Národní shromáždění Československé socialistické republiky 1964

III. volební období

190

Vládní návrh,

kterým se předkládá Národnímu shromáždění Československé socialistické republiky

k projevu souhlasu smlouva o obchodu a plavbě mezi Československou socialistickou republikou a Maďarskou lidovou republikou podepsaná dne 20. prosince 1963 v Praze

Návrh schvalovacího usnesení:

Národní shromáždění Československé socialistické republiky souhlasí se Smlouvou o obchodu a plavbě mezi Československou socialistickou republikou a Maďarskou lidovou republikou podepsanou dne 20. 12. 1963 v Praze.

Důvodová zpráva

Maďarská lidová republika je důležitým partnerem Československé socialistické republiky na poli hospodářských vztahů a v zájmu zásadní úpravy těchto vztahů byla sjednána Smlouva o obchodu a plavbě mezi Československou socialistickou republikou a Maďarskou lidovou republikou, která nahrazuje Dohodu o prozatímní úpravě hospodářských styku mezi oběma státy sjednanou v Praze dne 23. 4. 1949 (článek 23).

Smluvní strany si budou podle článku 2 poskytovat bezpodmínečné a neomezené zacházení podle zásady nejvyšších výhod ve všech otázkách týkajících se obchodu; vnitrozemské plavby, jakož i všech ostatních hospodářských styků. Pokud jde o plavbu; je zásada nejvyšších výhod proti původnímu československému návrhu omezena na plavbu vnitrozemskou; obě smluvní strany jsou státy vnitrozemskými a poskytování vzájemných nejvyšších výhod v námořní plavbě je málo praktické. Doložky nejvyšších výhod bude použito zejména pokud jde o dovoz a vývoz zboží a ve všech otázkách celních. Široká formulace článku 3 odst. 4 vychází vstříc event. dalšímu vývoji, který lze očekávat v důsledku snah o sjednocení vodních cest v Evropě. Vybudování sítě splavných tratí, zejména kanálu Odra-Dunaj, popřípadě včlenění některých přítoků Dunaje, např. Tisy, do tohoto systému vodních cest, může mít v budoucnu za následek, že bude pociťována potřeba, aby se zacházení podle zásady nejvyšších výhod týkalo nejen plavby na Dunaji, ale i plavby na jiných vnitrozemských vodních cestách mezinárodního zájmu v této oblasti (článek 3 a 4).

Smlouva obsahuje obvyklá ustanovení o celním osvobození vzorků a reklamního materiálu (článek 6) a o dočasném celním osvobození předmětů určených pro veletrhy a výstavy, zboží zaslaného k opravě, ke zpracování nebo opracování, obalů apod. (článek 7).

Články 4 a následující v ustanoveních o celních výhodách se vyhýbají tomu, mluvit o dovozu zboží z území jedné ze smluvních stran na území druhé smluvní strany, a to úmyslně, aby se výhody vztahovaly i na takové zboží, které jedna ze smluvních stran získala jinde a na své území je ani nepřivezla, protože je určila k tomu, aby bylo dovezeno na území druhé smluvní strany.

Články 11 až 14 pojednávají o plavbě; v článku 11 odst. 1, je použito výrazu "plavidlo", pod kterýmžto pojmem se rozumí podle vládního návrhu zákona o vnitrozemské plavbě lodi, plovoucí stroje, plovoucí zařízení a vory. V článku 11 odst. 2 se hovoří o "lodních listinách a listinách týkajících se posádky"; touto všeobecnou formulací se rozumí všechny listiny, které zde přicházejí v úvahu, zejména též lodní osvědčení, které se vydává po technické prohlídce plavidla a po ověření způsobilosti plavidla k plavbě. Ustanovení o pomoci plavidlu v případě havárie, nebo poškození je tradiční ustanovení, které se vyskytuje ve většině smluv tohoto typu (článek 12).

Článek 21 zajišťuje, že právnické osoby, které mají sídlo na území jedné smluvní strany a byly zřízeny podle jejího právního řádu, budou uznávány jako právnické osoby též na území druhé smluvní strany; tímto ustanovením je zjištěna právní subjektivita československých podniků zahraničního obchodu na území druhé smluvní strany. Citované ustanovení nemá sice velký význam ve vztahu obou spřátelených států, kde v této otázce nedochází k rozdílným názorům, má však značný význam jako precedens pro jednání Československé socialistické republiky o smlouvách tohoto druhu s nesocialistickými státy.

Do Smlouvy byla dále pojata některá ustanovení z maďarského návrhu, která v původním československém návrhu nebyla, která však plně odpovídají zájmům československé strany a z nichž většina je obsažena ve smlouvách tohoto typu, jež byly v poslední době sjednány se státy socialistického tábora; jsou to zejména tyto články:

článek 5, který zajišťuje, že základem pro vyměřování cla bude zásadně cena uvedená ve faktuře;

článek 9, kterým je zaručeno právo svobodného průvozu zboží přes území druhé smluvní strany a osvobození prováženého zboží od cla, daní a poplatků;

článek 10, který stanoví obecnou zásadu o spolupráci ve všech oblastech vědy a techniky za účelem rozvoje výroby a dalšího hospodářského růstu, přičemž odkazuje na bližší úpravu této spolupráce zvláštními smlouvami;

článek 15, který obsahuje ustanovení o zřizování obchodních zastupitelství a o postavení jejich členů;

článek 16, který stanoví, že při dovozu a vývozu zboží nebudou smluvní strany vzájemně požadovat konzulární faktury ani osvědčení o původu;

článek 17, který obsahuje ustanovení na vzájemném uznávání zákazů a omezení, kterých je používáno vůči všem státům ve stejném postavení a které se vztahují na úseky hospodářského života v tomto článku vyjmenované;

článek 18 o tom, že podniky zahraničního obchodu a jiné organizace smluvních stran mohou zaměstnávat na území druhé smluvní strany státní občany své země i státní občany druhé smluvní strany;

článek 19 o podpoře účasti druhé smluvní strany na výstavách na svém území, vzájemného předvádění výrobků a vzájemných návštěv obchodních a technických odborníků;

a článek 20 o stejném zacházení se státními občany a právnickými osobami druhé smluvní strany jako s vlastními pokud jde o nabývání, udržování a ochranu patentů atd.

Smlouva je sjednávána na neomezenou dobu s roční výpovědní lhůtou; vstoupí v platnost třicátý den po výměně ratifikačních listin, která bude provedena v Budapešti (článek 22 a 23).

Smlouva o obchodu a plavbě mezi Československou socialistickou republikou a Maďarskou lidovou republikou je dalším krokem k vybudování systému hospodářských smluv obecné povahy, které má Československá socialistická republika sjednány s výjimkou Albánie se všemi socialistickými státy v Evropě.

V Praze dne 8. dubna 1964.

Předseda vlády:

Lenárt v. r.

Ministr zahraničních věcí:

David v. r.

SMLOUVA

o obchodu a plavbě mezi

Československou socialistickou republikou

a Maďarskou lidovou republikou

President Československé socialistické republiky a presidiální rada Maďarské lidové republiky

vedeni přáním upevnit a prohloubit bratrskou spolupráci národů obou států také v oblasti obchodu a rozšířit hospodářské vztahy na zásadách rovnoprávnosti a vzájemných výhod a tím dále zvyšovat životní úroveň národů obou zemí

se rozhodli uzavřít Smlouvu o obchodu a plavbě.

Za tím účelem jmenovali svými zmocněnci:

President Československé socialistické republiky ministra zahraničních věcí

Václava DAVIDA,

Presidiální rada Maďarské lidové republiky mimořádného a zplnomocněného velvyslance

Lájose CSÉBY,

kteří po výměně plných mocí, jež shledali v dobré a náležité formě, se dohodli takto:

Článek 1

1. Smluvní strany učiní všechna nutná opatření v zájmu dalšího upevňování a rozšiřování obchodních styků mezi oběma státy v duchu bratrské spolupráce a vzájemné pomoci a na zásadách rovnoprávnosti a vzájemných výhod.

2. Za tím účelem upraví smluvní strany vzájemně výměnu zboží a ostatní hospodářské styky v dlouhodobých a ročních dohodách o výměně zboží; platech, o poskytování dopravních a zasilatelských služeb, v dohodách o hospodářské spolupráci, případně v jiných dohodách; tyto dohody budou uzavírány mezi vládami nebo mezi příslušnými orgány obou států.

3. Po sjednání dohod uvedených v odstavci 2 tohoto článku učiní smluvní strany vhodná opatření v duchu socialistické spolupráce, aby zcela splnily závazky stanovené v dohodách týkajících se výměny zboží, platů, dopravy a zasílatelství, jakož i jiných hospodářských oblastí, a nepodniknou nic, co by mohlo jakýmkoli způsobem splnění těchto závazků překážet.

Článek 2

Smluvní strany si vzájemně poskytnou bezpodmínečné a neomezené zacházení podle zásady nejvyšších výhod ve všech otázkách týkajících se obchodu, vnitrozemské plavby, jakož i všech ostatních hospodářských styků mezi oběma státy.

Článek 3

1. Podle zásady nejvyšších výhod nebudou smluvní strany zacházet s právnickými osobami, které se zabývají zahraničně obchodní nebo jinou hospodářskou činností; a s plavidly druhé smluvní strany méně výhodně než zacházejí s firmami, právnickými osobami a plavidly kteréhokoliv třetího státu; v souladu s tím poskytnou všechny výhody, úlevy, výsady a osvobození, které poskytují kterémukoli třetímu státu, ihned a bezpodmínečně také právnickým osobám a plavidlům druhé smluvní strany.

2. Veškeré výhody, úlevy, výsady a osvobození které jedna ze smluvních stran poskytla nebo poskytne pro zboží jakéhokoliv původu, nebo určené pro vývoz do kterékoli jiné země, poskytnou smluvní strany ihned a bezpodmínečně také pro podobné zboží v rámci hospodářských styků mezi smluvními stranami na jejich území dovezené nebo odtud vyvezené.

3. Doložka nejvyšších výhod se vztahuje mezi jinými na povolování dovozu a vývozu zboží, na postup při vydávání dovozních a vývozních povolení, dále na clo, daně a poplatky v souvislosti s dovozem a vývozem a jejich vybírání a vracení, na zařazování zboží podle celního sazebníku, na uskladňování zboží pod celní kontrolou a na celní předpisy a formality.

4. Zacházení podle zásady nejvyšších výhod zmíněné v článku 2 platí pro plavbu na vnitrozemských vodních cestách, na kterých mezinárodní smlouvy dovolují svobodnou plavbu pro všechny státy.

Článek 4

Žádná ze smluvních stran neuloží vyšší clo, daně nebo poplatky ani nepoužije méně výhodných předpisů nebo postupu než u výrobků dovezených z kteréhokoli třetího státu nebo tam k vývozu určených pokud jde o průmyslové a zemědělské výrobky, které budou v rámci hospodářských styků s druhou smluvní stranou dovezeny na území jedné ze smluvních stran nebo z něho vyvezeny.

Článek 5

Celní hodnota zboží dovezeného v rámci hospodářských styků mezi smluvními stranami na území jedné ze smluvních stran bude u zboží podléhajícího clu podle hodnoty určena shodně s kupní cenou uvedenou ve faktuře.

Článek 6

Smluvní strany si vzájemně poskytnou osvobození od cla, daní a poplatků, jakož i od dovozního a vývozního povolení u tohoto zboží:

a) zboží určené pro výzkum a bádání dodané bezplatně;

b) zboží a jeho části dodávané v rámci záručního závazku;

c) vzorky zboží nepatrné, hodnoty, které slouží obchodní propagaci nebo získávání objednávek;

d) vzorky zboží bez ohledu na svoji hodnotu zaslané obchodním zastupitelstvím smluvních stran, a vzorky zboží zaslané podnikům zahraničního obchodu, nepřesahuje-li jejich množství míru obvyklou pro obchodní vzorky;

e) katalogy, ceníky, prospekty a reklamní materiál, jakož i reklamní filmy zaslané obchodním zastupitelstvím smluvních stran nebo podnikům zahraničního obchodu;

f) dokumentace zaslaná v rámci vědeckotechnické spolupráce.

Článek 7

Od cla, daní a poplatků, jakož i od vybírání jistoty je osvobozeno dále uvedené zboží dovezené v rámci hospodářských styků mezi smluvními stranami na území jedné z nich, pokud bude toto zboží podle tam platných předpisů vyvezeno v určeném stavu a době a pokud bude prokázána jeho totožnost:

a) zboží zaslané pro veletrhy a výstavy a materiál sloužící k jejich výstavbě a zařízení;

b) zboží zaslané k opravě;

c) zboží zaslané ke zpracování a opracování;

d) obaly zaslané k naplnění nebo v nichž bylo zboží dovezeno;

e) nářadí, nástroje a přístroje přivezené montéry nebo jinými osobami k výkonu činnosti souvisící s hospodářskými nebo obchodními styky mezi smluvními stranami nebo pro ně k tomu účelu zaslané.

Článek 8

Smluvní strany upustí od vybírání cla, daní a poplatků za zboží, které bylo dovezeno v rámci hospodářských styků mezi nimi na jejich území, nebo vrátí zaplacené clo, daně a poplatky vybrané za zboží vrácené nebo odeslané do jiného státu, jestliže bylo vráceno nebo dále odesláno proto, že neodpovídalo smluveným podmínkám, příslušný obchod se z jakéhokoli důvodu neuskutečnil nebo zboží zůstalo neprodáno.

Článek 9

1. Smluvní strany si vzájemně poskytnou právo svobodného průvozu zboží jedné smluvní strany přes území druhé smluvní strany.

2. Průmyslové a zemědělské výrobky jedné ze smluvních stran přepravované přes území druhé smluvní strany nepodléhají clu, daním a poplatkům.

Článek 10

Smluvní strany budou úzce spolupracovat ve všech oblastech vědy a techniky za účelem rozvoje výroby, dalšího hospodářského růstu a tím i rozšíření obchodních styků mezi oběma státy. Tuto spolupráci upravují zvláštní smlouvy.

Článek 11

1. O příslušnosti plavidla smluvních stran rozhodují právní předpisy smluvní strany, pod jejíž vlajkou plavidlo pluje.

2. Lodní listiny a listiny týkající se posádky, které byly vydány podle právních předpisů smluvní strany, pod jejíž vlajkou plavidla pluje, budou uznávány úřady druhé smluvní strany.

3. Smluvní strany si navzájem sdělí, které orgány jsou příslušné k vystavení dokumentů uvedených v předcházejícím odstavci.

Článek 12

Smluvní strany poskytnou v případě havárie plavidla nebo jeho poškození vůdci plavidla, jeho posádce a cestujícím, jakož i plavidlu a jeho nákladu potřebnou pomoc ve stejném rozsahu, v jakém by byla poskytnuta vlastním plavidlům v podobné situaci.

Článek 13

1. Ustanovení této Smlouvy se nevztahují na dopravu mezi přístavy téže smluvní strany (kabotáž).

2. Za dopravu mezi přístavy téže smluvní strany nelze považovat, jestliže plavidla jedné smluvní strany plují z přístavu druhé smluvní strany do jiného přístavu této smluvní strany za účelem vyložení nákladu dovezeného z třetího státu nebo za účelem naložení nákladu určeného pro třetí stát.

Článek 14

Ustanoveními této Smlouvy nejsou dotčena ustanovení Úmluvy, o režimu plavby na Dunaji sjednané v Bělehradě dne 18. srpna 1948.

Článek 15

Každá ze smluvních stran je oprávněna za účelem rozšíření hospodářských styků zřídit obchodní zastupitelství v hlavním městě druhé smluvní strany. Se souhlasem přijímacího státu může vysílající stát zřídit obchodní zastupitelství i v jiných městech přijímacího státu. Obchodní zastupitelství jsou organickou částí diplomatického zastupitelství vysílajícího státu a jejich členové požívají stejných výsad a imunit jako jiní členové diplomatického zastupitelství.

Článek 16

V zájmu zjednodušení formalit při dovozu a vývozu zboží nebude žádná ze smluvních stran požadovat od druhé smluvní strany při dovozu zboží z jejího území konzulární faktury ani osvědčení o původu.

Článek 17

Smluvní strany budou vzájemně uznávat zákazy a omezení, kterých je používáno bez rozdílu vůči všem státům nacházejícím se ve stejném postavení a které se vztahují na bezpečnost státu, společenské zřízení, zdravotnictví, ochranu proti škůdcům a chorobám rostlin a zvířat, ochranu proti degeneraci osiv, ochranu uměleckých předmětů a předmětů historicky cenných, jakož i ty, které se týkají drahých kovu, mincí, bankovek a cenných papírů.

Článek 18

V průběhu plnění smluv sjednaných v rámci obchodních a hospodářských styků mohou příslušné podniky zahraničního obchodu a jiné organizace smluvních stran zaměstnávat na území druhé smluvní strany státní občany své země i státní občany druhé smluvní strany.

Článek 19

Každá ze smluvních stran bude podporovat účast druhé smluvní strany na výstavách uspořádaných na svém území, vzájemné předvádění výrobků, jakož i vzájemné návštěvy obchodních a technických odborníku za účelem co nejširšího seznámení s potřebami a možnostmi vzájemných dodávek.

Článek 20

Každá ze smluvních stran bude se státními občany a právnickými osobami druhé smluvní strany zacházet stejně, jako s vlastními státními občany a právnickými osobami při přihlašování, nabývání, udržování a ochraně patentů, ochranných mamek a jiného průmyslového vlastnictví, jakož i při ochraně označení původu, obchodního jména a autorských práv.

Článek 21

1. Právnické osoby, které mají sídlo na území jedné ze smluvních stran a byly zřízeny podle jejích právních předpisů, budou uznávány též na území druhé smluvní strany.

2. Právnické osoby jedné ze smluvních stran, které se zabývají zahraničně obchodní nebo jinou hospodářskou činností, budou používat na území druhé smluvní strany stejné právní ochrany jako právnické osoby druhé smluvní strany.

Článek 22

Tato Smlouva bude podle ústavních předpisů smluvních stran ratifikována a ratifikační listiny budou v nejkratší době vyměněny v Budapešti.

Článek 23

1. Tato smlouva vstoupí v platnost třicátý den po výměně ratifikačních listin.

2. Smlouva zůstane v platnosti ještě rok ode dne, kdy jedna ze smluvních stran oznámí písemně druhé smluvní straně, že Smlouvu vypovídá.

3. Jakmile tato Smlouva vstoupí v platnost, pozbývá platnosti Dohoda o prozatímní úpravě hospodářských styků mezi oběma státy sjednaná v Praze dne 23. dubna 1949.

Dáno v Praze dne 20. prosince 1963 ve dvou původních vyhotoveních, každé v jazyce českém a maďarském, přičemž obě znění mají stejnou platnost.

Za

Za

presidenta Československé socialistické republiky

presidiální radu Maďarské lidové republiky

V. David v. r.

Lájos Cséby v. r.


 


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP