§ 38

Arbitrážní platební rozkaz

(1) Na návrh nebo podle vlastní úvahy může hospodářská arbitráž rozhodnout spor o peněžitou pohledávku do 20 000 Kčs arbitrážním platebním rozkazem vydaným bez slyšení organizace, proti níž arbitrážní žádost směřuje. Arbitrážním platebním rozkazem se přikazuje organizaci, proti níž arbitrážní žádost směřuje, aby zaplatila žadateli peněžitou částku v něm uvedenou, nebo, aby podala u hospodářské arbitráže písemně odůvodněné námitky a současně jejich stejnopis žadateli.

(2) Námitky proti arbitrážnímu platebnímu rozkazu musí být hospodářské arbitráži podány do 15 dnů od jeho doručení.

(3) Hospodářská arbitráž odmítne námitky, jestliže byly podány opožděně nebo nejsou-li v nich uvedeny důvody.

(4) Nepodá-li organizace, proti níž arbitrážní žádost směřuje, námitky nebo jestliže arbitráž podle odst. 3 námitky odmítla, tvá arbitrážní platební rozkaz právní účinky rozhodnutí.

(5) Byly-li podány včas námitky s uvedením důvodů, zrušuje se tím arbitrážní platební rozkaz v napadené části. Hospodářská arbitráž pak postupuje podle ustanovení o arbitrážním jednání.

Splnění rozhodnutí

§ 39

Organizace jsou povinny splnit arbitrážní rozhodnutí ve lhůtě v něm stanovené, a nebyla-li lhůta stanovena, do 15 dnů ode dne, kdy rozhodnutí nabylo právní moci. Uplynutím této lhůty stává se rozhodnutí vykonatelným. Na žádost vyznačí hospodářská arbitráž vykonatelnost doložkou na rozhodnutí.

§ 40

(1) Rozhodnutí, ukládající organizaci peněžité plnění, včetně pokut, poplatků a odvodů do státního rozpočtu; které nebylo ve lhůtě uvedené v § 39 splněno, se vykonává odepsáním z účtu povinné strany u peněžního ústavu podle zvláštních předpisů.

(2) Rozhodnutí, ukládající organizaci nepeněžité plnění, může hospodářská arbitráž vynucovat pořádkovými pokutami až do výše 100 000 Kčs.

(3) Rozhodnutí je možno vykonat jen požádá-li oprávněná organizace o jeho výkon do jednoho roku od uplynutí lhůty stanovené k plnění, a není-li lhůta stanovena, do jednoho roku od právní moci rozhodnutí; jinak její právo zaniká.

Přezkoumání arbitrážního rozhodnutí

§ 41

Rozhodnutí státní arbitráže

(1) Jestliže rozhodnutím statní arbitráže byly porušeny právní předpisy nebo zásady hospodářské politiky Československé socialistické republiky, může hlavní arbitr Československé socialistické republiky na návrh nebo z vlastního podnětu do 2 měsíců od právní moci rozhodnutí změnit nebo zrušit a přikázat spor k novému projednání anebo může učinit jiné opatření. Jsou-li pro to zvlášť naléhavé důvody, může tak učinit výjimečně i po této lhůtě.

(2) Hlavní arbitr Československé socialistické republiky může pověřit vedoucí krajských státních arbitráží přezkoumáním rozhodnutí (odstavec 1) v určitých sporech.

(3) Návrh, aby hlavní arbitr Československé socialistické republiky použil svého práva podle odstavce 1, může organizace podat do 15 dnů od doručení rozhodnutí. Podává ho u státní arbitráže, která rozhodla. Návrh musí být podepsán vedoucím organizace nebo jeho statutárním zástupcem a jeho stejnopis musí být současně zaslán druhé organizaci. K návrhu na přezkoumání navrhovatel připojí potřebné doklady a doklad o zaplacení arbitrážního poplatku za přezkoumání rozhodnutí.

(4) Jde-li o rozhodnutí mezi organizacemi, z nichž alespoň jedna je řízena národním výborem, může návrh, aby hlavní arbitr Československé socialistické republiky použil svého práva podle odstavce 1, učinit též rada nebo komise příslušného národního výboru.

§ 42

Rozhodnutí hlavního arbitra Československé socialistické republiky

Na návrh příslušného ministra nebo příslušné rady krajského národního výboru může vláda z důvodů uvedených v § 41 odst. 1 zrušit rozhodnutí hlavního arbitra Československé socialistické republiky, pokud tento návrhu sám nevyhoví. To platí obdobně i o rozhodnutí vedoucího krajské státní arbitráže (41 odst. 2) s tím, že návrhu může vyhovět též hlavní arbitr Československé socialistické republiky.

§ 43

Rozhodnutí resortní a družstevní arbitráže

(1) Pro přezkoumání rozhodnutí resortní a družstevní arbitráže platí obdobně ustanovení 41 odst. 1 a 3. Rozhodnutí přezkoumá vedoucí arbitráže. Rozhodnutí vedoucího resortní arbitráže přezkoumá ministr, rozhodnutí vedoucího družstevní arbitráže předseda představenstva příslušného družstevního svazu, pokud vedoucí arbitráže návrhu na přezkoumání sám nevyhoví.

(2) Z důvodu uvedených v § 41 odst. 1 může hlavní arbitr Československé socialistické republiky navrhnout příslušnému ministru nebo předsedovi představenstva družstevního svazu změnu nebo zroseni rozhodnutí vedoucího resortní, popřípadě družstevní arbitráže; vedoucí arbitráže muže tomuto návrhu sám vyhovět.

Část čtvrtá

Ustanovení společná, přechodná a závěrečná

Společná ustanovení

§ 44

Arbitrážní poplatky

Za řízení před orgány hospodářské arbitráže a za přezkoumání rozhodnutí na návrh organizace se platí arbitrážní poplatek podle předpisů, vydaných ministrem financí v dohodě s hlavním arbitrem Československé socialistické republiky. [Nyní platí nařízení ministra financí č. 78/1958 Sb., kterým se stanoví arbitrážní poplatky.]

§ 45

Oznamování závad

(1) Hospodářská arbitráž je povinna upozorňovat příslušné orány, zejména vedoucí socialistických organizací, popřípadě jim nadřízených orgánů na podstatné závady, které vyšly najevo při výkonu arbitrážní činnosti (signalizace).

(2) Ten, kdo byl takto upozorněn, je povinen do 30 dnů, nebyla-li stanovena jiná lhůta, odpovědět a v odpovědi sdělit, co zařídil k odstranění závady nebo podat žádané vysvětlení.

§ 46

Zevšeobecňování poznatků

Hospodářská arbitráž je povinna soustavně zkoumat příčiny závad a zevšeobecňovat poznatky z arbitrážní činnosti. O výsledcích této činnosti je povinna příslušným orgánům podat zprávy s případnými návrhy obecných opatření na odstranění závad.

§ 47

Počítání lhůt

Lhůta pro podání a pro všechny ostatní projevy organizací je zachována, jestliže písemnost nejpozději v poslední den lhůty došla hospodářské arbitráži nebo byla podána doporučeně na poštu. Připadne-li poslední den lhůty na den pracovního klidu, je posledním dnem lhůty nejblíže příští pracovní den.

Přechodná a závěrečná ustanovení

§ 48

Arbitrážní orgány zřízené podle dosavadních předpisů se považují za orgány zřízené podle tohoto zákona. Pro jejich organizační začlenění, příslušnost a pro řízení před nimi však platí tento zákon.

§ 49

(1) Arbitrážní orgány a soudy dokončí spory zahájené u nich před účinností tohoto zákona, i kdyby podle jeho ustanovení tyto spory do jejich pravomoci nebo příslušnosti již nepatřily.

(2) Ve sporech, které podle tohoto zákona hospodářská arbitráž nerozhoduje a rozhodují je soudy (§ 2 odst. 2, popřípadě 3 a § 3), jsou organizace, mezi nimiž takový spor je, způsobilé být účastníkem řízení před soudy.

(3) Pravomoc v hospodářských sporech, v nichž alespoň jednou ze stran je jednotné zemědělské družstvo (s výjimkou hospodářských sporů podle zákonného opatření č. 80/1962 Sb. o rozšíření působnosti orgánů státní arbitráže na spory na úseku stavební investiční výstavby JZD) a v hospodářských sporech o náhradu škody, související s provozem dopravních prostředků (včetně sporů z regresních nároků) přejde však na hospodářskou arbitráž až dnem, který stanoví vláda. Do tohoto dne rozhodují tyto spory podle dosavadních předpisů soudy, popřípadě okresní národní výbory.

§ 50

Všechny orgány i pracovníci jakkoli činní v arbitrážním řízení jsou povinni učinit všechna opa tření potřebná k tomu, aby státní, hospodářské a služební tajemství bylo zachováno.

§ 51

(1) Zrušují se

vládní nařízení č. 47/1953 Sb. o státní arbitráži, ve znění vládních nařízení č. 77/1953 Sb., č. 45/1954 Sb., č. 28/1959 Sb. a zákonného opatření č. 87/1961 Sb.,

vyhláška hlavního arbitra Československé socialistické republiky č. 147/1957 Ú. l., kterou se vydává arbitrážní řád,

vyhláška ministerstev spravedlnosti a financí č. 149/1957 Ú. l. o výkonu arbitrážních rozhodnutí, vyhláška hlavního arbitra Československé socialistické republiky č. 140/1960 Sb., o pověření rozhodováním některých sporů patřících před Státní arbitráž Československé socialistické republiky, ve znění předpisů ji měnících a doplňujících a předpisy o resortních (družstevních) arbitrážích, vydané příslušnými ministry (ústředními svazy družstev).

§ 52

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1963.

Důvodová zpráva

Zvýšení úlohy hospodářských smluv a arbitráže v oblasti organizace, úpravy a kontroly hospodářských vztahů mezi socialistickými organizacemi nutně vyžaduje a předpokládá novou úpravu organizace a pravomoci hospodářské arbitráže, jakož i nové metody práce arbitrážních orgánů.

Cílem nové úpravy je odstranit dosavadní nedostatky soustavy arbitrážních orgánů a jejich činnosti a přebudovat hospodářskou arbitráž v ještě účinnější nástroj vlády při plnění hospodářsko organizátorské a výchovné funkce státu na úseku řízení hospodářských vztahů mezi socialistickými organizacemi. Nový zákon o hospodářské arbitráži umožní odstranit dosavadní několikráte novelizovanou právní úpravu z roku 1953, která je již vývojem překonána a je nepřehledná.

Hospodářskými vztahy se rozumí (ve smyslu § 1 návrhu zákona) dodavatelskoodběratelské vztahy a majetková vztahy, ke kterým dochází v rámci vzájemné spolupráce socialistických organizací na plnění plánovaných úkolů. Při organizaci, úprava a kontrole hospodářských vztahů náleží hospodářské arbitráži úkoly vypočtené v 1 písm. a-d) a pokud jde o Statní arbitráž ČSSR jako ústřední orgán, úkoly uvedené v § 8 návrhu zákona.

Není tedy navrhovaným zákonem o hospodářské arbitráži dotčena pravomoc ministerstva financí, popřípadě generálního ředitele Státní banky československé, vyplývající zejména ze zákona č. 83/1958 Sb. o úpravě finančního plánování a finančního hospodaření národních podniků a ostatních hospodářských organizací státního socialistického sektoru, a ze zákona č. 8/1959 Sb., kterým se stanoví základní pravidla o státním rozpočtu a o hospodaření s rozpočtovými prostředky.

Naproti tomu je samozřejmé, že Státní arbitráž ČSSR jako ústřední orgán soustavy orgánů hospodářské arbitráže se bude podílet na koordinaci obecných právních předpisů v celé oblasti hospodářských vztahů mezi socialistickými organizacemi, zejména proto, že bude mít nejblíže k prověřování obecných právních předpisů praxí na základě svého denního styku s dodavateli a odběrateli ve všech odvětvích našeho hospodářství.

Na základě zvláštních zákonů, vládních nařízení a li jejich provedení bude pak Státní arbitráž ČSSR sama připravovat a vydávat obecné právní předpisy, tak jak tomu bylo dosud, např. v souvislosti se zákonem č. 69/1958 Sb. o hospodářských vztazích mezi socialistickými organizacemi nebo jako je tomu v souvislosti s přípravou hospodářského zákoníku.

V tomto rozsahu je třeba rozumět pojmu "hospodářské vztahy" mezi socialistickými organizacemi, pokud je ho používáno v souvislosti s působností a činnosti hospodářské arbitráže. Návrh zákona právě zdůrazňuje význam činnosti a odpovědnost hospodářské arbitráže v souvislosti s účinným využíváním působení hospodářských vztahů při výstavbě vyspělého socialistického hospodářství.

Nová úprava organizace, pravomoci a řízení hospodářské arbitráže navazuje na dosavadní právní úpravu, přičemž se vychází z dosavadních zkušeností z práce a činnosti státní arbitráže i ze známých výsledků práce arbitrážních orgánů v SSSR a v ostatních státech socialistického tábora.

Osnova nového zákona o hospodářské arbitráži vychází především z těchto hlavních zásad:

1. Hlavním úkolem hospodářské arbitráže je

a) projednávat a rozhodovat zásadně všechny hospodářské spory mezi socialistickými organizacemi a pomáhat k rychlému odstraňováni nedostatků a závad v jejich hospodářské činnosti a tím napomáhat k plynulému plnění jejich plánovaných úkolů;

b) výchovnou, zejména konzultační a preventivní činností pomáhat v rámci své působnosti organizovat a rozvíjet hospodářské vztahy mezi socialistickými organizacemi, zejména jejich vzájemnou socialistickou spolupráci a aktivně působit na tyto organizace tak, aby se zlepšovala jejich práce, zvyšovala odpovědnost za plnění hospodářských smluv a plánovaných úkolů a aby byl upevňován chozrasčot.

2. Hospodářská arbitráž se při plnění svých úkolů musí řídit především zásadou prosazování celospolečenských hospodářských zájmů, vyjádřených zejména státním plánem rozvoje národního hospodářství a ostře a důsledně bojovat proti úzkým místním, podnikovým a resortním zájmům. Při této činnosti dbá především o stálý rozvoj a ochranu socialistického vlastnictví, o další rozšiřování účasti pracujících na řízení, plánování a financování národního hospodářství.

3. Zvýšený význam činnosti hospodářské arbitráže pro oblast hospodářských vztahů mezi socialistickými organizacemi vyžaduje vytvoření jednotně řízeného systému arbitrážních orgánů, charakterizovaného zejména rozšířením práva dozoru hlavního arbitra ČSSR nad činností všech arbitrážních orgánů a organizační jednotou Státní arbitráže ČSSR a státních arbitráží v krajích. Současná s tím je však provedena také další decentralizace rozhodovací činnosti arbitrážních orgánů tím je důsledně uplatněn princip demokratického centralismu v řízení činnosti všech arbitrážních orgánů.

4. Osnova vychází ze zásadní nutnosti zbavit arbitrážní řízení zbytečného právního formalismu a orientovat práci hospodářské arbitráže ještě více než dosud především na ekonomicky správné řešení sporných otázek.

Osnova se pokouší řešit základní politický požadavek rozšíření účasti pracujících na řízení také v činnosti hospodářské arbitráže. Promítnutí této zásady je patrné především v samotném hlavním způsobu projednávání a rozhodování hospodářských sporů, založeném na principu jednání představitelů socialistických organizací, které vede k dohodě státní orgán, usměrňující toto jednání k řešení, které jest z hlediska celospolečenského a pro řádné a včasné plnění úkolů stanovených státním plánem rozvoje národního hospodářství nejlepší (§ 30 odst. 1).

Nový zákon umožní, aby projednávání a rozhodování takových závažných hospodářských neshod, k jejichž rozhodnutí je třeba zvláštních znalostí nebo zkušeností nebo kde jsou pro to jiné závažné (politické nebo ekonomické) důvody, bylo uskutečňováno za účasti členů arbitrážní komise (§ 31), kteří budou povoláváni z řad pracujících a pro tuto svoji funkci jmenováni vždy vedoucím příslušného orgánu hospodářské arbitráže, ve spolupráci s Ústřední radou odborů, resp. krajskými odborovými radami a jednotlivými odborovými svazy. Je samozřejmé, že uvolňování pracovníků pro tuto důležitou funkci je třeba vždy předem projednat s příslušným vedoucím pracovníkem organizace, o jejíhož zaměstnance se jedná. Účast pracujících na arbitrážním jednání může být významným přínosem k správnému posouzení hospodářské problematiky zejména v těch případech, kde půjde o zainteresování pracujících na odstranění nedostatků ve výrobě (např. při řešení důležitých reklamačních sporů), kde půjde o mobilizaci kolektivu pracujících ke splnění zvláště významných úkolů jako je vývoz, vládní úkoly, centralizovaná investiční výstavba, nebo kde jde o úkoly zajišťované též pomocí socialistických závazků kolektivů pracujících, o snižování výrobních nebo distribučních nákladu apod. Je dána též možnost rozhodovat spory stranami volenými rozhodci. "Pravidla" o projednávání a rozhodování sporu rozhodci (§ 32) vydá hlavní arbitr ČSSR ve spolupráci s příslušnými ministry.

Jde o to, aby nový zákon umožnil hospodářské arbitráži hledat případně ještě další vhodné formy (§ 33) zainteresování pracujících k účasti na řízení. Arbitrážní praxe potom sama ukáže, které z těchto forem budou nejlépe vyhovovat cílům, které je třeba v další činnosti hospodářské arbitráže sledovat.

Aby bylo umožněno více zainteresovat pracující na našich závodech a podnicích na uzavírání a kontrole plnění hospodářských smluv, dává zákon možnost uskutečňovat arbitrážní jednání, popřípadě provádět jeho vyhodnocení přímo na závodech mezi pracujícími a za účasti odpovědných hospodářských pracovníku (§ 30 odst. 2).

Další možností uplatnění a rozšíření účasti pracujících na řízení bude přímá a aktivní spolupráce hospodářských i vědeckých pracovníků a pracovníků z našich závodů při řešení zásadních otázek řízení dodavatelskoodběratelských vztahů a majetkových vztahů, které vznikají při vzájemné spolupráci mezi socialistickými organizacemi, na společných aktivech hospodářských pracovníků [§ 8 odst. 1, písm. e)] a popřípadě i v Ekonomickém poradním sboru hlavního arbitra ČSSR (§ 10). Jeho členy mohou být nejen nejlepší pracovníci hospodářské arbitráže, význační pracovníci z hospodářských ministerstev, ale též např. vědečtí pracovníci, pracovníci ze Státní banky, výzkumných ústavů, podniků, zástupci vyšších orgánů ROH apod.

K ustanovením jednotlivých částí osnovy nového hospodářského zákoníka je třeba doplnit toto:

Pravomoc hospodářské arbitráže

(§ 1 až § 4)

Pravomoc hospodářské arbitráže, stejně ták i metody arbitrážního řízení, jsou vymezeny jednotně pro arbitráž státní, resortní i družstevní. Návrh zákona vychází z toho, že soustava hospodářských vztahů je, třeba účinně využívat k aktivnímu působení na socialistické organizace, na výrobu, rozdělování a na technický pokrok. Plnění tohoto úkolu se na úseku arbitráže zajišťuje rozšířením její organizátorské a výchovné činnosti, například při prevenci, konzultacích a instruktážích. Veškerou tuto práci bude řídit Státní arbitráž ČSSR, které k tomu zákon zajišťuje spolupráci s ostatními resorty i národními výbory a tím možnost využívat jejich bohatých zkušeností (§ 8 odst. 2).

K hlavním úkolem hospodářské arbitráže patří nadále projednávání a rozhodování hospodářských sporů - jde zásadně o všechny hospodářské spory mezi socialistickými organizacemi, tj. i o některé ty spory, které dosud rozhodovaly soudy. Hospodářská arbitráž však neprojednává a nerozhoduje spory, které jsou podle tohoto zákona (§ 2 odst. 2), popřípadě podle zvláštních předpisů (§ 2 odst. 3) výjimečně svěřeny k rozhodování jiným orgánům přesto, že jde o spory mezi socialistickými organizacemi. Jde např. o spory o náhradu nákladů léčebně péče, dávek nemocenského pojištění a důchodového zabezpečení (zákon č. 150/1961 Sb., o náhradách při úrazech a nemocech z povolání), spory podle X. hlavy části druhé občanského soudního řádu apod. Vymezení předmětu hospodářských sporu je obsaženo v § 2 návrhu zákona. V této souvislosti je třeba upozornit na přechodná ustanovení § 49 odst. 3, které řeší otázku perspektivy převzetí dalších sporů s účastí JZD a sporu a náhradu škody souvisící s provozem dopravních prostředků; včetně sporů z regresních nároků.

Z pravomoci hospodářské arbitráže jsou vyňaty spory, uvedené v 2 odst. 2 a 3. Jde o spory, která ani před vydáním zákona arbitráž nerozhodovala. Jejich vynětí je odůvodněno jednak zájmy zahraničního obchodu a jednak je dáno zvláštní povahou těchto sporů.

Rozhodovací činnost arbitráže je pro ni až dosud činností nejcharakterističtější. V nové soustavě řízení budu to vlak jen jedna z více složek její působnosti. I na tomto úseku činnosti bude třeba dosavadní úspěšnou práci arbitrážních orgánů prohloubit a věnovat daleko větší pozornost řešení hospodářsko organizačních a vůbec ekonomických problémů ve vzájemných vztazích spolupráce mezi socialistickými organizacemi.

Jako dvě další složky pravomoci hospodářské arbitráže uvádí osnova signalizace zjištěných závad a zevšeobecňování poznatků z arbitrážní činnosti. Také význam a dosah těchto činností hospodářské arbitráže se v její nové organizaci zvětší a prohloubí.

V ustanovení § 4 osnovy návrh vytyčuje základní směrnici platnou pro veškerou činnost hospodářské arbitráže. V této směrnici je výražně vytčen politický charakter funkce hospodářská arbitráže a metody její práce. Velký důraz, který se klade na zajištěni správné funkce a účinků hospodářských vztahů je zřejmý z ustanovení, že zjistí-li hospodářská arbitráž při projednávání hospodářských sporů, že prováděná opatření socialistických organizací nebo orgánů nejsou v souladu s vytčenými zřeteli, je povinna na takový rozpor ihned upozornit nadřízené orgány a požadovat nápravu. Toto ustanovení má zabránit zbytečným národohospodářským škodám, ke kterým by vedlo formalistické uskutečňování zřejmě vadných opatření socialistických organizací, která jsou v rozporu s usneseními strany a vlády nebo s konkrétními úkoly státního plánu rozvoje národního hospodářství.


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP