Úterý 6. července 1971

Dnešní projednávání návrhu zákona je tedy již realizací závěrů XIV. sjezdu Komunistické strany Československa. Obsahově vycházejí návrhy všech volebních zákonů a tedy i zákona o volbách do Federálního shromáždění ze základních dokumentů XIV. sjezdu KSČ, zejména z "Poučení z krizového vývoje ve straně a společnosti", ze zprávy ústředního výboru strany, přednesené soudruhem Husákem a z Rezoluce XIV. sjezdu.

V návrhu jsou respektovány všechny dosavadní principy, které se v minulosti v našem socialistickém systému volebním plně osvědčily. Z dějinného předurčení dělnické třídy jako vedoucí síly společenského vývoje, které se však může uskutečnit jen tehdy, má-li dělnická třída svůj organizovaný předvoj, revoluční stranu, řídící se učením marxismu-leninismu, vyplývá třídní aspekt volebního zákona a voleb za socialismu, tj. upevnit vedoucí úlohu dělnické třídy ve společnosti a její svazek s ostatními pracujícími, upevnit vedoucí úlohu strany a její spojení s masami, upevnit morálně technickou jednotu celé společnosti.

Základnou třídně chápaného rozvoje socialistické demokracie je v ČSSR jednak systém zastupitelských orgánů všech stupňů, jednak Národní fronta, která se pod vedením KSČ stává výrazem politického svazku dělnické třídy, družstevního rolnictva, inteligence, všech vrstev pracujících a jejich organizací, komunistů, příslušníků jiných politických stran i občanů politicky neorganizovaných obou našich národů a všech národností žijících v naší vlasti. Proto volební zákon posiluje úlohu Národní fronty, které pod vedením KSČ prísluší navrhování, výběr a registrace kandidátů, sestavování volebních programů, zajišťování řady úkolů, přípravy a provedení voleb.

Hlavním výrazem socialistické demokracie ve volbách je nejen samotný volební akt, jímž volby vrcholí, ale zejména celá náročná politická kampaň, v níž při příležitosti hodnocení práce zastupitelských sborů, jejich poslanců, při posuzování volebních programů Národní fronty, schopností navrhovaných kandidátů plnit odpovědnou funkci, se může každý občan vyslovit k politice strany a státních orgánů, k záměrům a cílům socialistické výstavby. Cílem předvolební kampaně je a bude tedy dosáhnout sjednocení zájmů jednotlivců, společenských skupin a vrstev s celospolečenskými zájmy, které jsou vyjádřeny v generální linii KSČ a v usnesení XIV. sjezdu strany.

Bez správného uplatnění vedoucí úlohy strany a funkce Národní fronty by nebylo možné splnit tuto sjednocující úlohu voleb ani demokratický požadavek, aby totiž zastupitelské sbory odpovídaly svým složením třídnímu složení společnosti, aby v nich byly v odpovídající míře zastoupeny ženy a mládež, aby státní orgány vzešlé z voleb a složené ze skutečných zástupců lidu stáli pevně ve službách lidu jako nositelé veškeré moci ve státě.

Hlavní zásady zákona se v souladu s dosaženým stupněm konsolidace společnosti a potřebami dalšího jejího upevnění a rozvoje nemění. Jsou navrhovány jen dvě významnější změny. Především ty, které vyplývají z ústavního zákona o čs. federaci a vznikají potřebou volby poslanců Sněmovny národů, samozřejmě poslanců České a Slovenské národní rady. Jsou výrazem toho, že zákon o čs. federaci významně přispěl ke konsolidaci společnosti, že se federace osvědčila a rozvojem české a slovenské státnosti posílila jednotu ČSSR, posílila vědomí čs. státnosti.

Druhou změnou, která si vyžaduje změny příslušného článku ústavy a článků ústavního zákona o čs. federaci, je návrh, aby volební období zastupitelských orgánů všech stupňů trvalo 5 let. Tento návrh vychází z racionální úvahy, že generální linii výstavby socialismu určuje vždy sjezd KSČ, který hodnotí jak uplynulé období, tak dává základní dlouhodobé úkoly dalšího rozvoje společnosti. Sjezd také schvaluje směrnici pro rozvoj národního hospodářství, směrnici pětiletého plánu. Jeví se proto účelné, aby předvolební kampaň, volby samy, následovaly vždy po sjezdu KSČ, aby tak byla dána možnost zastupitelským orgánům všech stupňů vycházet jak z hodnocení uplynulého období, tak z politické i národohospodářské směrnice rozvoje socialistické společnosti, kterou určuje sjezd KSČ.

Ve středu pozornosti celého jednání XIV. sjezdu KSČ byl náš pracující člověk, jeho zájmy a potřeby. Závěry XIV. sjezdu prokazují, že hlavním smyslem činnosti Komunistické strany Československa a politiky Národní fronty je další uspokojování hmotných a duchovních potřeb všech našich pracujících, vedoucí k rozvoji iniciativy a tvůrčích sil každého občana, a to ku prospěchu dalšího rozvoje socialistické společnosti. V současném období jde o to, aby celá posjezdová kampaň přerostla v kampaň předvolební, při níž by se dále uvědoměle sjednocoval pod vedením KSČ na půdě Národní fronty náš pracující lid. Významným úkolem poslanců po schválení volebních zákonů bude vysvětlování socialistických zásad volebních zákonů, svedení boje proti ve vědomí našich občanů přežívajícímu revizionistickému, buržoazně demokratickému pojetí voleb a celého politického systému.

Soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, vážené Federální shromáždění, jsme přesvědčeni, že předkládaný návrh zákona o volbách do Federálního shromáždění ČSSR plně odpovídá socialistické ústavě, současné konkrétní společenské situaci a usnesením XIV. sjezdu KSČ, že zabezpečuje, aby ve smyslu jeho záměrů byly projednány a přijaty další zákony národních rad. Z uvedených důvodů navrhuji, aby se Federální shromáždění usneslo o vydání zákona o volbách do Federálního shromáždění ČSSR ve znění, v jakém je návrh předložen a aby současně projevilo souhlas se změnami příslušných článků čs. ústavy a ústavního zákona o čs. federaci.

Předsedkyně SL doc. MUDr. Pennigerová: Děkuji poslanci dr. Trávníčkovi za jeho výklad. Prosím, aby poslanec Vladimír Mařík, předseda ústavně právního výboru Sněmovny lidu, přednesl zpravodajskou zprávu jako společný zpravodaj všech jejích výborů.

Zpravodaj poslanec JUDr. RSDr. Mařík: Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, dovolte, abych z pověření výborů Sněmovny lidu podal zprávu o projednání návrhu zákona o volbách do Federálního shromáždění. Návrh projednaly všechny výbory Sněmovny lidu a převážná většina poslanců sněmovny měla tak možnost bezprostředně vyjádřit své stanovisko k významnému zákonnému návrhu, který spolu se zákony o volbách do národních rad a o volbách do národních výborů umožní završit základní etapu konsolidačního procesu v naší zemi.

Návrh zákona byl ve výborech projednáván velmi pozorně. Projevil.o se to v rozsáhlé diskusi, v níž se poslanci zaměřili nejen na zásady volební soustavy, ale i na dobrou přípravu voleb tak, aby výsledky voleb znovu prokázaly vítěznou cestu politiky Komunistické strany Československa a celé Národní fronty.

Zájem poslanců o úspěšný průběh voleb samých je přirozený. Máme ještě v příliš živé paměti vývoj v nedávném krizovém období, kdy reakce útočila na vedoucí úlohu Komunistické strany Československa, na úlohu Národní fronty v našem politickém systému a požadovala přechod k pluralitní politické soustavě s cílem zbavit dělnickou třídu moci.

Poslanci ve výborech s uspokojením konstatovali, že návrh zákona vychází ze závěrů XIV. sjezdu KSČ i z poučení z krizového období let 1968 a 1969. Návrh respektuje ústavní principy československého volebního práva, jeho všeobecnost, přímost, rovnost a tajnost hlasování.

Výbory i poslanci Sněmovny lidu se ztotožnili s celkovým pojetím zákona: zároveň však zdůrazňovali, že jde o určitý rámec, v němž se politickou, organizační a masovou politickou prací tisíců funkcionářů a dobrovolných aktivistů bude naplňovat cíl, který shodně sledujeme. V diskusi nebyly předneseny věcné připomínky k návrhu zákona.

Byly především vyzvednuty tyto jeho zásady: poslanci potvrdili, že požadavek jednoduchosti volebního systému i naše dosavadní zkušenosti svědčí pro jednomandátové volební obvody, které umožňují užší styk voličů s poslancem i uplatnění jeho plné politické odpovědnosti vůči voličům i Národní frontě. Dále bylo pozitivně oceněno, že návrh volebního zákona sleduje to, aby se příprava voleb i jejich uskutečnění stalo účinným prostředkem upevňování československé federace, prohlubování jednoty pracujících našich národů a národností, československého vědomí v duchu proletářského internacionalismu, socialistického vlastenectví, rovnoprávnosti a bratrské spolupráce. A v tomto duchu zákon správně a důsledně vyjadřuje skutečnost, že politickou základnou socialistické demokracie je Národní fronta, vedená komunistickou stranou. Z výšená úloha Národní fronty ve volbách se projeví nejen v navrhování kandidátů Národní fronty do zastupitelských orgánů státní moci, ale pravomocemi Národní fronty při vytváření volebních komisí. Na tomto politickém základě jsou účastny organizování voleb a i volební kampaně desetitisíce našich občanů, kteří naplňují socialistickou zásadu, že lid si sám organizuje volby.

Ve výborech byla posuzována otázka dvou volebních dnů. Vyskytovaly se názory ponechat dosavadní praxi jednoho volebního dne ve snaze co nejvíce usnadnit volebním komisím i národním výborům jejich náročnou práci v den voleb. Byla však akceptována zásada, obsažená v zákoně, která vedle jednodenních voleb připouští i uspořádání voleb ve dvou dnech. Má se tím umožnit voličům nejširší účast ve volbách a vzhledem k organizaci pracovního týdne dát pracujícím všech směn příležitost uplatnit jejich volební právo bez časových obtíží.

Z podnětu některých upozornění, učiněných při projednávání zákona, doporučují výbory provést v návrhu zákona tři drobnější úpravy, které se nedotýkají věcného obsahu zákona a směřují jen k jeho zpřesnění. Tyto úpravy jsou uvedeny ve společné zprávě výborů, kterou máte před sebou.

Prvá z nich se týká § 15, jehož odstavec 1 sváděl k některým pochybnostem při výkladu odstavce 2. Výbory ústavně právní doporučují odstavec 1, který stanoví pro usnášení volební komise požadavek přítomnosti nadpoloviční většiny členů komise, vypustit jako zbytečný.

Pro usnášení volební komise stačí zásada dosavadního odstavce 2, podle něhož se komise usnáší nadpoloviční většinou všech svých členů. Tímto požadovaným kvorem se bere zřetel na okrskové volební komise v malých obcích.

Další dvě úpravy v § 18 a § 19 jsou terminologické povahy a směřují k tomu, aby se tato ustanovení dostala do souladu s § 17 a 21.

Pro vaši informaci ještě dodávám, že s návrhem zákona vyslovily plný souhlas federální vláda i obě národní rady.

Současně s volebním zákonem do Federálního shromáždění předložila skupina poslanců - představitelů Národní fronty a Federálního shromáždění, návrh ústavního zákona, jehož cílem je prodloužení volebního období všech zastupitelských sborů ze 4 na dobu 5 let. Návrh ústavního zákona projednal ústavně právní výbor Sněmovny lidu na společné schůzi s ústavně právním výborem Sněmovny národů a dospěl k závěru, že prodloužení volebního období lze doporučit. Dílčí úpravy ústavy a ústavního zákona o čs. federaci jsou únosné a odůvodněné jen v závažných případech, kdy jde o zajištění souladu ústavního stavu s politicko-společenským vývojem a jeho potřebami. Vytyčování generální linie na sjezdech komunistické strany, pětileté hospodářské programy a hospodářsko-organizátorská funkce zastupitelských sborů si vyžadují, aby byly všechny články našeho politického mechanismu uvedeny do vzájemného souladu.

Vážené soudružky a soudruzi, přijetí předložených zákonných návrhů Federálním shromážděním bude toliko jedním z prvních kroků ke splnění náročných úkolů, které nás čekají v období politické přípravy voleb. Předním úkolem nás, poslanců Federálního shromáždění je, abychom v tomto období vystupňovali masovou politickou práci ve svých volebních obvodech, vysvětlovali voličům nejen zásady naší socialistické volební soustavy, ale abychom je zároveň získávali pro podporu politiky, vytyčené na XIV. sjezdu KSČ, upevňovali jejich důvěru ke Komunistické straně Československa a v její vedoucí úlohu ve společnosti.

Z těchto hlavních politických cílů bude vycházet i volební program Národní fronty, konkretizovaný v krajích, okresech a obcích na místní podmínky.

Jsem přesvědčen, že nikdo z nás nezůstane stranou veliké politické kampaně, v níž naplníme gottwaldovské heslo "Čelem k masám".

Jménem výborů Sněmovny lidu doporučuji schválit návrh skupiny poslanců na vydání zákona o volbách do Federálního shromáždění, a to se změnami uvedenými ve společné zprávě výborů.

Z pověření ústavně právního výboru Sněmovny lidu doporučuji schválit návrh ústavního zákona, kterým se mění čl. 86 Ústavy a čl. 30 a 103 ústavního zákona o čs. federaci.

Předsedkyně SL doc. MUDr. Pennigerová: Děkuji poslanci Maříkovi a žádám, aby zpravodajskou zprávu za všechny výbory Sněmovny národů, kterým byly návrhy zákonů přikázány k projednání, přednesl jejich společný zpravodaj poslanec Stefan Infner, předseda ústavně právního výboru.

Zpravodaj poslanec JUDr. Infner: Vážené súdružky poslankyne, vážení súdruhovia poslanci.

Návrh zákona o voľbách do Federálneho zhromaždenia prerokovali všetky výbory Snemovne národov na spoločných schôdzkach s výbormi Snemovne ľudu a vyslovili s ním plný súhlas. O záveroch, ku ktorým došli a ktoré sa zhodujú so závermi výborov Snemovne ľudu, podal správu ich spoločný spravodajca poslanec Mařík. Mám preto ako spravodajca výborov Snemovne národov už uľahčenú úlohu a môžem sa pripojiť k záverom ním prednesenej správy.

Dovoľte mi len, aby som nadviazai na záverečné slová jeho správy a aby som podčiarkol jednu z významných stránok volebných príprav. Voľby sa budú konať v období, keď celá naša spoločnosť je sústredená na uskutočňovanie záverov XIV. zjazdu Komunistickej strany Československa v politickej i hospodárskej oblasti. Práve spoločné úsilie o zvládnutie náročných úloh, ktoré vyplývajú pre nás zo zjazdových uznesení, musí prispieť - a nepochybne aj prispeje - k ďalšiemu upevňovaniu morálno-politickej jednoty nášho pracujúceho ľudu.

Využime preto v predvolebnej kampani všetky verejné schôdzky a besedy s voličmi, ktoré budú organizované, i každodenný styk s nimi na našich pracoviskách i mimo nich na to, aby sme im ukázali perspektívy rozvoja socializmu v zmysle uznesení XIV. zjazdu Komunistickej strany Československa i XXIV. zjazdu Komunistickej strany Sovietskeho zväzu, význam nášho spojenectva a spolupráce so Sovietskym zväzom i ostatnými socialistickými krajinami a napokon aj hlavné smery našej hospodárskej politiky. Musíme vyzdvihnúť nesporné výhody našej socialistickej demokracie v porovnaní s buržoáznou demokraciou a zároveň bojovať proti rôznym prežívajúcim liberalistickým názorom a samozrejme aj proti antisocialistickej a antikomunistickej propagande, lebo musíme v predvolebnej kampani rátať aj s jej zosilnením.

Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP