Čtvrtek 18. května 1967

Posl. Monczka: V uplynulém roce došlo v resortu hornictví k významným opatřením. Již v období před XIII. sjezdem strany se sešli vedoucí hospodářští pracovníci, straničtí a odboroví funkcionáři na dvou celoresortních aktivech, aby ve smyslu tezí k sjezdu a na základě provedených analýz společně promysleli program, který by zajistil zásadní obrat v dosavadním převážně extenzívním vývoji hornictví. Závěry z těchto aktivů a další práce po sjezdu vyústily ve zpracování "Programu hlavních úkolů a cílů ministerstva hornictví na léta 1966 až 1970 k zabezpečení výsledků XIII. sjezdu KSČ", který vytyčil základní ekonomický cíl - odstranit ztrátovost resortu ve všech létech 4. pětiletky. To znamená zlepšit ve staré metodice a starých cenách hospodářský výsledek resortu ve všech létech pětiletky nad rozpis směrnic celkem o více než 3 mld Kčs.

Úkoly programu jsou zaměřeny na splnění ekonomických cílů resortu, na urychlení realizace zdokonalené soustavy řízení, na rozvoj vědy a techniky, na hlavní úkoly v péči o člověka a na rozvoj spolupráce s národními výbory.

První rok naplňování Programu přinesl dobré výsledky, přestože vývoj na úseku zásobování národního hospodářství a obyvatelstva palivy byl pro resort hornictví ve srovnání s předchozími léty kvalitativně odlišný. Poprvé od roku 1945 se vytvořil v pevných a plynných palivech v r. 1966 trh odběratele, což si vyžádalo strukturální změny ve výrobě a v zaměření řídící práce, zejména v přesunu těžiště z výrobní problematiky na otázky ekonomické a obchodní. Hlavní ukazatelé plánu na rok 1966 byly překročeny, což také umožnilo vysoko překročit závazek resortu na zlepšení tvorby zisku. Proti původním záměrům ve výši 559 mil. Kčs bylo dosaženo zlepšení plánovaného zisku za resort ve výši 969 mil. Kčs, čímž se začal plnit cíl založený v "Programu" ministerstva - vracet prostředky, které společnost do resortu v minulém období vkládala.

Podařilo se realizovat záměry v růstu produktivity práce. I při postupném zkracování pracovní doby, která byla proti předchozímu roku o cca 4,5 % nižší, vzrostla produktivita práce na pracovníka proti roku 1965 o 5 %. Pronikavý byl zejména růst důlních a celkových výkonů za směnu v uhelných dolech. Zatímco v letech 1961-1965 činil meziroční růst celkových výkonů v průměru 1,2 %, vzrostly v uplynulém roce tyto výkony za uhelný průmysl celkem o 13 %. Je přitom důležité, že náš největší kamenouhelný revír v Ostravě docílil v roce 1966 oproti roku 1965 růst výkonů o 1,5 %, což je prakticky na úrovni celoresortního meziročního růstu výkonů. Obdobného růstu výkonů, který se pohybuje kolem resortního, docílily všechny obory řízené ministerstvem hornictví vyjma oborového ředitelství Sokolov, kde růst výkonů činil 6,1 %, a to vlivem postupného uvádění do provozu nové kapacity ve Vřesové. Vlivem růstu produktivity práce v organizacích resortů došlo k úspoře přes 9 tis. pracovníků. Rok 1966 znamenal tedy z tohoto hlediska zlom v dosavadním převážně extenzívním vývoji hornictví a uvolnění značného počtu pracovních sil pro ostatní odvětví národního hospodářství.

V souladu s růstem produktivity práce byly dodrženy i úkoly v růstu průměrných měsíčních výdělků, které byly vyšší proti roku 1965 za revír o 2,9 %. Přispěla k tomu zejména organizační a racionalizační opatření realizovaná na základě prohlubujícího se vnitropodnikového řízení. Zároveň byla nastoupena cesta k postupné denivelizaci výdělků podle množství, kvality a společenského významu práce, a to i v oblasti podílů na hospodářských výsledcích. Tento vývoj průměrných výdělků pokračuje v l. čtvrtletí roku 1967, kde například v OKR růst výdělků oproti stejnému období 1966 dosahuje 5,1 %, a to v důsledku dalšího snížení počtu pracovních sil oproti roku 1966 zhruba o 3500 zaměstnanců. Růst průměrného výdělku, založený na nižší potřebě živé práce, je v plném souladu s usnesením vlády k plánu a státnímu rozpočtu na rok 1967. Příznivý vývoj ekonomických ukazatelů při plném uspokojování požadavků národního hospodářství a obyvatelstva na výrobky resortu umožnili výrobním hospodářským jednotkám nejen splnit stanovené odvody do státního rozpočtu v roce 1966, ale navíc přidělit do podnikových fondů 555 mil. Kčs, jež svým objemem vytvářejí potenciální sílu pro letošní rok, kdy nová soustava řízení působí již s převahou prvků cílového řešení. Na vysokou tvorbu zisku a překračování ostatních ekonomických ukazatelů měla významný vliv nová soustava řízení, a to jak ve stadiu sestavování plánu, tak i při jeho realizaci, a to nejen z hlediska uplatňování obchodních vztahů, ale i dovedení nové soustavy do sféry vnitropodnikového řízení se zdůrazněním hmotné zainteresovanosti pracovníků na zlepšení hospodářských výsledků.

V resortu hornictví byly zavedeny pro prémiování pracovníků ukazatele kvalitativní, především hodnotové, jako například snížení nákladů, zlepšení hospodářského výsledku apod. Současně byly zavedeny výplaty podílů za hospodářské výsledky, individuální odměňování jednotlivců nebo pracovních kolektivů v porubech, přípravnách a ostatních pracovištích. Při odměňování pracovníků se používá v resortu tzv. fond revírníka (mistra), který prakticky posiluje zájem pracujících na efektivním rozvoji podniku. Zvýšená zainteresovanost pracujících na základních kvalitativních parametrech podniku nebo hospodářského střediska je rozhodujícím krokem pro vývoj efektivnosti provozů, posiluje zainteresovanost na množství a kvalitě vykonané práce a je prvním krokem k rozhodnějšímu uplatňování denivelizace mezd.

Složitá situace, která se vloni v resortu hornictví vytvořila, se promítla do výsledků dosažených za I. čtvrtletí letošního roku. Obtížná je odbytová situace zejména v uhelných revírech vlivem nasycenosti trhu pevnými palivy. Následkem toho byla odbytová těžba uhlí celkem splněna za první tři měsíce roku na 99,1 % a těžba uhlí poklesla proti stejnému období loňského roku o 1897 tis. tun, tj. o 7,3 %. Největší pokles je v hnědouhelných revírech, jejichž těžba se snížila o 9,1 %, z toho v sokolovském revíru o 12,7 %.

Přes tuto ztíženou situaci byla plánovaná hrubá výroba za I. čtvrtletí splněna za resort celkem na 103 % a pokles objemu výroby proti loňskému roku činí pouze 1 %. Zásluhu na tom má především příznivější vývoj generálního ředitelství Rudné doly a magnezitové závody, kde hrubá výroba stoupla proti loňskému roku o 8,3 % a v plynárenských podnicích, kde růst činil 9,7 %. Relace mezi indexy vývoje hrubé výroby a těžby uhlí však svědčí zároveň o zlepšení kvality těžených a dodávaných paliv v našich uhelných revírech.

V počtu pracovníků a v produktivitě práce pokračuje i letos příznivý vývoj, který započal v minulém roce. Plánovaná produktivita práce byla za první tři měsíce roku splněna na 104,8 % a stoupla proti loňskému roku o 3,5 %. Tento vývoj umožnil ušetřit ve srovnání s plánem 3335 pracovníků. Pokračující růst produktivity práce, zlepšování kvality výrobků a důslednější hospodaření s výrobními prostředky spolu s jinými vlivy se projevily v plnění finančních ukazatelů. Za první tři měsíce roku byl vytvořen hrubý důchod ve výši 3484 mil. Kčs, což představuje 27,9 % návrhu ročního plánu. Ve srovnání s alikvotním podílem ročního plánu to znamená překroční plánovaného ročního hrubého důchodu o 365 mil. Kč. Tyto výsledky ukazují, že v předložených návrzích plánu a ve vnitřních zdrojích resortu jsou ještě značné rezervy.

Přesto je nutno v dalším průběhu vývoje resortu hornictví v letošním roce a v dalších letech počítat s nárůstem vážných obtíží a problémů, k jejichž včasnému a cílevědomému řešení je třeba ve zvýšené míře zaměřit úsilí pracovníků resortu na všech stupních řízení.

Jde zejména o tyto úkoly:

- zabezpečit ve sféře hornictví dynamickou rovnováhu mezi zdroji a potřebami národního hospodářství včetně potřeb zahraničního obchodu

- udržet dosavadní příznivý vývoj ekonomiky hornictví i ve zhoršujících se podmínkách, a to především širším uplatňováním progresivní techniky, využíváním všech nástrojů a předností nové soustavy a účelnými strukturálními změnami ve výrobě

- urychlit omezování a zastavování neefektivních provozů a vyřešit sociálně politické problémy s tím spojené

- vytvářet prostředky pro rychlejší růst mezd, aby se staly účinným podnětem pro další růst společenské produktivity práce

- stanovit optimální rozsah a zaměření investic.

Společným předpokladem a základem pro úspěšné vyřešení těchto problémů je spolehlivé stanovení perspektivních trendů vývoje spotřeby pevných a plynných paliv a ostatních výrobků hornictví.

V rámci upřesňování 4. pětiletého plánu provedlo ministerstvo hornictví přehodnocení vývoje potřeby tuhých paliv a projednalo s hlavními odběratelskými resorty a VHJ očekávané dlouhodobé dodávky uhlí. Výsledky těchto prací ukázaly, že proti původně uvažovaným odbytovým těžbám na léta 1967-1970 je nutno počítat s průměrným ročním snížením zhruba o 10 mil. tun, to znamená, že odbytová těžba uhlí celkem se má zvýšit v roce 1970 proti roku 1966 nikoli o 9,8 % jak bylo původně uvažováno, nýbrž jen o 2,8 %. Přitom přes 60 % tohoto snížení připadá na vrub hnědouhelných revírů.

Tak vysoké snížení odbytových těžeb musí vést uhelné revíry k hledání nových cest při zabezpečování ekonomických ukazatelů za podmínek působení zdokonalené soustavy řízení. Zdůrazňuji obtížnost zajištění potřebných ekonomických parametrů při tak podstatném snížení těžeb. Resort hornictví musí hledat nejvhodnější strukturu těžeb tuhých paliv na základě nejnižší nákladovosti na jednotlivých národních podnicích a v jednotlivých VHJ.

V souvislosti se snižováním odbytových těžeb na léta 1968-1970 oproti vládnímu usnesení č. 175/65 bude vhodné upřesnit i výši dovozu černého energetického uhlí ze Sovětského svazu a Polské lidové republiky a hnědouhelných briket z NDR.

Podle smluv se zmíněnými státy má být dovezeno v letech 1968-70 následující množství černého uhlí a hnědouhelných briket v mil. tun:

celkem v roce 1968 6,9 mil. tun.
v roce 1969 7,16 mil. tun.
v roce 1970 7,6 mil. tun.

Snížení dovozů pomůže resortu hornictví účinněji řešit ekonomickou situaci i sociálně politické problémy vznikající při urychleném tempu omezování a zastavování neefektivních provozů.

Sociálně politické problémy spojené s přechodem resortu hornictví z extenzívního způsobu hospodaření na intenzívní způsob nemohou podniky resortu vyřešit samy. Bude třeba do tohoto procesu zapojit veškeré orgány moci a správy ve státě, počínaje orgány centrální sféry řízení. Jednou z možností řešení uvedených problémů je plné uplatnění horizontální a vertikální integrace. V těžbě paliv docházelo již v podmínkách kapitalistického hospodářství k vysokému stupni koncentrace. Integrační proces kapitalistických těžařstev se rozvíjel především vertikálním způsobem, protože těžba paliv byla spojena se značným podnikatelským rizikem, s vysokými náklady na investice a podnikatelé se tedy snažili nižší rentabilitu těžby paliv vyrovnat podnikáním, navazujícím na tuto těžbu, kde bylo možno dosáhnout relativně vysokých zisků. Typickou ukázkou takové vertikální integrace byla Báňská hutní společnost.

Po znárodnění průmyslu se integrační proces sektoru paliv rozvíjel jednostranně horizontální cestou. Tato horizontální integrace měla své ekonomické opodstatnění, které spočívalo v lepším využití těžebních kapacit, zjednodušení dopravního systému, omezování neefektivních provozů, snižování správního a řídícího aparátu apod. Tento horizontální integrační proces nelze ještě považovat za ukončený, avšak v našem resortu neměl by se omezovat jen na horizontální cesty, protože na těžbu paliv navazuje bezprostředně další výroba, a to tak, že ve společném areálu hospodaří několik podniků s výrobním pro- gramem na sebe úzce navazujícím.

Např. v podmínkách OKR existuje několik takových seskupení, kdy těsně vedle sebe působí důl, koksovna a elektrárna. Takové seskupení existuje v areálu koksovny a elektrárny dolu ČSA v Karvinné, Vítězný únor v Ostravě, Šverma v Ostravě, Důl a elektrárna 1. máj v Karviné, Důl a elektrárna Dolní Suchá atd. a jsou i v jiných oborových ředitelstvích našeho resortu. Ve výrobním komplexu dolu, koksovny a elektrárny ČSA v Karviné představují náklady koksovny v 70 % náklady na výrobu koksu z titulu vsázky uhlí, dodávaného dolem. Také elektrárna v tomto areálu nakupuje značnou část proplastku z dolu ČSA. Přitom postavení těchto 3 výrobních organizací je nestejné povahy. Důl je samostatným národním podnikem, koksovna je závodem n. p. Ostravsko-karvinské koksovny a elektrárna závodem n. p. Ostravsko-karvinské elektrárny. Důl a koksovna jsou články, řízenými v rámci VHJ OKD v sektoru ministerstva hornictví, elektrárna pak článkem řízeným sektorem Ústřední správy energetiky. Mezi těmito třemi výrobními organizacemi existuje celá řada společných ekonomických i mimoekonomických zájmů a pro našeho řadového pracovníka a funkcionáře je dosti nepochopitelná otázka, proč na společném dvoře hospodaří současně tři kohouti.

V takových podmínkách jsou zřejmě dány předpoklady pro integrační proces vertikálním směrem, přičemž výhody plynoucí z takového směru se dají snadno vyčíslit. Je to koncentrace dílen a ostatních povrchových provozů, větší možnost manipulace a využívání mechanizace, koncentrace materiálových služeb a skladu, snížení počtu pracovníků řídícího a správního aparátu, možnost přesunu pracovní síly z dolu, hlavně osob se sníženou pracovní schopností, do pracovního procesu ostatních dvou organizací, společné vystupování vůči všem celospolečenským orgánům a snížení ceny finálních výrobků. Právě tento konečný efekt vertikální integrace má hlavní význam.

Kromě této formy vertikální integrace v našem sektoru lze uvažovat též o návaznosti mezi podniky vyrábějícími důlní zařízení a výrobky, sloužící pro důlní činnost, jako výztuž apod. I když to nová soustava řízení skutečně vyžaduje a začíná se projevovat tlak zdola vzhledem k snižování nákladů a vyšší efektivnosti, nikdo z nadřízených orgánů nepřistupuje k urychlené realizaci, ale všichni si dávají při řešení těchto choulostivých problémů čas.

Extenzívní rozvoj celého našeho národního hospodářství při budování těžkého průmyslu vedl k tomu, že v oblastním průřezu zaostával lehký průmysl, a to do značné míry v oblastech, kde je prováděna těžba uhlí a jiných nerostných surovin. Přechod národního hospodářství na intenzívní rozvoj vytváří v jednotlivých oblastech, kde se nachází těžební průmysl, takové problémy, že v základním průmyslu se jeví nyní částečná přezaměstnanost, kterou nelze vždy likvidovat pro nedostatek vhodných pracovních příležitostí v ostatních odvětvích národního hospodářství v příslušné oblasti.

K odstranění tohoto stavu mohou přispět jednak výše uvedené návrhy, ale také i potřebné sdružování finančních prostředků na výstavbu lehkého průmyslu s žádoucí výrobou pro tuzemsko i zahraničí.

Vzhledem k tomu, že potřeby pracovních sil v resortu hornictví mají klesající tendenci, a např. v OKD se uvolňuje část bytového fondu, který sloužil k ubytování přechodných pracovníků, bylo by možno při vhodném soustředění finančních prostředků podniků a oborů pod vedením oblastního plánování SPK, KNV a příslušných resortů provést adaptace těchto zařízení, vedoucí k urychlenému zahájení výroby. Sdružení finančních prostředků podniků a oborů příslušné oblasti by vedlo k tomu, že státní rozpočet by nemusel být zatěžován novými investičními náklady a při realizaci výroby by v odvodech dostával svůj podíl.

Takto vybudované podniky by pracovaly na smluvních zásadách mezi zúčastněnými stranami. Myslím si, že uvedení v život těchto a jiných návrhů pomůže zlepšit stávající situaci především v ostravské aglomeraci a přičiní se k řešení otázek redistribuce pracovních sil a možnosti zaměstnanosti žen, k jejíž problematice byla na minulém zasedání vznesena interpelace. (Potlesk.)

Předseda NS s. Laštovička: Děkuji posl. Monczkovi. Nyní promluví posl. Pružinec.

Posl. Pružinec: Vážené Národní shromáždění, podávám interpelaci jménem 21 poslanců, v níž bychom chtěli ukázat, jak se plýtvá penězi, které by státní rozpočet potřeboval.

Podle zásad práce a usnesení NS se má NS vyjadřovat k zásadním otázkám ekonomického, politického a kulturního života naší republiky.

Jsme přesvědčeni o tom, že 2 filmy, které jsme viděli a které podle Literárních novin mají mít premiéru v tomto měsíci, ukazují "zásadní cestu našeho kulturního života", po které žádný poctivý dělník, rolník a inteligent jít nemůže a nepůjde. Protože dva filmy "Sedmikrásky" a "O slavnosti a hostech" natočené v čs. ateliérech na Barrandově nemají s naší republikou, socialismem a ideály komunismu nic společného.

Žádám proto ministra kultury a informací s. Hoffmanna, kulturní výbor NS a Ústřední komisi lidové kontroly a vůbec celé NS, aby se radikálně zabývaly touto situací a vyvodily patřičné závěry proti všem, kteří tyto filmy připravovali a zejména proti těm, kteří byli ochotni tyto zmetky zaplatit. Ptáme se režiséra Němce a Chytilové, jaké pracovní, politické a zábavné poučení přinesou tyto zmetky našemu pracujícímu lidu v továrnách, na polích, na stavbách a na ostatních pracovištích. My se ptáme z tohoto místa všech těchto "také kulturních pracovníků", jak dlouho ještě všem poctivě pracujícím budete otravovat život, jak dlouho budete ještě šlapat po socialistických vymoženostech, jak dlouho si budete hrát s nervy dělníků a rolníků a vůbec, jakou demokracii zavádíte? My se vás ptáme, proč myslíte, že máme pohraniční stráž, která plní těžký bojový úkol, aby se k nám nedostali nepřátelé, zatímco my, soudruhu ministře národní obrany a soudruhu ministře financí, platíme královské peníze vnitřním nepřátelům, necháváme je šlapat a ničit, soudruhu ministře zemědělství a výživy, v našich plodech práce.

Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP