Federální shromáždění Československé socialistické republiky 1970

I. v. o.

36

Vládní návrh,

kterým se předkládá k souhlasu Federálnímu shromáždění Československé socialistické

republiky Smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci mezi Československou

socialistickou republikou a Svazem sovětských socialistických republik,

podepsaná v Praze dne 6. května 1970

Návrh schvalovacího usnesení:

Federální shromáždění Československé socia
listické republiky souhlasí se Smlouvou o přátel
ství, spolupráci a vzájemné pomoci mezi Česko
slovenskou socialistickou republikou a Svazem
sovětských socialistických republik, podepsanou
v Praze dne 6. května 1970

Důvodová zpráva

V zájmu dalšího upevňování přátelství a bra-
trství národů Československé socialistické repub
liky a Svazu sovětských socialistických republik,
zachovávajíce věrnost zásadám Smlouvy o přátel
ství, vzájemné pomoci a poválečné spolupráci, uza-
vřené mezi Československem a Sovětským svazem
dne 12. prosince 1943 a prodloužené Protokolem
ze dne 27. listopadu 1963, rozhodly se obě strany
v souladu se závěry Společného československo
sovětského prohlášení ze dne 27. října 1969 pode-
psat u příležitosti 25 výročí osvobození Českoslo-

venska novou Smlouvu o přátelství, spolupráci
vzájemné pomoci, odpovídající současné úrovni
československo-sovětských vztahů.

Smlouva o přátelství, vzájemné pomoci a po-
válečné spolupráci, uzavřená v roce 1943, sehrála
významnou úlohu v boji za osvobození Českoslo-
venska a v budování socialismu v naší vlasti

Uzavřením léto smlouvy byl dán vyraz tomu,
ze Československo, které neuznává fašistickou
okupaci, je platným článkem v boji proti hitlerov
skému Německu a jeho spojencům.


2

Spojenecká smlouva z roku 1943 sehrála vý-
znamnou rolí ve společném boji proti fašismu. Na
jejím základě poskytoval Sovětský svaz Českoslo-
vensku neocenitelnou pomoc, ve formě přímé po-
moci při vytváření československých vojenských
jednotek v Sovětském svazu, jejich zajištění po-
třebnou bojovou technikou, pomoci při výcviku a
při organizování partyzánských jednotek na oku-
povaném území naší republiky.

Uzavření Smlouvy přispělo rovněž k meziná-
rodně-politické izolaci domácí buržoazie a k pod-
poře sil, které usilovaly o vítězství socialismu
v Československu.

Československo-sovětská smlouva z roku 1943
se stala základem zcela nové československé za-
hraničně-politické orientace zakotvené později
v Košickém vládním programu - orientace na
pevné a trvalé spojenectví se Sovětským svazem,
který se stal trvalou zárukou bezpečnosti, hospo-
dářské a politické stability, rozhodujícím vnějším
faktorem bezpečného a nerušeného vývoje česko-
slovenského státu po jeho osvobození. Vytvořila
jeden z nejzákladnějších předpokladů k tomu, aby
osvobozené Československo nastoupilo cestu bu-
dování socialismu a usnadnila proces přerůstání
lidově-demokratické revoluce v revoluci socialis-
tickou.

Na základě této smlouvy poskytoval Sovětský
svaz Československu účinnou a nezištnou pomoc,
jež byla jednou z nezbytných základních podmí-
nek obnovy národního hospodářství, rozrušeného
válkou. Zejména po únoru 1948 byly vytvořeny
všechny předpoklady pro rozvoj stále hlubší a těs-
nější československo-sovětské spolupráce v oblasti
ekonomiky, politiky, vojenství, vědy, kultury a
v dalších oblastech.

S ohledem na historickou úlohu, již Českoslo-
vensko-sovětská smlouva z roku 1943 sehrála, byla
její platnost prodloužena Protokolem, podepsaným
v Moskvě 27. listopadu 1963 o dalších dvacet let.

Od podepsání Smlouvy z roku 1943 nastala
však řada mezinárodně-politických změn zásad-
ního významu.

Mezi rozhodující nové faktory patří především
vznik a rozvoj socialistického společenství, obran-
ného systému Varšavské smlouvy, jako odpovědi
na agresivní pakt NATO, a vznik Rady vzájemné
hospodářské pomoci.

Upevňuje se jednota socialistického společen-
ství, na zásadách socialistického internacionalis-
mu, je konzultován společný postup ve všech roz-
hodujících otázkách zahraniční politiky, přistupuje
se k prohlubování mezinárodní dělby práce a so-
cialistické ekonomické integrace. Významným fak-
torem pro politickou situaci v Evropě a evrop-
skou bezpečnost je existence dvou německých

států a vznik a rozvoj Německé demokratické re-
publiky jako prvního státu dělníků a rolníků na
území bývalé německé říše.

Smlouva z roku 1943 odpovídá vztahům mezi
dvěma spřátelenými a spojeneckými státy, jež
však mají rozličné společenské zřízení. Nastoupe-
ním cesty socialistické výstavby v Československu
vzájemné vztahy a spolupráce dosáhly nové, kva-
litativně vyšší úrovně, charakterizované přede-
vším skutečností, že jde o vztahy, založené na to-
tožnosti společenského zřízení. Do popředí nyní
vystupují prvky charakteristické pro spolupráci
dvou socialistických států sjednocování perspek-
tivních plánů rozvoje národního hospodářství
z hlediska socialistické dělby práce a socialistické
integrace, rozsáhlá výměna zkušeností ve všech
oblastech společenského života, široký rozvoj pří-
mé spolupráce a styků mezi státními orgány, spo-
lečenskými organizacemi, kulturními a vědeckými
ústavy, institucemi apod.

Československo-sovětské vztahy daleko pře-
rostly rámec Smlouvy z roku 1943. Výsledky jed-
nání stranických a státních delegací v SSSR v říj-
nu 1969, při nichž byly zhodnoceny též události
v Československu v roce 1938 a 1969, ukázaly
perspektivu dalšího prohlubování vzájemných
vztahů ve všech oblastech, zejména v oblasti eko-
nomické spolupráce a socialistické integrace, pers-
pektivy hledání nových možností a forem hlubší
spolupráce a dalšího sbližování.

Všechny tyto skutečnosti a společný přístup
Československa a Sovětského svazu k nim nalé-
zají svůj výraz v nové československo-sovětské
spojenecké smlouvě. Smlouva má rovněž sehrát
významnou úlohu při dalším rozvoji vzájemných
československo-sovětských vztahů ve všech oblas-
tech a zajistit, aby při širokém rozvíjení těchto
vztahů byly překonány všechny chyby, k nimž
z čs. strany došlo ve vztahu ke Svazu sovětských
socialistických republik v roce 1968.

Nová Smlouva o přátelství, spolupráci a vzá-
jemné pomoci mezi Československou socialistic-
kou republikou a Svazem sovětských socialistic-
kých republik vychází ze současného stupně vzá-
jemných vztahů mezi oběma socialistickými státy,
odráží všechny změny, k nimž v mezinárodní po-
litické situaci došlo v Evropě a ve světě, zejména
vznik socialistického společenství států, existenci
Varšavské smlouvy, která byla sjednána jako od-
pověď na agresivní pakt NATO a rozvoj hospo-
dářské spolupráce socialistických států, v rámci
Rady vzájemné hospodářské pomoci. Vyjadřuje
perspektivy rozvoje vzájemné spolupráce založené
na zásadách marxismu-leninismu a proletářského
internacionalismu a vychází z třídního přístupu
ke všem otázkám vzájemných vztahů a k mezi-
národně politickým otázkám. Smlouva je dalším
vkladem pro posilování jednoty a semknutosti


3

států socialistického společenství, pro zajištění
ochrany socialistických vymožeností lidu, pro
upevňování bezpečnosti socialistického společen
ství a pro další zdokonalování mezinárodní dělby
práce, zejména formou socialistické ekonomické
integrace v rámci Rady vzájemné hospodářské
pomoci

Smlouva jasně vyjadřuje mírovou politiku
obou socialistických států a jejich pevné odhod-
lání napomáhat upevnění míru a bezpečnosti
v Evropě i na celém světě a účinně čelit impéria
lismu, revanšismu a militarismu.

Smlouva zakotvuje závazek v souladu se zá-
sadami proletářského internacionalismu i nadále
upevňovat věčné a nerozborné přátelství mezi ná-
rody Československa a Sovětského svazu, rozvíjet
vzájemnou spolupráci v oblasti politické, hospo-
dářské a v jiných oblastech a napomáhat dalšímu
rozšiřování spolupráce a přímých styků mezi or-
gány státní moci a společenskými organizacemi
pracujících. Významným závazkem v tomto směru
jsou vzájemné informace a konsultace o všech
důležitých mezinárodních otázkách, jejichž vý-
sledkem bude společný postoj dohodnutý v sou
ladu se zájmy obou států.

Smlouva vyjadřuje neochvějnou a rozhodnou
vůli smluvních stran dále pokračovat v budování
socialismu a komunismu a chránit socialistické
vymoženosti lidu a bezpečnost a nezávislost obou
zemí.

Smlouva obsahuje rovněž závazek přispívat
v zájmu posílení a upevnění socialistického spo-
lečenství k dalšímu rozvoji hospodářských styků
a spolupráce a k socialistické ekonomické inte-
graci členských zemí Rady vzájemné hospodářské
pomoci a vyjadřuje pevné odhodlání spolu s ostat
nimi státy Varšavské smlouvy a v souladu s ní
zajišťovat nedotknutelnost hranic členských států
této smlouvy, jež je jedním z hlavních předpo
kladů pro zajištění míru v Evropě

V této souvislosti je ve Smlouvě zakotveno
prohlášení smluvních stran, že budou společně
usilovat o zlepšení situace v Evropě, upevnění a
rozvíjení spolupráce mezi evropskými státy, na-
stolení dobrých vztahů mezi nimi a vytvoření
účinného systému evropské bezpečnosti

V případě ozbrojeného útoku proti jedné ze
stran poskytne jí druhá strana okamžitě veške-

rou pomoc včetně vojenské a podporu všemi pro
středky, uplatňujíc tak právo na sebeobranu podle
Charty Organizace spojených národů. Významné,
zejména pro československou stranu, je konstato
vání neplatnosti Mnichovské dohody od samého
počátku se všemi z toho vyplývajícími důsledky.

V mezinárodních vztazích budou oba státy -
důsledně uskutečňujíce politiku mírového soužiti
států s různým společenským zřízením - vyna
kládat veškeré úsilí na obranu světového míru
před úklady imperialismu a reakce, na zmírnění
mezinárodního napětí, zastavení závodů ve zbro-
jení, dosažení všeobecného a úplného odzbrojení
a konečné odstranění kolonialismu. Zemím, které
se osvobodily z koloniálního područí a nastoupily
cestu upevňování své nezávislosti a svrchovanosti,
budou obě strany poskytovat podporu.

Smlouva podléhá ratifikaci a vstoupí v plat-
nost dnem výměny ratifikačních listin, která má
být provedena v Moskvě v době co nejkratší
Smlouva se uzavírá na dobu dvaceti let a bude
se automaticky prodlužovat vždy o dalších pět
let, pokud ji jedna ze stran nevypoví dvanáct
měsíců předem

Smlouva byla parafována ministry zahranič-
ních věcí obou států dne 20. března 1970 a po-
depsána dne 6. května tohoto roku v Praze u pří-
ležitosti oslav 25. výročí osvobození Českosloven
ska při návštěvě stranické a státní delegace So
větského svazu v Československu

Smlouva se v souladu s článkem 36 odst. 3
Ústavního zákona o československé federaci ze
dne 27. října 1968 předkládá Federálnímu shro
máždění k vyslovení souhlasu a poté bude před
ložena presidentu republiky k ratifikaci.

Nová československo sovětská spojenecká
smlouva, vyjadřující vše kladné a pokrokové, co
bylo dosaženo ve vzájemných československo-so-
větských vztazích, opírající se o pevné marxis
ticko-leninské zásady socialistického internaciona-
lismu, vytváří základ pro další rozvoj přátelství,
spolupráce a vzájemné pomoci mezi národy Čes-
koslovenské socialistické republiky a Svazu so-
větských socialistických republik a napomáhá
ochraně socialistických vymožeností, jichž bylo
dosaženo a dalšímu budování socialismu a komu
nismu v obou zemích.

V Praze dne 8. května 1970.

Předseda vlády ČSSR
Dr. Štrougal v. r

Ministr zahraničních věcí:
Ing. Marko v. r.


Smlouva

o přátelství, spolupráci a vzájemně pomoci mezi Československou socialistickou republikou

a Svazem sovětských socialistických republik

Československá socialistická republika a Svaz
sovětských socialistických republik,

potvrzujíce věrnost cílům a zásadám česko-
slovensko-sovětské Smlouvy o přátelství, vzájemné
pomoci a poválečné spolupráci uzavřené dne
12. prosince 1943 a prodloužené dne 27. listopadu
1963, která sehrála historickou úlohu v rozvoji
přátelských vztahů mezi národy obou států a po-
ložila trvalé základy pro další upevnění bratr-
ského přátelství a všestranné spolupráce mezi
nimi,

hluboce přesvědčeny, že nerozborné přátelství
mezi Československou socialistickou republikou a
Svazem sovětských socialistických republik zpe-
četěné ve společném boji proti fašismu a dále pro-
hloubené v letech výstavby socialismu a komu-
nismu, jakož i bratrská vzájemná pomoc a vše-
stranná spolupráce, založené na učení marxismu-
leninismu, neochvějných zásadách socialistického
internacionalismu, odpovídají životním zájmům ná-
rodů obou zemí a celého socialistického spole-
čenství,

potvrzujíce, že podpora, upevňování a ochra-
na socialistických vymožeností, jichž bylo dosa-
ženo hrdinným úsilím a obětavou prací lidu každé
země, jsou společnou internacionální povinností
socialistických zemí,

rozhodnuty neustále důsledně posilovat jed-
notu a semknutost všech zemí socialistického spo-
lečenství, spočívající na totožnosti společenského
ztížení a konečných cílů,

vyjadřujíce rozhodnou vůli neochvějně dodr-
žovat závazky vyplývající z Varšavské smlouvy
o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci ze dne
14. května 1955,

konstatujíce, že hospodářská spolupráce mezi
oběma státy přispívá k jejich rozvoji i k dalšímu
zdokonalování mezinárodní socialistické dělby
práce a k socialistické ekonomické integraci
v rámci Rady vzájemné hospodářské pomoci,

vyjadřujíce pevné odhodlání napomáhat upev-
nění míru a bezpečnosti v Evropě i na celém
světě, účinně čelit imperialismu, revanšismu a
militarismu,

řídíce se cíli a zásadami Charty Organizace
spojených národů,

berouce v úvahu výsledky, kterých obě země
dosáhhly při budování socialismu a komunismu,
současný stav a možnosti dalšího rozvoje všestran-
né spolupráce, jakož i změny, k nimž došlo v Evro-

pě a ve světě po uzavření Smlouvy ze dne 12. pro-
since 1943,

dohodly se na tomto:

Článek 1

Vysoké smluvní strany budou v souladu se
zásadami socialistického internacionalismu i na-
dále upevňovat věčné nerozborné přátelství mezi
národy Československé socialistické republiky a
Svazu sovětských socialistických republik, rozví-
jet všestrannou spoluprácí mezi oběma státy a po-
skytovat si vzájemně bratrskou pomoc a podporu,
jednajíce na základě vzájemného dodržování státní
svrchovanosti a nezávislosti, rovnoprávnosti a ne-
vměšování do vnitřních záležitostí.

Článek 2

Vysoké smluvní strany, vycházejíce ze zásad
přátelské vzájemné pomoci a mezinárodní socia-
listické dělby práce, budou dále rozvíjet a pro-
hlubovat vzájemně výhodnou dvoustrannou i mno-
hostrannou hospodářskou a vědeckotechnickou
spolupráci s cílem rozvoje národního hospodář-
ství, dosažení co nejvyšší vědeckotechnické úrov-
ně a efektivnosti společenské výroby, jakož i zvy-
šování hmotného blahobytu pracujících svých
zemí.

Strany budou přispívat k dalšímu rozvoji hos-
podářských styků a spolupráce, jakož i socialis-
tické ekonomické integrace členských zemí Rady
vzájemné hospodářské pomoci.

Článek 3

Vysoké smluvní strany budou i nadále roz-
víjet a rozšiřovat spolupráci mezi oběma zeměmi
v oblasti vědy a kultury, školství, literatury a
umění, tisku, rozhlasu, filmu, televize, zdravotnic-
tví, turistiky, tělesné výchovy a v jiných oblastech.

Článek 4

Vysoké smluvní strany budou napomáhat dal-
šímu rozšiřování spolupráce a přímých styků mezi
orgány státní moci a mezi společenskými organi-
zacemi pracujících za účelem hlubšího vzájem-
ného poznávání a sbližování národů obou států

Článek 5

Vysoké smluvní strany, vyjadřujíce neochvěj-
nou a rozhodnou vůli dále pokračovat v budo-


11

vání socialismu a komunismu, budou podnikat
nutná opatření k ochraně socialistických vymože-
ností lidu, bezpečnosti a nezávislosti obou zemí,
usilovat o rozvoj všestranných vztahů mezi státy
socialistického společenství a jednat v duchu
upevňování jejich jednoty, přátelství a bratrství.

Článek 6

Vysoké smluvní strany konstatují, že Mnichov-
ské dohody ze dne 29. září 1938 bylo dosaženo
hrozbou útočné války a použití síly proti Česko-
slovensku, že byla součástí zločinného spiknuti
nacistického Německa proti míru a hrubým po-
rušením základních pravidel mezinárodního práva
a že je proto od samého počátku neplatná se vše-
mi z toho vyplývajícími důsledky.

Článek 7

Vysoké smluvní strany, důsledně uskutečňu-
jíce politiku mírového soužití států s různým spo-
lečenským zřízením, vynaloží veškeré úsilí na
obranu světového míru a bezpečnosti národů před
úklady agresivních sil imperialismu a reakce, na
zmírnění mezinárodního napětí, zastavení závodů
ve zbrojení a dosažení všeobecného a úplného od-
zbrojení, na konečné odstranění kolonialismu ve
všech jeho formách a projevech a poskytnou pod-
poru zemím, jež se osvobodily z koloniálního pod-
ručí a nastoupily cestu upevňování své národní
nezávislosti a svrchovanosti.

Článek 8

Vysoké smluvní strany budou společně usilo-
vat o zlepšení situace a zajištění míru v Evropě,
upevnění a rozvíjení spolupráce mezi evropskými
státy, nastolení dobrých vzájemných vztahů mezi
nimi a vytvoření účinného systému evropské bez-
pečnosti na základě kolektivního snažení všech
evropských států.

Článek 9

Vysoké smluvní strany prohlašují, že jedním
z hlavních předpokladů zajištění evropské bezpeč-
nosti je nedotknutelnost státních hranic v Evropě,
jak se vytvořily po druhé světové válce. Vyjadřují
své pevné odhodlání společně s ostatními člen-
skými státy Varšavské smlouvy o přátelství, spolu-
práci a vzájemné pomoci ze dne 14. května 1955

a v souladu s ní zajišťovat nedotknutelnost hranic
členských států této smlouvy a činit všechna nut-
ná opatření k zabránění agresi jakýchkoli síl mi-
litarismu a revanšismu a k odražení útočníka

Článek 10

V případě ozbrojeného útoku proti jedné
z Vysokých smluvních stran ze strany kteréhokoli
státu nebo skupiny států, bude to druhá Smluvní
strana považovat za útok i proti sobě a okamžitě
jí poskytne veškerou pomoc včetně vojenské a
rovněž podporu všemi prostředky, které má k dis-
pozici, uplatňujíc tak právo na individuální nebo
kolektivní sebeobranu podle článku 51 Charty
Organizace spojených národů.

O opatřeních učiněných na základě tohoto
článku uvědomí Vysoké smluvní strany ihned Radu
bezpečnosti Organizace spojených národů a budou
postupovat podle ustanovení Charty Organizace
spojených národů.

Článek 11

Vysoké smluvní strany se budou vzájemně in-
formovat a radit o všech důležitých mezinárod-
ních otázkách dotýkajících se jejich zájmů a ve
své činnosti budou vycházet ze společného po-
stoje dohodnutého v souladu se zájmy obou států.

Článek 12

Vysoké smluvní strany prohlašují, že jejich
závazky vyplývající z platných mezinárodních
smluv nejsou v rozporu s ustanoveními této
smlouvy.

Článek 13

Tato smlouva podléhá ratifikaci a vstoupí
v platnost dnem výměny ratifikačních listin, která
bude provedena v Moskvě v době co nejkratší.

Článek 14

Smlouva se uzavírá na dobu dvaceti let a bu-
de se prodlužovat vždy o dalších pět let, pokud
ji žádná z Vysokých smluvních stran nevypoví
dvanáct měsíců před uplynutím příslušného ob-
dobí.

Dáno v Praze dne G. května 1970 ve dvou vy-
hotoveních, každé v jazyce českém a ruském, při-
čemž obě znění mají stejnou platnost.

Za
Československou socialistickou

republiku

G. Husák v. r.

L. Štrougal v. r.

Za
Svaz sovětských socialistických

republik
L. Brežněv v. r.
A. Kosygin v. r.

StT l 707-7


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP