Národní shromáždění Československé socialistické republiky 1964

III. volební období

186

Vládní návrh,

kterým se předkládá Národnímu shromáždění Československé socialistické republiky k projevu souhlasu Smlouva o obchodu a plavbě mezi Československou socialistickou republikou a Rumunskou lidovou republikou, podepsaná v Bukurešti dne 16. prosince 1963

Návrh schvalovacího usnesení:

Národní shromáždění Československé socialistické republiky souhlasí se Smlouvou o obchodu a plavbě mezi Československou socialistickou republikou a Rumunskou lidovou republikou, podepsanou v Bukurešti dne 16. prosince 1963.

Důvodová zpráva

Dne 16. prosince 1963 byla v Bukurešti podepsána Smlouva o obchodu a plavbě mezi Československou socialistickou republikou a Rumunskou lidovou republikou. Znění Smlouvy bylo dohodnuto již dříve při jednání delegací v Bukurešti ve dnech 24. ledna-1. února 1962, na jehož závěr byla Smlouva parafována.

Sjednaná Smlouva o obchodu a plavbě s Rumunskou lidovou republikou představuje základní smluvní úpravu vzájemných hospodářských styků a vytváří potřebné předpoklady pro jejich další rozvoj. Smluvní strany se v ní zavazují, že učiní všechna opatření k upevnění a rozvoji obchodních vztahu v duchu přátelské spolupráce a vzájemné pomoci na zásadě rovnoprávnosti a vzájemných výhod (článek 1).

Smluvní strany si Smlouvou poskytují zacházení podle zásady nejvyšších výhod ve všech otázkách týkajících se obchodu a plavby, včetně otázek celních, a i v jiných hospodářských vztazích mezi oběma státy (článek 2). Smluvní strany se zavazují podporovat vzájemnou výměnu zkušeností ve všech hospodářských oblastech způsoby uvedenými příkladmo v textu Smlouvy, jakož i jinými způsoby, které mohou přispět k hospodářskému rozvoji obou států (článek 3).

Pro zjednodušení celních formalit nebudou požadovány konzulární faktury při dovozu zboží pocházejícího z území druhé smluvní strany a rovněž nebudou požadována osvědčení o původu zboží, kromě případů, kdy při dovozu určitých druhů zboží platí jiná ustanovení v souvislosti s použitím celních sazeb. Osvědčení o původu zboží budou však nadále požadována v případech, kdy se tak děje podle předpisů smluvních stran v otázkách ochrany rostlin a v otázkách zdravotně veterinárních (článek 4).

Vyměřuje-li se clo podle hodnoty zboží, jeho celní hodnota (zboží dovážené z území jedné ze smluvních stran na území druhé smluvní strany) se zjišťuje na základě ceny uvedené ve faktuře (článek 5).

Ve smlouvě je dále obsaženo ustanovení o svobodě průvozu (článek 6).

Smluvní strany si poskytují celní a daňové osvobození pro dovoz a zpětný vývoz vzorků zboží všeho druhu, jakož i katalogů, ceníků a reklamního materiálu (článek 7) a osvobození od cel a jiných dovozních nebo vývozních dávek pro předměty dočasně dovážené nebo vyvážené (článek 8).

Zacházení podle zásady nejvyšších výhod se vztahuje též na otázky plavby. Pokud jde o plavbu na Dunaji, uvádí se, že toto ustanovení bude použito v souladu s ustanoveními Úmluvy o režimu plavby na Duazaji (článek 9). Pokud by loď jedné ze smluvních stran ztroskotala nebo se ocitla v nouzi u břehů druhé smluvní strany; poskytne jí tato druhá smluvní strana stejnou pomoc a podporu a učiní stejná opatření, jako činí pro vlastní lodě ve stejné situaci (článek 10). Ve Smlouvě je dále obsaženo ustanovení o uznávání státní příslušnosti lodí smluvních stran a listin nacházejících se na palubě, jakož i listin týkajících se posádky. Uznávají se výměrné listy druhé smluvní strany a za základ pro výpočet přístavních poplatků, pokud se vybírají podle nosnosti, bude vzata nosnost lodi vyznačená ve výměrném listě. Pokud jde o plavbu na Dunaji, na úsecích spravovaných zvláštními říčními správami, odkazuje se na předpisy vydané těmito správami (článek 11).

Smlouva obsahuje doložku o právní subjektivitě právnických osob smluvních stran (článek 12), doložku o uznání nálezů rozhodčích soudů, jakož i smíru před nimi uzavřených a stanoví, že výkon rozhodčího nálezu se řídí právním řádem smluvní strany, na jejímž území má být výkon proveden (článek 13).

Z dosahu ustanovení o poskytování nejvyšších výhod jsou vyňaty výhody, které některá ze smluvních stra poskytne sousedním státům pro usnadnění obchodu s nimi v rámci pohraničního styku (článek 14).

Význam sjednání Smlouvy není jen hospodářský, ale i politický, neboť přispívá k prohloubení vzájemných přátelských vztahů a k upevnění spolupráce mezi oběma socialistickými státy.

Sjednáváni dvoustranných smluv o obchodu a plavbě účelně doplňuje systém mnohostranných smluvních vztahů v rámci Rady vzájemné hospodářské pomoci.

Smlouva o obchodu a plavbě s Rumunskou lidovou republikou je hospodářskou smlouvou obecné povahy; vyžaduje proto souhlas Národního shromáždění ve smyslu článku 42 Ústavy a podléhá ratifikaci presidentem republiky.

V Praze dne 11. března 1964.

Předseda vlády:

Lenárt v. r.

SMLOUVA

o obchodu a plavbě mezi Československou socialistickou republikou a Rumunskou lidovou republikou

President Československé socialistické republiky a

Státní rada Rumunské lidové republiky

vedení přáním upevňovat a dále rozvíjet vzájemnou spolupráci mezi oběma spřátelenými státy a rozšiřovat hospodářské a obchodní vztahy

v zájmu trvalého zvyšování životní úrovně lidu obou zemí se rozhodli uzavřít tuto Smlouvu o obchodu a plavbě.

Za tím účelem jmenovali svými zmocněnci:

president Československé socialistické republiky

Jaroslava Sýkoru, mimořádného a zplnomocněného velvyslance v Rumunské lidové republice

Státní rada Rumunské lidové republiky

Gheorghe Peleho, náměstka ministra zahraničních věcí,

kteří vyměnivše si plné moci a shledavše je v dobré a náležité formě se dohodli takto:

Článek 1

Smluvní strany učiní všechna potřebná opatření k upevnění a rozvoji obchodních vztahů mezi oběma státy v duchu přátelské spolupráce a vzájemné pomoci na zásadě rovnoprávnosti a vzájemných výhod.

Za tím účelem budou vlády smluvních stran sjednávat dohody o vzájemných hospodářských vztazích, především dlouhodobé obchodní dohody, které by zajistily rozvoj výměny zboží v souladu s potřebami národního hospodářství obou států.

Článek 2

Smluvní strany si vzájemně poskytnou zacházení podle zásady nejvyšších výhod ve všech otázkách týkajících se obchodu - včetně otázek celních - plavby, jakož i jiných hospodářských vztahů mezi oběma státy.

Článek 3

Smluvní strany budou podporovat vzájemnou výměnu zkušeností ve všech hospodářských oblastech zejména vysíláním a přijímáním odborníků, stipendistů a praktikantů, výměnou technické dokumentace, organizování výstav, jakož i jinými způsoby, které mohou přispět k hospodářskému rozvoji obou států.

Článek 4

V zájmu zjednodušení celních formalit při dovozu a vývozu zboží nebude žádná ze smluvních stran na podkladě vzájemnosti požadovat konzulární faktury při dovozu zboží pocházejícího z území druhé smluvní strany. Rovněž nebude žádná ze smluvních stran na podkladě vzájemnosti požadovat osvědčení o původu zboží kromě případů, kdy při dovozu určitých druhů zboží platí jiná ustanovení v souvislosti s použitím celních sazeb.

Ustanovení předcházejícího odstavce se nevztahuje na osvědčení o původu zboží vyžadované podle předpisu smluvních stran v otázkách ochrany rostlin a v otázkách zdravotně veterinárních.

Článek 5

Celní hodnota zboží dováženého z území jedné ze smluvních stran na území druhé smluvní strany se zjišťuje, pokud se clo vyměřuje podle hodnoty zboží, na základě ceny uvedené ve faktuře.

Článek 6

Smluvní strany si vzájemně poskytnou svobodu průvozu pro zboží jedné ze smluvních stran při jeho přepravě přes území druhé smluvní strany.

Zemědělské a průmyslové výrobky jedné ze smluvních stran dopravované v průvozu přes území druhé smluvní stravy nepodléhají celním poplatkům.

Pokud jde o předpisy a formality týkající se průvozu, nebudou pro uvedené výrobky poskytovány menší výhody než pro zboží kteréhokoliv třetího státu.

Článek 7

Vzorky zboží všeho druhu vyvážené z území jedné ze smluvních stran na území druhé smluvní strany v množství u obchodě obvyklém, určené pro obchodní oddělení nebo podniky zahraničního obchodu smluvních stran a používané pouze jako vzorky, jakož i katalogy, ceníky, prospekty a reklamní materiál včetně reklamních filmů budou osvobozeny od cel, daní a jiných dávek jak při dovozu, tak i při zpětném vývozu.

Článek 8

Za podmínky zpětného dovozu nebo zpětného vývozu ve lhůtě stanovené v dovozním nebo vývozním povolení, vydaném za tímto účelem, a za podmínky, že bude prokázána jejich totožnost, budou osvobozeny od cel a jiných dovozních nebo vývozních dávek tyto předměty:

a) předměty určené pro veletrhy, výstavy nebo soutěže;

b) předměty určené k provádění pokusů nebo zkoušek;

c) předměty dovážené k opravě, které mají být po provedení opravy vyvezeny zpět;

d) nářadí a nástroje pro montáže, které si montéři dovážejí nebo vyvážejí nebo které jim jsou zasílány;

e) zemědělské a průmyslové výrobky dovážené ke zpracování, které mají být po zpracování vyvezeny zpět;

f) obaly dovážené za účelem použití při doprav zboží, jakož i obaly dovezeného zboží; které mají být ve stanovené lhůtě vráceny;

g) jiné předměty, na nichž se příslušné úřady smluvních stran dohodnou.

Článek 9

Obchodním lodím jedné ze smluvních stran jakož i nákladům těchto lodí bude v přístavech a kotvištích druhé smluvní strany při příjezdu, odjezdu a pobytu poskytnuto zacházení podle zásady nejvyšších výhod.

Ustanovení předcházejícího odstavce neopravňuje žádnou ze smluvních stran k výkonu přístavních služeb, včetně doprovodní služby lodivodu služby vlečné, v přístavech a vodách druhé smluvní strany, ani k pobřežní plavbě (kabotáži). Za pobřežní plavbu se nepokládá plavba lodí jedné ze smluvních stran z jednoho přístavu druhé smluvní strany do druhého jejího přístavu za účelem vyložení nákladu přivezeného z třetího státu nebo za účelem naložení nákladu určeného do třetího státu.

Pokud jde o plavbu na Dunaji, ustanovení tohoto článku bude použito v souladu s ustanoveními Úmluvy o režimu plavby na Dunaji z 18. srpna 1948.

Článek 10

Jestliže loď jedné ze smluvních stran ztroskotá nebo se octne v nouzi u břehu druhé smluvní strany, požívá loď i její náklad stejných výsad a výhod, jaké poskytuje tato smluvní strana vlastním lodím ve stejné situaci. Veliteli, posádce a cestujícím, jakož i lodi a nákladu bude vždy poskytnuta nutná pomoc a podpora v takové míře, v jaké se poskytuje vlastním lodím ve stejné situaci.

Článek 11

Státní příslušnost lodí jedné ze smluvních stran bude uznávána druhou smluvní stranou na základě listin nacházejících se na palubě lodí a vydaných příslušnými úřady v souladu se zákony a předpisy smluvní strany, pod jejíž vlajkou loď pluje.

Výměrné listy a ostatní lodní listiny, jakož i listiny týkající se posádky, které byly vydány v souladu se zákony a předpisy smluvní strany, pod jejíž vlajkou loď pluje; budou uznávány úřady druhé smluvní strany.

Lodi jedné ze smluvních stran opatřené řádná vydanými výměrnými listy budou v přístavech druhé smluvní strany osvobozeny od opětného proměření a za základ pro výpočet přístavních poplatků, pokud se tyto poplatky vybírají podle nosnosti, bude vzata nosnost lodi vyznačená ve výměrném listě. Pokud jde o plavbu na Dunaji, na úsecích spravovaných zvláštními říčními správami zřízenými na základě Úmluvy o režimu plavby na Dunaji z 18. supra 1948 bude použito předpisů stanovených těmito správami.

Článek 12

Právnické osoby, které mají sídlo na území jedné ze smluvních stran a byly zřízeny podle jejího právního řádu, budou uznávány též na území druhé smluvní strany.

Právnické osoby jedné ze smluvních stran mohou na území druhé smluvní strany vykonávat hospodářskou činnost za podmínek stanovených zákonodárstvím této smluvní strany. Při provádění hospodářské činnosti na území druhé smluvní strany bude právnickým osobám poskytnuto stejné zacházení jako obdobným právnickým osobám kteréhokoliv třetího státu.

Právnické osoby jedné ze smluvních stran budou na území druhé smluvní strany požívat právní ochrany, budou mít svobodný přístup k soudům a bude jim přiznána právní způsobilost v souladu s ustanoveními dohod platných mezi smluvními stranami v této oblasti.

Článek 13

Smluvní strany budou vzájemně uznávat nálezy rozhodčích soudů, jakož i smíry před nimi uzavřené, ve sporech, které by mohly případně vzniknout mezi právnickými osobami obou států v souvislosti s prováděním obchodu, za podmínky, že se sporné strany dohodly, aby o sporu rozhodl rozhodčí soud, ať už stálý nebo k tomu účelu zvlášť zřízený.

Výkon rozhodčího nálezu se řídí právním řádem smluvní strany, na jejímž území má být výkon proveden.

Článek 14

Ustanovení této Smlouvy se nevztahují na práva a výhody, které některá ze smluvních stran poskytla nebo poskytne sousedním státům pro usnadnění obchodu s těmito státy v rámci pohraničního styku.

Článek 15

Tato Smlouva podléhá ratifikaci a vstoupí v platnost dnem výměny ratifikačních listin, která bude provedena v Praze.

Smlouva zůstane v platnosti až do uplynutí šesti měsíců ode dne, kdy některá ze smluvních stran oznámí písemně druhé smluvní straně svůj úmysl platnost Smlouvy ukončit.

Dáno v Bukurešti dne 16. prosince 1963 ve dvou původních vyhotoveních, každé v jazyce českém a rumunském, přičemž obě znění mají stejnou platnost.

Z plné moci

Z plné moci

presidenta Československé

Statní rady Rumunské lidové

socialistické republiky

republiky

Jaroslav Sýkora v. r.

Gheorghe Pele v. r.


 


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP