Národní shromáždění Československé socialistické republiky 1964

III. volební období

175

Vládní návrh

Zákon

ze dne 1964

o udělování vědeckých hodností a o Státní komisi pro vědecké hodnosti

Národní shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:

§ 1

Rozvoj socialistické společnosti je podmíněn zvyšováním podílu tvůrčí vědecké práce ve všech oblastech hospodářské i kulturní výstavby. Proto socialistická společnost pečuje o neustálý růst úrovně vědecké práce a pracovníkům, kteří veřejně prokázali vědeckou kvalifikaci původní vědeckou nebo vědeckovýzkumnou činností ve prospěch míru a socialistické výstavby nebo pro rozvoj vědeckého bádání samého, uděluje vědecké hodnosti jako uznání jejich tvůrčích způsobilostí a významu jejich vědecké činnosti.

ČÁST PRVNÍ

Vědecké hodnosti

§ 2

(1) Vědecké hodnosti se udělují ve dvou stupních, a to

a) hodnost kandidáta věd,

b) hodnost doktora věd

s připojením označení příslušné skupiny věd (§ 4).

(2) Vědecké hodnosti se uvádějí buď v plném znění nebo zkratkami CSc. (candidatus scientiarum) pro hodnost kandidáta věd a DrSc. (doctor scientiarum) pro hodnost doktora věd.

§ 3

(1) Vědecké hodnosti udělují

a) Československá akademie věd a Slovenská akademie věd (dále jen "akademie věd"),

b) vysoké školy.

(2) Orgány akademií věd a vysokých škol, které jsou oprávněny rozhodovat o udělení vědeckých hodností kandidáta a doktora věd v jednotlivých skupinách věd, vědách, popřípadě oborech, stanoví Státní komise pro vědecké hodnosti (§ 12).

(3) Akademie věd a vysoké školy vydávají diplomy o vědeckých hodnostech, které udělily.

§ 4

(1) Vědecké hodnosti se udělují v těchto skupinách věd:

fyzikálně matematické vědy,

veterinární vědy,

 

technické vědy,

geologicko-mineralogické vědy,

filosofické vědy,

 

ekonomické vědy,

geografické vědy,

právní vědy,

chemické vědy,

historické vědy,

biologické vědy,

pedagogické vědy,

lékařské vědy,

psychologické vědy,

farmaceutické vědy,

filologické vědy,

zemědělsko-lesnické vědy,

vojenské vědy.


(2) Další skupiny věd, ve kterých se udělují vědecké hodnosti, určí Státní komise pro vědecké hodnosti; která může provést též změny skupin věd uvedených v odstavci 1.

§ 5

(1) Vědecká hodnost kandidáta věd označuje způsobilost k tvůrčí vědecké práci, prokázanou řešením vědeckého nebo vědeckovýzkumného úkolu, jímž pracovník osvědčil; že ovládá vědecké metody, má hluboké teoretické znalosti a přinesl nové poznatky.

(2) Vědeckou způsobilost, uvedenou v odstavci 1, osvědčuje uchazeč vykonáním kandidátských zkoušek a veřejnou obhajobou kandidátská disertační práce.

(3) Vynikající pracovníci, kteří svými pracovními výsledky ověřenými v praxi, již objektivně prokázali vyšší vědeckou kvalifikaci, mohou osvědčit vědeckou způsobilost podle odstavce 1 bez vykonání zkoušek tím, že ve veřejné vědecké rozpravě před komisí (§ 8) obhájí společenský význam svých vědeckých prací.

§ 6

(1) Vědecká hodnost doktora věd označuje zvláště vysokou vědeckou kvalifikaci prokázanou vytvořením závažných vědecky originálních prací důležitých pro rozvoj bádání v určitém vědním oboru nebo pro společenskou praxi a charakterizujících vyhraněnou vědeckou osobnost.

(2) Vědeckou způsobilost, uvedenou v odstavci 1, osvědčuje uchazeč veřejnou obhajobou doktorské disertační práce.

§ 7

(1) Vědecké hodnosti lze udělit pracovníkům, kteří mají ukončené vysokoškolské vzdělání a svou vědeckou tvůrčí činností, založenou na vědeckém světovém názoru i odbornou praxí dávají záruku dalšího vývoje jako socialističtí vědci.

(2) Pracovníkům bez vysokoškolského vzdělání lze udělit vědecké hodnosti se souhlasem Státní komise pro vědecké hodnosti výjimečně, jestliže jinak splňují podmínky uvedené v odstavci 1 a vědeckými pracemi, objevy nebo vynálezy prokázali žádoucí vědeckou tvůrčí úroveň.

§ 8

Způsobilost uchazečů k nabytí vědeckých hodností podle § 5-§ 7 se osvědčuje a ověřuje před komisemi pro obhajoby.

§ 9

K vyjádření vysoké pocty za zásluhy o pokrok na poli vědy a kultury nebo společenských vztahů a za významné zásluhy o socialistickou výstavbu lze udělit vynikajícím vědeckým nebo veřejným pracovníkům domácím i zahraničním čestnou vědeckou hodnost doktora věd. K udělení čestné vědecké hodnosti doktora věd podle tohoto zákona je třeba souhlasu Státní komise pro vědecké hodnosti.

§ 10

Akademie věd a vysoké školy mohou se souhlasem Státní komise pro vědecké hodnosti nostrifikovat vědecké hodnosti získané v zahraničí, jestliže tyto hodnosti odpovídají svou úrovní vědeckým hodnostem získávaným v Československé socialistické republice.

§ 11

(1) Vědecké hodnosti pozbývají osoby, které se zpronevěří občanské a vědecké cti.

(2) Nenastane-li ztráta vědecké hodnosti již výrokem soudu; rozhodne o jejím odnětí orgán, který ji udělil,

ČÁST DRUHÁ

Státní komise pro vědecké hodnosti

§ 12

(1) Státní komise pro vědecké hodnosti (dále jen "Státní komise") je celostátní nadresortní orgán pro řešení otázek týkajících se udělení vědeckých hodností.

(2) Státní komise má tyto hlavní úkoly:

a) řídit a koordinovat činnost orgánů při udělování vědeckých hodností;

b) dohlížet na vysokou úroveň uchazečů o vědecké hodnosti a zabezpečovat její jednotné posuzování;

c) shromažďovat zkušenosti, k nimž dochází při udělování vědeckých hodností, a na tomto základě postupně zdokonalovat způsob udílení vědeckých hodností.

(4) Státní komise v dohodě s Československou akademií věd, s ministerstvem školství a kultury, se Státní komisí pro rozvoj a koordinaci vědy a techniky a se zúčastněnými ústředními orgány vydává podrobné předpisy k provedení tohoto zákona.

(4) Státní komise soustavně dozírá na zachovávání tohoto zákona i prováděcích předpisů k němu a může na základě opravného prostředku a v odůvodněných případech též z vlastního podnětu zrušit rozhodnutí orgánu, který tyto předpisy provádí.

(5) Státní komise při plnění svých úkolů úzce spolupracuje s Československou akademií věd, ministerstvem školství a kultury a se Státní komisí pro rozvoj a koordinaci vědy a techniky.

§ 13

(1) Předsedu Státní komise a její členy jmenuje vláda na návrh ministra školství a kultury, podaný v dohodě s předsedou Československé akademie věd a s předsedou Státní komise pro rozvoj a koordinaci vědy a techniky.

(2) Předseda, místopředsedové, vědecký sekretář a další členové ustanovení předsedou tvoří presidium Státní komise.

(3) Organizační a jednací řád Státní komise schvaluje vláda.

(4) Předseda Státní komise podává zpravidla jedenkrát za rok vládě zprávu o činnosti Státní komise.

§ 14

Činnost Státní komise zajišťuje sekretariát Státní komise.

ČÁST TŘETÍ

Závěrečná ustanovení

§ 15

Vědecké hodnosti nabyté podle § 2 a § 9 zákonného opatření předsednictva Národního shromáždění č. 64/1959 Sb., o udělování vědeckých hodností a o Státní komisi pro vědecké hodnosti, a podle zákonného opatření předsednictva Národního shromáždění č. 10/1955 Sb., kterým se upravuje udělování hodností doktora věd některým vědeckým pracovníkům, zůstávají nedotčeny.

§ 16

Akademické tituly a stavovská označení, které byly uděleny přede dnem 1. září 1953, a absolventům lékařských a veterinárních fakult přede dnem 1. ledna 1954, zůstávají nedotčeny.

§ 17

Výjimky z ustanovení § 5 a § 7 povoluje Státní komise.

§ 18

(1) Zrušují se

a) ustanovení § 23 odst. 3 zákona č. 58/1950 Sb., o vysokých školách, ve znění zákona č. 46/1956 Sb.,

b) zákonné opatření předsednictva Národního shromáždění č. 64/1959 Sb., o udělování vědeckých hodností a o Státní komisi pro vědecké hodnosti.

(2) Předpisy vydané k provedení zákonného opatření č. 64/1959 Sb. zůstávají v platnosti do doby než budou nahrazeny předpisy, které budou vydány podle § 12 odst. 3 tohoto zákona. [Vyhláška Státní komise pro vědecké hodnosti č. 200/1959 Ú. l.; vyhláška Státní komise pro vědecké hodnosti č. 11/1960 Sb.; vyhláška Státní komise pro vědecké hodnosti č. 68/1961 Sb.; instrukce Státní komise pro vědecké hodnosti č. 1/1959 ve znění instrukce č. 1/1962 Věstníku MŠK; instrukce Státní komise pro vědecké hodnosti č. 2/1959 Věstníku MSK.]

§ 19

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Důvodová zpráva

Udělování vědeckých hodností a postavení a kompetence Státní komise pro vědecké hodnosti byly dosud upraveny zákonným opatřením předsednictva Národního shromážděni č. 64/1959 Sb., o udělování vědeckých hodností a o Státní komisi pro vědecké hodnosti. Hlavním posláním Státní komise podle tohoto zákonného opatření bylo vydávat předpisy pro nabývání vědeckých hodností, kontrolovat jejich dodržování a povolovat v jednotlivých případech výjimky z těchto předpisů. Důležité místo mezi těmito předpisy zaujímaly zejména seznam skupin věd, vědních oborů a specializací, v nichž lze konat obhajoby disertačních prací a udělovat vědecké hodnosti, dále seznam míst, oprávněných konat obhajoby a udělovat hodnosti a určování předmětů odborné kandidátské zkoušky; tyto seznamy bylo nutno během doby několikrát měnit a přizpůsobovat rozvoji vědních oborů.

Toto poslání Státní komise vyplynulo z potřeby zajistit nové zavedeným vědeckým hodnostem vysokou odbornou úroveň a tím i potřebnou společenskou vážnost. Tomu odpovídalo i složení Státní komise, jejímiž členy byli přední, nejstarší a nejzkušenější vědci našeho státu v poměrně malém počtu, neboť se právem předpokládalo, že jde o pracovníky se širokým rozhledem. Lze říci, že Státní komise vykonala ve směru, určeném zákonným opatřením, velikou práci a položila dobré základy k tomu, aby vědecké hodnosti plnily tu společenskou funkci, k níž byly zřízeny. V poslední době byla také učiněna některá opatření k tomu, aby členové Státní komise mohli provádět inspekci přímo na místech obhajob disertačních prací.

Počet pracovníků s vědeckou hodností se v posledních letech pronikavě zvýšil. K 31. říjnu 1963 činí počet udělených vědeckých hodností kandidáta věd 5338 a doktora věd 655. Průměrný roční přírůstek za poslední tři léta činí téměř tisíc udělených vědeckých hodností. Vzrostl také velmi podstatně počet případů, kdy Státní komise musela zasahovat proti porušování předpisů a rozhodovat v případech sporných z odborných důvodů. Ukázaly se dále také některé nedostatky, jež při nynějších nových úkolech vědy a techniky vytyčených XII. sjezdem KSČ a vyplývajících z rozvoje naší socialistické společnosti by byly do budoucna vážnou překážkou ve výchově nových vědeckých pracovníků.

Právo provádět obhajoby se stalo velmi často prestižní otázkou pracovišť a některá pracoviště se snažila různým způsobem toto právo získat bez ohledu na zajištění odborné úrovně jednání. V důsledku toho bylo někdy velmi nesnadně určit bezpečná kritéria pro výběr míst; která mají právo konat obhajoby a Státní komise musela těmto otázkám věnovat mnoho času a práce.

V některých oborech je možno pozorovat snahu po příliš úzké specializaci a po tom, aby provádění zkoušek i obhajoba disertační práce byly v rukou pracoviště, na němž byl uchazeč o hodnost školen nebo na němž pracoval, a to zase bez ohledu na zajištění odborné úrovně. To vedlo k nesnadným jednáním při určování oponentů a míst pro konání obhajoby, a často bylo vážné podezření, že obhajoba v takových případech měla formální charakter. Význam obhajoby samé v mnoha případech poklesl, a to zejména u obhajob před vědeckými radami fakult nebo vědeckých ústavů. Široké složení těchto orgánů už samo svádí k formálnosti. Při stále stoupajícím počtu uchazečů o vědecké hodnosti bylo celé řízení zdlouhavé a těžkopádné. Dosavadní způsob řízení při udělování vědeckých hodností vyhovoval také spíše mladým pracovníkům, kteří se připravují v rámci řádné aspirantury, a nepřihlížel v dostatečné míře k situaci zkušených odborníků z praxe, kteří řeší vědeckovýzkumné úkoly.

Státní komisi se nepodařilo v dostatečné míře rozvinout činnost inspekční, jíž je, jak se ukazuje, stále naléhavěji třeba. Příčina je v tom, že Státní komise má k takové činnosti mála členů a nadto jsou její členové zaneprázdněni celostátně důležitými funkcemi, které zároveň zastávají jako vynikající odborníci svého oboru.

Rozbor všech nedostatků v této oblasti podává usnesení předsednictva ÚV KSČ ze 2. 1. 1963 o některých problémech výchovy vědeckých a vědeckopedagogických pracovníků. Toto usnesení vytyčilo zároveň jako základní perspektivní úkol vychovat do r. 1980 téměř 50 000 vědeckých pracovníků a k jeho zabezpečení uložilo zdokonalit řízení a organizaci jejich výchovy, zlepšit výběr a zdokonalit systém posuzování vědecké kvalifikace o udělování vědeckých hodností.

Vládním usnesením ze dne 26. června 1963 čís. 549, o některých problémech výchovy vědeckých a vědecko-pedagogických pracovníků, byly pak stanoveny zásady řízení a organizace výchovy a zvyšování kvalifikace pracovníků vědy a techniky a byla vymezena působnost orgánů odpovědných za řešení obecných otázek vědecké výchovy a její mezioborové řízení. Těmito orgány jsou Státní komise pro rozvoj a koordinaci vědy a techniky z hlediska státního plánu výchovy a zvyšování kvalifikace vědeckých pracovníků, Československá akademie véd a ministerstvo školství a kultury z hlediska metodického řízení vědecké výchovy, Státní komise pro vědecké hodnosti z hlediska udělování vědeckých hodností a Státní plánovací komise z hlediska vazeb na psány kádrů. Usnesení vlády č. 549 vytyčilo též zásady pro jednotné posuzování vědecké kvalifikace pracovníků a stanovilo vzájemné vztahy mezi vědeckými hodnostmi, vědeckými kvalifikačními stupni a vědeckopedagogickými tituly. Toto vládní usnesení má zásadní význam pro další činnost Státní komise pro vědecké hodnosti, neboť ukládá řešit všechny otázky dalšího růstu vědeckých a vědeckopedagogických kádrů včetně udělování vědeckých hodností jednotně, aby při očekávaném velkém kvantitativním růstu vědeckých kádrů byla plně uplatňována i nezbytná kvalitativní hlediska.

K části první

V této části se definují vědecké hodnosti a stanoví se podmínky jejich udělování. Nově se zde upravuje pravopis zkratek vědeckých hodností.

V § 5-§ 7 je obsažena podstatná změna proti dosavadní úpravě. Dosud byly udělovány vědecké hodnosti jen na základě obhajoby disertačních prací po vykonání kandidátských zkoušek, které mohly být případně prominuty. Návrh zákona v § 5 odst. 3 zavádí zvláštní nový způsob získávání vědeckých hodností kandidáta věd pro vynikající pracovníky. V návrhu je také zřetelněji a přesněji než v dosavadních předpisech vyjádřeno, že za disertační práci lze uznat také vyřešení vědeckého nebo vědeckovýzkumného úkolu, které nebylo původně vypracováno s cílem získat jím vědeckou hodnost, pokud toto řešení je zpracováno způsobem svědčícím o autorově způsobilosti samostatně vědecky pracovat. Tímto zpřesněním se vychází vstříc potřebám praxe.

Pokud jde o obhajoby vědeckých prací, dochází v návrhu ke změně dosavadního stavu potuď, že napříště se budou tyto obhajoby konat pouze před komisemi, zatímco dosud mohly být konány obhajoby kandidátských disertačních prací i před vědeckými radami vědeckých ústavů vysokých škol a fakult. Obhajoby doktorských disertačních prací bylo dosud možno konat jen před vědeckými radami. Dosavadní zkušenosti ukazují, že obhajoby před komisemi, jichž byl v praxi i dosud největší počet, se osvědčily, neboť v komisích jsou kvalifikovaní odborníci příslušného oboru, zatímco ve vědeckých radách byl nucen se obhajobou zabývat větší počet pracovníků, z nichž řada nebyla odborníky v oboru disertace.

Změna dosavadního ustanovení o udělování čestné vědecké hodnosti doktora věd spočívá zejména v tom, že k udělení čestné vědecké hodnosti cizím státním příslušníkům napříště není třeba souhlasu vlády.

Dosavadní ustanovení; které přiznává řádným členům akademikům Československé akademie věd hodnost doktora věd od jejich jmenování nebo zvolení, se vypouští; neboť se za nynější situace ukazuje zbytečným. Jeho vypouštění ovšem neznamená pozbytí hodnosti doktora věd u těch, kdož jí dosud podle tohoto ustanovení nabyli.

K části druhé

V této části jsou provedeny některé změny proti dosavadnímu stavu, vyplývající ze snahy přizpůsobit Státní komisi novým podmínkám a usnadnit její činnost. Státní komise je nyní definována jako celostátní nadresortní orgán pro řešení otázek týkajících se udílení vědeckých hodností (§ 12). K ministerstvu školství a kultury je přiřazen jen její sekretariát. V souladu s tím se vedle změny názvu (nyní Státní komise pro vědecké hodnosti proti dřívějšímu Státní komise pro vědecké hodnosti při ministerstvu školství a kultury) vypouští ustanovení zákonného opatření č. 64/1959 Sb., že předsedou Státní komise je ministr školství a kultury (§ 13). Aby se dosáhlo větší pružnosti v řídící práci Státní komise, bylo změněno i ustanovení o jmenování jejích funkcionářů. Napříště bude vláda jmenovat pouze předsedu a členy Státní komise, nikoli již jmenovitě místopředsedy a vědeckého sekretáře. Místopředsedy a vědeckého sekretáře jmenuje předseda ze členů Státní komise. Toto opatření má posílit autoritu předsedy a zároveň zdůraznit jeho odpovědnost za činnost Státní komise. O činnosti Státní komise je předseda povinen zpravidla jednou za rok podávat zprávu vládě.

Při veškeré své činnosti Státní komise pro vědecké hodnosti úzce spolupracuje s Československou akademií věd, ministerstvem školství a kultury a Státní komisi pro rozvoj a koordinaci vědy a techniky. Státní komise pro vědecké hodnosti má ze svého hlediska přispívat k řešení všech zásadních otázek výchovy a zvyšována kvalifikace vědeckých kádrů, aby tyto otázky byly řešeny vždy komplexně a s jednotnou koncepcí. Proto se budou uvedené orgány o své činnosti v oblasti výchovy vědeckých kádrů vzájemně informovat a konzultovat připravovaná opatření v průběhu jejich zpracována, případně společně řešit zásadní koncepční otázky. Pro úzkou spolupráci Státní komise pro vědecké hodnosti s ostatními orgány jsou dány předpoklady mimo jiné též tím, že členové Státní komise pro vědecké hodnosti budou jmenováni z členů Československé akademie věd, Slovenské akademie věd, z učitelů vysokých škol a dalších vysoce kvalifikovaných vědeckých pracovníků působících ve výzkumných ústavech ostatních resortů.

V rámci podrobných předpisů, které vydá podle § 12 odst. 3 Státní komise k provedení tohoto zákona, bude podle organizačního a jednacího řádu Státní komise i určování orgánů oprávněných jmenovat komise pro obhajoby v příslušných skupinách věd, vědách a oborech a stanovení zásad pro výběr členů těchto komisí. Orgány oprávněnými jmenovat komise pro obhajoby budou zpravidla vědecká kolegia akademií věd a vědecké rady fakult. Toto opatření představuje zásadní změnu proti dosavadnímu stavu, neboť dosud Státní komise sama přímo určovala místa oprávněná konat obhajoby. Působnost nových komisí nebude napříště zaměřena jen na určité místo.

Realizace tohoto návrhu si nevyžádá v podstatě zvýšených výloh. Event. zvýšení lze předpokládat jen ve výdajích na cestovné v souvislosti s intenzívnější inspekční činností Státní komise.

V Praze dne 10. ledna 1964

Předseda vlády:

Lenárt v. r.

Ministr školství a kultury:

dr. Císař v. r.

 


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP