Národní shromáždění Československé socialistické republiky 1963

III. volební období

158

Vládní návrh

Zákon

ze dne 1963

o Československé televizi

Národní shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:

§ 1

Československá televize svou činností založenou na politice Komunistické strany Československa provádí masově politickou a výchovnou práci, podporuje tvůrčí iniciativu lidu a přispívá k dovršení kulturní revoluce.

§ 2

(1) Československá televize je výhradně oprávněna vytvářet televizní programy; spolu s Ústřední správou spojů stanoví časový a místní rozsah vysílání prostřednictvím jednotné telekomunikační sítě.

(2) Československá televize plní své programové úkoly agitačními, propagačními a uměleckými prostředky tvorbou vlastních programů, přejímáním a šířením výsledků činnosti jiných institucí a výměnou televizních programů se zahraničím.

§ 3

K zabezpečení svých úkolů Československá televize zejména:

a) zřizuje a řídí televizní střediska a jejich technická zařízení,

b) uskutečňuje přenosy z veřejných událostí, z kulturních, uměleckých, sportovních a tělovýchovných vystoupení,

c) k účelům televizní programové tvorby pořádá veřejná představení a produkce, zřizuje a provozuje umělecké soubory,

d) pořizuje televizní záznamy,

e) provádí výměnu televizních přenosů, obrazových a zvukových záznamů se zahraničními televizními organizacemi,

f) kupuje a prodává práva k televizním záznamům ze zahraničí nebo do zahraničí prostřednictvím organizace tím pověřené,

g) zřizuje síť vlastních zpravodajů doma i v zahraničí,

h) v oboru své působnosti účastní se činnosti odborných mezinárodních organizací a uzavírá dohody s příslušnými zahraničními institucemi,

ch) informuje veřejnost o televizním vysílání a zkoumá účinnost svého programu neustálým spojením s diváky.

§ 4

(1) Československá televize napomáhá významným organizacím a institucím v plnění jejich úkolů, v dohodě s nimi propaguje jejich činnost a seznamuje širokou veřejnost s výsledky jejich práce; všechny organizace napomáhají Československé televizi při plnění jejích úkolů.

(2) Pořadatelé veřejných shromáždění, koncertů, divadelních představení, estrád, podniků lidové zábavy, tělovýchovných a sportovních podniků jsou povinni umožnit Československé televizi, jestliže je o to požádá, přenosy a záznamy pro vysílání, a to bezplatně. Přenosy sportovních podniků se uskutečňují na základě rámcové dohody mezi Československou televizí a ústředním výborem Československého svazu tělesné výchovy.

(3) Práva autorů a výkonných umělců vyplývající z autorského zákona a jiných předpisů o odměňování výkonných umělců za přímé přenosy nejsou těmito ustanoveními dotčena.

§ 5

(1) Československá televize je samostatnou ústřední organizací s celostátní působností. Československá televize může svým jménem nabývat práv a zavazovat se.

(2) Za činnost Československé televize odpovídá vládě ústřední ředitel, kterého jmenuje a odvolává vláda.

(3) Činnost Československé televize na Slovensku řídí ústřední ředitel prostřednictvím oblastního ředitele pro Slovensko. Oblastního ředitele Československé televize pro Slovensko jmenuje a odvolává předsednictvo Slovenské národní rady na návrh ústředního ředitele Československé televize.

(4) Oblastní ředitel Československé televize pro Slovensko odpovídá za činnost Československé televize na Slovensku předsednictvu Slovenské národní rady a ústřednímu řediteli Československé televize.

(5) Zásady vnitřního uspořádání a hospodaření Československé televize obsahuje statut, který na návrh jejího ústředního ředitele vydá vláda.

§ 6

Znaků a znělek Československé televize nesmí být použito jinou organizací nebo osobou.

§ 7

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Důvodová zpráva

A - Část všeobecná

XI. a XII. sjezd Komunistické strany Československa vytyčily v souvislosti s budováním vyspělé socialistické společnosti a rozvíjením socialistické výstavby i významné úkoly ve výchově pracujících v dovršení kulturní revoluce. K tomu je nutné zapojit všechny složky naší kulturní fronty, z nichž významnou součástí našeho kulturního života se stala Čs. televize. Její rozsáhlé ideologické a politické úkoly určují také postavení Čs. televize v našem veřejném a kulturním životě. To bylo již zdůrazněno i v naší nové socialistické ústavě, která prohlašuje televizi za národní majetek.

V uplynulých deseti letech dosáhl rozvoj televize v Československu řady významných úspěchů natolik, že v květnu 1963 bylo dosaženo již 1500 000 televizních účastníků, což znamená, že již nyní sleduje televizní programy několik miliónů diváků. S tímto kvantitativním i kvalitativním rozvojem Čs. televize neustále vzrůstá i politický význam televizního programu.

Ústřední výbor Komunistické strany Československa se zabýval stavem a úkoly Čs. televize v květnu 1960. Uskutečnění tohoto usnesení ÚV KSČ "o stavu a nových úkolech Čs. televize a jejích vztazích k ostatním kulturním institucím" vyžaduje vytvoření potřebných předpokladů a podmínek.

Mezi významná zabezpečení dalšího rozvoje televize patří i úprava právních poměrů Čs. televize. Usnesení ÚV KSČ požaduje vypracování zákona o Čs. televizi, který by zakotvil její postavení a úkoly v naší socialistické společnosti a její vztah k ostatním institucím. Na zákon budou navazovat další vnitřní opatření k uspořádání poměrů v Čs. televizi.

Vydání zákona o Čs. televizi sleduje jak účinné zakotvení postavení Čs. televize v rámci právního řádu naší socialistické republiky, tak i zdůraznění politického a kulturního poslání a postavení Čs. televize a zájmu celé naší společnosti na dalším jejím rozvoji.

Právní poměry Čs. televize byly zatím odvozeny ze zákona č. 137/1948 Sb., o postátnění Čs. rozhlasu. Čs. televize vznikla v roce 1953 jako součást Čs. rozhlasu, pokud šlo o složku programovou. Studiová technika patřila do resortu ministerstva spojů. Od roku 1957 Čs. televize podléhala Čs. výboru pro rozhlas a televizi. Na Slovensku byla televize řízena Slovenským výborem pro rozhlas a televizi. V roce 1958 došlo k převedení studiově techniky z působnosti ministerstva spojů do Čs. televize. Od 30. 10. 1959 se vládním nařízením č. 63/1959 Sb. stala Čs. televize samostatnou ústřední organizací. Toto vládní nařízení pozbude vydáním zákona o Čs. televizi platnosti. Konkrétní zrušení se provádí v zákoně o Čs. rozhlase.

Televize je jedním z nejmladších článků našeho kulturního života. Většina ostatních kulturních činností a institucí byla již zakotvena v právním řádu naší socialistické republiky. Činnost televize nezbytně vytváří nové okolnosti ve vzájemných vztazích kulturních institucí a zařízení, která je nutno řešit i v právní sféře v duchu základních politických úkolů a mimořádného významu tohoto moderního kulturního prostředku. Proto zákon o Čs. televizi utvrzuje postavení a místo Čs. televize v naší socialistické společnosti a řeší základní otázky spolupráce.

Jest v zájmu celé naší společnosti dát Čs. televizi možnost používat v maximálním rozsahu výsledků činnosti ostatních kulturních institucí a výchovných složek a zabezpečit tak sdělení těchto výsledků co nejširší veřejnosti.

B - Část zvláštní

K § 1

Poslání a hlavní smysl činnosti Čs. televize vyplývá z výstavby socialistické a komunistické společnosti vytýčené politikou Komunistické strany Československa. Čs. televize je jedním z nejúčinnějších nástrojů politické propagace. Také možnosti televizního programu jako kolektivního organizátora iniciativy pracujících jsou nevyčerpatelné.

Zásluhou televize seznamují se obyvatelé i nejmenších obcí a odloučených pracovišť s událostmi doma i ve světě, s celým politickým i kulturním děním. Velký význam mají zahraniční programy Čs. televize a působení televizního programu za hranicemi naší republiky.

K § 2

Tímto ustanovením dostává se Čs. televizi výhradního oprávnění pro vytváření televizních programů. Tím není dotčena používání televize jako technického prostředku k účelům jiným (např. průmyslový televizní dispečink apod.). Zařízeními jednotné telekomunikační sítě pro televizní vysílání jsou zejména televizní vysílače a radioreleové trasy.

Dále pak je zdůrazněna mnohostrannost prostředků, které Čs. televize používá.

K § 3

Výčet programových úkolů určuje též okruh technické a provozní činnosti Čs. televize a vylučuje omezování těchto úkolů ze strany jiných institucí.

Významnou složku televizního programu tvoří přenosy veřejných kulturních a sportovních události. Bez těchto přenosů nelze si dnes televizní program představit.

Vedle pořadů vysílaných ze studia a vedle přenosů musí televize pořádat i vlastní veřejná představení a produkce, které pak vysílá buď přímo nebo ze záznamu. Při těchto produkcích spolupracuje Čs. televize prozatím s externisty, nelze však v budoucnu vyloučit i možnost zřízení vlastních uměleckých souborů, jak se děje již v zahraničí, např. v SSSR. Čs. televize má v současné době vlastní stálý loutkářský soubor, vedle toho zřizuje některé soubory příležitostně.

Záznamová technika umožňuje televizi jednak pořady reprizovat, jednak se docílí mnohdy dokonalejšího provedení než při vysílání přímém, jelikož je možno nedostatky odstranit novým provedením. Vedle televizních záznamů používá televize v současné době ve značné míře i televizních filmů.

Zvláště důležité je pro Čs. televizi oprávnění vyměňovat televizní programy (přímé přenosy a televizní záznamy všeho druhu).

Pokud jde o koupi a prodej práv k televizním záznamům ze zahraničí a do zahraničí provádí se v současné době prostřednictvím Filmexportu. Způsob provádění koupě a prodeje práv upravuje blíže smlouva mezi Čs. televizí a Čs. filmem.

Síť zpravodajů umožňuje Čs. televizi vytvářet všestranně informující zpravodajský program.

Čs. televize je členem Mezinárodní organizace rozhlasu a televize (OIRT), která spravuje Intervizi. Čs. televize může však spolupracovat i s jinými mezinárodními organizacemi, které uskutečňují programovou činnost.

Je na místě uložit Čs. televizi i zákonem povinnost udržovat těsné spojení s diváky a vytvořit tak formu spolupráce v socialistickém duchu.

K § 4

Základem televizní programové činnosti je všestrannost a veliký rozsah televizních pořadů všeho druhu. Televizní program není možné zabezpečit pouze vlastní tvorbou a výrobou programu, ale je nutno využívat plného bohatství politického, vědeckého a kulturního života.

Touto činností Čs. televize napomáhá při plnění úkolů institucím a organizacím v plné dohodě spolupráci s nimi.

Ustanovení osnovy na druhé straně zavazuje instituce a organizace k účelné spolupráci s televizí, a to i v zájmu veškerého našeho politického a kulturního života. Tuto součinnost vyžaduje zejména rozsáhlá činnost televize na úseku zpravodajském, popularizačním a výchovném.

Osnova musí stanovit ekonomické podmínky, z nichž Čs. televize pořádá přenosy a provádí záznamy přenosů. Bezplatnost přenosů je zcela nezbytná. Úplata by prakticky znamenala zvýšené požadavky na státní rozpočet, vyvolání neúnosných požadavky o náhradu ušlých příjmů a ve svých důsledcích nežádoucí omezování programové činnosti. Tato činnost musí naopak být pojímána jako služba širokým masám pracujících, jako popularizace institucí organizací i celých oblastí společenské činnosti.

Navrhované opatření odpovídá dnešnímu stavu a opírá se o usnesení ÚV KSČ z května 1960. Obdobná situace je i v zahraničních televizích socialistických zemí, zejména v posledních rozhodnutích z roku 1960 v SSSR.

Tato ustanovení se nikterak nedotýkají práv autorů a výkonných umělců.

K § 5

Čs. televize byla již vládním nařízením č. 63/1959 Sb. prohlášena za samostatnou ústřední organizaci. Čs. televize má tedy působnost celostátní a podléhá přímo vládě Československé socialistické republiky. Podrobnější ustanovení o uspořádání Čs. televize určí statut, který na návrh ústředního ředitele Čs. televize vydá vláda. Také způsob hospodaření Čs. televize stanoví statut. Čs. televizemi samostatnou rozpočtovou kapitolu ve státním rozpočtu a její hospodaření se řídí zásadami zvláštní rozpočtové organizace.

Čs. televize je příjemcem televizních poplatků které vybírá prostřednictvím složek Ústřední správy spojů.

Pokud jde o činnost Československé televize na Slovensku, upravuje zákon vztahy ústředního ředitele k oblastnímu řediteli pro Slovensko a vymezuj též odpovědnost oblastního ředitele. Je tím jednak zdůrazněna jednota řízení Československé televizi jednak odpovědnost oblastního ředitele vůči Slovenské národní radě jako jednomu z článků ústředního řízení.

K § 6

Ustanovení o znaku, znělce a symbolu je zde zakotveno především proto, aby byly chráněny před zneužitím. Znakem a znělkou se rozumí oficiální označení Čs. televize a jejich jednotlivých studií obrazem a zvukem. Naopak v tom smyslu za znak a znělku se nepokládá uvádění jednotlivých typů pořadů.

Finanční dosah zákona.

Provedení navrhovaného zákona nevyvolá potřebu nových finančních prostředků a nároků na státní rozpočet.

V Praze dne 15. listopadu 1963

Předseda vlády:

Lenárt v. r.

 


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP