Středa 26. listopadu 1969

Můžeme nyní přistoupit k další části projednávaného prvního bodu pořadu schůze, kterou je

5

Návrh předsednictva ústředního výboru Národní fronty České socialistické republiky na doplňovací volbu delegace České národní rady ve Sněmovny národů

Prosím předsedu ústředního výboru Národní fronty ČSR soudruha Josefa Korčáka, aby předložený písemný návrh odůvodnil.

Předseda ústředního výboru Národní fronty ČSR Josef Korčák: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, z pověření předsednictva ústředního výboru Národní fronty České socialistické republiky předkládám vám návrh na doplňovací volbu delegace České národní rady ve Sněmovně národů.

Podle ústavního zákona o československé federaci má Sněmovna národů Federálního shromáždění 150 členů, při čemž polovinu ve Slovenské socialistické republice. Až do doby, kdy budou provedeny všeobecné volby, ukládá ústavní zákon o československé federaci oběma národním radám, aby poslance Sněmovny národů volily z řad svých členů. Ve smyslu tohoto ustanovení Česká národní rada loni v prosinci zvolila svou 75člennou delegaci.

V důsledku uprázdnění poslaneckých mandátů rezignacemi nebo zproštěním je dnes v české delegaci ve Sněmovně národů neobsazeno 25 poslaneckých mandátů.

Předsednictvo ústředního výboru Národní fronty ČSR proto ve smyslu ústavního zákona č. 117 z října letošního roku předkládá České národní radě návrh, aby Česká národní rada svou delegaci ve Sněmovně národů doplnila. Návrh, obsahující jména jednotlivých kandidátů pro funkce poslance Sněmovny národů, vám byl předložen písemně. Doporučuji, aby Česká národní rada uvedené kandidáty zvolila a tím svou delegaci ve Sněmovně národů doplnila opět na 75 poslanců.

Předseda E. Erban: Děkuji soudruhu Korčákovi za jeho projev.

Má někdo k předloženému návrhu nějaké připomínky? /Neměl./ Nemá.

Můžeme přistoupit k hlasování, a to tím způsobem, že budeme hlasovat o celém návrhu na doplnění delegace České národní rady ve Sněmovně národů najednou hlasovacími lístky. Zvolen je přitom ten, kdo dosáhne nadpoloviční většiny odevzdaných platných hlasů.

Jsou nějaké námitky nebo připomínky k tomuto způsobu hlasování? /Nebyly./ Nejsou.

Prosím tedy poslance, aby se odebrali do vedlejší místnosti, kde jim budou vydány kandidátní listiny, aby vykonali akt volby a pak se vrátili na svá místa v zasedací síni.

/Probíhá volba./

Předseda E. Erban /po přerušení schůze/: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, doplňovací volba delegace České národní rady do Sněmovny národů skončila. Také ověřovatelé skončili svou práci. Prosím proto poslance prof. dr. Chytila, aby sdělil výsledek volby.

Posl. prof. dr. Chytil: Dovoluji si sdělit výsledek doplňovací volby delegace České národní rady do Sněmovny národů Federálního shromáždění podle článku 147 písm. b/ ústavního zákona o čs. federaci č. 143/1968 Sb. ve smyslu ustanovení § 2 ústavního zákona č. 117/1969 Sb. o prodloužení volebního období národních výborů, národních rad a Federálního shromáždění, Nejvyššího soudu, krajských, okresních a vojenských soudů, konané dne 26. listopadu 1969.

Podle prezenční listiny bylo na schůzi České národní rady v době volby přítomno 178 poslanců České národní rady, což je nadpoloviční většina všech jejích poslanců, takže Česká národní rada byla schopna se usnášet ve smyslu § 32 odst. 1 zákona ČNR č. 1/1969 Sb.

Poslancům bylo odevzdáno celkem 177 hlasovacích lístků. Odevzdáno bylo 177 hlasovacích lístků, z toho 177 platných, neplatný nebyl žádný. Hlasování se zdržel jeden poslanec.

Podle § 35 odst. 1 zákona ČNR č. 1/1969 Sb., o jednacím řádu ČNR, je pro zvolení kandidáta zapotřebí prosté většiny hlasů, tj. v tomto případě 90 hlasů.

Podepsaní ověřovatelé České národní rady sečetli odevzdané hlasy s výsledkem, který je uveden v příloze. Všech 25 delegátů obdrželo prostou nadpoloviční většinu hlasů všech přítomných poslanců při volbě a jsou tedy ve smyslu § 35 odst. 1 zákona ČNR č. 1/1969 Sb., o jednacím řádu České národní rady, zvoleni za poslance Sněmovny národů Federálního shromáždění.

Předseda E. Erban: Konstatuji, že všichni navržení poslanci byli zvoleni do funkce poslanců Sněmovny národů Federálního shromáždění. Tím skončila tato část našeho pořadu.

Zbývá ještě vykonat doplňovací volbu do výborů České národní rady. Budeme proto projednávat

6

Návrh skupiny poslanců na doplňovací volbu členů výborů České národní rady

Tento návrh, který vám byl rovněž písemně rozdán, odůvodní posl. Hechtová. Prosím, aby se ujala slova.

Posl. prof. Hechtová: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, mým úkolem je, abych v dnešní schůzi odůvodnila návrh na doplňovací volbu členů výborů České národní rady.

Česká národní rada má podle zákona ČNR č. 1/1969 Sb., o jednacím řádu ČNR, podle § 62 celkem 10 výborů: mandátový a imunitní, úst vně právní, pro národní výbory a národnosti, kulturní a školský, zdravotní a sociální, pro právní ochranu občanů, pro plán a rozpočet, průmyslový, pro zemědělství a výživu, pro obchod, dopravu, pošty a telekomunikace.

Každý poslanec je v zásadě členem některého výboru, popř. může být členem i více výborů. Po doplnění České národní rady o 62 nových poslanců je nutné, aby tito poslanci byli zařazeni do výborů. Zákon ČNR č. 1/1969 Sb., o jednacím řádu České národní rady, v § 65 k tomu říká, že "při návrzích se má přihlížet jednak k odbornému zaměření a zájmům poslanců, jednak k potřebám orgánů České národní rady".

Z těchto hledisek byl také vypracován předběžný návrh na doplňovací volbu členů výborů České národní rady, který byl včera předmětem jednání na schůzích poslaneckých klubů a který byl na základě těchto jednání přepracován a dnes vám rozdán.

Nebudu zde opakovat jmenovité návrhy na doplnění jednotlivých výborů, protože je máte písemně před sebou. V průběhu dnešní ho jednání došlo ovšem k některým změnám. Prosím, abyste si na str. 1, pokud jde o ústavně právní výbor, škrtli soudružku poslankyni Olgu Sobotníkovou, která zůstává ve výboru pro národní výbory a národnosti a nepřechází do ústavně právního výboru.

Druhá změna pak je na str. 3, kde ve výboru průmyslového byl zařazen ing. Jaromír Horák. Vzhledem k tomu, že v průmyslovém výboru jsou dva soudruzi z téhož kraje, požádal soudruh Horák, aby byl zařazen do výboru pro plán a rozpočet.

Dále se týká změna soudruhů poslanců Jaroslava Hájka a Oldřicha Fridricha. Tito soudruzi budou pracovat ve dvou výborech. Původně byli navrženi do mandátového a imunitního výboru. Soudruh Hájek jde ještě do výboru pro národní výbory a národnosti a soudruh Fridrich do průmyslového výboru. Oba soudruzi mohou zůstat v mandátovém výboru, kterému přísluší ověřovat platnost voleb poslanců, projednávat návrhy na vydání poslanců k trestnímu řízení nebo disciplinárnímu apod. Předpokládáme a doufáme, že imunitní a mandátový výbor nebude mít mnoho práce, takže oba soudruzi, Hájek a Fridrich, by mohli zůstat i v tomto výboru.

Doporučuji proto návrh se dvěma změnami, a sice s vyškrtnutím s. Sobotníkové, která zůstává ve výboru pro národní výbory a národnosti, a s přeřazením soudruha Horáka z výboru průmyslového do výboru pro plán a rozpočet, ke schválení.

Předseda E. Erban: Děkuji soudružce Hechtové za její zprávu.

Jsou k předloženému písemnému návrhu nějaké připomínky? /Nikdo se nehlásí./ Není tomu tak. Můžeme proto přistoupit k hlasování, a to tak, že budeme hlasovat o celém návrhu na doplnění výborů najednou zvednutím ruky.

Jsou nějaké námitky proti tomuto způsobu hlasování? /Nikdo se nehlásí./ Nejsou.

Kdo tedy souhlasí, abychom zvolili v doplňovací volbě do výborů České národní rady poslance podle předloženého písemného návrhu, nechť zvedne ruku! /Děje se./

Děkuji. Je někdo proti? /Nikdo./

Zdržel se někdo hlasování? /Nikdo./

Děkuji, tím Česká národní rada doplnila své výbory, a tím také skončila svou rekonstrukci.

Během našeho jednání se dostavili další nově zvolení poslanci, kteří nebyli přítomni při složení slibu. Tito poslanci složí slib nyní.

Žádám pověřeného pracovníka Kanceláře České národní rady, aby přečetl formuli slibu a prosím soudruhy poslance Lakomého a Šeberu, aby ke mně přistoupili a složili slib podáním ruky a slovem "slibuji".

/Shromáždění povstává./

Dr. Škrach /čte/:

"Slibuji na svou čest a svědomí, že budu věren Československé socialistické republice, České socialistické republice a věci socialismu. Budu dbát vůle a zájmů lidu, řídit se ústavou a ostatními zákony Československé socialistické republiky i České socialistické republiky a pracovat k tomu, aby byly uváděny v život."

/Noví poslanci přistupují k předsedovi ČNR E. Erbanovi a skládají do jeho rukou poslanecký slib./

Posl. František Šebera: "Slibuji."

Posl. František Lakomý: "Slibuji."

Předseda E. Erban: Soudružky a soudruzi, po polední přestávce v 15.00 hod. budeme pokračovat projednáváním programu nové vlády České socialistické republiky. Do té doby přerušuji schůzi.

/Jednání přerušeno v 13.03 hod. a opět zahájeno v 15.00 hod./

Předseda E. Erban: Zahajuji přerušenou pátou schůzi České národní rady. Soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, budeme pokračovat v projednávání schváleného denního pořadu. Dalším bodem je

II

Program vlády České socialistické republiky

Prohlášení vlády přednese předseda vlády prof. ing. Josef Kempný. Prosím soudruha předsedu vlády, aby se ujal slova.

Předseda vlády ČSR prof. ing. Kempný, CSc.: Vážená Česká národní rado, vážení poslanci, soudružky a soudruzi,

vláda České socialistické republiky předstupuje dnes před vás po své rekonstrukci s vládním prohlášením. Není to pro nás jednoduché. Na jedné straně nemůžeme nikoho zvlášť ohromovat čísly a fakty o růstu výroby, mezd a životní úrovně, na druhé straně nemůžeme a ani nechceme stavět program naší činnosti na vratké základně populární politiky a slibů. Uvědomujeme si však svoji velikou zodpovědnost před všemi našimi občany a proto předkládáme k projednání a schválení pouze věcný a reálný krátkodobý program své činnosti. Na jaře příštího roku chceme předložit České národní radě spolu se zhodnocením plnění těchto úkolů, záměry činnosti vlády na další období až do příštích voleb.

Chtěli bychom nejprve vysvětlit, proč dnes ještě nemůžeme předložit program a koncepci činnosti vlády na delší období. Především nám chybí podrobnější objektivní analýza uplynulého období nejenom od ledna letošního roku, kdy zahájila svoji činnost první vláda, ale i od XIII. sjezdu Komunistické strany Československa. Potřebujeme pro stanovení dalšího rozvoje naší společnosti hlubokou analýzu, jak od doby před lednem 1968, tak i rozbor polednového vývoje i období, ve kterém pracujeme ve federalizované Československé socialistické republice.

Potřebujeme také hlubší analýzu naší ekonomické politiky i stanovení postupu dalšího rozvoje ekonomické reformy. Potřebujeme seriózní vyhodnocení dosavadních zkušeností s federací a zejména základní směrnici pro pětiletý plán, který stanoví strategické cíle pro naši dlouhodobou práci.

Na všech těchto úkolech se usilovně pracuje a zásadní stanovisko k nim zaujme připravované plénum ústředního výboru Komunistické strany Československa v lednu příštího roku. Závěry tohoto pléna se pro nás stanou základní směrnicí, stanou se východiskem pro dlouhodobou koncepci naší vlastní činnosti. Z těchto i některých dalších příčin nejsme s to předložit takové prohlášení vlády, jaké bychom si všichni společně přáli.

Přesto však máme dostatek podkladů k tomu, abychom do konce letošního roku i v příštím roce mohli propracovat i splnit soubor opatření nutných k dokončení konsolidačního procesu.

Můžeme se opřít o závažné dokumenty - realizační směrnici květnového pléna i usnesení ÚV KSČ ze září letošního roku. Známe základní směr činnosti Komunistické strany Československa v příštích měsících, podle kterého má být rok 1970 rokem všeobecné konsolidace. Má se stát rokem ukončení krizového vývoje naší společnosti a rokem jejího převedení do konsolidovaného stavu.

Uvedené dokumenty považujeme za základní směrnici naší práce a uděláme všechno, abychom se jimi řídili a plnili je. Ve všech oblastech budeme důsledně obnovovat vedoucí úlohu Komunistické strany Československa, k jejíž politice a usnesením posledních plenárních zasedání ústředního výboru strany se bez výhrad přihlašujeme.

Předstupujeme dnes před Českou národní radu v období blížícího se 25. výročí osvobození Československa Sovětskou armádou z fašistického otroctví. Všichni víme, co znamenal květen 1945 pro pozdější nástup naší socialistické cesty. Uvědomujeme si více než kdy jindy, jaký význam pro zabezpečení politických, hospodářských i národních zájmů našeho lidu má internacionální přátelství, spolupráce a spojenectví se Sovětským svazem a ostatními socialistickými zeměmi. Náš socialistický internacionalismus je logickým důsledkem celé 25leté cesty osvobozeného Československa. O významu Sovětského svazu pro zabezpečení socialistického rozvoje naší země nás přesvědčil nejen květen 1945, ale i nedávný vývoj, spojený s růstem protisocialistických tendencí, vývoj, který ohrozil samotnou podstatu socialismu v naší zemi. Proto vztah naší republiky k Sovětskému svazu a celému socialistickému táboru, tak jak byl vyjádřen v posledních stranických i státních dokumentech, je dalším základním faktorem programu naší vlády.

18. října schválilo Federální shromáždění programové prohlášení vlády Československé socialistické republiky. Jsme přesvědčeni, že toto prohlášení obsahuje nejenom koncepci vládní politiky v těch oblastech, ve kterých má federální vláda výlučnou pravomoc, ale také úkoly, které jsou společné i pro obě národní republiky. Vycházíme proto v našem vládním programu také z tohoto dokumentu. Jsme hluboce přesvědčeni, že Československá socialistická republika jako celek se může zdárně vyvíjet jen tehdy, budou-li se rozvíjet její národní celky a naopak, národní republiky se mohou nejlépe rozvíjet jen tehdy, bude-li se naše republika rozvíjet ve všech oblastech jako celek.

Svým dnešním prohlášením chce nová česká vláda navázat také na programové prohlášení první vlády České socialistické republiky. Zachování kontinuity v řešení základních koncepčních otázek považujeme za účelné a užitečné. Na druhé straně jsme si vědomi, že některé přístupy minulého prohlášení, které bylo ovlivněno tehdejší politickou situací, jsou vývojem objektivně překonány a neodpovídají současným potřebám. To se týká především dřívějšího pojetí české státnosti. Vycházíme z toho, že federaci nelze jednoduše odvodit od prosté působnosti dvou národních republik, že jednotná ekonomika není pouhým součtem dvou národních ekonomik. V tom smyslu chápe vláda i českou státnost. Chceme zastávat zásadu, že v rámci jedné republiky musí být vytvářeny podmínky pro harmonický rozvoj obou republik jako součástí jednoho státního celku. V tom smyslu chápe vláda i českou státnost. Přitom zdůrazňuje, že budeme i nadále vycházet z nejlepších stránek dějin českých zemí, mezi něž však patří také odmítání nacionálního separatismu.


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP