Středa 17. března 1971

/Jednání bylo přerušeno v 11.20 hod. a opět zahájeno v 11.43 hod./

Předseda ČNR E. Erban: Soudružky a soudruzi, předsednictvo České národní rady navrhuje zařadit na pořad dnešní schůze kromě již projednaného 1. bodu tyto další body:

II. Zpráva mandátového a imunitního výboru ČNR o ověření platnosti doplňovací volby poslance ČNR - zpravodaj předseda mandátového a imunitního výboru posl. Zdeněk Gavenda.

III. Návrh předsednictva ÚV Národní fronty ČSR na zproštění poslance ČNR poslaneckého mandátu - návrh odůvodní představitel ÚV Národní fronty ČSR místopředseda s. Vacík.

IV. Návrh ústavně právního výboru ČNR na vydání zákona ČNR, kterým se mění a doplňuje zákon ČNR č. 1/1969 Sb., o jednacím řádu České národní rady - zpravodaj předseda ústavně právního výboru posl. prof. dr. Václav Vaněček.

V. Návrh poslanců dr. V. Ambruze, V. Jedličky, F. Tomana a druhů na změny v orgánech České národní rady a jejich doplnění - zpravodaj I. místopředseda ČNR dr. V. Ambruz.

VI. Návrh předsednictva ÚV Národní fronty ČSR na doplňovací volbu delegace České národní rady do Sněmovny národů Federálního shromáždění - návrh odůvodní představitel ÚV Národní fronty ČSR ministr prof. ing. Karel Löbl.

VII. Návrh ústavně právního výboru ČNR na zproštění některých soudců z povolání soudcovské funkce - zpravodaj posl. dr. J. Srb.

VIII. Návrh ministra spravedlnosti ČSR na odvolání soudce z povolání ze soudcovské funkce - návrh odůvodní ministr spravedlnosti dr. J. Němec.

IX. Návrh předsednictva ÚV Národní fronty ČSR na volbu soudců z povolání okresních soudů ve Východočeském a Severomoravském kraji - návrh odůvodní představitel ÚV Národní fronty ČSR ministr prof. ing. K. Löbl.

X. Zpráva předsedy České národní rady o činnosti předsednictva ČNR za dobu od 22. 12. 1970 do 17. 3. 1971.

Jsou k předloženému návrhu pořadu dnešní schůze nějaké návrhy nebo připomínky? /Nebyly./ Dříve než přikročíme ke schválení denního pořadu, zjišťuji, že Česká národní rada je schopna usnášení, protože podle prezenční listiny je přítomno 145 poslanců.

Nyní budeme hlasovat o pořadu schůze. Kdo s. navrženým pořadem souhlasí, nechť zvedne ruku. /Hlasování./ Děkuji. Je někdo proti? /Nikdo./ Zdržel se někdo hlasování? /Nikdo./ Děkuji. Navržený denní pořad byl schválen.

Přistoupíme k projednávání 2. bodu pořadu, kterým je

II

Zpráva mandátového a imunitního výboru ČNR o ověření platnosti doplňovací volby poslance ČNR

Zpravodajem je předseda výboru posl. Zdeněk Gavenda. Dávám mu slovo.

Posl. Gavenda: Vážená Česká národní rado, soudruzi a soudružky poslanci, mandátový a imunitní výbor ČNR mě pověřil, abych vám podal zprávu o přezkoumání platnosti doplňovací volby poslance České národní rady zvoleného v 10. schůzi České národní rady dne 22. prosince 1970. Platností doplňovací volby se zabýval výbor ve své schůzi dne 17. 3. t. r.

Podle ustanovení § 2 ústavního zák. č. 117 ze dne 15. října 1969 předložilo předsednictvo ústředního výboru Národní fronty České socialistické republiky návrh jednoho kandidáta na poslance České národní rady a doplňovací volba byla předsednictvem České národní rady zařazena na pořad 10. schůze České národní rady, která dne 22. prosince 1970 volbu provedla. V 10. schůzi České národní rady dne 22. prosince 1970 bylo schůzi přítomno 156 poslanců, a tím byla Česká národní rada ve smyslu ustanovení § 32 jednacího řádu ČNR schopna usnášení.

Při volbě obdržel navržený kandidát nadpoloviční většinu hlasů přítomných poslanců, takže byl podle ustanovení § 35 jednacího řádu ČNR zvolen za poslance České národní rady. Doplňovací volba byla tedy provedena v souladu se zákonnými předpisy. Mandátový a imunitní výbor proto navrhuje, aby Česká národní rada přijala toto usnesení:

Česká národní rada souhlasí se zprávou mandátového a imunitního výboru a ověřuje podle čl. 113 ústavního zákona č. 143/68 Sb., o československé federaci, platnost volby poslance prof. ing. Kurta Rozsypala.

Předseda ČNR E. Erban: Děkuji posl. Gavendovi za jeho zpravodajskou zprávu. Má někdo nějaký dotaz nebo připomínku? /Nebyly./

Budeme nyní hlasovat. Kdo souhlasí s návrhem mandátového a imunitního výboru ČNR, aby Česká národní rada ověřila platnost volby posl. ing. Kurta Rozsypala, nechť zvedne ruku. /Hlasuje se./

Je někdo proti? /Nikdo./

Kdo se zdržel hlasování? /Nikdo./

Děkuji. Česká národní rada ověřila platnost volby poslance prof. ing. Kurta Rozsypala.

Tím je projednán 2. bod pořadu schůze.

Přistoupíme k III. bodu schváleného bodu pořadu, kterým je

III

Návrh předsednictva ÚV Národní fronty ČSR na zproštění poslance České národní rady poslaneckého mandátu

Návrh odůvodní představitel ústředního výboru Národní fronty ČSR soudruh Vacík. Prosím, aby se ujal slova.

Posl. Vacík, ústřední tajemník ÚV Národní fronty ČSSR: Vážená Česká národní rado, vážené soudružky a soudruzi poslanci, z pověření předsednictva ústředního výboru Národní fronty ČSR předkládám návrh na zproštění poslance Jana Jelínka poslanecké funkce ve smyslu paragrafu 3 odst. 1 písm. b/ ústavního zákona č. 117/1969 Sb.

Citovaný ústavní zákon umožňuje zproštění poslanecké funkce, a to usnesením pléna příslušného zastupitelského sboru na návrh orgánu Národní fronty, jestliže poslanec svou činností narušuje politiku Národní fronty. Za porušování politiky Národní fronty se považuje aktivní setrvávání na názorech, které byly odsouzeny dubnovým, květnovým a zářijovým plénem ÚV KSČ v roce 1969, k jejichž výsledku se celá Národní fronta plně přihlásila. Dle provedeného zjištění byl poslanec Jan Jelínek nositelem nesprávných a chybných názorů, které vycházely z protisovětských a oportunistických pozic, přičemž je třeba přihlédnout zejména ke skutečnosti, že u jmenovaného poslance nebyla upřímná a otevřená snaha, aby se sebekriticky přiznal ke svému chybnému postoji. Z uvedeného důvodu vyplývá oprávněnost předloženého návrhu, a proto předsednictvo ústředního výboru Národní fronty ČSR na základě doporučení nižších orgánů Národní fronty doporučuje dnešnímu plenárnímu zasedání České národní rady předložený návrh přijmout.

Předseda ČNR E. Erban: Děkuji soudruhu Vacíkovi. Má někdo z přítomných návrh nebo připomínku? /Nemá./ Protože tomu tak není, dávám hlasovat. Kdo souhlasí s návrhem předsednictva ústředního výboru Národní fronty ČSR, aby Česká národní rada zprostila podle § 3 odstavec l písmeno b/ ústavního zákona č. 117/1969 Sb., poslance Jana Jelínka poslaneckého mandátu, nechť zvedne ruku. /Hlasuje se./

Děkuji. Je někdo proti? /Nikdo./

Zdržel se někdo hlasování? /Nikdo./

Tím Česká národní rada schválila návrh předsednictva ústředního výboru Národní fronty a zprostila Jana Jelínka poslaneckého mandátu. Tím je projednán třetí bod pořadu schůze.

Dalším bodem schváleného programu je

IV

Návrh ústavně právního výboru ČNR na vydání zákona ČNR, kterým se mění a doplňuje zákon ČNR č. 1/1969 Sb., o jednacím řádu České národní rady

Zpravodajem je předseda ústavně právního výboru posl. prof. dr. Václav Vaněček, kterému dávám slovo.

Posl. prof. dr. Vaněček, DrSc.: Vážená Česká národní rado, soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, je to dva roky a 10 týdnů, co se v této síni Česká národní rada usnesla na svém prvním zákoně, jehož zrod mnozí z vás dobře pamatují. Byl to zákon č. 1 z 8. ledna 1969 o jednacím řádu tohoto nejvyššího orgánu státní moci České socialistické republiky. Celý další ústavní život tohoto sboru probíhal až dosud v souladu s ústavními předpisy podle tohoto jednacího řádu, který představoval základní autonomní normu českého parlamentu. Převážná většina z vás z vlastní zkušenosti zná, že tato norma se celkem osvědčila, že podle ní a v jejím rámci bylo lze prospěšně pracovat.

Nicméně změny, které zatím doba přinesla - a byly to změny nemalé a vesměs na prospěch politického, hospodářského a kulturního života našich národů - dávaly nám již po určitou dobu pociťovat určitý nesoulad některých ustanovení se situací, jak vzešla z našeho konsolidačního úsilí, nehledě k tomu, že také již nedávný zákon ČNR č. 147/1970 Sb., kterým jsme novelizovali zákon ČNR č. 2/1969 Sb., o ústředních orgánech státní správy ČSR, do našeho jednacího řádu v některých směrech zasáhl.

Předsednictvo České národní rady dalo tudíž ústavně právnímu výboru pokyn k tomu, aby jednací řád od základu přezkoumal a aby navrhl jeho případnou novelizaci. Tento podnět se ukázal být plně oprávněným, zejména když se uvážila ještě další významná politická a legislativní souvislost: v současné době totiž přezkoumávají své jednací řády i ostatní nejvyšší zastupitelské sbory v našem státě, konkrétně Federální shromáždění a Slovenská národní rada, a to rovněž jednak z hlediska dosavadních dvouletých zkušeností, jednak z hlediska některých nových vlastních praktických potřeb. Také my jsme, jak víte, dali už své vyjádření k novelizaci jednacího řádu Federálního shromáždění.

Bylo by myslím zbytečné, z tohoto místa dnes podrobně vykládat připravované změny jednacího řádu Federálního shromáždění. Považuji však za důležité obecně zdůraznit, že ve vývoji, který těmito novelizacemi nastává, sbližují se nejen jednací řády Federálního shromáždění a České národní rady, ale také - a to je zvláště významné - jednací řády obou národních rad, České i Slovenské. V tomto posledním ohledu možno konstatovat, že novela jednacího řádu Slovenské národní rady je nesena snahou

- zpřesnit některá ustanovení upravující dělbu práce a součinnosti mezi orgány Slovenské národní rady;

- zvýraznit pracovní, iniciativní a kontrolní charakter výborů Slovenské národní rady účelnějším seskupením hlavních úseků státní a společenské činnosti, v nichž výbory působí;

- upravit podrobněji vztahy orgánů Slovenské národní rady k vládě a k ústředním orgánům státní správy Slovenské socialistické republiky, neboť zde přežívaly jisté zbytky z jednacího řádu Slovenské národní rady z doby před federací, tj. z doby tzv. asymetrického uspořádání Československé socialistické republiky.

Při práci na novelizaci našeho jednacího řádu zvolili jsme takový postup, že jsme napřed zřídili tříčlennou pracovní skupinu ústavně právního výboru, kterou výbor pověřil, aby v zájmu zkrácení lhůt podala o své činnosti zprávu předsednictvu České národní rady přímo. Tato pracovní skupina, složená z předsedy výboru, dále z poslance dr. Kiesewettera a poslance prof. Češky, podala dne 1. března t. r. předsednictvu jako výsledek své činnosti jakousi politicky orientovanou a prakticky pracovně zaměřenou rozvahu, v které byly jednak vytyčeny všechny body, v nichž by jednací řád zasloužil novelizaci, jednak byly navzájem srovnány důvody, jež mluví pro novelizaci, s důvody, jež by snad radily k zdrženlivosti.

Konečný závěr vyzněl pro novelizaci a ústavně právnímu výboru bylo uloženo, aby do příští, tj. dnešní schůze České národní rady předložil příslušný návrh zákona, pro jehož obsah byly současně dány výboru hned některé bližší závažné pokyny ve smyslu poznatků zatím získaných.

Výbor projednal věc 2. března, přičemž zmocnil pracovní skupinu provést definitivní úpravu návrhu, který je dnes předkládán plénu. Předsednictvo se zabývalo takto vzniklým elaborátem výboru ve schůzi konané včerejšího dne a vzalo text návrhu se souhlasem na vědomí.

Dovolte mi nyní, abych ve vší stručnosti upozornil na hlavní rysy tohoto návrhu, který vám byl předložen jako tisk č. 111 a abych k důvodové zprávě dodal ještě několik slov.

Novela je nesena v podstatě těmito záměry:

1. odstranit z jednacího řádu politicky nesprávná ustanovení motivovaná pravicově oportunistickými cíli některých bývalých členů České národní rady z konce roku 1968,

2. zpružnit ustanovení týkající se struktury orgánů České národní rady a jejich změn /jsou to zejména konkrétně výbory/,

3. provést v jednacím řádu jakýsi generální úklid a vytvořit z něho jeho očistěním politicky správný a živý a z procedurálního hlediska praktický právní předpis.

Předpisy, které dnes navrhujeme změnit z toho důvodu, že jsou politicky překonané, neboť příliš nesou pečeť doby svého vzniku, dají se rozdělit do dvou skupin a to:

- na předpisy související s volbou zejména orgánů České národní rady, tj. v § 36, 37 a 62 dosavadního jednacího řádu,

- na ustanovení související s postavením poslanců České národní rady, konkrétně v § 88 jednacího řádu.

K první skupině možno poznamenat:

Paragraf 37 zavedl velmi komplikovaný způsob voleb, jejichž provádění přísluší České národní radě. V tomto paragrafu se odrážejí snahy některých skupin někdejších členů České národní rady vytvořit z jednacího řádu ČNR nástroj, který by umožňoval prosazování jejich dílčích, skupinových požadavků. Jde zejména o ustanovení odst. 2, 3 a 4 tohoto § 37. Těchto ustanovení nebylo nikdy použito. Učinila je zbytečnými změna ve vedení strany počátkem r. 1969, započetí konsolidačního procesu a tím i změna celého politického prostředí. Prostě zanikly podmínky pro možnost uplatnění těchto předpisů. Vedle toho jako protiváhu zmíněných politicky chybných a překonaných, i když nepoužitých, předpisů obsahuje jednací řád ČNR i obecné ustanovení o hlasování v § 34, kterého se vždy používalo a které se osvědčilo. Toto ustanovení vyrovnávalo a kompenzovalo zmíněné záludné a řekněme potencionálně škodlivé předpisy § 37.

Problém § 62 odst. 3 jednacího řádu spočívá v tom, že tento paragraf fixuje existující výbory ČNR a tím podstatně zužuje možnost změn ve struktuře těchto orgánů České národní rady. V poslední době bylo toto ustanovení překážkou předně při provedení zamýšleného sloučení ústavně právního výboru a výboru pro právní ochranu občanů a dále je překážkou při změně názvu dosavadního výboru pro obchod, dopravu, pošty a telekomunikace, kde změnu názvu činí účelnou provedený už posun záležitostí pošt a telekomunikací do sféry federálních záležitostí.

V druhé skupině politicky dnes překonaných ustanovení jednacího řádu ČNR jde o obsah § 88 jednacího řádu. Zde se upravuje sdružování poslanců podle jejich stranické příslušnosti do poslaneckých klubů. V jednacím řádu má ustanovení o poslaneckých klubech svůj význam v tom, že se tím Česká národní rada a konkrétně Kancelář České národní rady zavazuje napomáhat činnosti poslaneckých klubů a přispívat na ni materiálně. Ovšem, vedle tohoto politicky zcela správného a oprávněného předpisu o vytváření stranických poslaneckých klubů obsahuje tento §, zejména v odstavcích 2 a 3, politicky chybná ustanovení, která ve svých důsledcích rozvazují stranickou disciplínu poslanců a směřují proti zásadě demokratického centralismu. To je také důvod toho, proč to tam tenkrát bylo prosazeno, a to je dnes důvod k odstranění těchto odstavců.

Pokud jde o odůvodnění ostatních změn v jednacím řádu, dovoluji si odkázat na důvodovou zprávu. Jsou to změny už méně významné, zejména politicky méně významné.

Jak je vidno, vážená Česká národní rado, ústavně právní výbor a předsednictvo rozhodly se předložit vám novelizaci v podstatě nevelkou, upravující dosavadní jednací řád tak, aby to byl živý, politicky v současné době bezvadný a praktickým potřebám České národní rady vyhovující soubor předpisů. K rozhodnutí udělat tuto jenom nevelkou novelizaci vedla i úvaha, že působení takto novelizovaného jednacího řádu bude asi omezeno na poměrně krátkou dobu, poněvadž nová Česká národní rada, tak jak vznikne z očekávaných voleb, přijme pravděpodobně - jak to bývá zvykem - jednací řád nový.

Doporučuji proto, aby Česká národní rada schválila návrh na změny a doplnění svého jednacího řádu tak, jak to ústavně právní výbor navrhuje v předloženém tisku č. 111.


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP