Národní shromáždění Československé socialistické republiky 1963

III. volební období.

128

Vládní návrh,

kterým se předkládá Národnímu shromáždění Československé socialistické republiky k vyslovení souhlasu Úmluva Mezinárodní organizace práce č. 98 o provádění zásad práva na organizaci a na kolektivní vyjednávání, přijatá Generální konferencí Mezinárodní organizace práce dne 1. července 1949 v Ženevě

Návrh schvalovacího usnesení:

Národní shromáždění Československé socialistické republiky souhlasí s Úmluvou Mezinárodní organizace práce č. 98 o provádění zásad práva na organizaci a na kolektivní vyjednávání, přijatou Generální konferencí Mezinárodní organizace práce dne 1. července 1949 v Ženevě

Důvodová zpráva

Úmluva Mezinárodní organizace práce č. 98 o provádění zásad práva na organizací a na kolektivní vyjednávání má z hlediska mezinárodně politického velký význam.

Nejdůležitější ustanovení úmluvy jsou články 1, 2 a 4. V článku 1 se v podstatě pracujícím zaručuje přiměřená ochrana proti všem diskriminačním činům v zaměstnání, které by byly na újmu odborové svobodě. V článku 2 je poskytována ochrana zaměstnaneckým a zaměstnavatelským organizacím proti vzájemnému zasahování do vlastních záležitostí. Článek 4 zdůrazňuje význam rozvoje kolektivních smluv.

S ohledem na to, že dosud je v platnosti zákon č. 68/1951 Sb. o dobrovolných organizacích a shromážděních, který v § 2 stanoví, že ke vzniku organizace je třeba schválení jejího organizačního řádu krajským národním výborem nebo ministerstvem vnitra; je tato skutečnost v určitém nesouladu se zásadou uvedenou ve shora citovaném článku 1 úmluvy.

Všechny socialistické členské státy MOP již tuto úmluvu ratifikovaly. Také její ratifikace ze strany ČSSR je účelná a souvisí s ratifikací úmluvy č. 87 o odborové svobodě a ochraně odborového práva. I v této souvislosti bude třeba provést legislativní opatření zmíněná v důvodové zprávě k úmluvě č. 87.

Úmluva se předkládá Národnímu shromáždění k vyslovení souhlasu podle článku 42 Ústavy ČSSR se zřetelem k tomu, že se dotýká vztahů upravovaných československým pracovně právním zákonodárstvím.

V Praze dne 12. června 1983

Předseda vlády:

V. Široký v. r.

Ministr zahraničních věcí:

V. David v. r.

ÚMLUVA Č. 98

o provádění zásad práva na organizaci a na kolektivní vyjednávání

Generální konference Mezinárodní organizace práce, volaná správní radou Mezinárodního úřadu práce do Ženevy, jež se tam sešla dne 8. června 1949 na svém třicátém druhém zasedání,

po rozhodnutí o přijetí různých návrhů, týkajících se provádění zásad práva na organizací a na kolektivní vyjednávání; otázky, jež je čtvrtým bodem jednacího řádu zasedání,

a po rozhodnutí, že tyto návrhy mají mít formu mezinárodní úmluvy,

přijímá dne prvého července roku tisícího devítistého čtyřicátého devátého následující úmluvu, která bude označena jako Úmluva o právu na organizací a na kolektivní vyjednávání; 1949:

Článek 1

1. Pracující mají požívat přiměřenou ochranu proti všem diskriminačním činům, které jsou na újmu odborové svobodě, pokud se týče zaměstnání.

2. Taková ochrana se má zejména uplatnit; pokud jde o činy, mající za cíl:

(a) podřídit zaměstnání pracujícího podmínce, že se nestána členem některé odborové organizace nebo že přeruší své členství v některé odborové organizaci;

(b) propustit zaměstnance nebo ho jakýmikoliv jinými prostředky poškodit pro jeho odborovou příslušnost nebo pro jeho účast na odborové činnosti v mimopracovní době; nebo se souhlasem zaměstnavatele, během pracovní doby.

Článek 2

1. Zaměstnanecké a zaměstnavatelské organizace mají požívat přiměřenou ochranu proti jakémukoliv zasahování jedněch do záležitosti druhých při jejich vytváření, činnosti a správě, ať jde o zasahování přímé nebo prostřednictvím jejích zástupců nebo členů.

2. Za zasahování ve smyslu tohoto článku se zejména pokládají opatření směřující k vytvoření organizace pracujících ovládané některým zaměstnavatelem nebo některou zaměstnavatelskou organizací nebo k podporování organizací pracujících finančními prostředky nebo jinak s úmyslem podřídit tyto organizace kontrole některého zaměstnavatele nebo některé zaměstnavatelské organizace.

Článek 3

Je-li to nutné, mají být zřízeny orgány přizpůsobené národním podmínkám, aby bylo zajištěno respektování práva na organizaci, uvedeného v předchozích článcích.

Článek 4

Je-li to nutné, mají být učiněna opatření přizpůsobená národním podmínkám pro povzbuzení a podpoření nejširšího rozvoje a využití způsobů dobrovolného jednání o kolektivních smlouvách mezi zaměstnavateli a organizacemi zaměstnavatelů na jedné straně a organizacemi pracujících na straně druhé, za účelem úpravy podmínek zaměstnání tímto způsobem.

Článek 5

1. Do jaké míry budou záruky, jež stanoví tato Úmluva, uplatněny v ozbrojených silách a v policii, bude stanoveno národním zákonodárstvím.

2. V souladu se zásadami stanovenými odstavcem 8 článku 19 Ústavy Mezinárodní organizace práce, ratifikace této úmluvy některým členským státem nemá být považována za dotčení jakýchkoliv již existujících zákonů, mravů, zvyků nebo dohod, které poskytují příslušníkům ozbrojených sil a policie záruky stanovené touto Úmluvou.

Článek 6

Tato Úmluva se nezabývá postavením veřejných zaměstnanců pracujících ve státní administrativě a nebude moci být žádným způsobem vykládána tak, že poškozuje jejích práva nebo jejich statut.

Článek 7

Formální ratifikace této Úmluvy budou sděleny generálnímu řediteli Mezinárodního úřadu práce a jím zaregistrovány.

Článek 8

1. Tato Úmluva bude závazná pouze pro členské státy Mezinárodní organizace práce, jejichž ratifikace bude generálním ředitelem zaregistrována.

2. Vstoupí v platnost dvanáct měsíců poté, co generální ředitel zaregistruje ratifikace dvou členských států.

3. Po té nabude tato Úmluva účinnosti pro kterýkoliv z členských států dvanáct měsíců po datu, kdy byla zaregistrována jeho ratifikace.

Článek 9

1. Prohlášení, zasílaná generálnímu řediteli Mezinárodního úřadu práce v souladu s odstavcem 2 článku 35 Ústavy Mezinárodní organizace práce mají obsahovat údaje o

(a) území, ohledně nichž se zavazuje provádět příslušný členský stát ustanovení Úmluvy bez úprav;

(b) území, ohledně nichž se zavazuje provádět ustanovení Úmluvy s úpravami a v čem spočívají řečené úpravy;

(c) území, ohledná nichž není možno Úmluvu provádět a v těchto případech důvody, pro které to není možné;

(d) území, ohledně nichž si vyhrazuje rozhodnutí po hlubším posouzení situace.

2. Závazky zmíněné pod písmeny (a) a (b) odstavce 1 tohoto článku budou považovány za nedílnou část ratifikace a budou mít stejné účinky.

3. Každý členský stát se může kdykoliv novým prohlášením zcela nebo zčásti vzdát výhrad uvedených pod písmeny (b), (c) nebo (d) odstavce 1 tohoto článku, obsažených v jeho dřívějším prohlášení.

4. Každý členský stát může v obdobích, během nichž lze Úmluvu vypovědět v souladu s ustanoveními článku 11, zaslat generálnímu řediteli nové, prohlášení upravující v jakémkoliv jiném směru obsah kteréhokoliv dřívějšího prohlášení a obsahující údaje o situaci v určitých územích.

Článek 10

1. Prohlášení zasílaná generálnímu řediteli Mezinárodního úřadu práce v souladu s odstavci 4 a 5 článku 35 Ústavy Mezinárodní organizace práce mají obsahovat údaje o tom, zda ustanovení Úmluvy budou prováděna na příslušném území bez úpravy nebo s úpravami; jestliže v prohlášení bude uvedeno, že ustanovení Úmluvy budou prováděna s úpravami, má v něm být vyznačeno, v čem tyto úpravy spočívají.

2. Členský stát, členské státy nebo příslušný mezinárodní orgán může se pozdějším prohlášením vzdát zcela nebo částečně práva dovolávat se úpravy obsažené v jeho dřívějším prohlášení.

3. Členský stát, členské státy nebo příslušný mezinárodní orgán může v obdobích, během nichž lze Úmluvu vypovědět v souladu s ustanoveními článku 11, zaslat generálnímu řediteli nové prohlášení, upravující z jakéhokoliv hlediska obsah dřívějšího prohlášení a obsahující údaje o současném stavu pokud jde o provádění této Úmluvy.

Článek 11

1. Členský stát, který ratifikoval tuto Úmluvu může jí vypovědět po uplynutí desetiletého období od data vstupu Úmluvy v platnost sdělením zaslaným generálnímu řediteli Mezinárodního úřadu práce a jím zaregistrovaným. Výpověď nabude účinnosti za rok poté, co byla zaregistrována.

2. Každý členský stát, který ratifikoval tuto Úmluvu, a který ve lhůtě jednoho roku po uplynutí desetiletého období zmíněného v předchozím odstavci, nepoužije možnosti vypovězení stanoveného v tomto článku, bude vázán na další období deseti let a poté bude moci vypověděti tuto Úmluvu po uplynutí každého období deseti let za podmínek stanovených v tomto článku.

Článek 12

1. Generální ředitel Mezinárodního úřadu práce vyrozumí všechny členské státy Mezinárodní organizace práce o registrací všech ratifikací, prohlášení a výpovědí, které mu budou sděleny členskými státy organizace.

2. Při vyrozumění členských států organizace o zaregistrování druhé ratifikace mu zaslané, upozorní generální ředitel členské státy organizace ha datum, kdy Úmluva vstoupí v platnost.

Článek 13

Generální ředitel Mezinárodního úřadu práce zašle generálnímu sekretáři Spojených národů za účelem registrace podle článku 102 Charty Spojených národů úplné údaje o všech ratifikacích, prohlášeních a výpovědích jím zaregistrovaných v souladu s předchozími články.

Článek 14

Po uplynutí každého období deseti let počínajíc od vstupu této Úmluvy v platnost, předloží Správní rada Mezinárodního úřadu práce generální konferenci zprávu o provádění této Úmluvy a rozhodne, zda má být na pořad jednání konference zařazena otázka její celkové nebo částečné revize.

Článek 15

1. Jestliže konference příjme novou Úmluvu o celkové nebo částečné revizi této Úmluvy, pak, pokud nová úmluva nestanoví jinak

(a) ratifikace nové úmluvy o revizi členským státem bude mít právní účinek okamžitého vypovězení této Úmluvy bez ohledu na výše uvedené ustanovení článku 11 s výhradou, že nová úmluva o revizí vstoupí v platnost;

(b) tato Úmluva přestane být otevřena k ratifikaci pro členské státy od data, kdy nová úmluva o revizi vstoupí v platnost.

2. Tato Úmluva zůstane v každém případě v platnosti ve své formě a obsahu pro ty členské státy, které ji ratifikovaly, a které neratifikovaly úmluvu o revizi.

Článek 16

Anglické a francouzské znění této Úmluvy mají stejnou platnost.

 


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP