Národní shromáždění Československé socialistické republiky 1963

III. volební období

150

Vládní návrh

Zákon

ze dne.... 1963

o rozhodčím řízení v mezinárodním obchodním styku a o výkonu rozhodčích nálezů

Národní shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:

§ 1

Účel zákona

K usnadnění rozvoje a průběhu mezinárodních obchodních styků slouží rozhodčí řízení, jež má zejména umožnit účastníkům mezinárodního obchodního styku rychlé; pružné a odborným požadavkům odpovídající vyřizování sporů. K dosažení tohoto účelu se zároveň zajišťuje i výkon rozhodčích nálezů vydaných v rozhodčím řízení.

Rozhodčí smlouva

§ 2

Strany se mohou dohodnout, že ve sporech o majetkové nároky z mezinárodního obchodního styku má mezi stranami ve věcech, ve kterých by jinak byl příslušný soud, rozhodnout jeden nebo více rozhodců (rozhodčí smlouva).

§ 3

(1) Rozhodčí smlouva se může týkat jak jednotlivého mezi stranami již vzniklého sporu (smlouva o rozhodci); tak všech sporů (rozhodčí doložka); které by v budoucnu vznikly z určitého právního vztahu, nebo z vymezeného okruhu právních vztahů; ke kterým by mezi stranami mohlo v budoucnosti dojít.

(2) Není-li ve smlouvě uvedeno jinak, vztahuje se jak na práva z právních vztahů přímo vznikající, tak i na otázku právní platnosti těchto právních vztahů, jakož i na práva s těmito právními vztahy související.

(3) Rozhodčí smlouva váže také právní nástupce stran.

§ 4

(1) Rozhodčí smlouva musí býti uzavřena písemně. Požadavku písemnosti je vyhověno, jestliže smlouva je obsažena ve vzájemně vyměněných dopisech, dálnopisech, telegramech nebo jiných písemnostech, anebo jestliže strany se dohodnou ústně a dodatečně dohodu písemně potvrdí.

(2) Tvoří-li však rozhodčí doložka součást podmínek, jimiž se řídí smlouva hlavní, k níž se rozhodčí doložka vztahuje, je rozhodčí doložka platně ujednána i tehdy, jestliže písemný návrh hlavní smlouvy s rozhodčí doložkou byl druhou stranou přijat jiným způsobem.

Rozhodčí

§ 5

(1) Československý občan může být rozhodcem, je-li zletilý a má způsobilost k právním úkonům.

(2) Cizinec může být rozhodcem, je-li podle práva svého státu způsobilý k právním úkonů; i když však nemá tuto způsobilost, může být rozhodcem, je-li způsobilý k právním úkonům alespoň podle československého práva.

§ 6

(1) Rozhodčí smlouva má zpravidla určit počet i osoby rozhodců anebo alespoň způsob, jak počet i osoby rozhodců mají být určeny.

(2) nemá-li rozhodčí smlouva ustanovení podle odstavce 1 nebo je-li toto ustanovení nejasné, jmenuje každé ze stran jednoho rozhodce a tito zvolí předsedajícího rozhodce.

§ 7

(1) Jestliže ten, kdo má jmenovat rozhodce, tak neučiní v přiměřené době, jmenuje rozhodce soud na návrh strany, pokud se strany nedohodly jinak. Totéž platí, nemohou-li se jmenovaní rozhodci shodnout na osobě předsedajícího rozhodce; k návrhu je oprávněna kterákoliv strana anebo každý z jmenovaných rozhodců.

(2) Nedohodly-li se strany jinak, jmenuje soud na návrh kterékoliv strany nebo rozhodce nového rozhodce, jestliže jmenovaný rozhodce odepře působit jako rozhodce, nebo nemůže činnost rozhodce vykonávat.

§ 8

(1) Strany mohou v rozhodčí smlouvě též ujednat; že o sporech mezi nimi (§ 3) má rozhodovat stálý rozhodčí soud.

(2) Zřízení stálých rozhodčích soudů upravují zvláštní předpisy.

§ 9

Účinky návrhu na zahájení řízení (žaloba)

(1) Návrh na zahájení řízení (žaloba), podaný u rozhodců nebo stálého rozhodčího soudu, má právní účinky jako kdyby v této věci byl podán návrh u soudu.

(2) Uplatní-li strana svůj nárok před rozhodci nebo před stálým rozhodčím soudem v promlčecí nebo propadné lhůtě a vysloví-li rozhodci nebo stálý rozhodčí soud svoji nepříslušnost (§ 12), nebo došlo-li ke zrušení rozhodčího nálezu a podá-li žalobce znovu u soudu nebo jiného orgánu návrh na zahájení řízení nebo návrh na pokračování v řízení do 30 dnů ode dne, kdy mu rozhodnutí o nepříslušnosti nebo zrušení rozhodčího nálezu bylo doručeno, nelze proti němu namítat ani promlčení ani zánik jeho nároku uplynutím doby.

Řízení

§ 10

(1) Nestanoví-li rozhodčí smlouva jinak, určí rozhodci podle svého uvážení čas, místo, jakož i způsob řízení. V řízení mají postupovat tak, aby bez zbytečných formalit co nejúčelněji a nejrychleji zjistili pravý stav věci, poskytujíce oběma stranám stejnou příležitost k hájení jejich práv.

(2) Rozhodci mohou vyslýchat svědky, znalce a strany jen dostaví-li se k nim dobrovolně. Též jiné důkazy mohou provádět jen budou-li jim stranou; popřípadě někým jiným, poskytnuty.

(3) Úkony, které nemohou rozhodci sami provést, provede na jejich dožádání soud. Soud je povinen vyhovět dožádání, nejde-li o úkon nepřípustný podle zákona; přitom je oprávněn učinit všechna rozhodnutí, která k provedení dožádání jsou potřebná.

§ 11

Jestliže až do vyhotovení rozhodčího nálezu některá strana se bez své viny řízení zcela nebo zčásti nezúčastnila, nebo bez své viny nevykonala některý úkon, potřebný k hájení jejího práva, učiní rozhodci k návrhu přiměřená opatření, aby strana mohla to, co zameškala, vykonat dodatečně.

§ 12

Dospějí-li rozhodci k názoru, že k projednání rozporu jim předloženého nejsou příslušni, ať pro neplatnost rozhodčí smlouvy nebo z jiných důvodů, učiní o tom rozhodnutí. Takové rozhodnutí musí být usneseno, podepsáno, odůvodněno a doručeno stranám jako rozhodčí nález (§ 14 odstavec 1).

§ 13

Předběžné opatření

Ukáže-li se před zahájením rozhodčího řízení nebo v jeho průběhu, že by mohl být výkon rozhodčího nálezu ohrožen, může soud na návrh strany nařídit předběžné opatření.

Rozhodčí nález

§ 14

(1) Rozhodčí nález musí být usnesen většinou rozhodců. Musí být vydán písemně, podepsán alespoň většinou rozhodci a doručen stranám nebo jejich zástupcům buď osobně nebo doporučeně poštou. Výrok v rozhodčím nálezu musí být určitý. Odůvodnění rozhodčího nálezu je třeba; neujednaly-li strany, jinak.

(2) Při rozhodování mají rozhodci dbát platného hmotného práva.

§ 15

Nebude-li při sudém počtu rozhodců dosaženo většiny hlasů a neobsahuje-li rozhodčí smlouva pro takový případ jiné ustanovení, dni se strany dodatečně jinak nedohodnou, může kterákoliv ze stran i rozhodci navrhnout u soudu jmenování dalšího rozhodce.

§ 16

Chyby v psaní nebo počtech a jiné podobné zřejmé nesprávnosti, které by se vyskytly v rozhodčím nálezu; opraví rozhodci kdykoliv má žádost kterékoliv ze stran. Taková oprava musí být usnesena, podepsána a doručena jako rozhodčí nálet (§ 14 odstavec 1).

§ 17

Strany mohou ujednat, že rozhodčí nález může být k žádosti některé z nich nebo obou přezkoumán týmž nebo jinými rozhodci. Neujednají-li strany jinak, musí být žádost zaslána druhé straně do jednoho měsíce ode dne, kdy byl žalující straně způsobem stanoveným v § 14 odst. 1 doručen rozhodčí nález, mající náležitosti v tomto ustanovení předepsané. Po uplynutí této nebo mezi stranami ujednané lhůty je žádost o přezkoumání rozhodčího nálezu vyloučena. Přezkoumání vydaného rozhodčího nálezu je součástí rozhodčího řízení a platí o něm ustanovení tohoto zákona.

§ 18

(1) Rozhodčí nález, který má náležitosti § 14 odst. 1 a byl tam uvedeným způsobem doručen stranám, nabývá doručením účinku pravomocného soudního rozsudku a je soudně vykonatelný.

(2) Jestliže však podle ujednání stran může být rozhodčí nález ještě přezkoumán (§ 17), vztahuje se ustanovení odstavce 1 na rozhodčí nález vydaný na základě tohoto přezkoumání.

§ 19

Smír

(1) Rozhodci mají kdykoliv během řízení působit na strany, aby se dohodly.

(2) Smír před rozhodci uzavřený a jimi podepsaný je soudně vykonatelný.

Zrušení rozhodčího nálezu soudem

§ 20

Soud na návrh zruší rozhodčí nález, jestliže

1. byl vydán ve věci, o níž nelze uzavřít platnou rozhodčí smlouvu (§ 2), nebo

2. rozhodčí smlouva je z jiných důvodů neplatná, nebo byla zrušena, anebo se na rozhodnutou věc nevztahuje, nebo

3. ve věci se zúčastnil rozhodce, který nebyl ani podle rozhodčí smlouvy ani jinak povolán k rozhodování, nebo neměl způsobilost být rozhodcem, nebo

4. rozhodčí nález nebyl usnesen většinou rozhodců, nebo

5. straně nebyla poskytnuta možnost věc před rozhodci projednat; nebo

6. rozhodčí nález odsuzuje stranu k plnění, které nebylo oprávněným žádáno, nebo k plnění podle čs. práva nemožnému či nedovolenému, nebo

7. rozhodčí nález byl ovlivněn trestným činem.

§ 21

Návrh na zrušení rozhodčího nálezu musí být podán do tří měsíců, a to v případech uvedených v § 20, č. 1 - 6 ode dne doručení rozhodčího nalezu straně a v případě č. 7 ode dne, kdy došlo k pravomocnému rozsudku v řízení trestním.

§ 22

Návrh na zrušení rozhodčího nálezu není přípustný, jestliže

1. nebyl podán ve lhůtách uvedených v § 21, nebo

2. v případě uvedeném v § 20 č. 7 nebyl podán do tří let ode dne, kdy rozhodčí nález byl straně doručen, nebo

3. v případech uvedených v § 20 č. 2 nebo č. 3 strana, ač mohla, neuplatnila takový důvod již v rozhodčím řízení nejpozději před projednáním věci samé.

§ 23

(1) Zruší-li soud rozhodčí nález z důvodů, uvedených v § 20 č. 1 nebo č. 2, pokračuje k návrhu některé ze stran po právní moci rozsudku v jednání ve věci samé a tuto věc rozhodne.

(2) Zruší-li soud nález z jiného důvodu, než je uvedeno v odstavci 1, zůstává rozhodčí smlouva v platnosti. Každá strana může žádat, aby v rozhodčím řízení pokračovali rozhodci, kteří budou nově jmenováni. Nedohodnou-li se strany jinak, budou noví rozhodci jmenováni způsobem původně určeným v rozhodčí smlouvě nebo podpůrně podle ustanovení tohoto zákona rozhodci zúčastnění na rozhodčím nálezu, který byl zrušen, jsou z nového projednání a rozhodování věci vyloučeni.

Zastavení nařízeného výkonu

§ 24

I když nepodala návrh na zrušení rozhodčího nálezu, může strana, proti níž výkon rozhodčího nálezu směřuje, podat návrh na zastavení nařízeného výkonu kromě důvodů uvedených v § 268 občanského soudního řádu i tehdy, jestliže

1. rozhodčí nález je stižen některou vadou, uvedenou v § 29 č. 1 nebo č. 4 nebo

2. strana; pokud potřebuje zákonného zástupce, nebyla v řízení takovým zástupcem zastoupena a její jednání nebylo ani dostatečně schváleno, nebo

3. někdo vystupoval v rozhodčím řízení jménem strany nebo jejího zákonného zástupce, aniž měl k tomu zmocnění a ani jeho jednání nebylo dodatečně schváleno.

§ 25

Shledá-li soud, že výkon rozhodčího nálezu je nepřípustný pro některý důvod uvedený v § 24 č., č. 2 nebo č. 3, zruší současně rozhodčí nález. Strany mají možnost postupovat pak podle ustanovení § 23 jako kdyby rozhodčí nález byl zrušen k návrhu.

Příslušnost soudu

§ 26

Příslušným k rozhodování podle tohoto zákona je okresní soud, v jehož obvodě se rozhodčí řízení koná nebo konalo, je-li toto místo v tuzemsku; jinak je příslušný okresní soud, který by byl pro věc příslušný, kdyby nebylo rozhodčí smlouvy.

§ 27

(1) Předběžné opatření k zajištění nároku, pro který byla uzavřena smlouva rozhodčí, nařídí soud příslušný podle § 26 nebo soud; v jehož obvodu má být předběžně opatření provedeno.

(2) K úkonům podle § 10 odst. 3 je příslušný soud, v jehož obvodě má být žádaný úkon vykonán; má-li být vykonán v cizině, zařídí potřebné soud, příslušný podle § 26.

(3) Nelze-li zjistit v tuzemsku příslušný soud k úkonům podle § 7, je příslušný okresní soud podle místa bydliště (sídla) navrhovatele nebo jeho odpůrce; tyto úkony provede předseda senátu.

(4) O návrhu podle § 24 rozhoduje soud, který je příslušný k výkonu rozhodčího nálezu, a to v jednání před senátem.

§ 28

Stálé rozhodčí soudy

(1) Jestliže se strany dohodly na příslušnosti stálého rozhodčího soudu (§ 8) a neujednaly v rozhodčí smlouvě jinak, předpokládá se, že se podrobily uveřejněným stanovám, řádům a jiným předpisům, upravujícím řízení u stálého rozhodčího soudu v době, kdy došel návrh na zahájení rozhodčího řízení (žaloba).

(2) Předpisy platné pro stálé rozhodčí soudy mohou podrobněji i odchylně určit způsob, jak a v jakém počtu budou jmenováni rozhodci, zejména mohou výběr rozhodců vázat na určitý seznam; mohou též určit způsob řízení a rozhodování i jiná otázky, souvisící s činnosti stálého rozhodčího soudu a rozhodců. Nemohou však strany zbavit práva domáhat se zrušení rozhodčího nálezu nebo zastavení nařízeného výkonu podle ustanovení tohoto zákona.

Ustanovení o poměru k cizině

§ 29

(1) Přípustnost rozhodčí smlouvy se posuzuje podle tohoto zákona (§ 2).

(2) Ostatní náležitosti rozhodčí smlouvy posuzují se podle tohoto zákona, jestliže rozhodčí nález má být vydán v tuzemsku jde-li však o právní vztah, který není toliko právním vztahem tuzemským, mohou si strany samy zvolit právní řád, podle kterého má být rozhodčí smlouva posuzována; volba nesmí odporovat požadavku rozumného uspořádání.

(3) Pro formu rozhodčí smlouvy platí právo rozhodně pro ostatní náležitosti rozhodčí smlouvy; stačí však, jestliže bylo učiněno zadost právnímu řádu místa nebo míst, kde došlo k projevu vůle.

§ 30

Rozhodčí nálezy vydané v cizím státě, budou v tuzemsku uznány a vykonány jako tuzemské rozhodčí nálezy, je-li zaručena vzájemnost. Vzájemnost se považuje za zaručenou také v případě, že cizí stát prohlašuje všeobecně cizí rozhodčí nálezy za vykonatelné za podmínky vzájemnosti.

§ 31

Uznání nebo výkon cizího rozhodčího nálezu bude však odepřen, jestliže

1. rozhodčí nález podléhá podle práva státu, kde byl vydán, opravnému nebo jinému prostředku, který odkládá právní moc nebo vykonatelnost nálezu, nebo

2. rozhodčí nález je stižen vadou, uvedenou v § 20, nebo

3. jsou tu jiné důvody, pro které rozhodčí nález odporuje veřejnému pořádku.

§ 32

Uznání cizího rozhodčího nálezu nevyslovuje se zvláštním rozhodnutím. Cizí rozhodčí nález je uznán tím, že československý soud, jiný státní orgán nebo rozhodce nebo stálý rozhodčí soud jej při rozhodování posuzuje jako rozhodčí nález tuzemský.

§ 33

Výkon rozhodčího nálezu nařídí předseda senátu příslušného okresního soudu po vykonání potřebných šetření, rozhodnutí o nařízení výkonu musí soud odůvodnit.

Ustanovení závěrečná

§ 34

Zákon se vztahuje na případy, kde rozhodčí smlouva byla uzavřena po 31. březnu 1964; v ostatních případech se postupuje podle práva dosud platného.

§ 35

Tohoto zákona se nepoužije, pokud mezinárodní smlouva; kterou je Československá socialistická republika vázána obsahuje odchylnou úpravu.

§ 36

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1964.


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP