Předpisy o organizaci peněžnictví

Přehled obsahuje i některé starší předpisy, které je dosud třeba aplikovat. Problémem je nepřehlednost v předpisech o organizaci peněžnictví. Tak např. zákon č. 181/1948 Sb., o organizaci peněžnictví byl již třikrát novelizován a z původního předpisu platí pouze některé části. 1 když v poslední době byly na tomto úseku vydány nové zákony, týkající se vždy jen některých nebo některé peněžní organizace. Tak např. organizace Státní banky je upravena zákonem z roku 1965. Připravována je nová úprava týkající se Státní spořitelny. I po vydání této úpravy zůstanou z dřívějších předpisů platit některá ustanovení, která se týkají Národní banky, Poštovní spořitelny atd. Tyto peněžní ústavy není možno zlikvidovat a je tedy nutno pro ně ponechat v platnosti i části starších zákonů, které jinak byly zrušeny.

Předpisy týkající se zemědělství, lesního a vodního hospodářství a státního nákupu

V současné době projednávají orgány Národního shromáždění návrh zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, který má nahradit zákon č. 48/1959 Sb. Připravuje se také zákon o plemenitbě hospodářských zvířat.

Obecně lze říci, že právní úpravy týkající se tohoto úseku jsou velmi rozsáhlé a v důsledku toho ne dost přehledné. V některých případech nejsou dostatečně upraveny některé otázky týkající se jednotných zemědělských družstev. Problémem je např. právní postavení těch pracovníků JZD, kteří nejsou ani v členském ani v pracovním poměru a na které se nevztahuje zákoník práce. Ústavně právní výbor také kritizoval předpisy týkající se právní úpravy vztahů k půdě. Na základě jeho doporučení byla zřízena komise předsednictva Národního shromáždění, která má v průběhu dvou let připravit rozbor právní úpravy vztahů k půdě s příslušnými návrhy.

Zákony týkající se řízení zemědělství bude nutno přezkoumat z hlediska nových zásad řízení zemědělství, a to včetně zákona o jednotných zemědělských družstvech a zákona o výkupu zemědělských výrobků.

Zákon č. 12/1948 Sb. a zákon č. 86/1949 Sb. platí pouze částečně; v podstatě se týkají pouze zabezpečení ochrany lesu a vod. Tyto zákony neupravují dostatečně vztah orgánů jimi zřizovaných k národním výborům. Problémem tu je zejména komplexní úprava postavení všech těchto orgánů a jejich vztahy k národním výborům, i když jde o orgány zaměřené speciálně na určité odvětví správy národního majetku.

Předpisy o výstavbě

Na úseku výstavby se připravuje již delší dobu nová právní úprava. Návrh zákona o investiční výstavbě má být připraven do roku 1968. K zákonu č. 87/1958 Sb., o stavebním řádu bylo vydáno 14 prováděcích předpisů uveřejněných ve Sbírce ikonů a v býv. Úředním listě a vedle toho řada dalších resortních směrnic. Tyto prováděcí předpisy sotva vyhovují potřebám dnešního řízení výstavby, nehledě k tomu, že dosavadní právní stav není upraven příliš přehledně. Počítá se, že i zákon o stavebním řádu bude nahrazen zákonem o investiční výstavbě. Z hlediska nové soustavy řízení národního hospodářství bude nutno též přezkoumat předpisy o dokumentaci staveb. Tento úsek byl původně upraven zákonem č. 42/1959 Sb., o dokumentaci staveb, zákon však byl zrušen v roce 1965. V platnosti zůstaly poměrně složité prováděcí předpisy, u nichž je problémem, zda vyhovují.

Při úpravě předpisů o investiční výstavbě bude třeba zkoumat jejich vztahy k ostatním předpisům, zejména s občanským zákoníkem. V praxi vznikají obtíže v souvislosti s údržbou bytového fondu. Také je nezbytné se zabývat úpravou náhrady škody způsobené provozem pánských podniků, zejména, jak dalece vyhovuje dosavadní právní úprava ve vl. nařízení č. 1811956 Sb.

Předpisy týkající se dopravy a spojů

Zákonná úprava tohoto úseku je poměrná jednoduchá, pokud jde o počet zákonů a předpisů s mocí zákona. Ovšem tyto předpisy jsou z různých období, např. zákon o poště je z roku 1946, zákon o úpravě podnikání v silniční dopravě je z roku 1950, vedle toho platí zákony vydané v posledních letech. To může přinášet určité problémy, zejména z hlediska prosazování jednotné úpravy obdobných institucí v právním řádu i když jinak zákon o poště dosud vyhovuje. Přezkoumání by vyžadoval zákon č. 311/.7948 Sb., o národních dopravních podnicích, který byl již několikrát novelizován.

Předpisy o kontrolách a inspekcích

Přepletl obsahuje pouze předpisy, které se týkají výhradně kontrolních a inspekčních orgánů. Vedle těchto orgánů existují však další kontrolní orgány zřízené jinými předpisy. Jde např. o orgány prokuratury, národních výborů a jednotlivých resortů. Do popředí zde vystupuje problém vzájemných vztahů všech kontrolních orgánů. V právních úpravách o působnosti a pravomoci těchto orgánů není vždy uplatněno jednotné hledisko, takže v praxí dochází k překrývání jejich funkcí. Problematika těchto úprav je velmi široká a týká se celého systému kontrol a vzájemných vztahů mezi orgány, které je vykonávají. Při přípravě zákona o národních výborech by bylo vhodné zabývat se i vztahy kontrolních orgánů k národním výborům.

Předpisy na úseku justice

Většina justičních předpisů byla vydána po roce 1960, tedy po vydání nové ústavy. U některých starších právních úprav se chystá nová úprava, jako u zákona č. 173/1950 Sb., o soudních poplatcích a u zákona č. 47/1959 Sb., o úpravě právních poměrů znalců a tlumočníků. Obě tyto úpravy mají být ještě v letošním roce předloženy Národnímu shromáždění k projednání. Při hodnocení předpisů na tomto úseku je nutno zkoumat, z jakého důvodu byly prováděny časté novelizace, a to zejména procesních předpisů, ať jde o trestní řád nebo občanský soudní řád. V některých případech docházelo k novelizacím těchto zákonů pro nesprávnou aplikaci dosavadních předpisů. Tato situace ukazuje, že bude třeba, aby orgány Národního shromáždění se daleko více zabývaly aplikací právních předpisů.

Předpisy o hospodaření s byty a s dalšími místnostmi

Počet právních předpisů na tomto úseku je celkem malý, problematiky se však týká celá řada dalších předpisů, zejména též občanský zákoník. V dohledné době má dojít k nové úpravě hospodařena s některými místnostmi, takže by byl nahrazen zákon č. 111/1950 Sb. a vládní nařízení č. 52/1955 Sb. Ve výborech Národního shromáždění byly již projednány zásady nové úpravy hospodaření s nebytovými prostory. Problémy se vyskytují u zákona č. 41/1964 Sb. o hospodaření s byty. Tento zákon je častým předmětem kritiky ze strany občanů. I když v každém případě nelže vycházet z těchto kritických pohledů, poněvadž jde často o názory tlumočené na základě konkrétní osobní situace stěžovatele, lze přece jen obecně konstatovat, že rozvoj účasti podniků i samotných pracujících na řešení bytových otázek přináší podněty k úpravě tohoto zákona. Jedním z podnětů k úvahám o změně zákona o hospodaření s byty je i připravovaný zákon o osobním vlastnictví k bytům, který předložila Slovenská národní rada Národnímu shromáždění k projednání. Bude třeba přezkoumat, jak dalece je nutno sjednotit právní úpravy týkající se osobního vlastnictví k bytům s právní úpravou týkající se rodinných domků. V ohnu případech jde o osobní vlastnictví, jehož ochranu je třeba řešit jednotně.

Předpisy na úseku geodézie a kartografie

Evidence nemovitostí je nově upravena zákonem č. 22/1964 Sb., o evidenci nemovitostí. Vedle něho platí ještě zákon č. 177,1927 Sb., o pozemkovém katastru a jeho vedení (katastrální zákon), který byl několikrát novelizován. Poněvadž evidence nemovitostí se buduje postupně, postupně také katastrální zákon z roku 1927 se přestane aplikovat. Připravovaný nový předpis o geodézii a kartografii má nahradit nejen zákon č. 82/1948 Sb., který byl již dvakrát novelizován, ale i katastrální zákon z roku 1927.

Předpisy na úseku školství a vědy

Poměrně větší počet předpisů na tomto úseku lze vysvětlit tím, že vysoké školy bylo nutno až do roku 1950 zřizovat zákonem. Proto zde platí ještě některé předpisy vydané před rokem 1945, jako např. zákon č. 50/1919 Sb., kterým se zřizuje druhá česká universita a zákon č. 135/1920 Sb., o poměru pražských universit. Jinak problematika tohoto úseku se týká spíše prováděcích předpisů.

Zákon č. 186/1960 Sb., o soustavě výchovy a vzdělávání (školský zákon) je sice z poslední doby, zdá se však, že jeho přílišná rámcovost vede k vydávání velkého množství prováděcích předpisů, z nichž některé obsahují i velmi důležitá ustanovení o postavení občanů. K tomuto zákonu bylo vydáno asi 20 prováděcích předpisů ve Sbírce zákonů a celá řada směrnic ve Věstníku ministerstva školství a kultury. Poněvadž zákon upravuje jedno ze základních ústavních práv - právo na vzdělání - bylo by žádoucí, aby právní úpravy na tomto úseku byly stabilní a pokud možno jednotné. Tak např. úprava přijímání dětí do škol je obsažena ve směrnicích, které jsou často měněny. Jiné předpisy, jako např. příplatky a poplatky za stravování dětí ve školních zařízeních, nejsou upravovány jednotně.

Zákon č. 55/1963 Sb., o jednotné soustavě vědeckovýzkumných a vývojových pracovišť je základním zákonem o organizaci vědeckovýzkumné základny. Přestože platí poměrně krátkou dobu, bude třeba jej novelizovat v souladu s uplatňováním zdokonaleného systému plánovitého řízení národního hospodářství.

Předpisy na úseku kultury

Vzhledem k široké problematice řízení kulturní výstavby platí na tomto úseku větší počet zákonů. Většina zákonů v tomto odvětví má charakter tzv. rámcových zákonů. Vysvětluje se to tím, že tyto předpisy byly vydávány v době, kdy se prosazovala rámcovost zákon:. Určitou výjimku tvoří památkový zákon, zákon o ochraně přírody a autorský zákon. Dalším charakteristickým rysem zákonodárství v tomto odvětví je, že zákonné normy ze značné části upravují organizační vztahy. Úprava těchto vztahů není vždy dost určitá a také úprava působnosti národních výborů je neurčitá. Přesuny působnosti u národních výborů, uskutečněné v roce 1960, nebyly promítnuty do zákonodárných aktů, takže v praxi dochází k četným obtížím.

Některé starší zákony na tomto úseku budou nahrazeny novou právní úpravou, která se připravuje. Jde např. o zákon č. 94/1949 Sb., a vydávání a rozšiřování knih, hudebnin a jiných neperiodických publikací a o zákon č. 184/1950 Sb., o vydávání časopisů a o Svazu československých novinářů ve znění zákona č. 4411958 Sb. Tyto úpravy by měl nahradit nový zákon o tisku a s ním souvisící zákon vydavatelský.

Na tomto úseku vystupuje velmi výrazně do popředí problém řízení kultury ze strany státních orgánů. Je třeba zejména zkoumat, jak dalece má být kulturní výstavba řízena zákonem a zda nejde pouze o otázku působnosti a organizace příslušných orgánů. Např. divadelní zákon, zákon o koncertní a jiné hudební činnosti a zákon o estrádách, artistických produkcích a lidové zábavě daly základ pro velmi podrobnou úpravu povinného zprostředkování výkonů umělců, Je otázka, zda takové zprostředkování je v souladu s právním postavením občanů a zda nezasahuje nesprávným způsobem do rozvoje tvůrčích schopností umělců. Ze srovnání uvedených zákonů je patrno, že tato zprostředkovatelská činnost není ani po právní stránce zcela uspokojivě upravena.

Zákon č. 52/1959 Sb., o osvětové činnosti upravuje pouze organizaci této činnosti v rámci národních výborů. V souvislosti s vydáním nového zákona o národních výborech bude třeba přezkoumat, zda taková úprava má zůstat v platnosti vedle nového zákona.

Předpisy o zdravotnictví

Tento úsek byl souhrnně upraven zákonem č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, který nabude účinnosti dnem 1. července letošního roku. V souvislosti s vydáním tohoto zákona zajistilo ministerstvo zdravotnictví prověrku všech dosavadních resortních předpisů, jichž bylo vydáno celkem přes 750. Právě tento úsek je často předmětem kritiky ze strany zdravotnických pracovníků, kteří si stěžují na přemíru administrativy při poskytování zdravotnických služeb.

Předpisy o sociálním zabezpečení a nemocenském pojištění

Úprava sociálního zabezpečení je obsažena ve dvou základních zákonech; jde o zákon č. 101/1964 Sb., o sociálním zabezpečení a zákon č. 103/1964 Sb., o sociálním zabezpečení družstevních rolníků. Na úseku nemocenského pojištění platí větší počet předpisů. Problémem zde však není počet zákonodárných aktů, ale prováděcích předpisů. K úpravě nemocenského pojištění bylo vydáno asi 15 prováděcích předpisů ve Sbírce zákonů a Úředním listě.

Celkově lze říci, že problémem těchto právních úprav nejsou otázky právní, ale zejména složitost celého systému sociálního zabezpečení, vyplývající z politickoekonomických podmínek a možností. K provádění sociálního zabezpečení je vydávána řada směrnic ve formě vládních usnesení a interních pokynů. Zdá se tedy částečně oprávněná kritika na přílišnou složitost úpravy sociálního zabezpečení. Zákony z roku 1964 vedly sice k určitému zjednodušení prováděcích předpisů, poněvadž i některé podrobnosti byly pojaty přímo do zákona. Složité je však i to, že při zkoumání vzniku nároku ze sociálního zabezpečení je třeba často vycházet i z dřívějších zrušených předpisů. Právě na tomto úseku, který se velmi úzce dotýká pracujících, by měly být předpisy co nejsrozumitelnější a úpravy co nejjednodušší. Ovšem právní úpravy na tomto úseku by měly být co nejstabilnější, aby vytvářely dobrý základ pro jistotu občanů v sociálním zabezpečení.

Pracovní a mzdové předpisy

Základním předpisem na úseku pracovního práva a mzdových předpisů je zákoník práce č. 65/1965 Sb., který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1966. Jeho vydání znamenalo podstatné zjednodušení celé úpravy, poněvadž zrušil celou řadu předpisů, a to i z doby před první světovou válkou. I když zákoník práce tvoří základ pro řešení mzdových otázek, není na tomto úseku již stav tak jednoduchý jako na úseku pracovněprávním. Zde platí celá řada prováděcích předpisů, ale též i několik zákonů a jiných zákonodárných aktů. Jsou to např. zákonná opatření č. 59/1955 Sb., č. 30/1954 Sb., č. 31/196 Sb. a č. 60/1956 Sb., jakož i předpisy, které je měnily. Z těchto předpisů zřejmě platí ustanovení týkající se mezd. Úprava základních mzdových otázek přísluší nyní podle zákona č. 113/1965 Sb. Státní komisi pro finance, ceny a mzdy. Tato komise bude muset přezkoumat i účinnost těchto zákonných předpisů a navrhnout příslušná opatření. Při zkoumání jak působí zákoník práce je třeba se zabývat účinností předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, jejich vztahy k směrnicím i k předpisům hygienickým.

Předpisy o obraně státu a vojenské službě

Na úseku obrany a ozbrojených sil nejsou v současné době v zákonodárné oblasti problémy, které by vyžadovaly neodkladného řešení. V souvislosti s vydáním zákona o obraně Československé socialistické republiky, který byl vydán na základě ústavy z roku 1960, byla provedena očista právního řádu v oboru ministerstva národní obrany a zrušeno 57 právních předpisů publikovaných ve Sbírce zákonů. V současné době tvoří základ právní úpravy na úseku obrany a ozbrojených sil zákon č. 40/1961 Sb., o obraně Československé socialistické republiky, branný zákon č. 92/1949 Sb., ve znění zákona č. 19/1958 Sb. a zákon č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků.

Předpisy o státním občanství, evidenci obyvatelstva a o jménu

Na tomto úseku je značně složitá a problematická úprava státního občanství. Z předpisů vydaných od roku 1345 platí dosud ústavní dekret presidenta republiky č. 33/1945 Sb. o úpravě československého státního občanství osob národnosti německé a maďarské, zákon č. 245/1948 Sb., o státním občanství osob maďarské národnosti a zákon č. 194/1949 Sb., o nabývání a pozbývání československého státního občanství, ve znění zákona č. 72/1958 Sb. a zákon č. 43/1953 Sb., jímž některé osoby nabývají československého státního občanství. Tento zákon je v podstatě základním zákonem o státním občanství. Problém je v tom, že tento předpis neřeší otázku státního občanství v celé šíři a je proto nutno ve sporných případech se opírat o předpisy vydané před rokem 1945. Dosud platí zde ústavní zákon č. 236/1920 Sb., kterým se doplňují a mění dosavadní ustanovení o nabývání a pozbývání státního občanství a práva domovského v Republice československé. Tento předpis vychází při určování státního občanství ještě z domovského práva, které měl občan ke dni 1. ledna 1910. Domovské právo bylo však zákonem č. 174/1948 Sb. zrušeno, obcím bylo uloženo uzavřít seznamy osob majících domovské právo a používat jich pro zjišťování podkladů pro vydání osvědčení o státním občanství. Tato právní úprava je velmi složitá a vzniknou-li pochybnosti i velmi náročná na administrativní práce. Je totiž nutno zjišťovat stav, který existoval před 56 lety. Problém právní úpravy státního občanství je však značně komplikován tím, že se opírá ještě o mírové smlouvy uzavřené po první světové válce. Vzhledem k různým obtížím vznikajícím v praxi bude třeba provést důkladný rozbor dosavadní právní úpravy i prověrku toho, jak se zákony o státním občanství v praxi uplatňují.

Dosavadní úprava o občanských průkazech provedená zákonem č. 75/1957 Sb. a úprava o hlášení obyvatelstva provedená dvakrát novelizovaným zákonem č. 52/1949 Sb. již zcela nevyhovuje. Jde o přezkoumání způsobu vydávání občanských průkazů i způsobu hlášení obyvatelstva. Po právní stránce zejména předpisy o hlášení obyvatelstva nejsou zcela přehledné, poněvadž byly částečně změněny novějšími předpisy. Ministerstvo vnitra pracuje již na novém návrhu právní úpravy.

Předpisy o státním území a státních hranicích

Na tomto úseku platí několik zákonů vydaných před rokem 1945. Jde o zákony, které prováděly úpravy státních hranic po první světové válce. Platí též zákon č. 245/1921 Sb., o státních hranicích, který obsahuje obecná ustanovení o režimu na státních hranicích. Zdá se, že tento zákon platí dále vedle později vydaného zákona č. 69/1951 Sb., o ochraně státních hranic. Tento zákon totiž obsahuje vedle předpisů o zřízení pohraniční stráže zmocnění ministra národní bezpečnosti, aby některé otázky týkající se režimu na hranicích upravoval závazným způsobem.

Předpisy o dobrovolných společenských organizacích

Základním předpisem na tomto úseku je zákon č. 68/1951 Sb., o dobrovolných organizacích a shromážděních. Aplikace tohoto zákona působí v praxi určité potíže, poněvadž byly jím zrušeny předpisy spolkového práva. Zákon stanoví, že spolky, které se nepřemění na dobrovolné organizace pracujících, se nadále řídí svými stanovami. Přitom se počítalo, že dojde k likvidaci všech jiných organizací a že zůstanou pouze dobrovolné organizace pracujících. Stav je komplikován ještě tím, že v praxi se používá i vládního nařízení č. 30/1939 Sb., o tvoření zvláštních sdružení nepodléhajících platným předpisům o sdružování a o dozoru na ně.

V této části zprávy jsou uvedeny některé problémy týkající se jednotlivých úseků právního řádu. Jde o problémy, které při zběžném zkoumání rozboru zákonů jsou patrny. Tyto problémy mají sloužit jako podklad pro další hlubší průzkum zákonů, zejména jejich obsahu. Při takovém rozboru působnosti zákonů je nutno přihlížet i k vydaným prováděcím předpisům. Na takový rozbor působnosti zákonů se má zaměřovat kontrolní činnost výborů Národního shromáždění podle čl. 41 ústavy, podle něhož Národní shromáždění se nejenom usnáší na ústavě a ostatních zákonech, ale sleduje, jak jsou prováděny.

4. Úkoly Národního shromáždění a jeho orgánů při tvorbě právního řádu

Národní shromáždění jako jediný celostátní zákonodárný sbor odpovídá za stav zákonodárství, které je jedním z nástrojů státního řízení společnosti. Tuto funkci plní Národní shromáždění jednak tím, že se usnáší na nových zákonech, jednak tím, že kontroluje, jak jsou zákony prováděny a jak v praxi působí. Na tomto úseku se Národní shromáždění opírá o usnesení předsednictva ÚV KSČ z 12. května 1964 o prohloubení činnosti Národního shromáždění a o usnesení ÚV KSČ a ÚV KSS ze 7. května 1964 o plnějším uplatňování Slovenské národní rady. XIII. sjezd stanovil, že předpokladem k dalšímu zdokonalení naší socialistické státnosti je důsledná realizace zásad těchto stranických dokumentů. Tato usnesení zůstávají nadále základním východiskem činnosti Národního shromáždění a dlouhodobou směrnicí pro jeho práci.

Směrnice strany obsažené v uvedených dokumentech byly zapracovány do usnesení Národního shromáždění z 24. září 1964 o zásadách dalšího prohloubení činnosti Národního shromáždění a do zákona o jednacím a pracovním řádu Národního shromáždění. Všechny tyto dokumenty spolu se směrnicí XIII. sjezdu vytvářejí širokou základnu pro rozvíjení práce všech orgánů i pro zvýšení aktivity poslanců Národního shromáždění.

Pro legislativní činnost Národního shromáždění je dále důležitou směrnicí usnesení předsednictva ÚV KSČ z 18. května 1965 o opatřeních ke zdokonalení legislativy. Předložená zpráva z tohoto usnesení vychází a rozpracovává problematiku tvorby právních předpisů i hlediska pro uplatňování kontroly působení zákonů. Je proto třeba, pokládat tuto zprávu za směrnici pro další rozvoj zákonodárné činnosti Národního shromáždění a jeho orgánů.

Pro postup práce výborů Národního shromáždění na úseku legislativy vytyčilo metodickou směrnici předsednictvo NS svým usnesením z 2. listopadu 1964. Tato směrnice ukládá výborům NS zajistit důkladné projednávání zásad i návrhů zákonů. Ústavně právnímu výboru ukládá zabývat se koordinací tohoto projednávání a zajišťovat soulad navrhovaných zákonů s ústavou a s jinými zákony. Na základě této směrnice jsou předkládány výborem alternativní návrhy na řešení daných problémů na základě rozborů vypracovaných legislativním oddělením po projednání v kolektivech vědeckých odborníku i pracovníků z praxe. Při hodnocení práce Národního shromáždění ve IV. volebním období bylo konstatováno, že došlo k určitému zlepšení při projednávání zásad a návrhy zákonů ve výborech NS. K tomu také přispělo i další opatření předsednictva NS, podle něhož zásady všech připravovaných zákonů jsou rozesílány všem poslancům. Dává se jim tak možnost, aby již k zásadám mohli vyjádřit své stanovisko a sdělit své připomínky těm výborům, jimž bylo projednávání zásad přikázáno. Přitom v praxi byla nastoupena cesta, že předsednictvo NS přiděluje projednávání zásad zákonů většímu počtu výborů. Obdobně opatření bylo učiněno i při projednávání paragrafovaných textu zákonů, takže také při jednání o návrzích zákonů mohou poslanci NS uplatnit své připomínky již ve výborech a posoudit zákonné návrhy na základě třech různých podkladů, to jest vládního návrhu zákona, stanoviska expertů a vlastních zkušeností z volebního obvodu. Tato metoda vedla v posledním období k tomu, že se ve výborech Národního shromáždění často měnily a doplňovaly návrhy zákonů, přičemž se nejednalo jenom o změny legislativně technické, ale převážně obsahové, které podstatně zkvalitnily navržené zákony (např. zákoník práce, vysokoškolský zákon apod. S tím souvisí také skutečnost, že k těmto novým zákonům již není třeba vydávat větší množství prováděcích předpisů. Okolnost, že výbory Národního shromáždění důsledně žádají, aby současně s návrhem zákona byly předkládány prováděcí předpisy přispívá k jejich zkvalitnění, jakož i k tomu, že neobsahují ustanovení, která patří do zákonů.

Předsednictvo Národního shromáždění uložilo, aby do přípravy zákonů byly zapojovány účinně národní výbory a aby byla při tom rozvíjena spolupráce s masovými společenskými organizacemi. Pro další zkvalitnění přípravy zákonů je tudíž zapotřebí, aby ústavně právní výbor, jemuž přísluší projednávat návrhy všech zákonů a jehož úkolem je koordinovat a zajišťovat soulad návrhů zákonů s ústavou a s ostatními zákony, ve všech případech vyžadoval stanoviska příslušných národních výborů a aby prostřednictvím legislativního oddělení přibíral k projednání zásad a návrhů zákonů vedle odborníků teorie i praxe rovněž zástupce příslušných společenských organizací. Stanovisko národních výborů a masových organizací bude zapracováno do vyjádření, které legislativní oddělení připravuje pro jednotlivé výbory, jimž bylo projednání zásad a návrhu zákona přikázáno.

V posledním volebním období se rozvíjí při přípravě zákonů rovněž zákonodárná iniciativa poslanců a výborů Národního shromáždění podle čl. 52 ústavy. Vedle zákoníku práce, který byl předložen poslanci - odboráři, bylo v letošním roce schváleno na základě návrhů poslanců několik zákonných opatření. Týkaly se vesměs oblasti organizační. Návrh zákona o tisku se má připravovat jako iniciativní návrh výboru kulturního a výboru ústavně právního. Rozvíjí se rovněž zákonodárná iniciativa Slovenské národní rady, na základě jejíhož návrhu byl projednáván zákon o osobním vlastnictví k bytům. V řadě celostátních zákonů byla Slovenská národní rada zmocněna k vydání zákona podle čl. 74 písm. b) ústavy a tak napomáhalo Národní shromáždění k rozvíjení vlastní zákonodárné činnosti Slovenské národní rady.

Naproti tomu při hodnocení legislativní činnosti Národního shromáždění podle usnesení předsednictva ÚV KSČ o opatřeních ke zdokonalení legislativy je nutno konstatovat značné nedostatky při provádění kontroly působení zákonů a při sledování, jak jsou zákony prováděny v praxi podle čl. 41 ústavy. Tato činnost je stejně důležitá jako tvorba zákonů a ústava ji ukládá přímo Národnímu shromáždění a jeho orgánům. Všechny výbory Národního shromáždění učinily teprve první kroky k rozvíjení této činnosti. Jen výjimečně zařazují do svých programů kontrolu působení zákonů, třebaže to zákon o pracovním a jednacím řádu Národního shromáždění přímo ukládá. Bez rozvoje této činnosti nemůže se rozvinout jedna z hlavních funkcí zákonodárné činnosti NS. Jestliže úkolem Národního shromáždění je orientovat činnost celé soustavy volených a výkonných orgánů na zabezpečení těh klíčových úkolů, které rozhodují o dalším rozvoji společnosti a vedou k realizaci přijatých plánů (čl. 40 ústavy, usnesení předsednictva ÚV KSČ o prohloubení činnosti Národního shromáždění), pak to znamená předně provádět kontrolu působení zákonů, v nichž jsou obsaženy klíčové úkoly, a nikoliv kontrolu podružné operativní činnosti výkonných orgánů.

Kontrola působení platných zákonů nabývá na mimořádné důležitosti v současné době při zavádění nové soustavy plánovitého řízení národního hospodářství. Předsednictvo Národního shromáždění v usnesení o hodnocení činnosti orgánů NS uložilo "přispět k úspěšnému zavedení zdokonalené soustavy plánovitého hospodaření zákonodárnou činností a kontrolou působení zákonů a právních předpisů". Výbory Národního shromáždění v důsledku toho projednávaly stav právních předpisů na svých úsecích a doporučily jejich zjednodušení. Jednalo se vesměs o resortní předpisy. Vláda připravila opatření, podle něhož v zájmu úspěšného zavedení zdokonalené soustavy řízení národního hospodářství k 1. říjnu 1966 byly zrušeny všechny resortní předpisy, pokud do té doby nebudou uznány za potřebné a zveřejněny ve Sbírce zákonů. K návrhu ústavně právního výboru Národního shromáždění vláda soustředí publikaci všech resortních předpisů do jednoho publikačního prostředku a tak odstraní resortní věstníky. K provedení usnesení předsednictva ÚV KSČ o zdokonalení legislativy přijala vláda usnesení, jímž zesiluje koordinaci při tvorbě všech právních předpisů připravovaných vládou a jednotlivými resorty. Byla vytvořena vládní koordinační komise a čtyři koordinační místa podle jednotlivých oblastí, za jejichž účasti je nutno napříště připravovat právní předpisy, zejména resortní, a kontrolovat jejich působení. Koordinace legislativy po linii vlády se týká zejména resortních předpisů a předpisů vydávaných vládou.

Vedle opatření na úrovni vlády je nutno prohloubit koordinaci tvorby právních předpisů a zejména kontrolu působení platných zákonů v orgánech Národního shromáždění. Proto ústavně právní výbor NS připravil pro plénum Národního shromáždění zprávu o rozboru platných zákonů spolu s jejich přehledy, jako první předpoklad pro další zintenzivnění zákonodárné činnosti výborů a orgánů NS. Zpráva se zabývá základními problémy právního řádu a ukazuje tak směry, kterými se má řídit činnost výborů NS při jeho zdokonalování. Přitom zpráva též naznačuje některé problémy z jednotlivých úseku právního řádu. To vše je pomůckou, o kterou se mohou výbory opřít při své další činnosti.

Pro rozvoj zákonodárné činnosti orgánů Národního shromáždění je důležité další posílení koordinace při tvorbě nových zákonů. Koordinační funkci musí plnit všechny výbory Národního shromáždění, zejména ústavně právní výbor. Úkolem této funkce je pečovat o to, aby nové zákony vycházely z ústavy, byly v souladu s právními úpravami na ostatních úsecích právního řádu a aby jimi sledované cíle nebyly v rozporu s cíli již vydaných zákonů. Je naprosto nutné, aby nově vydávané zákony dávaly dostatečně jasnou linii pro vydávání prováděcích předpisů, jejichž počet musí být omezován. Takto chápaná koordinační funkce se musí projevit již při projednávání zásad zákonů. Právě na tomto úseku je třeba zvýšit náročnost na kvalitu předkládaných zásad, nepřipouštět aby byly projednávány pouze formálně, ale aby při jejich projednávání se důkladně posuzovala obsahová stránka zamýšlené právní úpravy. Také při projednávání návrhu zákona je třeba zkoumat různá alternativní řešení a hledat to nejsprávnější z nich, vyjadřující soulad s celospolečenskými zájmy.

Předložený rozbor platných zákonů má vytvořit zejména základ pro rozvinutí kontrolní činnosti výborů na úseku působení zákonů v praxi. Na základě rozboru platných zákonů provedeného v této zprávě bude třeba zajistit hlubší systematický průzkum platných zákonů. Rozbor ukazuje, kterých zákonů se nepoužívá, přičemž je nutno zdůraznit, že závěry o působení zákonů v praxí se musí opírat o důkladný průzkum. V prvé řadě by se měla kontrola zaměřit na působení těch zákonů, u nichž v praxi se objevují problémy při jejich provádění. Nebylo by správné zaměřit se na kontrolu působení celého právního řádu, poněvadž na některých úsecích i starší předpisy vyhovují. Jiné zákony není možno zrušit vzhledem k jejich politicko-historickému významu (viz zvláštní seznam předpisů o znárodnění). Jedním a to za dnešní situace nejdůležitějším kritériem je zavádění zdokonalené soustavy plánovitého řízení národního hospodářství a zavádění nové soustavy řízení zemědělství. Na tomto úseku je třeba zajistit, aby zákony a k nim vydané prováděcí předpisy napomáhaly k zavádění nové soustavy řízení. Důležitým úsekem právního řádu, který bude nutno přezkoumat ve světle usnesení XIII. sjezdu, jsou předpisy o postavení národních výborů. Konečně je třeba se zabývat i působením předpisů, upravujících práva a povinnosti občanů.

Předsednictvo Národního shromáždění uložilo výborům pravidelně se zabývat působením schválených zákonů a zapojit národní výbory a masové organizace do účinné kontroly praktického působení zákonů a ostatních právních předpisů. Výbory Národního shromáždění budou při průzkumu působení zákonů co nejúže spolupracovat s vládou, s odbornými orgány vlády včetně její komise pro koordinaci legislativy, se Slovenskou národní radou a jejími komisemi, s příslušnými národními výbory a společenskými organizacemi. Spolupráce se bude zaměřovat na ty orgány, jejichž činnosti se týká zákon, jehož působnost se prověřuje. Získané poznatky výbory Národního shromáždění uplatní při návrzích na odstranění nedostatků, včetně návrhů na případnou změnu zákonů.

Při zkoumání, jak se zákony v praxi osvědčují je třeba vždy se zabývat i jejich výkladem. Často lze nedostatky vytýkané obsahu zákonů odstranit jejich správným výkladem. Proto závěry výborů NS z prověrek působení zákonů se nemusí týkat změny těchto zákonů, nýbrž i způsobu jejich výkladu. Ve většině případů k odstranění nedostatků postačí tedy správný výklad zákona nebo změna prováděcího předpisu.

V této souvislosti je nutno se zabývat autentickým výkladem zákona, který podle ústavy může dát jenom zákonodárce, tj. Národní shromáždění. V těch případech, kdy v praxi dochází k nejednot nosu výkladu zákona, bude úkolem ústavně právního výboru, který odpovídá Národnímu shromáždění za ústavnost a vzájemný soulad jednotlivých zákonů, aby po provedeném rozboru vypracovaném ve spolupráci s vědeckými pracovišti předložil předsednictvu a plénu Národního shromáždění zdůvodněný návrh na autentický výklad zákona.

Podle čl. 41 odst. 2 ústavy Národní shromáždění bdí nad zachováním ústavy a zrušuje právní předpisy, které odporují ústavě nebo jinému zákonu. Za tím účelem § 8 zákona o prokuratuře, ukládá generálnímu prokurátorovi upozorňovat Národní shromáždění na takové případy. Tato ústavní činnost Národního shromáždění se dosud rovněž neuplatnila a to i z toho důvodu, že generální prokurátor ani na jediný takový případ neupozornil. Bude rovněž úkolem ústavně právního výboru NS připravit pro předsednictvo a plénum Národního shromáždění ve spolupráci s ostatními výbory, Generální prokuraturou a za pomoci studijního oddělení návrhy na zrušení právních předpisů, které neodpovídají požadavkům kladeným na právní řád.

Návrh

usnesení pléna Národního shromáždění

K bodu: Zpráva o rozboru platných zákonů a o úkolech Národního shromáždění při zdokonalování právního řádu

Usnesení XIII. sjezdu Komunistické strany Československa "Za další všestranný rozvoj naší socialistické společnosti" zjišťuje, že předpokladem k dalšímu zdokonalení naší socialistické státnosti je důsledná realizace závěrů stranických dokumentů k prohloubení ústavních funkcí Národního shromáždění a k plnějšímu uplatnění Slovenské národní rady jako článku celostátního řízení. To vyžaduje zejména, aby Národní shromáždění dále zkvalitnilo přípravu zákonů, zvýšilo péči o zdokonalování socialistického právního řádu, zesílilo kontrolu nad prováděním zákonů a důsledným dodržováním socialistické zákonnosti na všech úsecích státního a společenského života, prohloubilo demokratickou součinnost s orgány Slovenské národní rady a s národními výbory a jejich aktivní účastna rašení celostátních otázek.

Národní shromáždění

po projednání Zprávy o rozboru platných zákonů a o úkolech Národního shromáždění při zdokonalování právního řádu

A. zjišťuje, že zpráva vychází z usnesení XIII. sjezdu Komunistické strany Československa a

stanoví, že rozbor platných zákonů a úkoly Národního shromáždění při zdokonalování právního řádu obsažené ve zprávě jsou směrnicí pro práci poslanců, výborů a předsednictva Národního shromáždění při zákonodárné činnosti, při kontrole působení zákonů v praxi a při výkladu zákonů;

B. ukládá

1. při projednávání zásad a návrhů zákonů

a) všem výborům dále prohloubit svou činnost při posuzování obsahu navrhovaných právních úprav a zajišťovat zejména, aby

- nové zákony vycházely z důkladného politicko-ekonomického rozboru, - stabilita právního řádu se dále zvyšovala,

- zákony upravovaly komplexně všechny zásadní problémy,

- zákony nevedly k vydávání velkého množství prováděcích předpisů,

- zákony nebyly v rozporu s jinými právními úpravami a za tím účelem posílit koordinaci při tvorbě nových zákonů;

b) ústavně právnímu výboru vedle toho zajistit, aby nové zákony byly vždy v souladu s ústavou a vytvářely s ostatním právním řádem logický celek;

2. při kontrole působení zákonů v praxi

a) všem výborům zesílit tuto kontrolu zejména tím, že se budou pravidelně zabývat působením zákonů, a to v prvé řadě tam, kde dochází ke změnám v souvislosti se zaváděním zdokonalená soustavy řízení národního hospodářství, s novými způsoby řízení zemědělství, s úpravou působnosti národních výborů a s úpravou práv a povinností občanů. Tuto kontrolní činnost naplánovat až do konce volebního období. Na základě kontrolní činnosti dále zvyšovat zákonodárnou iniciativu;

b) ústavně právnímu výboru na základě rozhorli jednotlivých úseků právního řádu vypracovaných za pomoci studijního oddělení předkládat ve spolupráci s ostatními výbory návrhy na zrušení zastaralých zákonů včetně zákonů vydaných před rokem 1945;

3. všem výborům při zákonodárné činnosti i při kontrole působení zákonů prohloubit demokratickou součinnost s orgány Slovenské národní rady, s národními výbory a společenskými organizacemi a zajistit jejich aktivní účast při plnění těchto úkolů;

4. ústavně právnímu výboru zajišťovat autentický výklad zákonů v případech, kdy dochází při jejich výkladu k rozporu mezi ústředními orgány státní správy a předkládat příslušné návrhy předsednictvu nebo plénu NS.

5. ústavně právnímu výboru navrhovat podle článku 41 odst. 2 ústavy zrušení právních předpisů, které odporují ústavě nebo jinému zákon.

Provedou:

předseda NS

 

předsedové výborů NS


 


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP