Národní shromáždění Československé socialistické republiky 1963

III. volební období

157

Vládní návrh

Zákon

ze dne 1963

o Československém rozhlase

Národní shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:

§ 1

Československý rozhlas svou činností založenou na politice Komunistické strany Československa provádí masově politickou a výchovnou práci, zajišťuje všestrannou informovanost domácích i zahraničních posluchačů o událostech doma i v zahraničí, podporuje tvůrčí iniciativu lidu a přispívá k dovršení kulturní revoluce.

§ 2

Československý rozhlas plní své úkoly vytvářením a šířením rozhlasových pořadů. Vychází při tom z výsledků činnosti všech hospodářských, společenských, kulturních a vědeckých organizací a úzce spolupracuje se státními orgány. Státní orgány a socialistické organizace mu při plnění jeho úkolů účinně napomáhají.

§ 3

K plnění svých úkolů Československý rozhlas zejména

a) zřizuje a řídí rozhlasová studia a jejich technická zařízení,

b) uskutečňuje přenosy z veřejných událostí, z kulturních, uměleckých, sportovních, tělovýchovných a jiných vystoupení a provádí výměnu rozhlasových pořadů a zvukových záznamů s rozhlasovými organizacemi jiných států,

c) pořizuje zvukové záznamy,

d) pořádá k účelům tvorby pořadů veřejná představení, vystoupení a produkce,

e) má síť vlastních stálých i zvláštních zpravodajů doma i v zahraničí,

f) zřizuje a provozuje umělecká tělesa a soubory,

g) v oboru své působnosti se účastní činnosti mezinárodních organizací a uzavírá dohody a spolupracuje s rozhlasovými organizacemi jiných států.

§ 4

Pořadatelé kulturních, uměleckých, sportovních, tělovýchovných a jiných veřejných představení nebo vystoupení a shromáždění jsou povinni umožnit Československému rozhlasu na jeho předchozí vyžádání bezplatné provedení přenosů a pořízení zvukových záznamů pro jeho programové účely.

§ 5

Československý rozhlas je samostatnou ústřední organizací s celostátní působností, která může svým jménem nabývat práv a zavazovat se za činnost Československého rozhlasu odpovídá vládě ústřední ředitel, kterého vláda jmenuje a odvolává.

§ 6

Činnost Československého rozhlasu na Slovensku řídí ústřední ředitel prostřednictvím oblastního ředitele pro Slovensko, kterého jmenuje a odvolává předsednictvo Slovenské národní rady na návrh ústředního ředitele Československého rozhlasu.

§ 7

Oblastní ředitel Československého rozhlasu pro Slovensko odpovídá za činnost Československého rozhlasu na Slovensku předsednictvu Slovenské národní rady a ústřednímu řediteli Československého rozhlasu.

§ 8

Rozhlasová studia zřízená v krajích vycházejí při plánování své činnosti a tvorbě pořadů krajského vysílání z potřeb krajů.

§ 9

Zásady vnitřního uspořádání, způsobu hospodaření a podrobnější vymezení úkolů Československého rozhlasu obsahuje statut; který vydá vláda na návrh ústředního ředitele Československého rozhlasu.

§ 10

Znaků, symbolů, názvů a znělek Československého rozhlasu nesmí být bez jeho souhlasu použito jinou organizací nebo osobou.

§ 11

Oprávněnými Československého rozhlasu nejsou dotčena práva vyplývající z autorského zákona a předpisů podle něho vydaných.

§ 12

Zrušuje se vládní nařízení č. 83/1959 Sb., o změnách v organizaci rozhlasu a televize, a zrušeno je ustanovení § 3 zákona č. 137/1948 Sb., o postátnění Československého rozhlasu.

§ 13

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Důvodová zpráva

Československý rozhlas je jedním z prostředků, které mají možnost velmi účinně a bezprostředně působit. Jeho úkolem není jen informovat pracující o událostech doma i ve světě a poskytovat jim hodnotnou zábavu, nýbrž se podílet i na zajišťování úkolů politických, hospodářských a kulturních. Plně se podílí na úkolech vytyčených Komunistickou stranou Československa při budování vyspělé socialistické společnosti, při dovršení kulturní revoluce a při vytváření předpokladů pro postupný přechod ke komunismu. V podmínkách naší společnosti se Československý rozhlas stal nástrojem ideologické a politickoorganizátorské práce.

Tyto momenty nejsou v platných právních předpisech zakotveny. Poslání Československého rozhlasu a jeho úkoly, definované podle starého pojetí v § 3, odst. 3 zákona č. 137/1948 Sb., neodpovídají dnešní skutečnosti. Navrhovaný zákon má tyto nedostatky odstranit. Nejde tedy jen o to, aby byl Československý rozhlas zakotven v právním řádu našeho státu a aby byly stanoveny jeho práva a povinnosti, nýbrž jde i o vyjádření jeho postavení a jeho politické funkce v naší společnosti. Osnova řeší zároveň otevřené nebo sporné právní otázky, které vyvolávaly v praxi potíže a byly Československému rozhlasu brzdou při plnění úkolů stanovených Ústředním výborem Komunistické strany Československa. Je to zejména otázka přenosů a pořizování zvukových záznamů.

Rozvoj Československého rozhlasu je zabezpečován prostředky státního plánu a rozpočtu, při čemž je v současné době část jeho nákladů kryta rozhlasovými poplatky domácích posluchačů. Výnosy nekryjí zahraniční vysílání, jehož provoz je dotován prostředky ze státního rozpočtu. Navrhovaná osnova zákona si nevyžádá nové zvláštní finanční náklady, které by nebyly předpokládány dlouhodobými plány.

K § 1.

Osnova vymezuje v tomto ustanovení funkci Československého rozhlasu v naší společnosti. Zdůrazňuje jeho základní úkoly, které vyplývají z politicko-organizátorských a kulturně výchovných funkcí socialistického státu, tj. rozvíjení ideologické; politické, výchovné a kulturní činnosti podle směrnic a pokynů Komunistické strany Československa a zajišťování všestranné informovanosti o událostech doma i v zahraničí pro domácí i zahraniční posluchače.

K § 2.

Československý rozhlas plní své úkoly jednak vytvářením pořadů ve studiu nebo formou přenosů (a to buď přímo nebo prostřednictvím zvukových záznamů), jednak jejich šířením. Šířením se rozumí uvádění programů na veřejnost. Nejde tedy o pojem technický, nýbrž o pojem právní. Na druhé straně je přirozené, že šíření programů směrem k posluchačům nemůže být uskutečněno bez technických prostředků, které jsou ve správě spojů. Proto se předpokládá úzká spolupráce Československého rozhlasu s orgány Ústřední správy spojů. Osnova vychází z té skutečnosti, že Československý rozhlas musí vzhledem ke své funkci pracovat s nejširším aktivem a mít přístup ke všem událostem. Počítá proto s účinnou soudružskou spoluprací státních orgánů a socialistických organizací.

K § 3.

§ 3 osnovy uvádí příkladmo nejzákladnější předpoklady, které Československý rozhlas potřebuje k plnění svých úkolů. Rozsah těchto předpokladů je určen rámcem úkolů, které mu jsou uloženy, ostatních právních předpisů a plánem a rozpočtem. Pokud mluví o rozhlasových studiích, má na mysli organizační útvary Československého rozhlasu (ústřední a oblastní studio, krajská a pobočná studia) jako jednotná organizace. Pro tvorbu rozhlasových pořadů má Československý rozhlas vlastní umělecká tělesa a soubory, které tvoří vyhraněné umělecké celky známé naší i zahraniční veřejnosti. Protože vystupují i na veřejných koncertech a představeních, zakotvuje zákon jejich postavení.

K § 4.

Toto ustanovení odstraňuje některé pochybnosti, které se v jednotlivých případech vyskytují. Přitom nevylučuje možnost dojednání bližších podmínek formou dohod a smluv. Provádění přenosů a záznamů musí být Československým rozhlasem prováděno tak, aby nebyl rušen vlastní průběh představení, vystoupení nebo shromáždění. Jak stanoví § 11, nejsou tímto oprávněním dotčena práva, vyplývající z autorského zákona a předpisů podle něho vydaných.

K § 5, 6 a 7.

Osnova zákona přejímá definici Československého rozhlasu jako samostatné ústřední organizace z vládního nařízení č. 63/1959 Sb., o změnách v organizaci rozhlasu a televize. Tato definice vyjadřuje, že je Československý rozhlas jedním z článků mechanismu státu, jímž se zabezpečuje realizace politických cílů. Ukazuje však na druhé straně, že se liší svým charakterem od státních orgánů, a to formami své činnosti, jejíž podstata spočívá v tvorbě pořadů. Pořad je hlavním prostředkem pro realizování úkolů Československého rozhlasu.

V čele Československého rozhlasu je ústřední ředitel jmenovaný vládou a vládě odpovědný za jeho činnost. Jeho postavení na úrovni vedoucího ústředního úřadu vyplývá z postavení Československého rozhlasu jako ústřední organizace. Jeho působnost, tak jako působnost celého Československého rozhlasu, je celostátní. Zároveň bere osnova v úvahu národní potřeby Slovenska a postavení Slovenské národní rady.

K § 8.

Krajská studia vytvářejí pořady, které jsou určeny k šíření jednak na národním nebo celostátním okruhu, jednak v rámci jednotlivých krajů. Osnova přihlíží k tomu, že krajská studia musí brát při tvorbě pořadů krajského vysílání v úvahu potřeby krajů, mají-li plnit úkoly, vyplývající z politické a výchovné funkce Československého rozhlasu i v rozsahu své místní působnosti. Tento požadavek vychází z předpokladu úzké spolupráce především s národními výbory. Úprava je při tom volena tak, aby nechávala otevřený průchod i dalšímu vývoji.

K § 9.

Bližší vymezení organizace, způsobu hospodaření a úkolů Československého rozhlasu ponechává osnova statutu. Při tom se vychází ze zásady, že Československý rozhlas jako samostatná ústřední organizace je organizací s vlastní kapitolou ve státním rozpočtu. Plán Československého rozhlasu je samostatnou částí státního plánu rozvoje národního hospodářství.

K § 10.

Ustanovení o znacích, symbolech, názvech a znělkách je v osnově zakotveno z toho důvodu, aby byly chráněny před zneužitím i jinak než autorským zákonem. Znělky, symboly, názvy a znaky jednotlivých pořadů mají s pořady ideovou a obsahovou spojitost. Jejich ochrana je nepřímo i ochranou pořadů.

K § 12.

Postavení Československého rozhlasu jako samostatné ústřední organizace po zrušení Československého výboru pro rozhlas a televizi upravilo vládní nařízení č. 83/1959 Sb. V důsledku úprav obsažených v osnově zákona o Československém rozhlase, která stanoví i jeho organizační postavení, je nutno zrušit citovaná vládní nařízení.

Organizační normu týkající se Československého rozhlasu obsahuje i § 3 zák. č. 137/1948 Sb. Přesto, že postavení Československého rozhlasu bylo po stránce organizační v průběhu let několikrát měněno, nebyla tato norma dosud zrušena. Proto ji osnova zákona prohlašuje výslovně za zrušenou, aniž by se dotýkala historického faktu postátnění, které je obsaženo v ostatních ustanoveních tohoto zákona.

V Praze, dne 15. listopadu 1963.

Předseda vlády:

Lenárt v. r.

 


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP