Národní shromáždění Československé socialistické republiky 1962

III. volební období

96

Vládní návrh

Zákon

ze dne..............1962

o plemenitbě a o zvelebování chovu hospodářských zvířat (plemenářský zákon)

Národní shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:

§ 1

Úvodní ustanovení

(1) Účelem tohoto zákona je vytvářet předpoklady pro neustálý rozvoj plemenitby a zvelebování chovu hospodářských zvířat (dále jen "plemenářství") a tím napomáhat v souladu se státním plánem rozvoje národního hospodářství soustavnému a nepřetržitému zvyšování živočišné výroby a jejímu zprůmyslnění v podmínkách socialistické zemědělské velkovýroby. Posláním plemenářství je plánovitě zabezpečovat plemenitbu a zvelebovat chov hospodářských zvířat tak, aby při nejširším uplatňování velkovýrobní technologie chovu a hospodárném využívání krmiv byla získávána zvířata s vynikající plemennou hodnotou a vysoce užitkovými vlastnostmi, která jsou schopna tyto vlastností dále zlepšovat a přenášet na potomstvo.

(2) Hospodářskými zvířaty se podle tohoto zákona rozumějí skot, prasata, ovce, koně, drůbež a kozy.

Plemenitba

§ 2

Inseminace a přirozená plemenitba hospodářských zvířat

(1) K rozmnožování hospodářských zvířat lze používat inseminace i přirozené plemenitby.

(2) Okresní národní výbor rozhoduje na návrh organizace plemenářské služby o tom, u kterého druhu hospodářských zvířat a v jakém rozsahu se použije inseminace nebo přirozené plemenitby.

(3) Provádění inseminace přísluší zpravidla organizacím plemenářské služby. Okresní národní výbor může v součinnosti s organizací plemenářské služby uložit socialistickým zemědělským organizacím, aby inseminaci prováděli jejich vlastní, k tomu oprávnění pracovníci; přitom může určit, které z těchto organizací budou provádět (svými pracovníky) také inseminaci plemenic u jednotlivých chovatelů; náhrada za provedení úkonů těmto organizacím nepřísluší.

(4) Provádění přirozené plemenitby v chovu skotu, prasat, ovcí, drůbeže a koz přísluší zemědělským závodům; organizace plemenářské služby přitom pečují o řádné provádění plemenitby. Přirozenou plemenitbu klisen provádějí organizace plemenářské služby, popřípadě socialistické zemědělské organizace, za podmínek stanovených prováděcími předpisy.

§ 3

Výběry plemeníků

(1) K plemenitbě skotů; prasat, ovcí, koní a koz lze používat jen plemeníky vybrané, pro něž bylo dáno povolení k inseminaci nebo povolení k připouštění (v přirozené plemenitbě).

(2) Výběr plemeníků hospodářských zvířat (odstavec 1) provádí Ústřední chovatelská komise, zřízená při ministerstvu zemědělství; lesního a vodního hospodářství. Tato komise pravidelně také přezkušuje býky vyhrané pro inseminaci a hřebce, vydává pro ně dovolení k inseminaci nebo povolení k připouštění.

(3) Povolení k inseminaci nebo povolení k připouštění vybraných plemeníků kromě býků pro inseminaci a hřebců - vydávají a pravidelné přezkoušení provádějí okresní chovatelské komise, které zřizují okresní národní výbory při zemědělských komisích.

(4) K plemenitbě drůbeže lze používat jen plemeníky vybrané při uznávání chovů drůbeže

a) pro šlechtitelské chovy - Ústřední chovatelskou komisí,

b) pro ostatní stupně chovů - okresními chovatelskými komisemi.

(5) Ústřední chovatelská komise a okresní chovatelské komise plní své úkoly podle předchozích odstavců svými subkomisemi.

§ 4

Opatřování plemeníků

(1) Plemenné býky, kance, berany a kozly pro inseminaci, jakož i pro přirozenou plemenitbu plemenic náležejících jednotným zemědělským družstvům a jednotlivým chovatelům, a plemenné hřebce pro zapouštění klisen všech chovatelů opatřují organizace plemenářské služby.

(2) Plemenné býky, kance, berany a kozly pro přirozenou plemenitbu plemenic, náležejících státním organizacím, si opatřují tyto organizace na svůj náklad.

(3) Okresní národní výbor může jednotným zemědělským družstvům povolit, aby si opatřila na svůj náklad plemenné býky, kance, berany a kozly pro přirozenou plemenitbu vlastních plemenic.

(4) Státním organizacím a jednotným zemědělským družstvům, které mají vlastní plemeníky, může okresní národní výbor uložit; aby těmito plemeníky byly v souladu s připařovacím plánem zapouštěny i plemenice ostatních chovatelů; vlastníkům plemeníků nepřísluší náhrada za zapouštění plemenic.

(5) Plemeníky drůbeže opatřují si chovatelé na svůj náklad.

§ 5

Umísťování plemeníků

(1) Plemenné býky, kance, berany a kozly pro přirozenou plemenitbu umísťují organizace plemenářské služby u jednotných zemědělských družstev, plemenné berany a kozly popřípadě též u jednotlivých chovatelů, smlouvami o umístění plemeníků; plemenné hřebce takto umísťují u socialistických zemědělských organizací.

(2) Nelze-li dosáhnout potřebného umístění plemeníka smlouvou, rozhodne o jeho umístění okresní národní výbor.

§ 6

Plemenice

Ministerstvo zemědělství, lesního a vodního hospodářství může stanovit, že k plemenitbě je přípustné používat jen vybraných plemenic a zároveň upravit podmínky jejich výběru.

§ 7

Plemena hospodářských zvířat, jejich oblastí, dovoz a vývoz

(1) Ministerstvo zemědělství, lesního a vodního hospodářství stanoví, která plemena jednotlivých druhů hospodářských zvířat, popřípadě jejich kříženci, mohou být používání k chovu; přitom může stanovit též oblasti chovu jednotlivých plemen, popřípadě jejich kříženců.

(2) Ministerstvo zemědělství, lesního a vodního hospodářství povoluje dovoz a vývoz plemenných hospodářských zvířat i spermatu plemeníků; stanoví přitom podmínky využití dovezených zvířat k dalšímu chovu a využití dovezeného spermatu plemeníků.

§ 8

Prodej zvířat ke zvláštním plemenářským účelům

Vyžaduje-li obecný zájem, aby plemenné hospodářské zvíře; popřípadě i jeho přímé potomstvo, bylo použito k plemenářskému výzkumu nebo k jiným důležitým plemenářským účelům, např. k zušlechtění plemenných stád, okresní národní výbor na návrh příslušné organizace plemenářské služby uloží chovateli, pokud se účastníci sami o tom nedohodnou, aby jí zvíře za přiměřenou cenu prodal.

Plemenářská opatření

§ 9

Kontrola užitkovosti a kontrola dědičnosti

(1) Kontrolou užitkovosti se získávají jednak údaje pro posouzeni užitkových schopností hospodářských zvířat, jednak údaje o životních podmínkách těchto zvířat.

(2) Kontrolou dědičností se získávají údaje o schopnostech plemenných zvířat dále zlepšovat a přenášet požadované užitkové vlastnosti na potomstvo a o jiných skutečnostech významných pro zajišťování rozvoje chovu zvířat.

(3) Kontrole užitkovosti a kontrole dědičnosti jsou podrobena hospodářská zvířata především v chovech socialistických zemědělských organizací.

(4) Kontrolu užitkovosti a kontrolu dědičnosti v kmenových chovech a plemenných chovech (§ 12) provádějí zpravidla organizace plemenářské služby. V chovech drůbeže a v užitkových chovech ostatních hospodářských zvířat provádějí tyto kontroly socialistické zemědělské organizace.

(5) Chovatelé hospodářských zvířat jsou povinni zjišťovat potřebné údaje pro kontrolu užitkovosti a kontrolu dědičnosti a o výsledcích kontrol vést předepsané záznamy.

(6) K účelům kontroly užitkovosti a kontroly dědičnosti jsou chovatelé kontrolovaných hospodářských zvířat povinni prodat organizaci plemenářské služby za ceny podle platných cenových předpisů potomstvo těchto zvířat v počtu stanoveném provedením předpisy.

§ 10

Hodnocení hospodářských zvířat

Podle výsledku kontroly užitkovosti a kontroly dědičnosti se pravidelně provádí hodnocení hospodářských zvířat, při čemž se určí stupeň jejich plemenné hodnoty.

§11

Plemenné knihy

Podle výsledků hodnocení hospodářských zvířat zapisují se nejlepší plemeníci a plemenice do plemenných knih.

§ 12

Chovy pro rozvoj plemenářské práce

(1) K vytváření zvlášť vhodných podmínek pro rozvoj a zdokonalování plemenářské práce v chovu skotu, prasat, ovcí, koní a koz slouží kmenové chovy a plemenné chovy.

(2) Za kmenové chovy mohou být uznány chovy s vysokou prošlechtěností a užitkovostí zvířat náležející organizacím plemenářské služby nebo socialistickým zemědělským organizacím; jejich podáním je vyššími formami plemenářské práce přispívat k rozvoji plemenných a užitkových chovů, zejména produkcí plemeníků osvědčených linií. O uznání kmenového chovu rozhoduje ministerstvo zemědělství, lesního a vodního hospodářství.

(3) Za plemenné chovy mohou být uznány chovy socialistických zemědělských organizaci, u nichž jsou splněny stanovené podmínky pro intenzívní výrobu a pro chov plemenných zvířat s vysokou užitkovostí; v chovu koz mohou být za týchž podmínek uznány za plemenné i chovy jednotlivých chovatelů. O uznání plemenných chovů rozhoduje okresní národní výbor na návrh organizace plemenářské služby.

(4) Zdokonalování plemenářské práce v chovu drůbeže se provádí ve šlechtitelských, kmenových, plemenných a rozmnožovacích chovech socialistických zemědělských organizací.

§13

Metody plemenitby

(1) Základními metodami plemenitby k rozvíjení a zdokonalování vlastností hospodářských zvířat jsou čistokrevná plemenitba a křížení.

(2) V chovech pro rozvoj plemenářské práce, lze provádět v zájmu urychleného a úspěšného ustálení dědičnosti užitkových vlastností hospodářských zvířat i příbuzenskou plemenitbu. V užitkových chovech lze příbuzenské plemenitby použít jen tehdy, je-li to v souladu se schváleným připařovacím plánem.

§14

Označování hospodářských zvířat

(1) Aby se umožnila řádná evidence hospodářských zvířat jako jednoho z důležitých předpokladů cílevědomého provádění plemenářské práce v podmínkách socialistické zemědělské velkovýroby, musí být hospodářská zvířata označována předepsaným způsobem v rozsahu stanoveném prováděcími předpisy.

(2) Pokud prováděcí předpisy nestanoví jinak, přísluší označovat hospodářská zvířata

a) v kmenových chovech a plemenných chovech zvířat (s výjimkou drůbeže) - organizacím plemenářské služby,

b) v chovech drůbeže a v užitkových chovech ostatních hospodářských zvířat - socialistickým zemědělským organizacím.

Povinnosti socialistických zemědělských organizací při zvyšováni užitkovosti hospodářských zvířat

§ 15

Vedoucí pracovníci socialistických zemědělských organizací (v jednotných zemědělských družstvech představenstva) a ostatní chovatelé hospodářských zvířat jsou povinni zajišťovat provádění všech opatření nutných ke zvyšováni užitkovosti těchto zvířat, zejména

a) péčí o zdraví hospodářských zvířat,

b) soustavným chovatelským výběrem podle výsledků zjištěných v kontrole užitkovosti a kontruje dědičnosti,

c) vhodným odchovem mladých zvířat umožňujícím zlepšováni jejich užitkových vlastností,

d) péčí o hodnotnou a stejnoměrnou výživu zvířat a o vytváření příznivých životních podmínek pro ně, a to především jejich řádným ustájením a ošetřováním,

e) plným využíváním produkčních schopností zvířat,

Zajišťování rozvoje plemenářství

§ 16

Řízení plemenářství

(1) Ústřední řízení plemenářství přísluší ministerstvu zemědělství, lesního a vodního hospodářství.

(2) Ministerstvo zemědělství, lesního a vodního hospodářství zřizuje k provádění plemenářské služby plemenářské organizace, které řídí.

(3) Ministerstvo zemědělství, lesního a vodního hospodářství v dohodě s zúčastněnými ústředními orgány může přenést na organizace plemenářské služby, popřípadě i jiné organizace, některé úkoly nebo oprávnění související se zajišťováním plemenářství.

§ 17

Působnost národních výborů při zajišťování rozvoje plemenářství

(1) Národní výbory v rámci řízení a odpovědnosti za komplexní rozvoj živočišné výroby ve svých obvodech

a) projednávají a schvalují dány plemenářských opatření,

b) sledují činnost organizací plemenářské služby, hodnotí plnění jejich úkolů, upozorňují je na nedostatky v jejich činnosti, požadují odstranění těchto nedostatků a pomáhají jim při plnění úkolů,

c) dbají o dodržování ustanovení tohoto zákona a prováděcích předpisů.

Při této činnosti se národní výbory opírají o účast a iniciativu pracujících a o jejich dobrovolné organizace.

(2) Při rozmísťování úkolů státního plánu zemědělské výroby a nákupu dbají krajské a okresní národní výbory, aby v chovech pro rozvoj plemenářské práce byly vytvořeny podmínky pro řádné plnění jejich specializovaných úkolů.

Závěrečná ustanovení

§ 18

Ministerstvo zemědělství, lesního a vodního hospodářství může upravit obdobně podle tohoto zákona podmínky a způsob chovu i jiných neb v § 1 odst. 2 uvedených hospodářských zvířat, jakož i zvířat důležitých pro potřeby národního hospodářství, zejména ryb, včel, kožešinových a laboratorních zvířat, bource morušového a drobného hospodářského zvířectva. Přitom může pověřit zájmové dobrovolné organizace chovatelů prováděním plemenářských opatření v chovu těchto zvířat.

§ 19

(1) Ministerstvo zemědělství, lesního a vodního hospodářství v dohodě s ostatními zúčastněnými ústředními orgány vydá předpisy potřebné k provedení tohoto zákona.

(2) Ministerstvo zemědělství, lesního a vodního hospodářství stanoví v prováděcích předpisech též podmínky pro pořádání trhů plemenných i užitkových hospodářských zvířat.

§ 20

Zrušovací ustanovení

Zrušují se

vládní nařízení č. 7/1951 Sb., o organizaci a působnosti výběrových komisí,

vládní nařízení č. 85/1959 Sb., o nové organizaci plemenářské služby,

vyhláška č. 1078/1949 Ú. I. (988/1949 U. v.), o chovu a výkonnostních zkouškách koní (dostizích),

dosud nezrušená ustanovení vyhlášky č. 141/1951 Ú. l. (168/1951 Ú. v.), kterou se provádějí některá ustanovení zákona o zdokonalení živočišné výroby ve znění předpisů jí měnících a doplňujících,

vyhláška č. 288/1951 Ú. l. (291/1951 Ú. v.), o místních agronomech a místních zootechnicích,

vyhláška č. 42/1952 Ú. l. (78/1952 Ú. v.), a opatřeních k zajišťování plánovaného stavu skotu,

vyhláška č. 79/1952 Ú. l. (106/1952 Ú. v.), o kontrole a zvelebováni chovu skotu a prasat,

vyhláška č. 392/1952 Ú. l. (21/1953 Ú. v.), kterou se zřizuji ústavy pro výkonnostní zkoušky koní,

vyhláška č. 342/1953 Ú. I. (389/1953 Ú. v.), o trzích na plemenná zvířata,

vyhláška č. 131/1958 Ú. l., o úpravě chovu ovčího bravu a o jeho chovných oblastech,

vyhláška č. 172/1960 Sb., o inseminaci hospodářských zvířat,

a všechny další předpisy o věcech upravených tímto zákonem. [Seznam těchto předpisů je uveřejněn v částce 1862 Věstníku ministerstva zemědělství, lesního a vodního hospodářství.]

§ 21

Účinnost

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1963.

Důvodová zpráva

A. Část všeobecná

I. Úvod

Jedním z nejdůležitějších úkolů socialistické společnosti je neustálé zvyšování životní úrovně obyvatelstva. Důležitým měřítkem pro vyjádření úrovně ve výživě lidu je výroba a spotřeba potravin živočišného původu.

Zatímco předválečný průměr spotřeby masa na jednoho obyvatele u nás činil 32,9 kg, stoupla tato spotřeba po roce 1945 tak, že v roce 1959 činila již 54 kg masa. S růstem spotřeby masa se počítá i v příštích letech tak, že v roce 1975 má dosáhnout 80 kg masa na jednoho obyvatele. Obdobný stav i perspektiva je u dalších dvou hlavních potravin, a tou mléka a vajec. V roce 1936 spotřeba mléka, včetně mléčných výrobků (kromě másla) na osobu, činila v přepočtu na mléko 159,1 kg. V letech druhé světové války tato spotřeba značně poklesla, v roce 1954 dosáhla opět předválečné úrovně a do roku 1970 má roční spotřeba mléka stoupnout na 307 kg na; 1 osobu. Spotřeba vajec v roce 1936 činila 138 kusů na, osobu, v roce 1959 se zvýšila, na 169 kusů. Do roku 1970 má pak roční spotřeba stoupnout na 248 kusů vajec na 1 osobu.

Jedním z hlavních předpokladů úspěšného rozvoje živočišné výroby a tím plnění stále se zvyšujících úkolů v produkci živočišných výrobků v podmínkách socialistické zemědělské velkovýroby při jejím zprůmyslňování je - kromě dostatečné krmivové základny a dobrého zdravotního stavu hospodářských zvířat - vysoká úroveň plemenářské práce.

II. Dosavadní právní úprava plemenitby a zvelebování chovů hospodářských zvířat

Jedním z prostředků, které napomáhají a usměrňují úspěšné provádění plemenářské práce v chovech hospodářských zvířat je vyhovující úprava základních a všeobecných vztahů na tomto úseku. Tato úprava může napomáhat prosazování, prohlubováni a zkvalitňování forem plemenářské práce, když stanoví takové závazné zásady, které nejen umožňují plnit současné úkoly na úseku plemenářství, stanovené stranou a vládou, ale které jsou spolehlivým vodítkem pro spěšně plnění úkolů vyplývajících z perspektivních potřeb našeho národního hospodářství na tomto úseku.

Dosavadní právní úprava otázek; týkajících se plemenitby a zvelebování chovu hospodářských zvířat, byla pojata do zákona č. 187/1950 Sb., o zdokonalení živočišné výroby. Tento zákon upravoval kromě otázek plemenitby hospodářských zvířat i některé otázky z úseku veterinární činnosti; zejména postup při odstraňování příčin nákaz a jiných nemocí zvířat a provádění zdravotních prohlídek zvířat. Tento úsek byl již upraven vydáním zákona č. 66/1961 Sb. Zákon č. 187/1950 Sb. byl přitom zrušen. Ustanovení zákona č. 187/1950 Sb., upravující otázky plemenitby, byla vývojem na tomto úseku již překonána a nemohla by být pro budoucnost účinným prostředkem k rozvoji živočišné výroby a plemenářství, jak v etapě ukončení socializace našeho zemědělství, tak i v etapě budování komunistické společnosti.

Úprava pojatá do zákona č. 187/1950 Sb. měla být především názorným ukazatelem pro jednotlivá hospodařící rolníky, jaké výhody pro ně vyplývají ze společného hospodaření; úprava napomáhala tak ke tvoření jednotných zemědělských družstev. Zákon řešil hlavně otázky zjišťování užitkovosti hospodářských zvířat a jejich plemenné hodnoty, jakož i otázky plemenitby. Po stránce organizačně hospodářské se zákon opíral o organizace a orgány v té době působící a vykonávající na úseku živočišná výroby určitou působnost na základě jiných předpisů (např. býv. Ústředí pro hospodaření se zemědělskými výrobky, jednotný svaz českých zemědělců). Tyto organizace v průběhu doby zanikly, popřípadě byly přetvořeny na jiné se změněnou působností.

Závažným nedostatkem tohoto zákona bylo, že sice připouštěl používat k plemenitbě jen vybraně plemeníky některých druhů hospodářských zvířat a upravil výběry plemeníků, avšak nevytvořil dostatečné předpoklady k masovému zlepšování a zdokonalování užitkových vlastností hospodářských zvířat.

Zmíněný zákon neupravil dále v dostatečné míře otázky zvelebování chovu hospodářských zvířat, zejména z hlediska dalšího vývoje a neumožnil ani uplatňování potřebných plemenářských opatření. Zákon zejména neobsahoval ustanovení; která by byla dostatečným právním podkladem pro široké provádění kontroly užitkovosti a kontroly dědičnosti hospodářských zvířat a nestanovil ani progresivní metody plemenitby nezbytné k urychlenému dosažení potřebné úrovně užitkovostí hospodářských zvířat v celostátním průměru.

Neméně závažnou vadou této úpravy bylo, že se plemenářská a zvelebovací opatření nevztahovala na drůbež, takže pro zajišťování chovu drůbeže, jehož význam při zvyšování životní úrovně stoupá, nebylo dosud dostatečného právního podkladu.

III. Zásady nové zákonné úpravy plemenářství

Nová úprava sleduje cíl vytvořit právní základ plemenářství v Československé socialistické republice; který vychází z dosaženého stupně rozvoje socialistických výrobních vztahů v našem zemědělství a který bude také účinným nástrojem pro zprůmyslnění a další úspěšný rozvoj živočišné výroby ve velkovýrobních formách chovů hospodářských zvířat. Jeho úlohou tedy bude přispět k dosaženi potřebného počtu hospodářských zvířat s vynikající plemennou hodnotou a vysokou užitkovostí a zajišťovat tak podstatný vzestup zemědělské výroby a povzneseni její úrovně na úroveň průmyslově výroby.

Návrh nového zákona spočívá na těchto hlavních zásadách:

1. Inseminace plemenic hospodářských zvířat bude používána jako nejúčinnější prostředek k rychlému zušlechťování užitkových vlastností všech druhů hospodářských zvířat. Inseminace bude používána v nejširším měřítku zejména u skotu, a hlavní důraz bude kladen na maximální využití plemeníků kladně přezkoušených v kontrole dědičnosti.

2. V souladu s vytvářením velkých ekonomických celků s podnikovou specializací na úseku živočišné výroby bude provádění inseminace převáděno na podnikový princip. Zákon proto umožňuje, aby socialistická zemědělské závody prováděly inseminaci vlastními pracovníky (Inseminačními techniky).

3. K plemenitbě skotu, prasat, ovcí, koni a koz bude i nadále možno používat jen vybraných plemeníků, pro něž bylo vydáno povoleni k inseminaci nebo povolení k připouštění (přirozená plemenitba).

Výběry plemeníků těchto druhů zvířat bude provádět Ústřední chovatelská komise. K plemenitbě používaní plemeníci budou každoročně přezkušováni buď Ústřední chovatelskou komisí (plemenní býci k inseminaci a plemenní hřebci), anebo okresními chovatelskými komisemi (ostatní plemeníci), které zřizují okresní národní výbory při svých zemědělských komisích.

K plemenitbě drůbeže bude možno používat rovněž, jen plemeníky vybrané při uznávání chovů drůbeže. Chovatelské komise budou plnit své úkoly prostřednictvím subkomisí pro výběr plemeníků jednotlivých druhů hospodářských zvířat.

4. Plemeníky pro inseminaci a přirozenou plemenitbu skotu, prasat, ovci, koní a kaz bude opatřovat zpravidla organizace plemenářské služby. Nákup těchto plemeníků pro přirozenou plemenitbu bude provádět zmíněná organizace ze svých prostředků (na rozdíl od dosavadního stavu, kdy nákup těchto plemeníků financovaly okresní národní výbory ze svých rozpočtových prostředků).

Státní organizace (státní statky, výzkumné ústavy, školní statky atd.) si budou opatřovat potřebné plemeníky pro přirozenou plemenitbu samy. Jednotným zemědělským družstvům se umožňuje nákup vlastních plemeníků.

Plemeníky drůbeže si opatřují všichni chovatelé na svůj náklad.

5. Zákon umožňuje, aby z důvodů obecného zájmu (např. k provádění výzkumu, vyšší plemenářské účely) byla na základě opatření okresního národního výboru získávána vhodná plemenná zvířata ód dosavadních chovatelů. Za zvířata tímto způsobem opatřená bude poskytována přiměřená cena.

6. Zákon rozšiřuje dosavadní rozsah kontroly užitkovosti a nově zavádí kontrolu dědičnosti hospodářských zvířat k získáváni podkladů potřebných pro posouzení schopnosti přenášet užitkové vlastnosti zvířat na potomstvo. Kontrolu užitkovosti a kontrolu dědičnosti budou provádět organizace plemenářské služby a zčásti též socialistické zemědělské organizace; tím se zabezpečuje aktivní účast zemědělských závodů na řízení a provádění plemenářské práce.

7. K uplatnění vyšších forem plemenářské práce se zřizuji kmenové chovy a plemenné chovy hospodářských zvířat jako nejvyšší stupně chovů.

8. Socialistickým zemědělským organizacím se ukládá povinnost zajišťovat zvyšování užitkovosti hospodářských zvířat, zejména péčí o jejich zdraví, o hodnotnou výživa, provádění chovatelského výběru zvířat a vytvářením příznivých životních podmínek pro ně.

9. V zájmu řádné evidence hospodářských zvířat v podmínkách socialistické zemědělské velkovýroby a spolehlivého určení jejich totožnosti a původu stanoví zákon povinnost označovat zvířata v účelném rozsahu a podepsaným způsobem.


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP