Úterý 6. července 1971

Žádám o hlasování poslance Sněmovny lidu. Kdo z poslanců Sněmovny lidu souhlasí s návrhem ústavního zákona podle návrhu zpravodaje, nechť zvedne ruku! /Hlasuje se./ Děkuji.

Kdo je proti? /Nikdo./

Zdržel se hlasování? /Nikdo./ Děkuji.

Pro návrh hlasovali všichni přítomní poslanci Sněmovny lidu, tj. více než třípětinová většina všech jejích členů.

Také Sněmovna lidu ústavní zákon schválila.

Protože jsou usnesení Sněmovny národů a Sněmovny lidu souhlasná, konstatuji, že Federální shromáždění ČSSR schválilo ústavní zákon, kterým se mění čl. 86 Ústavy a čl. 30 a 103 ústavního zákona o čs. federaci.

Soudružky a soudruzi poslanci, nyní přerušuji společnou schůzi Sněmovny lidu a Sněmovny národů na 20 minut.

/Schůze přerušena ve 14.44 hodin./

/Schůze opět zahájena v 15.15 hodin./

Předsedkyně SL doc. MUDr. Pennigerová: Soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, budeme pokračovat v jednání.

Pátým bodem pořadu je

V

Vládní návrh zákona o geodézii a kartografii /tisk 72/ a společné zprávy výborů Sněmovny lidu /tisk 53/SL/ a výborů Sněmovny národů /tisk 50/SN/

Návrh odůvodní za vládu ČSSR ministr dr. Bohuslav Kučera. Prosím, aby se ujal slova.

Ministr vlády ČSSR dr. Kučera: Vážené soudružky a soudruzi poslanci! Vláda Československé socialistické republiky vám předkládá k projednání a ke schválení návrh zákona o geodézii a kartografii, jehož výkon sice patří do výlučné působnosti republik, jehož přijetí však náleží podle ústavního zákona o čs. federaci do pravomoci Federálního shromáždění.

Účelem navrhovaného zákona je odstranit zastaralou, roztříštěnou a nepřehlednou dosavadní právní úpravu, jejíž základní norma, katastrální zákon č. 177/1927 Sb., byl vydán ještě za první republiky za zcela jiné politické a společenské situace a sledoval proto především fiskální cíle a zajištění soukromokapitalistických vztahů. Katastrální zákon byl sice v roce 1948 novelizován, ale jak tato, tak i pozdější právní úpravy, které nahradily převážnou část ustanovení katastrálního zákona, přitom však výslovně žádné ustanovení nezrušily, učinily právní úpravu značně nepřehlednou.

Závažným nedostatkem dosavadní úpravy je i skutečnost, že nevyhovuje ani zájmům obrany státu, které sleduje federální ministerstvo národní obrany, a že neupravuje vztahy mezi tímto ministerstvem a orgány geodézie a kartografie. To vše vedlo k požadavku provést na úseku geodézie a kartografie novou zákonnou úpravu, která by respektovala též nové státoprávní uspořádání ČSSR.

Vzhledem k tomu, že výkon na úseku geodézie a kartografie přísluší - jak jsem již uvedl - do výlučné působnosti republik, upravuje návrh zákona věci geodézie a kartografie v zásadních otázkách tak, aby ponechal dostatečný prostor pro zákony národních rad. Návrh zákona obsahuje proto pouze obecné, i když taxativní, vymezení působnosti, která přísluší orgánům geodézie a kartografie, přičemž rozdělení této působnosti mezi ústřední a územní orgány geodézie a kartografie republik zůstává vyhrazeno zákonům národních rad.

Pouze v několika málo případech svěřuje návrh zákona z důvodu jednotné právní úpravy v celé Československé socialistické republice určitou konkrétní pravomoc jednak ústředním, jednak územním orgánům geodézie a kartografie. Z téhož důvodu stanoví ve dvou případech i působnost národních výborů. V tomto směru návrh především svěřuje okresním národním výborům rozhodování sporů o náhradu škody způsobené výkonem geodetických a kartografických prací. Jde o ustanovení výše majetkové újmy, která vznikla činností zákonem dovolenou, nikoli tedy činností protiprávní, o níž zpravidla rozhodují soudy. Přitom půjde o případy celkem ojedinělé s nepatrným finančním dopadem a s jednoduchou problematikou. Dále svěřuje osnova národním výborům provádění, respektive vyhlašování místních šetření, která jsou nezbytnou podmínkou provádění měřických prací v obci. Povinností národních výborů bude vyhlásit konání místních šetření a zajišťovat účast vlastníků nebo uživatelů nemovitostí na těchto šetřeních.

Jinak osnova ukládá orgánům geodézie a kartografie, aby úkoly, pokud souvisejí s činností národních výborů, plnily ve spolupráci s nimi a aby poskytovaly národním výborům odbornou technickou pomoc. Předpokládá se přitom samozřejmě i spolupráce ze strany národních výborů, neboť orgán geodézie a kartografie může řádně plnit své úkoly v obci, jen má-li k tomu vytvořeny nezbytné pracovní a provozní podmínky; národní výbor má možnost tuto konkrétní pomoc poskytnout, zejména při zajišťování dočasných pracovních a obytných prostor pro pracovníky, kteří tyto práce, trvající mnohdy i po delší dobu, provádějí.

Zákon počítá samozřejmě i s působností federálních orgánů na úseku geodézie a kartografie /vlády Československé socialistické republiky a federálního ministerstva národní obrany/, v souvislosti s potřebami obrany ČSSR, kde působnost přísluší podle ústavního zákona o čs. federaci orgánům federace.

Podrobněji upravuje návrh zákona z důvodů jednotnosti oprávnění a povinnosti ostatních orgánů státní správy a socialistických organizací při provádění geodetických a kartografických prací a vztahy, které vyplývají ze skutečnosti, že k provádění těchto prací je nezbytné užívat v omezeném rozsahu i cizích nemovitostí.

Ke svému provádění bude předložený zákon vyžadovat vydání potřebných prováděcích předpisů. Se zřetelem na to, že věci geodézie a kartografie náležejí orgánům republik, svěřuje zákon vydání potřebných prováděcích předpisů ve vymezeném rozsahu ústředním orgánům geodézie a kartografie republik.

Vládní návrh zákona o geodézii a kartografii byl projednán v příslušných výborech sněmoven Federálního shromáždění a s jejich doporučeními na některé úpravy, které jsou plně v intencích vládního návrhu, lze souhlasit.

Závěrem k předloženému vládnímu návrhu zákona o geodézii a kartografii bych chtěl vyslovit přesvědčení, že se přijetím navrhovaného zákona právní úprava v oblasti geodézie a kartografie podstatně zjednoduší a řada starých, nevyhovujících právních předpisů se nahradí jednou právní normou, odpovídající současným potřebám, což vytváří reálné předpoklady k tomu, aby orgány geodézie a kartografie mohly podstatně racionálněji a efektivněji než dosud plnit svěřené jim úkoly. Doporučuji proto jménem vlády Československé socialistické republiky, aby předložená osnova byla se změnami vyplývajícími z jednání ve výborech Federálního shromáždění schválena.

Předsedkyně SL doc. MUDr. Pennigerová: Děkuji ministru Kučerovi za výklad k vládnímu návrhu zákona. Prosím, aby za výbory Sněmovny národů, kterým byl vládní návrh zákona přikázán, přednesl zpravodajskou zprávu jejich společný zpravodaj poslanec ing. Pavol Jonáš.

Zpravodaj poslanec ing. Jonáš: Vážené súdružky poslankyne, vážení súdruhovia poslanci, vládny návrh zákona o geodézii a kartografii, ktorý dnes prerokujeme, sa pripravuje už od r. 1968, keď boli prerokované zásady pre tento zákon. Bolo teda dosť času na jeho prípravu, aj keď na druhej strane došlo od tých čias k zmene podmienok, najmä v štátoprávnom usporiadaní v dôsledku schválenia zákona o československej federácii.

Navrhovaný zákon má predovšetkým úlohu odstrániť zastaralé, roztrieštené a neprehľadené právne úpravy v oblasti geodézie a kartografie. Dosial platia ešte niektoré vládne opatrenia z roku 1920, základná zákonná úprava z r. 1927, tzv. katastrálny zákon, ako o tom hovoril s. Kučera, a niektoré neskoršie úpravy z r. 1930, 1948 a 1954 a napokon i vyhlášky z r. 1957. Už tento zhrnutý prehľad letopočtov, keď boli dodnes platné predpisy schválené, ukazuje, že tieto predpisy nemôžu zodpovedať zmenám vo vývoji našej spoločnosti, ku ktorým došlo po r. 1945 a najmä po roku 1948.

Predkladaný návrh má tiež zabezpečiť, aby geodetická a kartografická činnosť bola vykonávaná odborne, kvalifikovanými pracovníkmi, aby základné práce boli zabezpečované jednotne a s náležitou presnosťou i pre potreby obrany štátu. Pritom sa počíta s tým, aby sa hotové, odborne vykonané geodetické a kartografické práce dali použiť na viaceré účely a aby sa zabránilo, pokiaľ je to možné, duplicitným prácam. Zákon poveruje touto činnosťou orgány geodézie a kartografie ako zodpovedných gestorov.

V návrhu nie je vynechaná ani ochrana meracích značiek, signálov a iných zariadení, ktoré sú dôležitou súčasťou geodetických sietí, a ustanovuje i úhradu škôd pri ich poškodení, pokiaľ neboli poškodené úmyselne alebo nezákonnou činnosťou, kde potom rozhoduje súd.

Predložený vládny návrh prerokovali tri výbory Snemovne národov, t. j. Výbor pre hospodársku politiku, Branný a bezpečnostný výbor a Ústavnoprávny výbor. Výbory posudzovali najmä účelnosť zákona, spôsob zabezpečovania predpokladaných cieľov a ekonomické dôsledky alebo nároky zákona.

Možno konštatovať, že návrh je v súlade so zákonom o československej federácii. Vymedzuje pôsobnosť, ktorá prísluší orgánom geodézie a kartografie vcelku; len v nevyhnutných prípadoch z dôvodov celoštátnej jednotnosti určuje i niektoré funkcie priamo národným výborom a územným orgánom. Rozhodnutie o tom, ako bude vymedzená pôsobnosť medzi ústredné a územné orgány v obidvoch národných republikách, ponecháva pre zákony národných rád. Pôsobnosť federálnych orgánov je tu vymedzená najmä pre zaistenie potrieb obrany ČSSR.

Pri prerokovaní vo výboroch boli odporučené niektoré čiastkové úpravy, ktoré sú prevažne rázu legislatívneho, a potom niektoré upresnenia. Pretože výbory sa na všetkých odporúčaných zmenách zjednotili, vypracovali spoločnú správu pre tlač č. 72 - v Snemovni ľudu je to tlač 53 a v Snemovni národov tlač 50, kde sú všetky zmeny sformulované. Túto správu ste, súdružky a súdruhovia poslanci, obdržali. Môžeme konštatovať, že navrhované zmeny nemenia v zásade ani ciele vládneho návrhu, ani spôsob jeho zabezpečenia. Zástupca vlády prítomný na rokovaní výborov všetky zmeny akceptoval.

Pri hodnotení ekonomického dôsledku tohto zákona bolo s vďačnosťou kvitované uistenie v dôvodovej správe vlády, ktorá hovorí, že "navrhovaná právna úprava nepočíta s novými finančnými požiadavkami na štátny rozpočet". Bude treba však sledovať, aby toto uistenie bolo tiež plnené.

Pri prerokovávaní vo výboroch sa v diskusii vyskytli aj ďalšie návrhy a námety, z ktorých časť treba brat do úvahy pri praktickom uptatňování tohto zákona. Napríklad v súvislosti s § 19, ktorý pojednáva o náhradách škôd, by sa mala vžiť taká prax v prípadoch, keď nie je možné spôsobenú škodu nahradiť uvedením do predošlého stavu a vlastník alebo užívateľ nehnuteľnosti má právo na náhradu škody v peniazoch, aby upozornila vlastníka nehnuteľnosti sama prevádzateľská organizácia, že má právo na náhradu škody.

Ďalším námetom je návrh, aby pri sústredení právomoci v oblasti geodézie a kartografie v podstate do jedného orgánu v každej republike, ako predpokladá tento zákon, bol zabezpečený taký spôsob práce i taká kontrola, aby sa táto činnosť nezbyrokratizovala a aby sa pre všetkých, ktorí potrebujú ich služby, nestala skôr brzdou než pomocou.

Odporúčalo sa tiež, aby pri rozmiestňovaní, pri voľbe tvaru a pri stavbe i spôsobe údržby pevných meracích bodov a sietí boli brané do úvahy zmeny, ktoré nastali od predvojnového obdobia v poľnohospodárstve. Ide v podstate o to, že meracie siete sú budované už celé desaťročia, t. j. i v dobe, keď u nás nebola kolektivizácia v poľnohospodárstve. Dnes sa rad týchto bodov nachádza v prostriedku scelených častí poľnohospodárskej pôdy. Týmto dnešným nevhodným umiestnením a často i tvarom a spôsobom stavby sa stáva, že jednak prekážka pri využívaní modernej poľnohospodárskej techniky spočíva v týchto prostriedkoch, jednak dochádza k neúmyselnému ich poškodzovaniu. Treba, aby sa tam, kde to je únosné, brali tieto skúsenosti do úvahy.

Súdružky a súdruhovia poslanci, ako spoločný spravodajca Výboru Snemovne národov pre hospodársku politiku, Branného a bezpečnostného výboru a Ústavnoprávneho výboru odporúčam Snemovni národov schváliť vládny návrh zákona o geodézii a kartografii /tlač 72/ v znení spoločnej správy Ústavnoprávneho výboru, Branného a bezpečnostného výboru, Výboru pre priemysel, dopravu a obchod a Výboru pre poľnohospodárstvo a výživu zo Snemovne ľudu, ako aj spoločnej správy Ústavnoprávneho výboru, Branného a bezpečnostného výboru a Výboru pre hospodársku politiku zo Snemovne národov k vládnemu návrhu zákona o geodézii a kartografii.

Ďakujem vám za pozornosť.

Předsedkyně SL doc. MUDr. Pennigerová: Děkuji poslanci ing. Jonášovi a prosím, aby zpravodajskou zprávu za výbory Sněmovny lidu, kterým byl vládní návrh zákona přikázán k projednání, přednesl jejich společný zpravodaj poslanec Věroslav Vondrouš.

Poslanec Vondrouš: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, navazuji na vystoupení společného zpravodaje výborů Sněmovny národů poslance ing. Jonáše. Jak již bylo vzpomenuto, návrh zásad zákona o geodézii a kartografii byl projednán na schůzích výborů bývalého Národního shromáždění v roce 1968. Lze konstatovat, že k tehdejším podmínkám, pokud zůstaly ještě aktuální, bylo přihlédnuto a v návrhu zákona jsou zapracovány. Byly to např. připomínky týkající se spolupráce orgánů geodézie a kartografie s národními výbory a otázky maximální ochrany zemědělského půdního fondu při geodetických pracích. Dále byly vyjasněny vztahy orgánů geodézie a kartografie k orgánům federálního ministerstva národní obrany. Byla akceptována připomínka doporučující přihlédnout při zpracování paragrafovaného znění návrhu zákona k federativnímu uspořádání státu.

Diskuse, která proběhla ve výborech při projednávání vládního návrhu zákona, se týkala především jeho provádění, kdežto doporučení na věcné změny zákona jsou nepatrná.

Z návrhů na věcné změny považuji za nutné zdůraznit doplňující návrh k § 19 odst. 3/ vládního návrhu, který pojednává o náhradě škody způsobené vlastníkům a uživatelům nemovitostí při provádění geodetických a kartografických prací. Bylo doporučeno, aby vlastníkům a uživatelům byla hrazena nejen škoda způsobená umístěním měřičských značek, signálů a jiných zařízení, ale i škoda způsobená vytvořením ochranného území u těchto zařízení. Toto doporučení přijaly všechny výbory a bylo rovněž pojato do jejich společné zprávy.

Taktéž všechny výbory projednaly a přijaly některé dílčí úpravy doporučené expertní skupinou, kterou organizoval ústavně právní výbor, a jsou zakotveny ve společné zprávě. Jde o úpravy a upřesnění legislativního charakteru, jako např. ustanovení § 7 odst. 1/ upravit takto: "Orgány a organizace mohou provádět geodetické a kartografické práce pro vlastní potřebu v mezích oboru činnosti, pro které byly zřízeny,..." Jde o zpřesnění, které je ve vztahu k upřesnění § 4 a které výrazně odlišuje, že jde kvalitativně o jiné případy.

Účinnost zákona doporučují výbory stanovit od 1. září 1971, a to po vyjádření člena vlády ČSSR, ministra dr. Kučery.

Z námětů, které se týkají provádění navrhovaného zákona, považuj i za vhodné upozornit na požadavek, aby v důsledku úzké centralizace činnosti v oblasti geodézie a kartografie nedošlo ke zbyrokratizování a k rozšiřování administrativy.

Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP