Národní shromáždění Československé socialistické republiky 1964

III. volební období

179

Návrh

výboru ústavně právního

na vydání zákona o organizaci soudů a o volbách soudců

Výbor ústavně právní navrhuje podle čl. 52 ústavy a § 31 j. ř., aby se Národní shromáždění usneslo na tomto zákoně:

Zákon

ze dne...... 1964,

o organizaci soudů

a o volbách soudců

Národní shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:

HLAVA PRVNÍ

SOUSTAVA SOUDŮ A HLAVNÍ ZÁSADY JEJICH ORGANIZACE A ČINNOSTI

§ 1

Soustava soudů

(1) Soudnictví vykonávají volené a nezávislé lidové soudy: Nejvyšší soud, krajské a okresní soudy, vojenské soudy (vyšší vojenské soudy a vojenské obvodové soudy), jakož i místní lidové soudy.

(2) Na území hlavního města Prahy vykonává působnost krajského soudu městský soud; působnost okresních soudů vykonávají obvodní soudy.

Úkoly soudů

§ 2

(1) Soudy jsou povolány chránit:

a) socialistický stát, jeho společenské zřízení a vztahy ke světové socialistické soustavě,

b) politická, osobní, rodinná, pracovní, sociální, bytová, majetková a jiná práva a zákonem chráněné zájmy občanů,

c) práva a zákonem chráněné zájmy státních, družstevních a jiných společenských a hospodářských organizací,

d) bojeschopnost ozbrojených sil i ozbrojených sborů a kázeň a pořádek v nich stanovený.

(2) Svou činností soudy vychovávají občany k oddanosti k vlasti, k věci socialismu a komunismu, k zachovávání zákonů a jiných právních předpisů, k ochraně socialistického vlastnictví, k dodržování pracovní kázně, k důslednému plnění povinností vůči rodině a nezletilým dětem, k úctě k právům, k cti a vážnosti spoluobčanů, k plnění povinností, které jim ukládá obrana vlasti, k čestnému plnění všech povinností ke státu a společnosti a k zachovávání všech pravidel socialistického soužití.

(3) Při ukládání a výkonu trestů (opatření) mají soudy na zřeteli nejen potrestání pachatele trestného činu nebo provinění, nýbrž i jeho polepšení a převýchovu.

(4) Soudy upozorňují orgány a organizace na nedostatky, které zjistily v jejich činnosti. Orgány a organizace jsou povinny na tato upozornění odpovídat a sdělovat, co učinily k odstranění zjištěných nedostatků.

§ 3

(1) Soudy plní své úkoly zejména tím, že:

a) rozhodují o právech a zákonem chráněných zájmech občanů a socialistických organizací,

b) rozhodují, zda byl trestný čin (provinění) obviněným spáchán, a ukládají osobám, které se trestného činu (provinění) dopustily, zákonem stanovené tresty (opatření),

c) předcházejí sporům mezi občany a socialistickými organizacemi a mezi občany navzájem, jakož i páchání protispolečenských činů.

(2) Soudy provádějí mezi občany výchovnou činnost směřující k propagaci socialistického právního řádu a k prohlubování socialistického právního vědomí pracujících.

Základní zásady organizace a činnosti soudů

§ 4

(1) Soudnictví se vykonává za široké účasti pracujícího lidu. Při plnění svých úkolů postupují soudy v úzké součinnosti s jinými státními orgány, zejména s národními výbory a s dobrovolnými společenskými organizacemi pracujících a usilují o to, aby do boje proti porušování socialistického právního řádu byly zapojeny nejširší vrstvy občanů.

(2) K posílení výchovného vlivu soudního řízení mohou v něm vystupovat i národní výbory a dobrovolné společenské organizace pracujících jejich postavení v řízení je upraveno předpisy o soudním řízení.

§ 5

(1) Soudy rozhodují zásadně ve sborech (senáty, presidium, plénum).

(2) Senáty Nejvyššího soudu, krajských, okresních a vojenských soudů se skládají jednak ze soudců, kteří svou funkci vykonávají jako své povolání, jednak ze soudců, kteří svou funkci vykonávají vedle svého zaměstnání. Obojí soudci jsou si při rozhodování rovni.

§ 8

Soudnictví se zpravidla vykonává ve dvou stupních.

§ 7

Soudci jsou při výkonu své funkce nezávislí a jsou vázáni jedině právním řádem Československé socialistické republiky. Jsou povinni řídit se zákony a jinými právními předpisy a vykládat je v souladu se socialistickým právním vědomím.

§ 8

(1) Všichni občané jsou si před zákonem i před soudem rovni.

(2) Každý občan může před soudem jednat ve své mateřštině.

§ 9

(1) Jednání před všemi soudy je zásadně ústní a veřejné. Veřejnost může být vyloučena jen v případech stanovených zákonem.

(2) Rozsudky se vyhlašují jménem republiky a vždy veřejné.

§ 10

(1) V řízení postupují soudy tak, aby byl zjištěn skutečný stav věci, a při svém rozhodování z něho vycházejí.

(2) Při projednávání protispolečenských činů mohou soudy ukládat jen tresty (opatření) stanovené zákonem a za činy v zákoně uvedené.

§ 11

Obviněnému se zajišťuje právo obhajoby včetně práva volit si obhájce.

§ 12

Účast advokátů v soudním řízení

Při obhajobě občanů a při poskytování jiné právní pomoci občanům a socialistickým organizacím působí advokáti.

§ 13

Účast prokurátorů v soudním řízení

Prokurátoři se podle ustanovení soudních řádů a jiných právních předpisů účastní řízení před soudy a dozírají na zákonnost postupu a rozhodnutí soudů i na zákonnost výkonu soudních rozhodnutí.

HLAVA DRUHÁ

ORGANIZACE A ČINNOST SOUDŮ

§ 14

Místní lidové soudy

(1) Místní lidové soudy se skládají z předsedy soudu, jeho zástupce a ostatních soudců místního lidového soudu; všichni soudci místních lidových soudů vykonávají svou funkci vedle svého zaměstnání.

(2) Místní lidové soudy se ustavují v obcích a na pracovištích.

(3) Rozsah pravomoci místních lidových soudů, způsob, jak se zřizují, jejich volební obvody i zásady jejích organizace a jednání stanoví zvláštní zákon.

Okresní soudy

§ 15

(1) Okresní soud se skládá z předsedy soudu a dalších soudců, případně též z náměstka (náměstků) předsedy soudu.

(2) Okresní soud rozhoduje v senátech.

(3) Senáty okresního soudu se skládají ze soudce z povolání a dvou soudců.

§ 16

(1) Okresní soudy rozhodují jako soudy prvního stupně ve věcech, v nichž zákon nestanoví příslušnost jiného soudu.

(2) Okresní soudy rozhodují:

a) o odvoláních podaných proti rozhodnutím místních lidových soudů,

b) o stížnostech pro porušení zákona podaných proti rozhodnutím místních lidových soudů.

(3) Okresní soudy dále rozhodují o opravných prostředcích, popřípadě provádějí řízení v dalších věcech, kde to stanoví zvláštní předpisy.

(4) Okresní soudy dále sledují rozhodování místních lidových soudů a pomáhají zajišťovat jednotnost rozhodování o proviněních.

§ 17

(1) Předseda okresního soudu:

a) může předsedat kterémukoli senátu,

b) sleduje rozhodování všech senátů, zajišťuje jednotný výklad i jednotné používání zákonů při rozhodování a může dávat podněty k podání stížnosti pro porušení zákona,

c) může podávat stížnosti pro porušení zákona proti pravomocným rozhodnutím místních lidových soudů.

(2) Předseda okresního soudu vykonává státní správu okresního soudu, zejména organizuje a řídí práci soudu, zajišťuje jeho řádný chod po stránce kádrové, hospodářské a finanční a pečuje o politickou a odbornou výchovu soudců a ostatních pracovníků okresního soudu.

(3) Předsedu okresního soudu zastupuje v jeho nepřítomnosti náměstek předsedy okresního soudu; nemá-li předseda okresního soudu náměstka, jiný soudce z povolání předsedou soudu k tomu určený.

§ 18

Krajské soudy

(1) Krajský soud se skládá z předsedy soudu, jeho náměstků a dalších soudců.

(2) Krajský soud rozhoduje v senátech a v presidiu.

(3) Senáty krajského soudu se skládají:

a) ze soudce z povolání a dvou soudců, rozhoduje-li krajský soud jako soud prvního stupně,

b) ze tří soudců z povolání a dvou soudců, rozhoduje-li krajský soud jako soud druhého stupně nebo přezkoumává-li rozhodnutí jiných orgánů,

c) ze tří soudců z povolání v ostatních případech.

§ 19

(1) Krajské soudy dozírají na rozhodování všech soudů ve svém obvodu tím, že

a) sledují rozhodování všech soudů ve svém obvodu a zajišťují jednotný výklad i jednotné používání zákonů při rozhodování,

b) rozhodují jako soudy druhého stupně ve věcech, v nichž rozhodovaly v prvním stupni okresní soudy nebo státní notářství,

c) rozhodují o stížnostech pro porušení zákona podaných krajským prokurátorem nebo předsedou krajského soudu proti pravomocným rozhodnutím okresních soudů ve věcech, v nichž tyto soudy rozhodují s konečnou platností; nerozhodují však o stížnostech pro porušení zákona proti rozhodnutím okresních soudů, v nichž tyto soudy rozhodly o stížnostech pro porušení zákona.

(2) Jako soudy prvního stupně rozhodují krajské soudy ve věcech, stanovených zákonem nebo přikázaných jim Nejvyšším soudem.

§ 20

(1) Presidium krajského soudu se skládá z předsedy krajského soudu, jeho náměstků a dalších dvou soudců z povolání. Platně se může usnášet za přítomnosti většiny svých členů; při rovnosti hlasů není návrh přijat.

(2) Presidium krajského soudu:

a) sleduje rozhodování senátů krajského soudu i všech okresních soudů v obvodu krajského soudu a zajišťuje jednotný výklad i jednotné používání zákonů při rozhodování, zejména tím, že provádí rozbory podle jednotlivých úseků rozhodovací činnosti, zobecňuje poznatky a upozorňuje na nedostatky v rozhodování,

b) rozhoduje o stížnostech pro porušení zákona, má-li o stížnosti pro porušení zákona rozhodovat krajský soud,

c) předkládá předsedovi Nejvyššího soudu věci vhodné k tomu, aby je Nejvyšší soud přikázal krajskému soudu jako soudu prvního stupně k rozhodnutí.

(3) O stížnostech pro porušení zákona rozhoduje presidium krajského soudu za účasti krajského prokurátora. Jednání je neveřejné kromě rozhodování o stížnostech pro porušení zákona v občanských právních věcech, kde platí ustanovení občanského soudního řádu.

§ 21

(1) Předseda krajského soudu:

a) může předsedat kterémukoli senátu,

b) řídí práci presidia krajského soudu, předsedá mu, vyřizuje stížnosti pracujících a může dávat předsedovi Nejvyššího soudu podněty k podání stížnosti pro porušení zákona,

c) může podávat stížnosti pro porušení zákona proti pravomocným rozhodnutím okresních soudů ve věcech, v nichž tyto soudy rozhodují s konečnou platností. Není však oprávněn k podání stížnosti po porušení zákona proti rozhodnutím okresních soudů, v nichž tyto soudy rozhodly o stížnostech pro porušení zákona.

(2) Předseda krajského soudu vykonává státní správu krajského soudu, zejména organizuje a řídí práci krajského soudu, zajišťuje jeho řádný chod po stránce kádrové, hospodářské a finanční, pečuje o politickou a odbornou výchovu soudců a ostatních pracovníků krajského soudu a řídí i kontroluje výkon státní správy okresních soudů. Ustanovuje ze soudců z povolání krajského soudu dva státě členy presidia krajského soudu a předsedy senátů krajského sudu.

(3) Předsedu krajského soudu zastupuje v jeho nepřítomnosti náměstek předsedy krajského soudu.

Vojenské sondy

§ 22

(1) Vojenský obvodový soud a vyšší vojenský soud se skládá z náčelníka, popřípadě jeho zástupce a dalších soudců.

(2) Vojenské soudy rozhodují v senátech.

(3) Senáty vojenského obvodového soudu se skládají ze soudce z povolání a dvou soudců.

(4) Senáty vyššího vojenského soudu se skládají:

a) ze soudce z povolání a dvou soudců rozhoduje-li vyšší vojenský soud jako soud prvního stupně,

b) ze tří soudců z povolání a dvou soudců, rozhoduje-li vyšší vojenský soud jako soud druhého stupně,

c) v ostatních případech ze tří soudců z povolání.

§ 23

(1) Vojenské soudy projednávají trestné činy příslušníků ozbrojených sil a ozbrojených sborů, válečných zajatců, popřípadě i jiných osob, u nichž to stanoví zákon.

(2) Věci uvedené v odstavci 1 projednávají jako soudy prvního stupně vojenské obvodové soudy, nejsou-li pro jejich projednání podle zákona příslušné vyšší vojenské soudy.

(3) Vyšší vojenské soudy dozírají na soudní činnost všech vojenských obvodových soudů ve svém obvodu tím, že

a) sledují rozhodování vojenských obvodových soudů a pečují o jeho jednotnost,

b) rozhodují jako soudy druhého stupně ve věcech, v nichž rozhodovaly vojenské obvodové soudy jako soudy prvního stupně.

(4) Jako soudy prvního stupně rozhodují vyšší vojenské soudy ve věcech stanovených zákonem nebo přikázaných jim Nejvyšším soudem.

§ 24

(1) Náčelník vojenského soudu:

a) může předsedat kterémukoli senátu,

b) sleduje rozhodování všech senátů vojenského soudu a zajišťuje jednotnost jejich rozhodování,

c) organizuje a řídí práci vojenského soudu,

d) pečuje o politickou a odbornou výchovu soudců a ostatních pracovníků vojenského soudu,

e) plní další povinnosti, které jsou dány jeho vojenským služebním poměrem.

(2) Náčelník vyššího vojenského soudu mimoto zajišťuje organizaci dozoru vyššího vojenského soudu na soudní činnost všech vojenských obvodových soudů v jeho obvodu.

Nejvyšší soud

§ 25

(1) Nejvyšší soud se skládá z předsedy soudu, jeho náměstků a dalších soudců.

(2) Nejvyšší soud rozhoduje v senátech, v presidiu a plénu.

(3) Senáty Nejvyššího soudu se skládají:

a) rozhoduje-li Nejvyšší soud jako soud druhého stupně, ze tří soudců z povolání a dvou soudců,

b) v ostatních případech ze tří soudců z povolání.

§ 26

Nejvyšší soud je nejvyšším soudním orgánem dozírajícím na rozhodovací činnost všech ostatních soudů. Vykonává dozor nad rozhodováním všech soudů zejména tím, že

a) sleduje rozhodování všech ostatních soudů, zajišťuje jednotný výklad a jednotné používání zákonů při rozhodování,

b) rozhoduje jako soud druhého stupně ve věcech v nichž rozhodovaly jako soudy prvního stupně krajské soudy a vyšší vojenské soudy,

c) rozhoduje o stížnostech pro porušení zákona podaných generálním prokurátorem nebo předsedou Nejvyššího soudu proti pravomocným rozhodnutím okresních, vojenských obvodových, krajských a vyšších vojenských soudů, Nejvyššího soudu a státních notářství; nerozhoduje ve věcech, kde již Nejvyšší soud rozhodl o stížnosti pro porušení zákona,

d) řídí činnost presidií krajských soudů.

§ 27

Nejvyšší soud může za podmínek stanovených soudními řády na návrh předsedy Nejvyššího soudu nebo generálního prokurátora věc příslušnému soudu odejmout a přikázat ji k projednání a rozhodnutí soudu jinému.

§ 28

(1) Soudci z povolání Nejvyššího soudu tvoří podle úseku své činnosti trestní, občanskoprávní a vojenské kolegium. Předsedy kolegií jsou náměstkové předsedy Nejvyššího soudu.

(2) Předsedové kolegií organizují činnost kolegii a padávají plénu Nejvyššího soudu zprávy o jejich činnosti.

§ 29

(1) Presidium Nejvyššího soudu se skládá z předsedy Nejvyššího soudu, jeho náměstků a dalších tří soudců z povolání, které určuje předseda Nejvyššího soudu po jednom z každého kolegia. Presidium se může platně usnášet za přítomnosti většiny svých členů; při rovnosti hlasů není návrh přijat.

(2) Presidium Nejvyššího soudu:

a) sleduje rozhodování senátů Nejvyššího soudu i všech ostatních soudů a zajišťuje jednotný výklad a jednotné používání zákonů při rozhodování zejména tím, že provádí rozbory podle jednotlivých úseků rozhodovací činnosti, zobecňuje poznatky a upozorňuje na nedostatky v rozhodování,

b) připravuje podklady pro jednání pléna Nejvyššího soudu,

c) ukládá úkoly presidiím krajských soudů, pokud jde o provádění rozborů podle jednotlivých úseků rozhodovací činnosti o zobecňování poznatků a o upozorňování na nedostatky v rozhodování,

d) rozhoduje o stížnostech pro porušení zákona podaných proti rozhodnutím senátů Nejvyššího soudu, nerozhodne-li se předložit takovou stížnost k rozhodnutí plénu Nejvyššího soudu.

(3) Zasedání presidia Nejvyššího soudu jsou neveřejná kromě zasedání při rozhodování o stížnostech pro porušení zákona v občanských právních věcech, kde platí ustanovení občanského soudního řádu. Generální prokurátor se účastní zasedání presidia Nejvyššího soudu povinně, jedná-li se o stížnosti pro porušení zákona. V ostatních případech se může zasedáni presidia účastnit také ministr spravedlnosti, pověřenec Slovenské národní rady pro spravedlnost, popřípadě vedoucí jiných státních orgánů a společenských organizací a s poradním hlasem předsedové krajských soudů a náčelníci vyšších vojenských soudů.

§ 30

(1) Plénum Nejvyššího soudu se skládá z předsedy Nejvyššího soudu, jeho náměstků a ostatních, soudců z povolání Nejvyššího soudu. Platně se může usnášet za přítomnosti nejméně dvou třetin všech soudců z povolání Nejvyššího soudu.

(2) Plénum Nejvyššího soudu zejména:

a) vydává k zajištění jednotného výkladu a jednotného užívání zákonů a jiných právních předpisů směrnice pro jejich správný výklad,

b) rozhoduje o stížnostech pro porušení zákona postoupených mu k projednání a rozhodnutí presidiem Nejvyššího soudu,

c) projednává zprávy předsedů kolegií Nejvyššího soudu o činnosti těchto kolegií.

(3) Zasedání pléna Nejvyššího soudu jsou neveřejná. Generální prokurátor se účastní zasedání pléna Nejvyššího soudu povinně, jedná-li se o stížnosti pro porušení zákona. V ostatních případech se mohou zasedání pléna zúčastnit také ministr spravedlnosti, pověřenec Slovenské národní rady pro spravedlnost, popřípadě vedoucí jiných státních orgánů a společenských organizací a s poradním hlasem předsedové krajských soudů a náčelníci vyšších vojenských soudů.

(4) Plénum Nejvyššího soudu zasedá nejméně jednou za tři měsíce.

§ 31

(1) Předseda Nejvyššího soudu:

a) může předsedat kterémukoli senátu,

b) svolává plénum a presidium Nejvyššího soudu, předsedá jim a stanoví pořad jejich jednání,

c) může podávat stížnosti pro porušení zákona proti pravomocným rozhodnutím okresních, vojenských obvodových, krajských a vyšších vojenských soudů a Nejvyššího soudu; toto oprávnění mu nepřísluší ve věcech, v nichž Nejvyšší soud rozhodl o stížnosti pro porušení zákona.

(2) Předseda Nejvyššího soudu vykonává státní správu Nejvyššího soudu, zejména organizuje a řídí práci Nejvyššího soudu, zajišťuje jeho řádný chod po stránce kádrové, hospodářské a finanční a pečuje o politickou a odbornou výchovu soudců a ostatních pracovníků Nejvyššího soudu s výjimkou vojenského kolegia Nejvyššího soudu. Předseda Nevyššího soudu ustanovuje ze zvolených soudců z povolání Nejvyššího soudu tři stálé členy presidia Nejvyššího soudu a předsedy senátu Nejvyššího soudu s výjimkou předsedů senátů vojenského kolegia Nejvyššího soudu.

(3) Předsedu Nejvyššího soudu zastupuje v jeho nepřítomnosti náměstek předsedy Nejvyššího soudu.

§ 32

Plénum Nejvyššího soudu se usnáší na jednacím řádu, který stanoví podrobnosti o organizaci práce u Nejvyššího soudu.

§ 33

Sídla a obvody okresních, krajských a vojenských soudů

(1) Sídla a obvody okresních a krajských soudů se shodují se sídly a obvody okresních a krajských národních výborů.

(2) Ministr spravedlnosti může stanovit, že věci určitého druhu z obvodu několika okresních národních výborů bude vyřizovat jeden okresní soud.

(3) Vojenské obvodové soudy a vyšší vojenské soudy zřizuje a zrušuje president republiky, který také stanoví jejich sídla, obvody a příslušnost.

§ 34

Jednání mimo sídlo soudu

Ke zvýšení výchovného účinku soudního jednání mohou soudy projednávat jednotlivé věci přímo na závodech nebo v jiných místech mimo své sídlo. Vojenské soudy je mohou projednávat u jednotek ozbrojených sil a ozbrojených sborů.

HLAVA TŘETÍ

VÝKON STATNÍ SPRÁVY SOUDŮ

§ 35

Státní správu soudů vykonává ministerstvo spravedlnosti, které organizuje a kontroluje činnost soudů. Za tím účelem zejména:

a) provádí prověrky práce okresních, krajských a vojenských soudů; má-li za to, že některá pravomocně rozhodnutá věc byla posouzena nesprávně, může dát podnět k padání stížnosti pro porušení zákona,

b) sleduje soudní činnost, zobecňuje ji a navrhuje plénu Nejvyššího soudu vydání směrnic pro správný výklad zákonů a jiných právních předpisů,

c) vydává instrukce a směrnice o otázkách organizace a práce soudů,

d) řídí činnost soudů na úseku propagace právního řádu,

e) zajišťuje řádný chod soudů po stránce kádrové, hospodářské a finanční,

f) organizuje a řídí politickou a odbornou výchovu soudců a ostatních pracovníků soudů.

§ 36

(1) Státní správu u okresních a krajských soudů a u Nejvyššího soudu vykonávají předsedové těchto soudů.

(2) Předsedové krajských soudů řídí a kontrolují výkon státní správy u okresních soudů v obvodu příslušného krajského soudu.

§ 37

(1) Úkoly ministerstva spravedlnosti na úseku vojenského soudnictví vykonává správa vojenských soudů; v jejím čele stojí náměstek ministra spravedlnosti - náčelník správy vojenských soudů, který je nadřízeným všech vojáků činných u vojenských soudů a vojenského kolegia Nejvyššího soudů a u správy vojenských soudů.

(2) Náměstek ministra spravedlnosti - náčelník správy vojenských soudů upravuje úkoly náčelníků vojenských soudů a předsedy vojenského kolegia Nejvyššího soudu na úseku správy.

§ 38

Za výkon státní správy soudů odpovídají orgány jí pověřené ministrem spravedlnosti.

 


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP