ťažbou, výrobou a spotrebou a priamo sa podieža na uspokojovaní potrieb pracujúcich.

* * *

Celý povojnový vývoj našej socialistickej dopravy musel nevyhnutne vychádzať z celospoločenských požiadaviek a najmä z neustále rastúcich prepravných nárokov národného hospodárstva i nášho obyvatežstva. To kládlo vysoké nároky na všetkých pracujúcich v doprave a predovšetkým na samotný rozvoj technickej základne dopravy.

Vežké štrukturálne zmeny, ktoré za toto obdobie prebehli, boli sprevádzané i zodpovedajúcimi organizačnými opatreniami. Došlo k vytvoreniu samostatného odvetvia verejnej cestnej dopravy, v železničnej doprave boli zriadené podniky Elektrizácia železníc, opravárenstvo, vznikli dve riaditežstvá diažnic, podnik pre kontejnerový dopravný systém a podobne.

Od roku 1948 vzrástol celkový objem nákladnej dopravy v súčte za všetky druhy dopráv viac ako päťnásobne, preprava osôb verejnou hromadnou dopravou vzrástla o viac ako dvojnásobok.

Významné zmeny nastali i v dežbe prepravnej práce. V nákladnej doprave vzrástol objem cestnej dopravy v prepravených tonách takmer desaťkrát, avšak v prepravných výkonoch zostáva železničná doprava aj naďalej základným druhom dopravy so 73 % všetkých prepravných výkonov.

V osobnej doprave došlo k vyše štvornásobnému vzrastu verejnej cestnej dopravy a v posledných rokoch zaznamenal podstatný rozvoj aj individuálny motorizmus.

* * *

Vzhžadom na význam i postavenie v našom dopravnom systéme bola hlavná pozornosť v rozvoji dopravy venovaná železničnej doprave. Povojnová železničná sieť nevyhovovala z hžadiska národohospodárskych potrieb, ani zo strategického hžadiska, zodpovedajúceho zvlášť v ČSR preprave sever - juh. V SSR prakticky iba tri trate dočasne vyhovovali potrebám, a to trať Žilina - Košice, Břeclav - Štúrovo a Bratislava - Žilina.

Vznik nových závodov, prevratný rozmach celého priemyslu i mohutný rozvoj zahraničného obchodu, najmä so Sovietskym zväzom, si vynútili urýchlené zvýšenie technickej úrovne železnice. Najväčšia pozornosť bola preto venovaná rozvoju traťových kapacít v smere východ - západ. V tomto období bola tiež úplne zdvojkožajnená trať Čierna n. T. - Bohumín, ktorá dostala názov "Trať družby", budovali sa trate Turňa nad Bodvou - Rožňava a Brno - Havlíčkův Brod.

Dnes máme až na úsek Cheb-Plzeň úplne zdvojkožajnené dva hlavné železničné ťahy z Mostu do Čiernej nad Tisou a z Chebu do Štúrova. Pritom treba zdôrazniť, že sa na nich uskutočňujú viac ako dve tretiny všetkých výkonov železničnej siete, čo vyvolalo rozsiahlu výstavbu a rekonštrukciu rozhodujúcich zoraďovacích staníc, ako napr. v Prahe, Českej Třebovej, Brne, Bratislave, Košiciach, Čiernej nad Tisou a v ďalších uzloch, napr. na Ostravsku, v Nymburku, Ústí n. L. a pod.

Samostatnú kapitolu v tomto rozvoji tvorí výstavba nášho najväčšieho suchozemského prístavu Čierna nad Tisou, kde po oslobodení boli iba dve kožaje s malou budovou a dnes tu vyrástlo moderné vežkokapacitné prekladisko.

Rekordným tempom sme postavili širokorozchodnú trať, čo spolu s výstavbou východoslovenských prekladísk vytvorilo predpoklady pre rozšírenie hospodárskych stykov so Sovietskym zväzom. Zatiaž čo dovoz v roku 1951 bol 1,9 mil. ton, v roku 1961 dosiahol už 11,2 mil. ton a v súčasnosti tu prekladáme 140 druhov tovarov v celkovej výške zhruba 20 mil. ton.

Na porovnanie mohutného rastu vo všetkých odvetviach železničnej dopravy si dovolím uviesť niekožko najvýraznejších faktov:

- tak napríklad v roku 1954 premávali iba parné rušne - dnes robia 94 % všetkých výkonov elektrické a motorové lokomotívy. Jedna elektrická lokomotíva nahradzuje dve parné;

- v roku 1954 bol celkový objem prepravy 128 mil. ton - dnes je to 260. Nakládka predstavovala asi 114 mil. ton, dnes je to dvojnásobok;

- vtedy sme mali väčšinu dvojosových vozňov - dnes tvoria viac ako dve tretiny parku štvorosové vozne s valčekovými ložiskami a s celým radom technických, konštrukčných zlepšení. Vyše 40 % vozňového parku sú vežkopriestorové vozne;

- významnými zmenami prešlo najmä traťové hospodárstvo, kde ručnú prácu, ktorá pred 20 rokmi prevládala, dnes už nahrádzajú výkonné mechanizmy, automatické podbíjačky, čističky i ťažké mechanizmy;

- vo všetkých odvetviach železnice prichádza k slovu elektronika, bezkontaktové prvky, pribúdajú rádiospojivá, reléovka, a pod.

K modernizácii zabezpečovacích zariadení pristúpili ČSD po roku 1950 za pomoci Sovietskeho zväzu a do konca roku 1973 bolo reléovým zabezpečovacím zariadením vybavených 141 staníc so 4530 výhybkovými jednotkami. Automatický blok sme v rovnakom období vybudovali na viac ako na tisícke km tratí, najmä na hlavných ťahoch.

Významnou prevádzkovou investíciou bola elektrizácia železničných tratí - z toho 817 km striedavým prúdom.

Koncom štvrtej a v priebehu piatej päťročnice sme prikročili aj k radikálnej prestavbe opravárenskej základne. V nadväznosti na budované dielne v Plzni, Nymburku, Trnave a vo Zvolene pripravujeme stavbu dielní Vrútky, Louny a rad ďalších.

Treba povedať, že rozsah našej spolupráce, najmä so Sovietskym zväzom, neustále rastie. Predpokladáme, že do roku 1980 dosiahne dovoz asi 33 mil. ton a už dnes musíme preň vybavovať naše dopravné kapacity.

Začali sme preto elektrizovať širokorozchodnú trať a v spolupráci s ostatnými rezortmi modernizujeme a súčasne budujeme nové prekládkové kapacity, nadväzné železničné trate i zoraďovacie stanice.

V oblasti SSR považujeme za rozhodujúce investičné akcie, ako je výstavba južnej odklonovej trate a uzlov Košice, Žilina a Bratislava, čím chceme riešiť nielen súčasné problémy, ale vytvoriť základ pre zvládnutie mohutného rastu prepravných potrieb.

V ČSR bola a stále ešte je venovaná pozornosť vyššej priepustnosti rozhodujúcich železničných uzlov, napr. Ústí nad Labem, Ostrava, Brno a Praha, ako aj modernizácii a rozširovaniu vežkých zoraďovacích kapacít. Osobitná pozornosť patrí tiež doriešeniu problému Kralúp nad Vltavou.

Vysoké nápory na prepravu palív nás nútia využívať všetky druhy dopravy. Za zvlášť významnú považujeme spoluprácu železničnej a vodnej dopravy pri preprave energetického uhlia pre elektráreň Chvaletice.

Nemalé úlohy vyplývajú pre železnicu i z prestavby dopravného systému v hlavnom meste našej socialistickej republiky - v Prahe. Výstavba holešovickej preložky umožní okrem iného využiť výhodnú žavobrežnú trať do Ústí nad Labem, ale aj odviesť nákladnú dopravu mimo centra Prahy a uvožniť niektoré plochy pre potreby mesta. Nová ústredná osobná stanica, ktorej výstavba sa už začala a jej prvá časť sa dokončí roku 1977, vytvorí so svojimi odstavnými stanicami lepšie predpoklady pre kultúru cestovania.

Rozvoj všetkých druhov dopravy dosiahol najvýraznejšie úspechy najmä v priebehu piatej päťročnice, v ktorej doprava ako celok plní predovšetkým hlavné úlohy určené XIV. zjazdom KSČ i nadväzujúcimi plenárnymi zasadnutiami.

Plnenie rozhodujúcich úloh v železničnej doprave na jednej strane a rozvoj materiálno-technickej základne na strane druhej je spojené s mnohomiliardovými nákladmi. Dosiahli sme tým podstatné zvýšenie výkonnosti tratí a staníc, zvýšila sa úroveň cestovania i rýchlosť prepravy nákladov a osôb, zlepšili sme starostlivosť o pracujúcich a skvalitnili údržbu našich zariadení.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP