Národní shromáždění Československé republiky 1963

III. volební období

123

Vládní návrh

Zákon

ze dne 1963

o jednotné soustavě vědeckovýzkumných a vývojových pracovišť (vědeckovýzkumné a vývojové základně)

Národní shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:

Úvodní ustanovení

§ 1

Cílevědomý rozvoj vědy a techniky a nutnost dosáhnout plného souladu jeho zaměření se základními potřebami socialistické společnosti vyžadují maximální soustředění vynakládaných sil a prostředků. Je proto třeba, aby pracoviště zabezpečující rozvoj vědy a techniky tvořila jednotnou soustavu - vědeckovýzkumnou a vývojovou základnu.

Rozsah vědeckovýzkumné a vývojové základny

§ 2

Vědeckovýzkumnou a vývojovou základnu tvoří organizace a organizační útvary, jejichž převážnou pracovní náplní jsou úkoly tvůrčího charakteru; vyplývající z plánu rozvoje vědy a techniky, nebo úkoly, které k rozvoji vědy a techniky přispívají. Součástí vědeckovýzkumné a vývojové základny tedy jsou:

a) Československá akademie věd,

b) vysoké školy nebo jejich fakulty v rozsahu, étery stanoví ministr školství a kultury (§ 4),

c) výzkumné a vývojové ústavy a organizace řízené ministerstvy, ostatními ústředními orgány státní správy a národními výbory,

d) výzkumné a vývojové ústavy a organizace, které jsou součástí výrobních hospodářských jednotek,

e) výzkumné a vývojové útvary organizací, které jsou výrobními hospodářskými jednotkami nebo jejich součástí, jakož i jiné útvary, které převážně plní úkoly plánu rozvoje vědy a techniky,

f) ověřovací provozy, pokud je do základny zařadí Státní komise pro rozvoj a koordinaci vědy a techniky,

g) zkušební a kontrolní ústavy řízené ministerstvy a ostatními ústředními orgány státní správy,

h) ústavy vědeckotechnických a ekonomických informací řízené ministerstvy a ostatními ústředními orgány státní správy,

i) jiné organizace, popř. organizační útvary, které plní úkoly vědeckotechnického rozvoje a které do základny zařadí Státní komise pro rozvoj a koordinaci vědy a techniky.

Zřizování složek vědeckovýzkumné a vývojové základny

§ 3

Československá akademie věd zřizuje svá pracoviště v dohodě se Státní komisí pro rozvoj a koordinaci vědy a techniky.

§ 4

(1) Rozsah, ve kterém vysoké školy nebo jejích fakulty vyvíjejí činnost jako složky vědeckovýzkumné a vývojové základny, stanoví ministr školství a kultury v dohodě se Státní komisí pro rozvoj a koordinaci vědy a techniky a Československou akademií věd.

(2) Vědeckovýzkumná pracoviště vysokých škol zřizuje a jejich organizační formy stanoví ministr školství a kultury. Pokud tato pracoviště budou jmenovitě zahrnuta do vědeckovýzkumné a vývojové základny, zřizuje je ministr školství a kultury v dohodě se Státní komisí pro rozvoj a koordinaci vědy a techniky a Československou akademií věd.

§ 5

Výzkumné a vývojové ústavy a organizace [§ 2 písm. c) a d)], zkušební a kontrolní ústavy (§ 2 písm. g)] a ústavy vědeckotechnických a ekonomických informací [§ 2 písm. h)] zřizují příslušní ministři, ostatní vedoucí ústředních orgánů státní správy a krajské národní výbory se souhlasem Státní komise pro rozvoj a koordinací vědy a techniky; zřizuje-li výzkumný nebo vývojový ústav nebo organizaci krajský národní výbor, je třeba též souhlasu příslušného ministra nebo jiného vedoucího ústředního orgánu státní správy.

§ 6

Výzkumné, vývojové a jiné útvary organizací, které jsou výrobními hospodářskými jednotkami nebo jejich součástí [§ 2 písm. e)], zřizuje v rámci plánu rozvoje vědy a techniky ředitel výrobní hospodářské jednotky se souhlasem příslušného ministra nebo jiného vedoucího ústředního orgánu státní správy. Zřizuje-li takový útvar ředitel výrobní hospodářské jednotky řízené národním výborem, je třeba souhlasu krajského národního výboru a příslušného ministra nebo jiného vedoucího ústředního orgánu státní správy.

§ 7

Složky vědeckovýzkumné a vývojové základny, řízené ministerstvy národní obrany a vnitra, zřizují příslušní ministři po projednání se Státní komisí pro rozvoj a koordinaci vědy a techniky.

§ 8

Ověřovací provozy [§ 2 písm. f)] zřizují ředitelé výrobních hospodářských jednotek se souhlasem příslušného ministra nebo jiného vedoucího ústředního orgánu státní správy po jeho projednání se Státní komisí pro rozvoj a koordinaci vědy a techniky.

§ 9

Postup stanovený pro zřizování složek vědeckovýzkumné a vývojové základny platí obdobně i pro jejích zrušováni, slučování, rozdělováni nebo převádění do oboru působnosti jiného orgánu.

Vymezení činností a organizace složek vědeckovýzkumné a vývojové základny

§ 10

(1) Státní komise pro rozvoj a koordinaci vědy a techniky stanoví zásady statutů ústavů a jiných samostatných organizací vědeckovýzkumné a vývojové základny.

(2) Na základě zásad vydaných Státní komisí pro rozvoj a koordinaci vědy a techniky vydávají příslušní ministři a ostatní vedoucí ústředních orgánů státní správy, popřípadě krajské národní výbory vzorové statuty pro organizace v oboru své působnosti, které blíže upraví jejich právní postavení, organizaci a rozsah činnosti.

(3) Organizaci vědeckovýzkumných pracovišť Československé akademie věd upravují zvláštní předpisy.

Péče o složky vědeckovýzkumné a vývojové základny

§ 11

(1) Vrcholná péče o proporcionální rozvoj a koordinaci vědeckovýzkumné a vývojové základny přísluší Státní komisí pro rozvoj a koordinaci vědy a techniky.

(2) Vedoucí jednotlivých složek vědeckovýzkumné a vývojové základny i jejích nadřízených orgánů odpovídají za komplexní řešení výzkumných a vývojových úkolů na nejvyšší dosažitelné úrovni.

Ustanovení přechodná a závěrečná

§ 12

Pro vědeckovýzkumné a vývojové organizace zřízené podle mezinárodních dohod platí ustanovení tohoto zákona, pokud jejich statut vydaný na základě dohody nestanoví jinak.

§ 13

Státní komise pro rozvoj a koordinaci vědy a techniky stanoví ke dni počátku účinnosti tohoto zákona jmenovitě, které dosavadní organizace a organizační útvary uvedené v § 2 jsou součástí vědeckovýzkumné a vývojové základny.

§ 14

Zrušuje se zákon č. 14/1955 Sb., o zřizování a zrušování výzkumných ústavů, útvarů technického rozvoje a výzkumných a pokusných pracovišť.

§ 15

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Důvodová zpráva

Jedním z nejdůležitějších předpokladů rozvoje vědy a techniky je vybudování jednotné vědeckovýzkumné a vývojové základny.

Zřizování a zrušování vědeckovýzkumných ústavů a ostatních pracovišť technického rozvoje je dosud upraveno zákonem čísla 14/1955 Sb., který vychází ze zkušeností získaných prováděním zákona č. 261/1949 Sb., o organizaci výzkumnictví a technického rozvoje. Zákon č. 14/1955 Sb. zavedl pořádek do oblasti výzkumu a technického rozvoje v tom směru, že zpřesnil pravomoc orgánů při jejich zřizování, usměrnil cílevědomost při jejich budování a zamezil vznik zřejmých duplicit. Zvláště účinné bylo ustanovení zákona, které vázalo zrušení ústavů a útvarů technického rozvoje na souhlas orgánů příslušných k jejich zřízení, a zabezpečovalo tak, že síť výzkumných a rozvojových pracovišť nebyla oslabována jednostranným rozhodnutím o zrušení některého z jejich článků.

Zřizování a zrušování organizací podléhajících režimu zákona č. 14/1955 Sb. je vázáno souhlasem vlády po vyjádření Státní plánovací komise, ministerstva financí, Československé akademie věd a ústředních úřadů, jejichž působností se pracovní obor dotýká.

Zřizování pracovišť na vysokých školách bylo upraveno směrnicemi schválenými vládním usnesením č. 2383/1955. Tyto směrnice stanoví, že pracoviště, která jsou součástí vysoké školy, zřizuje ministr školství a kultury podle ročního plánu, který stanoví po vyjádření Československé akademie věd a ústředních úřadů, jejichž působnosti se pracovní obor pracoviště dotýká, a v dohodě se Státní plánovací komisí a ministerstvem financí.

Podniková výzkumná a vývojová pracoviště a konstrukční vývojové kanceláře byla zákonem č. 14/1955 Sb. prohlášena za součást podniku, ve kterém jsou zřízena. Podle zákona je mohou zřizovat a zrušovat ministři, pokud to je nezbytně nutné jaro splnění plánu výzkumných a vývojových prací. V nové organizaci průmyslu a stavebnictví, zavedené podle zásad stanovených vládním usnesením č. 804/1957, jakož i podle zásad statutů výrobních hospodářských jednotek v průmyslu a ve stavebnictví, schválených vládou v červenci 1958, se však bezprostřední vliv ministerstev na organizační uspořádání výrobních hospodářských jednotek značně snížil, ne-li odstranil. V důsledku toho bylo uvedené ustanovení zákona č. 14/1955 Sb. oslabeno.

Opatření vyplývající z reorganizace našeho hospodářství, provedená v roce 1958, vyžadovala, aby zákon č. 14/1955 Sb. byl přizpůsoben nové organizační situaci. Návrh nové zákonné úpravy, připraveny Československou akademií věd v roce 1960, nebyl vládou projednán, protože brzy po jeho předložení byly již známy zásady, jež později byly promítnuty do usnesení ÚV KSČ a vlády o zvýšení úlohy vědy a techniky v rozvoji výrobních sil národního hospodářství SSSR, které vyšlo z nové organizace řídících orgánů ve vědě a technice, zdůraznilo význam vědy a techniky a rozšířilo její zájmovou sféru na podstatně širší okruh organizací. Tímto usnesením bylo také uloženo předsedovi Státní komise pro rozvoj a koordinaci vědy a techniky vypracovat a vydat směrnice pro organizaci vývojových pracovišť a způsob jejich zřizování a zrušování, jakož i jejich vzorové statuty.

Zákon č. 17/1962 Sb., o zřízení Státní komise pro rozvoj a koordinaci vědy a techniky, uložil této komisi kromě jiných úkolů plánování rozvoje vědy a techniky, přímou účast na vytváření dlouhodobých koncepcí rozvoje národního hospodářství a péči o rozvoj vědeckovýzkumné a vývojové základny a její kádrové, hmotné a finanční zabezpečení. Státní komise pro rozvoj a koordinaci vědy a techniky vypracovává návrh plánu rozvoje vědy a techniky, jehož součástí jsou i plány fondu vědy a techniky a plány organizačních opatření ve vědeckovýzkumné a vývojové základně. Tyto plány zabezpečují rozvoj vědy a techniky a stanoví i jeho optimální proporce.

Vědeckovýzkumná a vývojová základna zahrnuje organizace, které plní úkoly plánu rozvoje vědy a techniky, a jejichž rozsah bude počínaje rokem 1964 určován fondem vědy a techniky. Fond vědy a techniky jako základní nástroj centrálního určování množství živé i mrtvé práce vynakládané společnosti na rozvoj vědy a techniky umožní zabezpečit plnění úkolů vědy a techniky po pracovní, hmotné a finanční stránce. Představuje kvalitativní zvrat v plánování a zabezpečování úkolů vědy a techniky. Proto je nutno chápat vědeckovýzkumnou a vývojovou základnu jako celek a věnovat péči její struktuře, rozsahu, vybavenosti a úplnosti.

Nezbytnost opatření k zlepšení plánování vědeckotechnického rozvoje a k zajištění komplexnosti řešení otázek vědy a techniky byla znovu zdůrazněna usnesením XII. sjezdu KSČ.

Zatímco rozvoj sítě vědeckých a výzkumných ústavů vcelku nezaostával, byla zanedbána péče o rozvoj vývojové základny. Proto se v průběhu let vytvořila mezí výzkumem a vývojem značná disproporce, která je na závadu rychlé realizaci výsledku výzkumu. Vědeckovýzkumná a vývojová základna má v současné době celkem zhruba 110 000 pracovníků, z toho v oblasto teoretického výzkumu asi 10 000 pracovníků a v oblasti technického a technologického výzkumu a vývoje asi 70 000 pracovníků (z toho vývoj asi 39 000 pracovníků).

Do vědeckovýzkumné a vývojové základny budou zahrnuty podle navrhovaného zákona:

a) Československá akademie věd jako vrcholná vědecká instituce, jejíž úkoly jsou stanoveny zvláštním zákonem, se svými vědeckými pracovišti, řídícími orgány i s pomocnými útvary;

b) vysoké školy nebo jejich fakulty a vědeckovýzkumná pracoviště vysokých škol; předpokládá se, že při nedílné jednotě vědecké a pedagogické práce nebudou v budoucnu rozlišování vědeckopedagogičtí pracovníci s pedagogickým úvazkem a bez něho a že všichni tito pracovníci budou se též věnovat řešení důležitých vědeckých a výzkumných úkolů. Proto se počítá, že do vědeckovýzkumné práce budou postupně zapojeny všechny vysoké školy a jejich fakulty, přičemž z fondu vědy a techniky by byl vyčleňován jen podíl připadající na vědeckou činnost. Samostatná vědeckovýzkumná pracoviště u vysokých škol budou zřizována jen ve výjimečných případech. Pokud tato pracoviště budou jmenovitě zahrnována do vědeckovýzkumné a vývojové základny, bude jejich zřízení vázáno na souhlas Státní komise pro rozvoj a koordinaci vědy a techniky a Československé akademie věd. V ostatních případech tvoří vědeckovýzkumná pracoviště přímou součást vysoké školy nebo její fakulty a jejich zřízení je v pravomoci ministra školství a kultury, který podle zákona č. 58/1950 Sb., o vysokých školách, ve znění zákona č. 46/1958 Sb; řídí vysoké školy po stránce ideové, vědecké i pedagogické;

c) výzkumné a vývojové ústavy a organizace řízené ministerstvy; ostatními ústředními orgány státní správy a národními výbory; jde o organizace zajištující úkoly plánu rozvoje a zabezpečení vědy a techniky v rozsahu zahrnujícím v podstatě oblast řízenou resortem, popř. národním výborem, a pokud jde např. o výrobu, přesahující oblast výrobní hospodářské jednotky;

d) výzkumné a vývojové ústavy a organizace, které jsou součástí výrobních hospodářských jednotek; jsou to organizace, které plní úkoly vědeckotechnického rozvoje a zajišťují perspektivní rozvoj celého odvětví nebo oboru. Součásti výzkumných i vývojových ústavů řízených ministerstvy, popř. i samostatných a vývojových ústavů výrobních hospodářských jednotek může být i vývojová projekce (projekčně technologické centrum); zajišťující přímé spojení s technologickým výzkumem;

e) výzkumné a vývojové útvary, které jsou výrobními hospodářskými jednotkami nebo jejich součástí, jakož i jiné útvary, které převážně plní úkoly plánu rozvoje a zabezpečení vědy a techniky; jsou to útvary závodů (popř. podniků a sdružení) vymezené organizačním řádem, které převážně a trvale řeší úkoly vědeckotechnického rozvoje. Jde o útvary s rozličnými úkoly i názvy, např. o výzkumné a vývojové laboratoře, vývojové konstrukce a technologie, prototypové dílny, trvalé zkušební provozy, útvary vědeckotechnických informací a propagandy a technické normalizace, patentová střediska a útvary pro vynálezy a zlepšovací náměty;

f) ověřovací provozy; jde o některé důležité ověřovací provozy, které budou trvale sloužit potřebám výzkumu a vývoje a které Státní komise pro rozvoj a koordinaci vědy a techniky zařadí do vědeckovýzkumné a vývojové základny po dohodě s příslušným ústředním orgánem;

g) zkušební a kontrolní ústavy řízené ministerstvy a ostatními ústředními orgány státní správy; jde o poměrně malý počet organizací provádějících zkušebnictví a kontrolu jakosti výrobků;

h) ústavy vědeckotechnických a ekonomických informací, řízené ministerstvy a ostatními ústředními orgány státní správy; v současné době jsou to: Ústav pro technické a ekonomické informace, Státní technická knihovna v Praze, Slovenská technická knihovna v Bratislavě, Ústav vědeckotechnických informací v Praze (ministerstvo zemědělství, lesního a vodního hospodářství) a Státní ústav pro zdravotnickou, dokumentační a knihovnickou službu (ministerstvo zdravotnictví).

Do vědeckovýzkumné a vývojové nákladný budou moci být zahrnuty i další organizace, které plní úkoly vědeckotechnického rozvoje. O jejich zapojení do základny rozhodne Státní komise pro rozvoj a koordinaci vědy a techniky. To platí též o výzkumných a vývojových pracovištích společenských organizací.

Proti dřívějšímu stavu se do vědeckovýzkumné a vývojové základny zahrnují i složky řízené ministerstvy národní obrany a vnitra. Při jejich zřizování se však vyžaduje pouze projednání se Státní komisí pro rozvoj a koordinaci vědy a techniky. Všechny příslušné organizace a organizační útvary se začleňují do vědeckovýzkumné a vývojové základny bez ohledu na organizační formu a způsob financování.

Zřízením Státní komise pro rozvoj a koordinaci vědy a techniky byl vytvořen předpoklad k jednotnému řízení celé vědeckovýzkumné a vývojové základny a vytvořením fondu vědy a techniky byly dány prostředky k jejímu vybavení. Proto je možno podstatně zjednodušit postup při organizačních změnách v její síti a nevázat je jako dosud a souhlas vlády, nýbrž naopak pověřit Státní komisí pro rozvoj a koordinaci vědy a techniky gescí při schvalovaní změn. Svoji řídící funkci v péči o organizační strukturu vědeckovýzkumné a vývojové základny bude Státní komise pro rozvoj a koordinaci vědy a techniky vykonávat plánem organizačních opatření, který bude součástí plánu rozvoje vědy a techniky. Jím budou určovány nejen základní směry rozvoje základny, nýbrž i organizační opatření v základně. Konkrétní zřízení hlavních článků vědeckovýzkumné a vývojové základny však vyžaduje podrobného rozvedeni tematického zaměření, rozsahu apod. Proto bude Státní komisi pro rozvoj a koordinaci vědy a techniky příslušet i schválení individuálních organizačních opatření týkajících se základních článků vědeckovýzkumně a vývojové základny, tj. samostatných pracovišť. Naproti tomu zřízení nesamostatných podnikových útvarů, zahrnutých do vědeckovýzkumné základny, je v pravomoci ředitele výrobní hospodářské jednotky a příslušného ministra a Státní komise pro rozvoj a koordinací vědy a techniky svůj souhlas vyslovuje jednak plánem organizačních opatření, jednak tím, že zřízení nového článku umožňuje zabezpečit plánem fondu vědy a techniky.

Právní úprava musí umožňovat operativní rozšiřování vědeckovýzkumné a vývojové základny podle potřeb národního hospodářství, zejména musí umožňovat organizační pružnost při zřizování ústavů pro hraniční obory vědeckovýzkumné a vývojové oblasti.

Státní komise pro rozvoj a koordinaci vědy a techniky k usměrnění organizace i právního postavení jednotlivých samostatných složek vědeckovýzkumné a vývojové základny vydá zásady statutů, které podle resortních podmínek upraví v oboru své působnosti jednotlivá ministerstva, popř. ústřední orgány statní správy. Tematická i organizační pestrost pracovišť vědeckovýzkumné a vývojové základny vyžaduje provést před zpracováním těchto zásad podrobný průzkum v organizacích vědeckovýzkumné a vývojové základny a projednat je s příslušnými orgány i v orgánech Státní komise pro rozvoj a koordinaci vědy a techniky. Předpokládá se, že zásady budou vydány v první polovině roku 1964.

Státní komise pro rozvoj a koordinaci vědy a techniky vydá také směrnice zajišťující jednotný postup při zřizování složek vědeckovýzkumné a vývojové základny. Pro pracoviště Československé akademie věd bude i nadále platit zvláštní zákonná úprava. Specifickou úpravu pro oblast vysokých škol provede i ministerstvo školství a kultury.

K provedení usnesení ÚV KSČ a vlády o zvýšení úlohy vědy a techniky v rozvoji výrobních síl národního hospodářství v ČSSR má předseda Státní komise pro rozvoj a koordinaci vědy a techniky ve spolupráci s předsedou Československé akademie věd a ministry financí a zahraničního obchodu vypracovat návrh vzorového regulativu pro organizování mezinárodních vědeckovýzkumných a vývojových pracovišť a mezinárodních řešitelských kolektivů, pro řízení jejich práce, pro materiální a finanční zabezpečení jejich činnosti. Ustanovení § 11 navrhovaného zákona umožní jejich zřízení; popř. pověření některého tuzemského ústavu touto funkcí a zařazení takového pracoviště do československé vědeckovýzkumné a vývojové základny.

Provedení navrhovaného zákona si nevyžádá zvýšení finančních nákladů. Celkové prostředky pro oblast vědeckovýzkumné a vývojové základny budou určovány plánem fondu vědy a techniky. Jeho metodika bude určena směrnicemi Státní komise pro rozvoj a koordinaci vědy a techniky.

V Praze dne 17. května 1963

Předseda vlády:

V. Široký v. r.

 


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP