Národní shromáždění Československé republiky 1963

III. volební období

124

Vládní návrh

Zákon

ze dne 1963

o advokacii

Národní shromážděni Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:

Úkoly advokacie

§ 1

(1) Československá advokacie poskytuje podle právního řádu socialistické republiky a v souladu se socialistickým právním vědomím právní pomoc občanům, orgánům a organizacím.

(2) Advokacie napomáhá plnému uplatňování socialistické zákonnosti v životě společností a přispívá k tomu, aby se předcházelo porušováni právních předpisů. Její činnost je také jednou ze záruk důsledného uskutečňování ústavního práva obviněného na obhajobu.

§ 2

Advokacie pomáhá veškerou svou činností při výchově občanů k zachovávání zákonů a jiných právních předpisů; k ochraně socialistického vlastnictví, k dodržování pracovní kázně, k úctě k právům, cti a vážnosti spoluobčanů, k čestnému plnění všech povinností vůči státu a společnosti a k dodržování pravidel socialistického soužití.

§ 3

(1) Advokáti poskytují právní pomoc a hájí práva a zákonem chráněné zájmy občanů, orgánů a organizací zejména tím, že jim udílejí právní porady, sepisují podání a jiné listiny a že je zastupují při právních úkonech a v řízení před soudy a jinými orgány.

(2) Advokáti jsou povinni využívat při uplatňování práv a zákonem chráněných zájmů občanů, orgánů a organizací, kteří je požádali o právní pomoc; všech zákonem připuštěných prostředků a způsobů poskytování právní pomoci.

(3) Advokáti využívají svých znalostí a zkušeností k politické a výchovné činnosti mezi občany a tím přispívají k prohlubování socialistického právního vědomí pracujících.

§ 4

(1) Za právní pomoc se poskytuje odměna, která náleží Krajskému sdružení advokátů (§ 5); sazby těchto odměn stanoví ministr spravedlnosti.

(2) Právní pomoc se poskytne za úhradu sníženou nebo bezplatně, jestliže je to odůvodněno osobními a majetkovými poměry občana nebo jsou-li pro to jiné důvody zvláštního zřetele hodné.

(3) Každý si může zvolit advokáta. Poskytování právní pomoci může advokát odmítnout jen ze závažných důvodů; zastupování odmítne zejména

a) zúčastnil-li se projednávání věci zastupovaného pracovník anebo funkcionář, s nímž je advokát v příbuzenských vztazích,

b) poskytl-li v dané věci první pomoc občanu, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy občana, který jej žádá o zastupování,

c) žádá-li se po něm, aby zastupoval zájmy zřejmě neoprávněné.

(4) Advokát je oprávněn poskytovat právní pomoc na celém území republiky.

Organizace advokacie

Krajská sdružení advokátů

§ 5

Advokáti se sdružují u Krajských sdruženích advokátů (dále jen "Sdružení"); v Praze se sdružují v Městském sdružení advokátů.

§ 6

Nejvyšším orgánem Sdružení je členská schůze advokátů; která zejména

a) projednává zásadní otázky řízení advokacie v kraji,

b) schvaluje plán pracovních úkolů a rozpočet Sdružení,

c) schvaluje zprávu o činnosti výboru,

d) volí na čtyřleté funkční období a odvolává výbor Sdružení.

(2) Členská schůze je způsobilá se usnášet, je-li přítomna dvoutřetinová většina všech advokátů z kraje. K platnosti usnesení je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných advokátů.

§ 7

(1) Výbor Sdružení je výkonným orgánem členské schůze. Řídí a organizuje činnost advokacie v kraji; plní přitom zejména tyto úkoly:

a) svolává členské schůze advokátů a provádí jejích usnesení,

b) zřizuje a ruší advokátní poradny a stanoví jejich sídla,

c) rozhoduje o přijetí za člena Sdružení a o zrušení členství ve Sdružení,

d) přijímá do pracovního poměru a propouští ostatní pracovníky Sdružení,

e) volí a odvolává vedoucí advokátních poraden a rozmisťuje do jednotlivých advokátních poraden advokáty a ostatní pracovníky,

f) zajišťuje výchovu a školení advokátů a ostatních pracovníků.

(2) Výbor se skládá z 5 členů; výbor Městského sdružení advokátů v Praze se skládá ze 7 členů. Členové výboru vykonávají svou funkci i po uplynutí doby, na kterou byli zvoleni, až do doby, kdy nastoupí své funkce členové nového výboru.

(3) Výbor volí ze svého středu předsedu, který zastupuje Sdružení navenek, zajišťuje řádnou činnost výboru a vyřizuje běžné záležitosti Sdružení.

(4) Výbor je způsobilý se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina jeho členů. K platnosti usnesení je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných; při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy.

Advokátní poradny

§ 8

(1) Advokáti a ostatní pracovníci Sdružení plní své úkoly v advokátních poradnách.

(2) Advokátní poradny se zřizují v okresech; v Praze se zřizují v městských obvodech.

(3) Poskytování právní pomocí ve věcech vyžadujících zvláštních odborných znalostí může být soustředěno v advokátních poradnách určených výborem Ústředí československé advokacie.

§ 9

V čele advokátní poradny je vedoucí, který řídí a kontroluje prací všech pracovníků advokátní poradny. Vedoucí advokátní poradny zejména

a) poskytuje právní pomoc,

b) organizuje prácí v advokátní poradně, kontroluje úroveň práce ostatních advokátů a jiných pracovníků advokátní poradny a svolává pracovní porady,

c) vyjadřuje se k umístění advokátů a ostatních pracovníků do advokátní poradny,

d) pečuje o politickou a odbornou výchovu advokáta a ostatních pracovníků.

Ústředí československé advokacie

§ 10

V čele československé advokacie je Ústředí československé advokacie (dále jen "Ústředí"), které řídí a kontroluje činnost advokacie na území celého státu.

§ 11

(1) Nejvyšším orgánem Ústředí je celostátní konference delegátů volených na členských schůzích advokátů. Celostátní konference zejména

a) projednává zásadní otázky řízení advokacie,

b) schvaluje zprávu výboru Ústředí o jeho činnosti a o hospodaření advokacie,

c) volí na čtyřleté funkční období a odvolává výbor Ústředí.

(2) Celostátní konference je způsobilá se usnášet, je-li přítomna dvoutřetinová většina delegátů. K platnosti usnesení je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných delegátů.

§ 12

(1) Výbor Ústředí je výkonným orgánem celostátní konference: Vykonává řídící a kontrolní činnost Ústředí a provádí usnesení celostátní konference; výbor zejména

a) sestavuje plány pracovních úkolů a finanční plány advokacie a schvaluje rozpočty Sdružení,

b) stanoví počty advokátů a ostatních pracovníků advokacie v jednotlivých krajích;

c) organizuje a řídí politickou a odbornou výchovu advokátů a ostatních pracovníků advokacie,

d) ruší nebo mění ta rozhodnutí a opatření orgánů Sdružení, která jsou v rozporu s právními předpisy nebo s obecným zájmem, popřípadě zastavuje jejich výkon.

(2) Výbor se skládá z 9 členů. Členové výboru vykonávají svou funkci i po uplynutí doby, na kterou byli zvoleni, až do doby, kdy nastoupí své funkce členové nového výboru:

(3) Výbor volí ze svého středu předsedu a 2 místopředsedy. Předseda zastupuje Ústředí navenek, zajišťuje řádnou činnost výboru a vyřizuje běžné záležitosti Ústředí.

(4) Výbor je způsobilý se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina jeho členů. K platnosti usnesení je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných; při rovností hlasů rozhoduje hlas předsedy.

§ 13

(1) Výkonným orgánem celostátní konference na Slovensku je slovenský výbor, étery v rozsahu vymezeném výborem Ústředí plní úkoly náležející do činnosti tohoto výboru, pokud se týkají organizace a úkolů advokacie na Slovensku.

(2) Slovenský výbor se skládá z 5 členů. Členové slovenského výboru jsou volení a odvoláváni na čtyřleté funkční období na celostátní konferenci delegáty Sdružení ze Slovenska.

(3) Slovenský výbor volí ze svého středu předsedu, který zajišťuje řádnou činnost výboru a vyřizuje běžné záležitosti Ústředí, pokud se tykají organizace a úkolů advokacie na Slovensku.

(4) Slovenský výbor je způsobilý se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina jeho členů. K platnosti usnesení je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných; při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy.

Obecná ustanovení

§ 14

Řízení advokacie, výstavba orgánů advokacie a metody jejích činnosti se řídí zásadami demokratického centralismu.

§ 15

Advokáti zvolení do kteréhokoli orgánu advokacie jsou i po dobu výkonu funkce členy Sdružení a pracují v advokátní poradně.

§ 16

(1) Ústředí a Sdružení vystupují vlastním jménem a nesou majetkovou odpovědnost.

(2) Ústředí může pověřit advokátní poradnu, aby vystupovala vlastním jménem.

Právní poměry advokátů

§ 17

(1) Advokátem může být občan Československé socialistické republiky, étery je oddán socialistickému zřízení, je občanský bezúhonný, má právnické vzdělání, vykonávat po dobu dvou let úspěšně právní praxi zakončenou závěrečným hodnocením a je členem Sdružení.

(2) Ministr spravedlností může prominout požadavek státního občanství; Ústředí může prominout požadavek právní praxe.

§ 18

Po přijetí za člena Sdružení složí advokát na schůzi výboru Sdružení do rukou předsedy tento slib:

"Slibuji, že budu věren Československé socialistické republice a věci socialismu, že budu při poskytování právní pomoci a při plnění ostatních svých povinností zachovávat Ústavu a ostatní zákony, svědomitě plnit své úkoly a zachovávat mlčenlivost o věcech svěřených mi při poskytování právní pomocí".

§ 19

(1) Advokát je povinen zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, které mu byly svěřeny při poskytování právní pomoci, jestliže ho zastoupeny tohoto závazku nezprosti. U soudu nebo u jiného orgánu může o těchto věcech vypovídat také tehdy, jestliže jej Ústředí z důležitého státního zájmu závazku mlčenlivosti zprostí. Povinností mlčenlivosti se nemůže dovolávat, jde-li o zákonem stanovenou povinnost překazit spáchání trestného činu (§ 167 tr. zák.).

(2) Stejnou povinnost zachovávat mlčenlivost mají i ostatní pracovníci advokacie.

§ 20

(1) Advokátovi přísluší za výkon advokacie odměna, jejíž výši stanoví Sdružení podle příslušných předpisů o odměňování.

(2) Advokát, advokátní čekatel ani jiný pracovník Sdružení nesmí získat v souvislosti s poskytováním právní pomoci pro sebe ani pro jiného majetkový prospěch.

§ 21

Advokát nesmí vykonávat kromě vědecké a literární činnosti jiné placené zaměstnání; výjimky může povolit výbor Sdružení.

§ 22

Advokát, který byl uvolněn ze své činnosti v advokátní poradně proto; že byl zvolen do veřejné funkce, zůstává členem Sdružení. Po skončení výkonu veřejné funkce ho Sdružení přidělí do advokátní poradny.

§ 23

(1) Za škodu způsobenou advokátem nebo jiným pracovníkem advokacie při poskytování právní pomoci odpovídá Sdružení.

(2) Za škodu způsobenou Sdružení odpovídá advokát podle předpisů upravujících náhradu škody způsobené pracovníkem porušením povinnosti z pracovního poměru.

§ 24

(1) Členství advokáta ve Sdružení zaniká uplynutím tří měsíců ode dne,

a) kdy výboru došlo písemné oznámení advokáta, že vystupuje ze Sdružení,

b) doručení usnesení výboru o zrušení členství advokáta ve Sdružení.

(2) Výbor může zrušit členství advokáta ve Sdružení,

a) poruší-li advokát zvlášť závažným způsobem své povinnosti,

b) projeví-li se v jeho práci vážné závady nasvědčující tomu, že není schopen své povinnosti řádně vykonávat,

c) vyžaduje-li to obecný zájem.

(3) Lhůta tří měsíců může být zkrácena anebo může být od ní upuštěno

a) dohodou advokáta a výboru,

b) usnesením výboru, dopustí-li se advokát takového jednání, že je třeba v naléhavém obecném zájmu neprodleně zrušit jeho členství ve Sdružení.

§ 25

Výbor Sdružení může advokátovi poskytování právní pomoci dočasně zakázat,

a) bylo-li proti němu zahájeno trestní stíhání,

b) projednává-li se návrh na zrušení jeho členství ve Sdružení pro zvlášť závažné porušování povinností anebo pro vážné závady v práci.

§ 26

Pokud právní předpisy neupravují postavení advokátů jinak, vztahují se na ně předpisy upravující práva a povinnosti pracovníků z pracovního poměru.

Právní poměry advokátních čekatelů

§ 27

(1) Advokátním čekatelem může být občan Československé socialistické republiky, který je oddán socialistickému zřízení, je občansky bezúhonný a má právnické vzdělání.

(2) Ministr spravedlnosti může prominout požadavek státního občanství; Ústředí může prominout požadavek právnického vzdělání.

§ 28

Advokátní čekatel je v pracovním poměru ke Sdružení.

§ 29

Advokátní čekatel může zastupovat advokáta při jednotlivých úkonech právní pomocí; přitom se řídí jeho pokyny.

Kárná odpovědnost advokátů

§ 30

(1) Advokát může být kárně stíhán,

a) poruší-li závažným způsobem své povinnosti,

b) chová-li se způsobem nedůstojným občana socialistické společnosti.

(2) Kárné řízení nelze zahájit, uplynula-li ode dne spáchání kárného provinění doba jednoho roku.

§ 31

(1) Kárné řízení provádí výbor Sdružení.

(2) Advokáti a ostatní pracovníci advokacie jsou povinni vypovídat v kárném řízení jako svědci.

(3) Státní orgány mají v kárném řízení podávat potřebná vysvětlení:

§ 32

(1) Jako kárné opatření lze uložit

a) důtku,

b) veřejnou důtku,

c) snížení funkčního platu až o 10 % na dobu nejvýše tří měsíců.

(2) Advokát může podat proti rozhodnutí výboru Sdružení do 15 dnů od jeho doručení odvolání. O odvolání rozhoduje výbor Ústředí.

Dohled ministra spravedlnosti

§ 33

Dohled na činnost a hospodaření advokacie náleží ministru spravedlnosti. Ministr spravedlností přitom dbá, aby advokacie plnila své úkoly podle zákona a aby její hospodaření bylo v souladu s úkoly stanovenými státním plánem rozvoje národního hospodářství a státním rozpočtem.

§ 34

Ministr spravedlnosti zruší ta rozhodnutí a opatření Sdružení a Ústředí, která jasu v rozporu s právními předpisy nebo s obecným zájmem, popřípadě zastaví jejich výkon.

Ustanovení přechodná a závěrečná

§ 35

Ústředí advokátních poraden se zrušuje; jeho práva a závazky přecházejí na Ústředí československé advokacie.

§ 36

Dosavadní členové advokátních poraden se stávají od účinnosti zákona členy toho Sdružení, v jehož obvodu se nachází advokátní poradna.

§ 37

Zrušuje se zákon č. 114/1951 Sb., o advokacii. [Zrušen je také výnos ministra spravedlnosti ze dne 23. ledna 1959, kterým se vydává organizační řád Ústředí advokátních poraden.]

§ 38

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP