Národní shromáždění Československé socialistické republiky 1963

III. volební období

153

Vládní návrh

Zákon

ze dne 1963

o dráhách

Národní shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:

Úvodní ustanovení

§ 1

Dráhy se významně podílejí na rozvoji socialistické společnosti a na vytváření předpokladů pro postupný přechod ke komunismu jejich bezpečný a pravidelný provoz je důležitým předpokladem pro zajištění rozvoje všech ostatních odvětví národního hospodářství a pro zvýšení životní úrovně obyvatelstva. Mají velký význam i pro zajištění mezinárodních hospodářských styků, jakož i pro obranu státu.

§ 2

(1) Dráhami podle tohoto zákona jsou železnice, tramvajové, trolejbusové a lanové dráhy s výjimkou těch, které slouží jen provozní potřebě uvnitř podniku (závodu) a nejsou zaústěny do jiných drah, dále drah přenosných a lanových vleků.

(2) Dráhy se podle povahy a účelu člení na dráhy celostátní, vlečky, dráhy městské a dráhy zvláštního určení.

§ 3

(1) Dopravní organizace, jež zřizují a provozují dráhy celostátní, dráhy městské a dráhy zvláštního určení, obstarávají obecné přepravní potřeby podle vyhlášených přepravních podmínek (§ 5).

(2) Jiné organizace, jež zřizují a provozují dráhy, obstarávají vlastní provozní a přepravní potřeby; k obstarávání přepravních potřeb pro jiné osoby nebo organizace potřebují povolení drážního správního orgánu (§ 19). Provozuje-li organizace dráhu jako činnost vedlejší nebo pomocnou, musí být stanovena odborně způsobilá osoba odpovědná za stavbu a provoz dráhy.

Hlava první

Provoz

§ 4

(1) Základním úkolem drah je plnit ve spolupráci s ostatními druhy dopravy státní plán přepravy.

(2) K zabezpečení plynulého provozu drah a řádného uspokojování přepravních potřeb vydává ministerstvo dopravy v dohodě se zúčastněnými ústředními orgány pravidla pro styk drah a přepravní řády a po projednání s nimi pravidla technického provozu a tarify.

§ 5

(1) Pravidla technického provozu stanoví základní podmínky pro stavbu technických a provozních zařízení drah i pro provoz na dráhách.

(2) Pravidla pro styk drah stanoví základní podmínky pro styk vzájemně zaústěných drah a pro vztahy mezi zúčastněnými organizacemi z toho vyplývající.

(3) Přepravní řády stanoví základní přepravní podmínky, popřípadě též způsob plnění plánu přepravy.

(4) Tarify stanoví podrobné přepravní podmínky, sazby pro vypočet jízdného a přepravného, náhrady za vedlejší úkony, jakož i podrobné podmínky pro styk vzájemně zaústěných drah a pro vztahy mezi zúčastněnými organizacemi z toho vyplývající. Tarify se vyhlašují v Přepravním a tarifním věstníku.

(5) Přepravní řády se nevztahují na přepravu poštovních zásilek a doprovázejících je zaměstnanců, která se řídí podmínkami stanovenými ministerstvem dopravy v dohodě Ústřední správou spojů.

§ 6

(1) Organizace, jež zřizuje a provozuje dráhu (dále jen drážní podnik), je povinna uspořádat provoz na dráze tak; aby zajišťoval bezpečnost osob a věcí, hospodárné a včasné plnění přepravních úkolů a náležitou úroveň cestování. Drážní podnik i přepravci jsou povinni dbát, aby se přepravy uskutečňovaly s nejhospodárnějším využitím dopravních prostředků.

(2) Vyžaduje-li to zrychlení a zhospodárnění přepravy, drážní podnik vytvoří spolu s jinou dopravní organizací v místech, kde přeprava přechází z jednoho druhu dopravy na jiný druh dopravy, vhodné podmínky pro sladění činnosti obou druhů dopravy. V zájmu účelného využití dopravních prostředků je povinen drážní podnik provádět společně s organizací jiného druhu dopravy sdruženou přepravu podle jednotného přepravního řádu.

§ 7

(1) Drážní podnik je povinen uspořádat styk s přepravci a cestujícími účelně a jednoduše a vydat jízdní řády obsahující údaje o jízdách pravidelných vlaků přepravujících osoby a zavazadla. Jízdní řády musí vycházet z celkových hospodářských a kulturních potřeb společnosti, z potřeb jednotlivých oblastí a musí vyhovovat hlediskům hospodárnosti dopravy. Způsob projednávání, schvalování a vyhlašování jízdních řádů stanoví ministerstvo dopravy v dohodě s Ústřední radou odborů.

(2) Při styku se zařízeními drah je každý povinen zachovávat opatrnost přiměřenou povaze provozu dráhy, starat se o vlastní bezpečnost a dbát vyhlášek a pokynů určených k zajištěna bezpečnosti provozu, zdržet se všeho, co by mohlo rušit nebo ohrozit provoz dráhy, bezpečnost osob a věcí.

(3) Všechny organizace zúčastněné při přepravě osob jsou povinny pečovat o soustavné zvyšování úrovně cestování.

§ 8

(1) Ministerstvo dopravy stanoví v přepravních řádech pravidlech pro styk drah a tarifech, že cestující nebo přepravce, který porušil některé ustanovení přepravního řádu, pravidel pro styk drah a tarifu, je povinen zaplatit stanovenou částku.

(2) Ministerstvo dopravy může stanovit pevné částky náhrad za způsobené malé poruchy v provozu; poškození nebo znečištění drážních vozidel a zařízení.

§ 9

(1) Pracovníci drážního podniku ve stejnokroji nebo se služebním odznakem jsou v obvodu dráhy (§ 22 odst. 4) oprávněni zjišťovat totožnost osoby, která narušuje nebo ohrožuje drážní provoz; majetek; bezpečnost života nebo zdraví osob nebo se neoprávněně zdržuje v obvodu dráhy. Je-li to nutné, jsou oprávněni takovou osobu zadržet a odevzdat bez zbytečných průtahů orgánům Veřejné bezpečnosti nebo v obvodu celostátních drah železničním ozbrojeným orgánům.

(2) K ochraně celostátních drah ministerstvo dopravy zřídí útvary železniční ozbrojené a požární ochrany, pro něž platí přiměřeně zásady pro výkon služby v ozbrojených silách. Organizaci, početní stavy a ostatní podrobnosti stanoví ministerstvo dopravy v dohodě s ministerstvem vnitra a ministerstvem národní obrany.

§ 10

(1) Styk vzájemně zaústěných drah nesmí být na újmu plnění úkolů, pro které byly dráhy zřízeny. Styk vzájemně zaústěných drah a z toho vyplývající vztahy mezi drážními podniky musí odpovídat pravidlům pro styk drah; upravují se přípojovou (vlečkovou) smlouvou.

(2) Vlečková smlouva uzavírá se o styku celostátní dráhy s vlečkou; její návrh vypracuje drážní podnik provozující celostátní dráhu. Nedojde-li k dohodě o podmínkách vlečkové smlouvy, rozhodne o úpravě vztahů mezi zúčastněnými drážními podniky na žádost drážního podniku, který zřizuje nebo provozuje vlečku (vlečkař), ministerstvo dopravy po projednání s příslušným ústředním orgánem nebo krajským národním výborem; nepožádá-li vlečkař do 30 dnů po obdržení návrhu vlečkové smlouvy ministerstvo dopravy o rozhodnutí, je vlečková smlouva uzavřena ve znění návrhu, který vypracoval drážní podnik provozující celostátní dráhu (Československé státní dráhy).

§ 11

Křižovatky celostátních drah s ostatními dráhami mohou být zřizovány pouze mimo úroveň kolejí; výjimku může povolit ministerstvo dopravy.

Vztahy mezi dráhou a okolím

§ 12

(1) Další rozvoj drah, jejich bezpečný a plynulý provaz i ochrana hospodářských a kulturních hodnot v okolí dráhy vyžadují, aby dráha nebyla ve svém provozu rušena a sama svou stavbou i provozem neohrožovala nad nezbytnou míru okolí. V okolí dráhy musí být každá činnost vyvíjena tak, aby stavba dráhy nebo bezpečnost, pravidelnost a nerušenost provozu nebyly ohroženy.

(2) Drážní podnik je povinen před zahájením provozu na dráze zabezpečit nemovitosti a jejich příslušenství v ochranném pásmu dráhy v mezích technické a hospodářské účelnosti proti nepříznivým účinkům plynoucím ze stavby a provozu dráhy; při provozu; s nímž je spojeno nebezpečí požáru, je drážní podnik povinen zřídit ochranu proti požáru v prostoru, který; stanoví ministerstvo dopravy. Uživatelé nemovitostí a jejich příslušenství jsou povinni takové zabezpečení trpět.

(3) Po zahájení provozu jsou uživatelé budov, jiných objektů, zařízení a pozemků v okolí dráhy povinni na svůj náklad udržovat budovy, jiné objekty, zařízení a pozemky v takovém stavu a užívat je takovým způsobem, aby dráhu a její provoz neohrožovaly a neomezovaly; toho je třeba dbát i při zřizování nových budov, jiných objektů a zařízení i při výsadbě lesních a trvalých zemědělských porostů v okolí dráhy. O potřebě a rozsahu opatření rozhoduje okresní národní výbor v dohodě s drážním správním orgánem.

§ 13

(1) K ochraně drah celostátních, vleček a drah zvláštního určení a jejich provozu slouží ochranné pásmo dráhy. Ochranné pásmo vzniká vydáním územního rozhodnutí a zaniká rozhodnutím o zrušení dráhy; rozsah ochranného pásma pro jednotlivé druhy drah stanoví ministerstvo dopravy.

(2) V ochranném pásmu je dovoleno stavět pouze drážní stavby. Výjimku povoluje drážní správní orgán; stavebník [investor] je povinen stavbu provést a uživatel ji udržovat tak, aby nepříznivý vliv stavby a provozu dráhy byl vyloučen.

§ 14

(1) Drážní podnik je oprávněn zřizovat, udržovat a provozovat na nemovitostech v okolí dráhy drážní vedení. Za škody způsobené při stavbě, údržbě nebo provozu drážních vedení náleží poškozenému náhrada; jinak drážní podnik neposkytuje za výkon tohoto oprávnění náhradu.

(2) Nedojde-li o náhradě škody k dohodě, rozhodne o náhradě na žádost poškozeného okresní národní výbor. Nárok musí poškozený uplatnit do 30 dnů ode dne, kdy zjistil výši škody, nejpozději však do 6 měsíců ode dne vzniku škody; jinak nárok zanikne.

§ 15

(1) Hornickou činnost v okolí dráhy a pod dráhou upravuje horní zákon a předpisy vydané k jeho provedení. V okolí dráhy a pod dráhou musí být hornická činnost (např. odvaly, lomy, poruby, naftové vrty) plánována a upravena tak, aby nebyl ohrožen provoz dráhy.

(2) K zajištění bezpečného a plynulého provozu na dráze v místech střetu zájmů s hornickou činností vydají ministerstvo dopravy a Ústřední báňský úřad v dohodě s ústředními orgány, v jejichž působnosti se provádí hornická činnost, pravidla pro styk drah s hornickou činností.

§ 16

(1) Při styku (souběhu a kříženi) drah s jinými komunikacemi, vedeními a vodami musí být zajištěn bezpečný a plynulý provoz dráhy i jiných komunikací, vedení a vod.

(2) Je-li vedení přímo na tělese dráhy, je uživatel (vlastník) vedení povinen, vyžaduje-li to stavba nebo provoz dráhy, přizpůsobovat je technickým podmínkám drážního provozu, a to úpravou, přeložením nebo odstraněním vedení.

§ 17

(1) Křížení pozemních komunikací s dráhami zřizuje, rozšiřuje nebo jinak upravuje a zabezpečuje ten, v jehož zájmu k tomu dochází. Křížení pozemních komunikací s dráhami celostátními a vlečkami se zřizují zpravidla mimo úroveň koleji.

(2) Křížení pozemních komunikací s dráhami v úrovni kolejí (přejezdy, přechody, dále jen "přejezdy") se označují a podle potřeby zabezpečují.

(3) Provoz dráhy má na označených přejezdech přednost před ostatními provozy.

§ 18

(1) Dráhy městské mohou užívat pozemní komunikace. V těchto případech se styk drah s pozemními komunikacemi v úrovni kolejí neoznačuje ani nezabezpečuje.

(2) Užívá-li dráha městské dopravy pozemní komunikaci společně se silničními vozidly, platí pro její provoz také pravidla silničního provozu.

Působnost státní správy

§ 19

Působnost státní správy ve věcech drah podle tohoto zákona. vykonává drážní správní orgán. Drážním správním orgánem je ministerstvo dopravy, pro dráhy městské a dráhy zvláštního určení krajský národní výbor. Drážní správní orgán může pověřit svou působností jiný orgán.

§ 20

(1) Státní odborný dozor na dráhách vykonává drážní správní orgán.

(2) Státní odborný technický dozor na dráhách přísluší ministerstvu dopravy, které může jeho výkonem pověřit jiný orgán.

(3) Drážní podniky, projektanti a výrobci drážních vozidel a zařízení jsou povinni dát orgánům státního dozoru na dráhách (odstavec 1 a 2), potřebné podklady a vysvětlení; předložit projekty a umožnit vyzkoušení technických zařízení, jež jsou podrobena jejich dozoru; drážní podniky jsou povinny také umožnit orgánům státního dozoru pohyb v obvodu dráhy a přepravu po dráze.

(4) Při provádění dozoru opírají se orgány státního dozoru na dráhách o zkušenosti a iniciativu pracujících a spolupracují zejména s orgány dozoru ROH a jinými společenskými organizacemi; u drah provozovaných hornickým podnikem vykonávají dozor v dohodě s orgány státní báňské správy.

(5) Práva orgánů ROH vykonávajících dozor nad bezpečností a ochranou zdraví při práci nejsou těmito ustanoveními dotčena.

§ 21

(1) Drážní podnik při výstavbě i provozu dráhy je povinen dbát zájmů obrany státu. Při výstavbě drah spolupůsobí vojenská správa, která také sleduje z hlediska zabezpečení obrany státu stav, výkonnost a uspořádání provozu na dráze a uplatňuje z toho vyplývající požadavky.

(2) Drážní podnik je povinen přepravovat ozbrojené síly, jejich příslušníky a zásilky označené jako vojenské podle podmínek, které stanoví ministerstvo dopravy v dohodě s příslušným ústředním orgánem.

Hlava druhá

Výstavba, kolaudace a zrušování drah

§ 22

(1) Výstavba drah má spolu s výstavbou ostatních druhů dopravy sledovat v rámci hospodářské účelnosti plynulé uspokojování rostoucích potřeb společnosti, zajišťovat potřeby obrany státu a technický rozvoj dopravy; přitom je třeba sledovat, zda nelze přepravní potřeby uspokojit účelněji jiným druhem dopravy.

(2) U staveb drah a staveb na dráze provádí stavební řízení, vydává stavební povolení a vykonává státní stavební dohled drážní správní orgán; do stavebního povolení zahrnuje drážní správní orgán též rozhodnutí vojenské správy a jiných orgánů, které provedly řízení společně se stavebním řízením.

(3) Stavbami na dráze jsou stavby a zařízení, které rozšiřují, doplňují; mění nebo zabezpečují dráhu a její provoz; jakož i všechny stavby a zařízení v obvodu dráhy.

(4) Obvod dráhy je území určená k provozu dráhy; rozsah obvodu pro jednotlivé druhy drah stanoví ministerstvo dopravy.

(5) Při výstavbě drah musí být zachovávána pravidla technického provozu; pro stavby na dráze může ministerstvo dopravy stanovit odchylky.

§ 23

(1) Provoz na dráze lze zahájit po vydání povolení k zahájení provozu (užívacího povolení), jsou-li splněny předpoklady pro bezpečný a plynulý provoz, zejména přezkoušena opatření k ochraně mimodrážních elektrických vedení, provedeny podrobné (první hlavní) prohlídky, popřípadě zatěžkávací zkoušky mostů, u drah s elektrickým provozem přezkoušeno zajištění okolí dráhy proti škodlivým účinkům elektrického proudu, u drah, s jejichž provozem je spojeno nebezpečí požáru, zajištění okolí dráhy proti nebezpečí požáru.

(2) Povolení k zahájení provozu vydává drážní správní orgán po provedení kolaudačního řízení. V kolaudačním řízení drážní správní orgán zjišťuje, zda je dráha vybudována podle schválené projektové dokumentace a podle stavebního povolení a zajišťuje-li bezpečný a plynulý provoz.

(3) Před povolením k zahájení provozu smí být na dráze vykonáván se souhlasem drážního správního orgánu jen pomocný provoz.

§ 24

Je-li nutné změnit povahu dráhy, rozhoduje o jejím novém zařazení drážní správní orgán v dohodě s vojenskou správou; je-li dána příslušnost dvou drážních správních orgánů, rozhoduje ministerstvo dopravy v dohodě se Státní plánovací komisí a ministerstvem národní obrany.

§ 25

(1) Zaniknou-li trvale přepravní potřeby nebo lze-li je obstarávat hospodárněji jiným druhem dopravy, dráha se zruší. Stejně se dráha zruší, je-li to odůvodněno jinými důležitými obecnými zájmy. O zrušení dráhy rozhoduje drážní správní orgán v dohodě s vojenskou správou; rozhoduje-li jako drážní správní orgán ministerstvo dopravy, činí tak v dohodě se Státní plánovací komisí a ministerstvem národní obrany.

(2) O snesení zrušené dráhy rozhoduje okresní národní výbor, u drah celostátních a vleček v dohodě s vojenskou správou a drážním správním orgánem.

(3) Provoz na dráze může být zastaven nebo omezen, je-li to odůvodněno důležitými obecnými zájmy. Při zastavení provozu na dráze postupuje se podle odstavce 1 obdobně.

Hlava třetí

Drážní vozidla

§ 26

(1) V provozu drah smí být užíváno pouze vozidel zaručujících bezpečnost dopravy. Nová drážní vozidla musí odpovídat pokrokovému zaměření techniky, požadavkům bezpečnosti a hygieny práce a vozidla sloužící přepravě osob i požadavkům kultury cestování. Konstrukce nových vozidel musí být v souladu s požadavky dlouhodobého rozvoje dopravy a ekonomiky provozu na dráhách, musí odpovídat požadavkům typizace, unifikace a normalizace, jakož i požadavkům vyplývajícím z mezinárodních ujednání.

(2) Drážní vozidla musí být stavěna podle technických podmínek pro konstrukci a výrobu drážních vozidel schválených ministerstvem dopravy v dohodě s ministerstvem národní obrany a s Ústřední radou odborů. Nové typy drážních vozidel, která znají být používána na dráhách celostátních, vlečkách a dráhách městských, jejich projekty, hromadnou výrobu i dovoz schvaluje ministerstvo dopravy, nejde-li o vozidla drah městských, v dohodě s ministerstvem národní obrany. Konstrukce nákladních vozů má umožňovati mechanizaci nakládacích a vykládacích prací a automatizaci třídících prací a zaručovat bezpečnost pracujících při výkonu těchto prací.

(3) Tato ustanovení platí též pro podstatné změny drážních vozidel i pro zvláštní drážní mechanizační zařízení.

§ 27

(1) Hnací vozidla a zvláštní drážní mechanizační zařízení musí být před zařazením do provozu vyzkoušena; ministerstvo dopravy stanoví, která hnací vozidla o menším výkonu a menší dovolené rychlosti a která zvláštní drážní mechanizační zařízení není třeba zkoušet. Z vozidel tažených musí být vyzkoušeny vozy osobní dopravy a nákladní vozy se speciálním nebo mechanizačním zařízením.

(2) U celostátních drah, vleček a visutých lanovek provádí zkoušky na žádost drážního podniku ministerstvo dopravy; u ostatních drah krajský národní výbor.

Hlava čtvrtá

Závěrečná ustanovení

§ 28

Nestanoví-li tento zákon jinak, platí při výstavbě drah a úpravě jejich vztahu k okolí ustanovení o stavbách, pozemních komunikacích, hornické činnosti, telekomunikacích, o výrobě a rozvodu elektřiny a plynu, ochraně zemědělského půdního fondu, lesích a vodním hospodářství.

§ 29

Ministerstvo dopravy vydá k provedení tohoto zákona v dohodě s příslušnými ústředními orgány podrobnější předpisy.

§ 30

Zrušují se:

1. nařízení č. 253/1942 Sb., kterým se vydává železniční stavební a provozní řád;

2. zákon č. 97/1950 Sb., o drahách;

3. vládní nařízení č. 37/1951 Sb., o vybudování a provozu drah, ve znění vládního nařízení č. 38/1954 Sb.;

4. nařízení ministra dopravy č. 50/1951 Sb.; o schvalování a uveřejňování tarifů drah;

5. vyhláška č. 108/1952 Ú. l., o ochraně dráhy před škodlivou činností v jejím okolí, o vyvlastnění a o styku mezi obecenstvem a drahou;

6. vládní nařízení č. 37/1954 Sb., jímž se vydává Železniční přepravní řád, ve znění vládních nařízení č. 16/1956 Sb. a č. 36/1958 Sb.;

7. vyhláška č. 87/1955 Ú. l., o ochraně provozu na železnicích;

8. vyhláška č. 235/1959 Ú. l., o zrušování vleček.

§ 31

Zákon nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1964.

 


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP