Národní shromáždění Československé socialistické republiky 1964

III. volební období

191

Vládní návrh

Zákon

ze dne......... 1964

o dani z motorových vozidel

Národní shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:

§ 1

(1) Dani z motorových vozidel podléhají silniční motorová vozidla (dále jen "motorová vozidla").

(2) Dani nepodléhají motorová vozidla státních organizací, motorová vozidla s motorem o obsahu válců nepřesahujícím 50 ccm, jakož i nákladní a jiná užitková motorová vozidla poháněná dieselovým motorem.

§ 2

Poplatníkem daně je osoba, která je zapsána jako držitel motorového vozidla v technickém průkazu motorového vozidla nebo v obdobném průkazu vyžadovaném pro motorová vozidla v cizině.

Od daně jsou osvobozena

1. nákladní a jiná užitková motorová vozidla jednotných, zemědělských družstev a jejich společných podniků, nákladní a jiná užitková motorová vozidla melioračních družstev, jakož motorová vozidla výrobních a spotřebních družstev,

2. motorová vozidla

a) diplomatických misí a konzulárních úřadů cizích států,

b) členů diplomatických misí a konzulárních úřadů, jestliže nejsou československými občany a je-li zaručena vzájemnost,

c) mezinárodních organizací a institucí, jakož i jejich členů a zaměstnanců, přísluší-li jim podle mezinárodního práva, zvláště podle mezinárodních smluv sjednaných Československou socialistickou republikou, diplomatické výsady a imunity a nejde-li o československé občany,

3. motorová vozidla, která nemají trvalé stanoviště v Československé socialistické republice; tato vozidla jsou však osvobozena jen v takovém rozsahu, v jakém přiznává stát, v němž mají své trvalé stanoviště, obdobné osvobození československým motorovým vozidlům.

§ 4

(1) Sazba daně činí ročně

a) z motocyklů a jiných motorových vozidel s motocyklovým motorem (včetně motorových tříkolek) s obsahem válců

nad 50 ccm do 160 ccm včetně ...... 200 Kčs

nad 160 ccm do 260 ccm včetně....... 300 Kčs

nad 260 ccm........ 400 Kčs

b) z automobilů s obsahem válců do 800 ccm včetně..... 700 Kčs

nad 800 ccm do 1250 ccm včetně......... 900 Kčs

nad 1250 ccm do 2000 ccm včetně...... 1300 Kčs

nad 2000 ccm.. 1600 Kčs

(2) Sazba daně z osobních automobilů s obsahem válců nad 800 ccm vyrobených před 1. lednem 1952 činí 900 Kčs ročně bez zřetele k obsahu válců.

(3) Daň se přiměřeně zvýši, nejvýše však na pětinásobek sazeb stanovených v odstavci 2, z motorových vozidel, která mají trvalé stanoviště v Československé socialistické republice a jsou používána

a) k výkonu činnosti nestátních socialistických organizací nebo jiných než socialistických organizací,

b) k provozování výdělečné činnosti.

§ 5

(1) Daňová povinnost vzniká přidělením státní poznávací značky a trvá, pokud ji má vozidlo přidělenu; u motorových vozidel, jimž byla přidělena státní poznávací značka před 1. červencem 1964, vzniká daňová povinnost dnem 1. července 1964.

(2) Všichni poplatníci jsou povinni oznámit příslušnému okresnímu národnímu výboru vznik a zánik daňové povinnosti, jakož i všechny změny, které mají vliv na stanovení a vybrání daně.

§ 6

Daň z motorových vozidel spravuje okresní národní výbor, v jehož obvodu je motorové vozidlo přihlášeno v evidenci dopravního inspektorátu veřejné bezpečnosti.

§ 7

(1) Daň z motocyklu [§ 4 odst. 2 písm. a)] je splatná najednou nejpozději do 1. března, daň z automobilů ve dvou stejných pololetních splátkách do 1. března a do 1. září.

(2) Dojde-li ke změně držitele motorového vozidla přede dnem splatnosti, je daň, popřípadě splátka, splatná nejpozději před provedením změny zápisu držitele motorového vozidla.

(3) Vznikne-li daňová povinnost v běžném roce, platí se daň od prvého dne měsíce, v němž daňová povinnost vznikla, poměrnou částkou roční sazby. Takto vypočtená daň, popřípadě splátka, je splatná při přidělení státní poznávací značky.

(4) Dojde-li v období, na které se platí daň, ke změně držitele motorového vozidla, nemá dosavadní držitel nárok na vrácení daně za tu část období, kdy již nebyl držitelem motorového vozidla.

(5) Poplatník je povinen daň si sám vypočíst a zaplatit ji bez vyměření. Zvýšení daně podle § 4 odst. 3 vyměří okresní národní výbor. Částka tohoto zvýšení nad základní sazbu je splatná nejpozději do 15 dnů po vyrozumění poplatníka.

(6) Nebude-li daň nebo splátka zaplacena včas, je poplatník povinen zaplatit penále ve výši 10 roční sazby daně za každý i započatý měsíc prodlení. Penále je splatné nejpozději do 15 dnů po vyrozumění poplatníka.

§ 8

U motorových vozidel, která nemají trvalé stanoviště v Československé socialistické republice, pokud nejsou osvobozena od daně podle § 3 č. 3,

1. vzniká daňová povinnost dnem jejich vstupu na území Československé socialistické republiky a trvá po dobu jejich pobytu na tomto území daň se však nevybere, nepřesáhne-li pobyt vozidla v tuzemsku sedm dní,

2. sazba daně činí jemu dvanáctinu sazby stanovené v § 4 odst. 2 za každý i započatý měsíc pobytu v Československé socialistické republice,

3. daň je splatna nejpozději při výjezdu vozidla z území Československé socialistické republiky.

§ 9

(1) Daň se promlčuje uplynutím tří let od konce kalendářního roku, v němž se stala splatnou.

(2) Bylo-li v této lhůtě učiněno opatření k vyměření nebo zaplacení daně anebo proveden výkon k vybrání daně, běží od konce kalendářního roku, v němž byl poplatník o tom vyrozuměn, nová tříletá lhůta.

§ 10

Za dlužnou daň ručí všechny další osoby, na které bylo převedeno motorové vozidlo po splatnosti daně.

§ 11

(1) Okresní a krajské národní výbory kontrolují; zda daň byla zaplacena včas a v plné výši.

(2) Řidič motorového vozidla je povinen mít s sebou při jízdě doklad o zaplacení daně a předložit jej na vyzvání kontrolnímu orgánu, jinak mu může kontrolní orgán zadržet osvědčení o technickém průkazu motorového vozidla.

§ 12

O řízení ve věcech této daně platí předpisy upravující řízení ve věcech daní a poplatků. [Vyhláška č. 16/1962 Sb., o řízení ve věcech daní a poplatků.]

§ 13

Orgány Veřejné bezpečnosti provádějí při plnění svých úkolů i kontrolu dokladů o zaplacení daně.

§ 14

Ministerstvo financí

1. vydá předpisy k provedení tohoto zákona,

2. může osvobodit od daně motorová vozidla

a) společenských nebo jiných organizací,

b) invalidních osob neschopných pohybu,

3. může učinit opatření k zamezení nesrovnalostí nebo tvrdostí, které by mohly vzniknout při provádění tohoto zákona;

4. může učinit podle potřeby jiná opatření v zájmu řádného vybrání nebo placení daně, zejména stanovit jiné lhůty splatnosti.

§ 15

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1964.

Důvodová zpráva

1. Výroba a spotřeba pohonných hmot

Platné cenové relace pohonných hmot vedou k ekonomicky chybnému hodnocení výhodnosti používání autobenzínu a motorové nafty. V důsledku rozsáhlé dieselizace parku nákladních automobilů vzrostla spotřeba motorové nafty u socialistických organizací od roku 1958 do roku 1964 o 92 %, zatímco spotřeba autobenzínu pouze o 6 %. Tím se poměr spotřeby obou pohonných hmot dostává do rozporu s možnostmi výroby, která nemůže krýt rostoucí spotřebu motorové nafty. Dovoz motorové nafty a petrolejového destilátu vzrostl od roku 1958 asi dvakrát, na druhé straně postupně narůstají přebytky benzínu, jejichž vývoz vzrostl za stejné období asi devětapůlkrát.

Protože jednou z příčin zaměření výroby a požadavků spotřebitelů na naftové motory je právě dosavadní cenová relace, byla snížena s účinností od 1. července 1964 cena autobenzínu ze 4 Kčs za 1 litr na 2,10 Kčs a zvýšena cena motorové nafty z 1,92 Kčs na 2,- Kčs. Nově upravenou cenovou relací pohonných hmot je zároveň zvýhodněn provoz nejrozšířenějších nákladních automobilu s benzínovým motorem až do nosnosti 3,5 tuny včetně proti automobilům s dieselovým motorem. Zároveň bude i na ostatních úsecích spotřeby vytvořen ekonomický zájem výrobců a spotřebitelů na zavádění a používání benzínových motorů všude tam, kde je to ekonomicky účelné a technicky možné.

II. Důsledky cenových úprav pohonných látek

Snížení cen autobenzínu projeví se u státních socialistických organizací úsporami, proti tomu se však úpravou cen motorové nafty zvýší jejich náklady na provoz motorových vozidel s dieselovými motory. Celková úspora těchto organizací se projeví v hospodářských výsledcích.

Pro ostatní socialistické organizace, jako jsou družstva, včetně jednotných zemědělských družstev, a dobrovolné společenské organizace, přinese snížení cen autobenzínu rovněž úspory. Zvýšení nákladů jednotných zemědělských družstev vzniklé úpravou cen nafty je plně kompenzováno snížením cen autobenzínů, krmiv, osiv, náhradních dílů a ostatními změnami velkoobchodních cen k 1. dubnu 1964.

Vzhledem k značnému podílu tržního fondu (cca 35 %) na spotřebě autobenzínu bude mít cenová úprava dopad na výdaje obyvatelstva.

III. Zásady navrhované úpravy

Snížení ceny autobenzínu se projeví poklesem výnosu daně z obratu. Tento pokles bude u státních socialistických organizací kompenzován snížením nákladů, takže nebude mít vliv na státní rozpočet.

Úspory ze snížení cen benzínu v ostatních případech znamenají úbytek příjmů státního rozpočtu. Tento úbytek je proto třeba kompenzovat jiným vhodným opatřením. Nejvhodnější a nejúčinnější nástroj k dosažení tohoto cíle je daň z motorových vozidel vybudovaná na těchto hlavních zásadách:

1. Poplatníky daně budou především soukromé osoby, ať fyzické či právnické, jakož i nestátní socialistické organizace (jednotná zemědělská družstva, jejich společné podniky, meliorační družstva a dobrovolné společenské organizace).

2. Předmětem daně jsou motorová vozidla, k jejichž pohonu se používá benzínových spalovacích mentorů. Upouští se od zdanění stacionárních a lodních motorů, poněvadž jejich postih by znamenal značné administrativní zatížení, které by bylo neúměrné výnosu daně. Ze zdanění se vyjímají mopedy a ostatní jednostopá motorová vozidla s obsahem válců nepřesahujícím 50 ccm. Od zdanění těchto vozidel se upouští zejména proto, že jde většinou o vozidla používaná převážně pracujícími s menšími příjmy, jakož i pro jejich neúplnou evidenci. Úspora ze snížení cen autobenzínu, kterou získají držitelé těchto vozidel, bude kompenzována zvýšením pojistného. Předmětem daně nejsou motorová vozidla opatřená dieselovými motory, u nichž pohozenou látkou je motorová nafta. Aby však nevznikly neodůvodněné rozdíly ve zdanění držitelů osobních automobilů, vztahuje se daň i na osobní automobily poháněné dieselovými motory.

3. Na podkladě vzájemnosti se přiznává osvobození pro motorová vozidla, která nemají trvalé stanoviště v Československé socialistické republice; jakož i pro vozidla užívaná členy diplomatických misí a konzulárních úřadů, nejsou-li ovšem československými občany. Osvobození přihlíží k platnému mezinárodnímu právu, zejména k Vídeňským úmluvám o diplomatických a konzulárních výsadách a imunitách; a k mezinárodním úmluvám, k nimž Československá socialistická republika přistoupila (Ženeva, 18. května a 14. prosince; 1956). Podle zmocnění obsaženého v § 14 návrhu budou osvobozována vozidla užívaná, osobami s omezenou schopností pohybu.

4. Motorová vozidla družstevních organizací se osvobozují od daně. Takto vzniklé úspory budou kompenzovány u družstev, podléhajících důchodové dani družstev a jiných organizací, zvýšením daňové sazby. Jednotným zemědělským družstvům bude úspora z osvobození užitkových motorových vozidel (nákladní automobily, autobusy apod.) ponechána ke krytí zvýšených nákladů vzniklých úpravou ceny motorové nafty. Podle zmocnění obsaženého v § 14 návrhu budou rovněž osvobozena motorová vozidla, která jsou v držení dobrovolných společenských organizací, jsou-li hospodářsky řízeny Národní frontou. Vzniklá úspora bude kompenzována úpravou přídělu ze státního rozpočtu, a proto by nebylo ekonomické vybírat od nich daň. Dále budou osvobozena motorová vozidla orgánů politických stran, Revolučního odborového hnutí a Svazu pro spolupráci s armádou, jakož i motorová vozidla organizačních složek československé advokacie.

5. Sazba daně je odstupňována podle obsahu válců u motocyklů na tři skupiny a u automobilu na čtyři skupiny. Přitom automobily vyrobené před 1. lednem 1952 s obsahem válců nad 800 ccm se zahrnují, bez zřetele k obsahu válců, do druhé skupiny se sazbou daně 900 Kčs. Zvýhodnění těchto automobilů je odůvodněno horšími jízdními vlastnostmi a nutností častých oprav. Tyto skutečnosti vylučují ve většině případů možnost ujet více kilometrů, než je předpokládaný průměr, takže jejich držitelé nemohou získat vyšší výhody plynoucí z větší spotřeby lacinějšího benzínu. Kromě toho v četných případech jsou držiteli těchto automobilů osoby s nižšími příjmy.

6. Sazby daně se navrhují v takové výši, aby byla kompenzována zejména úspora ze snížení cen benzínu. Motorová vozidla nestátních socialistických organizací a soukromých držitelů motorových vozidel, kterých se používá k výdělečným účelům, jsou využívána ve větším měřítku. Kompenzování skutečných úspor v těchto případech je řešeno tak, že podle § 4 odst. 3 návrhu vybere se daň násobkem základní sazby, s přihlédnutím ke skutečnému počtu ujetých kilometrů.

7. Rozhodujícím momentem pro vznik a zánik daňové povinnosti je přidělení státní poznávací značky. Přitom není rozhodné jen přechodné vyřazení z provozu. Zánik daňové povinnosti nastává zejména zánikem motorového vozidla. Výjimečně dojde k zániku daňové povinnosti přechodem motorového vozidla na držitele, který dani nepodléhá nebo je od daně osvobozen. Daň zaplacená na běžné daňové období vrátí se jen výjimečně, zanikne-li vozidlo během daňového období, popřípadě dojde-li k trvalému vyřazení vozidla z provozu, nebo bude-li vyvezeno do ciziny.

8. Správu daně budou obstarávat finanční odbory okresních a národních výborů v místě, kde je motorové vozidlo vedeno v evidenci u dopravního inspektorátu okresního oddělení ministerstva vnitra - Veřejná bezpečnost. V Praze bude správa daně svěřena Národnímu výboru hlavního města Prahy. V zájmu zjednodušení administrativy bude daň placena spolu se zákonným pojištěním odpovědnostním. Účtování daně budou proto provádět orgány Státní pojišťovny. V souvislosti s tím bude třeba uvážit, zda by nebylo vhodné nově upravit též vyhlášku a pojištění zákonné odpovědnosti za škody způsobené provozem motorových vozidel.

9. Daň je splatna předem, a to u automobilů ve dvou stejných pololetních splátkách ke dni 1. března a 1. září, u motocyklů najednou ke dni 1. března.

IV. Finanční dosah

Návrh vychází z průměrného zatížení motocyklů částkou 285 Kčs, což při celkovém počtu 885 tis. motocyklů představuje výnos daně ve výši zhruba 252,4 mil. Kčs, a z průměrného zatížení automobilů ve výši 931 Kčs, což při celkovém počtu 320 tis. automobilů znamená výnos daně ve výši zhruba 297,9 mil. Kčs. Celkový výnos daně se očekává ve výši asi 550,3 mil. Kčs. Při tomto očekávaném výnosu z daně motorových vozidel dojde ke zvýšení příjmu státního rozpočtu na úrovni roku 1964 o 116 mil. Kčs.

Den bude příjmem ústředního státního rozpočtu.

V Praze dne 6. května 1964

Předseda vlády:

Lenárt v. r.

Ministr financí:

Dvořák v. r.

 


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP