Národní shromáždění Československé socialistické republiky 1963

III. volební období

155

Vládní návrh

Zákon

ze dne.............................1963,

o evidenci nemovitostí

Národní shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:

Úvodní ustanovení

§ 1

Potřeby národního hospodářství vyžadují, aby byly evidovány údaje o nemovitostech nutné pro plánování a řízení hospodářství, zejména zemědělské výroby, pro ochranu socialistického společenského vlastnictví a osobního vlastnictví občanů, pro řádnou správu národního majetku a pro ochranu zemědělského půdního fondu a lesního fondu. Tyto potřeby národního hospodářství zajišťuje evidence nemovitostí.

§ 2

Obsah evidence nemovitostí

(1) V evidenci nemovitostí se vyznačují veškeré nemovitosti s uvedením druhů pozemků (kultur), výměr a způsobu užívání; dále vlastnické vztahy, správa národního majetku, právo trvalého užívání národního majetku; právo osobního užívání pozemků, omezení vlastnických práv a jiné skutečnosti týkající se nemovitostí potřebné pro národní hospodářství.

(2) Evidence nemovitostí obsahuje měřické a písemné operáty a sbírku listin; jejím technickým podkladem jsou mapy velkých měřítek.

Zakládání a vedení evidence nemovitosti

§ 3

Evidenci nemovitostí zakládají, vedou a udržují v souladu se skutečným stavem orgány Ústřední správy geodézie a kartografie zřízené v okresech (dále jen "orgány geodézie").

§ 4

(1) Evidenci nemovitostí udržují orgány geodézie v souladu se skutečným stavem na základě ohlášených změn, místního šetření, popřípadě měření, a za součinnosti orgánů, organizací a občanů, jichž se týká.

(2) Zápisy právních vztahů o nemovitostech se provádějí na základě pravomocných rozhodnutí soudů, národních výborů, státních notářství nebo jiných orgánů a organizací oprávněných rozhodovat o právních vztazích, jejichž předmětem jsou nemovitosti, nebo na základě smluv a jiných listin, popřípadě návrhů orgánů a organizací oprávněných k tomu podle zvláštních předpisů. U nových staveb ve vlastnictví občanů se zápisy provádějí na základě rozhodnutí o udělení popisného nebo evidenčního čísla a geometrického plánu.

(3) Orgány a organizace předloží rozhodnutí místně příslušnému orgánu geodézie nejpozději do šedesáti dnů poté, kdy nabyla právní moci, a jiné listiny do šedesáti dnů ode dne vzniku právního vztahu.

§ 5

(1) V evidenci nemovitostí se běžně zapisují změny vlastnických vztahů, vlastnická práva nově vzniklá, jakož i jejich omezení, obdobné údaje o správě národního majetku a nově vzniklá práva trvalého užívání národního majetku a osobního užívání pozemku.

(2) Orgán geodézie opraví zápis, který nebyl proveden v souladu s předloženými doklady nebo výsledky šetření. U zápisu právních vztahů může orgán geodézie opravit jiné nesprávnosti jen na základě pravomocného rozhodnutí nebo opatření orgánů a organizací uvedených v § 4 odst. 2.

§ 6

Závaznost evidence nemovitostí

Údaje evidence nemovitostí jsou závazné pro plánování a řízení zemědělské výroby, pro výkaznictví a statistiku o zemědělském půdním fondu a lesním fondu, pro přehledy nemovitostí vedené socialistickými organizacemi a jsou též podkladem pro sepisování smluv a jiných listin o nemovitostech.

§ 7

Součinnost vlastníků a uživatelů nemovitostí

(1) Vlastníci, organizace spravující národní majetek a uživatelé nemovitostí jsou povinni k zajištění stálého souladu zápisů v evidenci nemovitostí se skutečným stavem:

a) hlásit do 15 dnů příslušnému místnímu národnímu výboru každou změnu uživatele, druhu pozemku (kultury), způsobu užívání a hranic pozemků;

b) na vyzvání orgánů geodézie předložit podklady potřebné pro provedena zápisu;

c) na vyzvání orgánů geodézie trvale a určeným způsobem označit na svůj náklad nesporné hranice svých pozemků.

(2) Nesplní-li vlastník, organizace spravující národní majetek nebo uživatel povinnost jim uloženou podle odstavce 1, písm. c), může provést označení hranic pozemků orgán geodézie na jejich náklad.

§ 8

Součinnost místních národních výborů

(1) Místní národní výbory spolupracují s orgány geodézie při zakládání a udržování evidence nemovitostí v souladu se skutečným stavem, zejména

a) udržují pro svou potřebu podle podkladů dodaných jim orgány geodézie a za jejich odborné a technické pomoci části operátů evidence nemovitostí;

b) vyhlašují v obcích příslušná opatření orgánů geodézie, jako konání místního šetření, k němuž vysílají své zástupce, a zajišťují účast vlastníků a uživatelů;

c) oznamují do 15 dnů orgánům geodézie změny skutečností vedených v evidenci nemovitostí, které jim byly hlášeny vlastníky nebo uživateli nemovitostí, jakož i změny, které samy zjistily;

d) pečují o trvalé označení územních hranic obcí a označí je na požádání orgánu geodézie určeným způsobem.

(2) Neúčast vlastníků nebo uživatelů při opatřeních podle odstavce 1, písm. b) není překážkou jejich provedení.

§ 9

Nahlížení do evidence nemovitostí

(1) Kdo osvědčí oprávněný zájem, může, pokud tomu nebrání zájem společnosti, nahlížet do evidence nemovitostí a pořizovat si z ní náčrty, opisy nebo výpisy.

(2) Orgány geodézie vydávají na žádost orgánům, organizacím a osobám uvedeným v odstavci 1 kopie, opisy nebo výpisy z evidence nemovitostí.

Přechodná a závěrečná ustanovení

§ 10

(1) Právní vztahy, u nichž nedošlo do tří let po účinnosti tohoto zákona ke změnám a v důsledku toho k zápisu do evidence nemovitostí podle § 5, vyznačí orgán geodézie postupně v evidenci nemovitostí za součinnosti organizací, národních výborů, státních notářství a občanů, jichž se týkají.

(2) Provádění zápisů v pozemkových a železničních knihách se dnem počátku účinnosti tohoto zákona zastavuje; soudy však provedou zápisy na základě návrhů podaných do dne počátku účinnosti tohoto zákona.

§ 11

Předpisy potřebné k provedení tohoto zákona vydá Ústřední správa geodézie a kartografie v dohodě se zúčastněnými ministerstvy a ústředními orgány.

§ 12

Zrušují se:

1. zákon č. 95/1871 ř. z., o zavedení obecného zákona o pozemkových knihách;

2. zákon č. 92/1874 z. z. Č., o zakládání nových pozemkových knih a jejich vnitřním zařízení, ve znění zákona č. 85/1876 z. z. Č.;

3. zákon č. 18/1869 ř. z., o právech a řízení při knihovním dělení nemovitostí;

4. zákon č. 126/1894 ř. z., o knihovním oddělování pozemků pro veřejné silnice a cesty, dále pro stavbu ke svádění nebo hrazení vody podniknutou ve veřejném zájmu;

5. zák. čl. XLVI/1880; o doplnění a změně pozemkoknižních nařízení;

6. zák. čl. XXIX/1886, o zakládání knihovních vložek;

7. zákon č. 90/1923 Sb., o náležitostech vkladních listin, o výmazu pohledávek a o poplatkových úlevách při výmazu jich a při sestavování vložek na Slovensku;

8. zákon č. 132/1930 Sb., o železničních knihách a zástavních právech nabytých na drahách;

9. vládní nařízení č. 36/1931 Sb., o zařízení, zakládání a vedení železničních knih;

10. zákon č. 106/1932 Sb., o knihovním provedení přídělů a směn ze zabrané půdy v obvodech, ve kterých se provádí řízení scelovací;

11. zákon č. 4/1950 Sb. SNR, o úpravě veřejných knih převzatých od cizích soudů (útvarů),

ve znění předpisů je měnících a doplňujících.

§ 13

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1964.

Důvodová zpráva

Evidence nemovitostí byla vedena ve veřejných knihách (pozemkových knihách a železničních knihách) a v pozemkovém katastru. Obě tyto evidence na sebe vzájemně navazovaly. Postupně však došlo k nesouladu mezi těmito evidencemi navzájem a skutečným stavem. Podstatný rozchod mezi stavem knihovním a skutečným nastal zejména v obcích osídlovaných, dále provedením revize první pozemkové reformy, novou pozemkovou reformou a hospodářskotechnickými úpravami pozemků pro jednotná zemědělská družstva a státní statky. Všechna tato opatření, která vyvolala značné změny ve vlastnických a užívacích vztazích k pozemkům a změnila jejich hranice, nebyla v převážné části ani v pozemkových knihách ani v pozemkovém katastru provedena. O jak rozsáhlé změny jde, ukazuje skutečnost, že těmito opatřeními bylo dotčeno více než 6 mil. hektarů zemědělských a jiných pozemků. V osídlovaných okresech pozbyly pozemkové knihy v podstatě praktického významu, neboť vlastnické a jiné právní vztahy se zcela změnily. Z toho je patrno, že nebylo ani technicky zvládnutelné a ani účelné všechny tyto revoluční změny a stále se měnící vztahy podchycovat v dosavadních evidencích.

To bylo důvodem, proč bylo zastaveno i udržování souladu pozemkového katastru se skutečností a s pozemkovou knihou a proč se v roce 1956 přistoupilo k vyhotovení nového technického díla, které eviduje údaje o pozemcích podle jejich faktického užívání, bez ohledu na vlastnické vztahy a poskytuje tak pohotově údaje potřebné zvláště pro plánování a řízení zemědělské výroby a nákup zemědělských výrobků. Tímto novým technickým dílem se stala jednotná evidence půdy založená ve smyslu směrnic X. sjezdu KSČ a podle příslušných usnesení vlády. Tuto evidenci je třeba z hlediska ochrany socialistického a osobního vlastnictví a řádné správy národního majetku rozšířit podle usnesení vlády č. 10/1961 a č. 356/1963 o evidenci právních vztahů o nemovitostech a v souvislosti s tím zastavit další vedení pozemkových a železničních knih. Uvedení dosavadních veřejných knih do souladu se skutečným stavem by si totiž vyžádalo neúměrných finančních nákladů a u pozemků sdružených by nebylo ani technicky proveditelné.

Obsah evidence nemovitostí

Nová úprava evidence nemovitostí prováděná tímto zákonem vychází z potřeb naší socialistické hospodářské soustavy a bude vhodně spojovat zájmy společnosti na ochraně vlastnictví státního, družstevního a společenských organizací a vlastnictví osobního, nebude však směřovat k upevnění soukromovlastnických tendenci; evidence je v souladu s návrhy nového občanského zákoníka, hospodářského zákoníka a notářského řádu.

Evidence nemovitostí povede v patrnosti skutečné vztahy užívací i právní vztahy vlastnické a užívací. Evidence nemovitostí bude obsahovat především údaje dosavadní jednotné evidence půdy, ve které jsou na mapách zobrazeny veškeré nemovitosti (pozemky, budovy, stavby, komunikace, vodní toky apod.) a v písemných operátech jsou všechny tyto nemovitosti sepsány s uvedením výměr jednotlivých parcel, jejich druhů (kultur) a způsobu užívání. Vedení evidence v tomto směru se plně osvědčilo a není třeba na něm nic měnit. Tato dosavadní evidence bude doplněna údaji právních vztahů o nemovitostech. Z hlediska právních vztahů stačí doplnit evidenci o jednoduché listy vlastnictví, neboť údaje o výměře, druzích pozemků (kulturách), způsobu užívání aj. jsou již vedeny v dosavadních operátech. List vlastnictví bude obsahovat zejména jméno vlastníka, název organizace spravující národní majetek, všechny nemovitosti, které jim patří nebo které mají ve správě; omezení jejich práv a odkaz na listinu uloženou ve sbírce listin.

Zemědělské a nezemědělské pozemky ve vlastnictví občanů, které jsou ve společenském nebo náhradním užívání, budou evidovány zjednodušenou formou. Tak např. pozemky, na kterých hospodaří jednotná zemědělská družstva, nebudou evidovány na listech vlastnictví podle parcel, neboť vlastnické hranice těchto pozemků v přírodě ani neexistují a nelze je proto v mapě zobrazovat. Obdobně bude nutno postupovat u pozemků státních statků, jestliže státní statek hospodaří na pozemcích, které státu vlastnicky nepatří.

Ve výjimečných případech, kde by dosavadní soukromé vlastnictví ke sdruženým pozemkům bylo třeba zjišťovat (např. při vyvlastnění), bude možno potřebné údaje zjistit z dosavadních operátů a dokladů založených ve sbírce listin pozemkové knihy nebo u orgánu geodézie.

Pozemky v osobním užívání, stavební pozemky a veškeré nemovitosti v zastavěných částech obcí nebo k zastavění určených budou evidovány do všech podrobností.

Evidence nemovitostí bude obsahovat též omezení vlastnických vztahů v rozsahu upraveném v návrhu nového občanského zákoníka, popřípadě omezení vlastnických práv podle jiných předpisů.

Postupné vyznačení právních vztahů v evidenci nemovitostí

Evidence nemovitostí naváže a dosavadní jednotnou evidenci půdy, v které se bude bez přerušení pokračovat a která bude doplněna o evidenci právních vztahů k nemovitostem.

Pro evidenci těchto právních vztahů se založí listy vlastnictví.

Vyznačení všech právních vztahů v nové evidenci nemovitostí nelze provést jednorázově. Právní vztahy bude totiž nutno zjišťovat ve všech obcích u všech nemovitostí, poněvadž pozemkové knihy neposkytují dostatečný podklad ke spolehlivému zjištění právních vztahů. Z této skutečnosti je třeba vycházet a novou evidencí nemovitostí zakládat postupně. Jiný postup je ekonomicky i technicky vyloučen, neboť nelze jednorázově prozkoumat všechny právní vztahy se zřetelem k velkému rozsahu a finančnímu nákladu těchto prací; proto v zásadách nové právní úpravy evidence nemovitostí; které byly schváleny usnesením vlády ze dne 5. května 1983 č. 356, bylo stanoveno; že evidence nemovitostí bude zakládána ve dvou etapách:

a) v první etapě, do konce roku 1968, budou evidovány běžné změny právních vztahů a právní vztahy nově vzniklé,

b) v druhé etapě, od roku 1967, budou postupně zapsány právní vztahy v evidenci nemovitostí ještě nevyznačené.

V obcích, ve kterých bude prováděno podle usnesení vlády č. 43/1962 technickohospodářské mapování, bude postupováno podle zásady uvedené pod písmenem b) již v první etapě.

Vedení evidence nemovitostí

Všechny zápisy v evidenci nemovitostí bude konat orgán geodézie z úřední povinnosti a bez úplaty, poněvadž evidence je vedena především v zájmu státu a celé socialistické společnosti.

Změny v právních vztazích se budou provádět jen na základě listin a soudních rozhodnutí, a proto nebude zpravidla třeba provádět místní šetření. Toto šetření nebude třeba provádět ani v případech, kde zvláštní předpisy opravňují orgány a organizace navrhovat zápisy právních vztahů; k návrhu nebude zpravidla třeba ani připojovat rozhodnutí ani jiné listiny. Zvláštní předpisy totiž opravňují navrhovat zápisy právních vztahů, které vznikají ze zákona (např. zákon č. 71/1959 Sb., o opatřeních týkajících se některého soukromého domovního majetku, dekret č. 108/1945 Sb., vyhlášky č. 303/1952 Ú. l.; č. 158/1959 Ú. l. apod.).

V druhé etapě, od roku 1967, budou muset orgány geodézie za součinnosti státních notářství, národních výborů, orgánů a organizací, občanů a na podkladě dosavadních zápisů ve veřejných knihách a pozemkovém katastru vyšetřit, zda právní vztahy zapsané v dosavadních veřejných knihách odpovídají skutečnosti. Ani v těchto případech orgán geodézie nerozhoduje. Bude věcí občana nebo organizace, aby se domohl svého práva u soudu nebo hospodářské-arbitráže a podle pravomocného rozhodnutí soudu nebo hospodářské arbitráže opraví pak orgán geodézie zápis. Orgán geodézie opraví sám zápis jen v případech uvedených v § 5 odst. 2 zákona.

Závaznost údajů

Důležitým účelem nové evidence nemovitostí je získání a udržování přesných podkladů pro státní plán rozvoje národního hospodářství, zejména na úseku zemědělské výroby a nákupu; a proto zjištěné údaje jsou závazné v rozsahu stanoveném v § 6 zákona.

Součinnost občanů, orgánů a organizací

Udržování evidence nemovitostí ve stálém souladu se skutečným stavem se zajišťuje ohlašovací povinností; proto se ukládá:

a) národním výborům, soudům, státním notářstvím a jiným orgánům a organizacím příslušným k rozhodnutí, schvalování nebo registraci právních vztahů, aby zastlaly orgánu geodézie stejnopisy nebo ověřené opisy všech rozhodnutí a jiných listin a oznamovaly jim i jiné skutečnosti, které mají být zapisovány v evidenci nemovitostí,

b) vlastníkům (organizacím spravujícím národní majetek) a uživatelům, aby oznamovali důležité skutečnosti potřebné pro vedení evidence nemovitostí, ať již přímo nebo na vyzvání orgánu geodézie.

Součinnost místních národních výborů

Evidence nemovitostí se vede v zájmu státu, celé socialistické společnosti i občanů, a vyžaduje proto spolupráci a podporu místních národních výborů jako základních orgánů státní moci a správy. Proto národní výbory spolupracují při zjišťování podkladů potřebných pro vedení evidence nemovitostí a pro potřebu řízení zemědělské výroby, vedou i části operátů evidence nemovitostí za odborné a technické pomoci orgánů geodézie.

Místním národním výborům zůstávají stejná práva a stejné povinnosti, jaké mají dosud podle předpisů o jednotné evidenci půdy.

Nahlížení do operátů

Veřejnost operátů evidence nemovitostí je zaručena tím, že každý, kdo prokáže oprávněný zájem, může nahlížet do příslušné části mapového i písemného operátu evidence nemovitostí a činit si náčrty, výpisy nebo opisy. Může také požadovat úřední kopie, opisy nebo výpisy, které orgán geodézie vyhotoví za úplatu podle sazeb (ceníku) vydaných Ústřední správou geodézie a kartografie, pokud nebude v dohodě s ministerstvem financí stanoveno, ve kterých případech budou tyto úkony poskytovány bezplatně. Nahlédnutí nebo vydání kopie apod. může být odepřeno jen tehdy, brání-li tomu zájem společnosti.

Finanční dosah

V první etapě, od 1. dubna 1964 do konce roku 1966, kdy budou v nové evidenci nemovitostí zapisovány běžně změny právních vztahů a právní vztahy nově vzniklé, bude kryta zvýšená potřeba pracovníků v resortu Ústřední správy geodézie a kartografie převodem 120 funkčních míst administrativních pracovníků z resortu ministerstva spravedlnosti a nevzniknou nové výdaje pro státní rozpočet. Převod se uskuteční ve dvou převodových termínech k 1. dubnu 1964 a 1. červenci 1964 po 60 funkčních místech se mzdovými fondy pro rok 1964 ve výši 1 058 000 Kčs. V roce 1965 bude činit celoroční mzdový fond 1 692 000 Kčs. Kromě toho budou delimitovány 10 % příspěvky na národní pojištění a ostatní náklady rozpočtované ministerstvem spravedlnosti. V této etapě, jakož i v dalších letech, se sníží požadavky na materiální náklady, zejména vzniknou podstatné úspory papíru, neboť zastavením zápisů ve veřejných knihách odpadne vyhotovování knihovních návrhů a soudních usnesení, jejich zasílání účastníkům a příslušným orgánům. Tím se též sníží nároky na poštovní doručování. O jak rozsáhlé úspory se jedná, je patrno z toho, že ročně je ve veřejných knihách prováděno v průměru 250 tis. zápisů a k jednomu zápisu je soudní usnesení vyhotovováno průměrně v 7 výtiscích a zasíláno v průměru 4 adresátům.

V druhé etapě, od roku 1967 asi do konce roku 1970, kdy budou zapsány ve všech obcích všechny právní vztahy v evidenci nemovitostí ještě nevyznačené, nelze počítat s výraznější úsporou pracovníků resortu ministerstva spravedlnosti. Tito pracovníci se totiž zúčastní vyšetřování a ověřování právních vztahů zapsaných ve veřejných knihách, kterých bude podpůrně použito pro zápis právních vztahů do nové evidence nemovitostí.

Úspora pracovních sil v resortu ministerstva spravedlnosti bude nastávat postupně se zakládáním evidence nemovitostí. Výraznější úspora však nastane až po jejím vybudování, kdy lze předpokládat, že na evidenci právních vztahů bude potřeba asi 60 % současného počtu pracovníků ministerstva spravedlnosti, kteří se zabývají agendou veřejných knih, a v materiálních nákladech u orgánů geodézie budou činit asi 50 % dosavadních nákladů u ministerstva spravedlnosti. Roční úsporu v platech těchto pracovníků a materiálových nákladech lze odhadnout asi na 1,5 mil. Kčs.

Vybudováním nové evidence nemovitostí bude dosaženo významného cíle, neboť tato evidence bude odpovídat skutečnému právnímu stavu, v tomto směru podstatně zjednoduší řízení příslušných orgánů a organizací a odstraní potíže vyplývající z nedostatků dosavadních evidencí budovaných na starých zásadách dvojkolejnosti.

Zrušovací ustanovení

Tímto zákonem se zrušují všechny právní normy, které dosud upravovaly zakládání a vedení veřejných knih. Staré právní předpisy, které na základní normy v zákoně uvedené navazovaly a je měnily nebo doplňovaly, se v osnově zákona jednotlivě neuvádějí, protože v převážné většině nebyly prakticky používány a byly vývojem již překonány. Jde celkem o 84 právních předpisů počínajících cís. nař. č. 67/1851 ř. z. Seznam těchto předpisů bude otištěn ve věstníku Ústřední správy geodézie a kartografie. Zákon č. 177/1927 Sb., o pozemkovém katastru a jeho vedení a vládní nařízení č. 64/1930, jímž se částečně provádějí hlavy II, III a IV zákona o pozemkovém katastru a jeho vedení, se navrhují zrušit v osnově zákona o geodézii a kartografii.

V Praze dne 15. listopadu 1963

Předseda vlády:

Lenárt v. r.

Ministr vnitra:

dr. Štrougal v. r.

 


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP