Národní shromáždění Československé socialistické republiky 1962

III. volební období

93

Návrh presidenta republiky

Zákon

ze dne.............1962

o propůjčování vyznamenání

Národní shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:

§ 1

Vyznamenání jsou výrazem uznání a vděčnosti československého pracujícího lidu za zásluhy o vítězství socialismu a o budování vyspělé socialistické společnosti, o rozvoj přátelství a spolupráce a o upevnění mírového soužití národů, za zásluhy o obranu vlasti; za obětavou práci a za vynikající výkony na poli hospodářské a kulturní výstavby a rozvoje vědy a techniky anebo za příkladnou obětavost v občanském životě.

Vyznamenání se propůjčují jednotlivcům i kolektivům pracujících, dobrovolným společenským organizacím; podnikům, družstvům, institucím a útvarům ozbrojených sil a jejich zástavám.

Vyznamenání jsou čestný titul "hrdina SSSR" spojený s právem, nosit Zlatou hvězdu hrdiny ČSSR čestný titul "hrdina socialistické práce" spojený s právem nosit Zlatou hvězdu hrdiny socialistické práce, dále řády a jiná vyznamenání.

Vyznamenání se zřizují zákonem.

§ 2

(1) Podle ústavy Československé socialistické republiky přísluší právo propůjčovat vyznamenána presidentu republiky. President republiky může zmocnit jiný orgán, aby propůjčoval jednotlivá vyznamenání.

(2) Presidentu republiky může být propůjčeno vyznamenáni usnesením Národního shromáždění.

§ 3

Návrhy na propůjčení vyznamenání mohou presidentu republiky předkládat ústřední výbor Komunistické strany Československa a Ústřední rada odborů; ústřední orgány ostatních dobrovolných společenských organizací předkládají své návrhy prostřednictvím ústředního výboru Národní fronty. Návrhy mohou dále presidentu republiky předkládat předsednictvo Národního shromáždění a vláda. Ministři a vedoucí ústředních orgánů státní správy a národní výbory předkládají své návrhy prostřednictvím vlády; jde-li o propůjčení vyznamenání vojákům anebo příslušníkům ozbrojených sborů, předkládá návrhy ministr národní obrany, popř. ministr vnitra presidentu republiky přímo.

§ 4

Vyznamenání propůjčená presidentem republiky mohou vyznamenaným odevzdat jménem presidenta republiky pověření představitelé Komunistická strany Československa, státních orgánů nebo dobrovolných společenských organizací.

§ 5

Při odevzdáni vyznamenání obdrží vyznamenaný též listinu o propůjčeni vyznamenání. Propůjčuje-li se vyznamenání in memoriam, obdrží vyznamenání a listinu pozůstalá rodina.

§ 6

(1) Vyznamenání je oprávněn nosit jen vyznamenaný. Vyznamenání nemůže být nikomu přenecháno. Zemře-li vyznamenaný, ponechá se vyznamenání na památku jeho rodině; není-li nikoho z rodiny, vyznamenání se vrátí.

(2) Vyznamenání propůjčená kolektivům pracujících, organizacím, podnikům, družstvům, institucím a úvarům ozbrojených sil se umístí na čestném místě jejich pracoviště; jednotlivé osoby je nosit nesmějí.

§ 7

Českoslovenští občané smějí přijmout a nosit vyznamenáni jiných států jen se svolením presidenta republiky.

§ 8

(1) President republiky anebo orgán jím k tomu zmocněný vyznamenání odejme, jestliže se vyznamenaný stal nehodným je nosit, anebo vyjde-li najevo, že vyznamenání bylo propůjčeno nezaslouženě.

(2) Vyznamenání ztrácí, kdo byl k jeho ztrátě odsouzen rozsudkem soudu.

§ 9

(1) Dosud zřízená vyznamenání a čestná uznání se propůjčují za zásluhy uvedené v předpisech, jimiž byla zřízena. V platnosti zůstávají rovněž předpisy, které stanoví pořadí, v němž se nosí vyznamenání a odznaky spojené s čestnými uznáními.

(2) O propůjčování, ztrátě a odnímání vyznamenání a těch čestných uznání, která propůjčuje president republiky, platí ustanovení tohoto zákona.

(3) Ostatní čestná uznání vyslovuje orgán uvedený v předpisech, kterými byla čestná uznání zřízena. Tento orgán může též čestné uznání odvolat, jestliže ten, jemuž bylo vysloveno, není čestného uznání hoden.

(4) Úprava čestných uznání, která nepropůjčuje president republiky, přísluší vládě.

§ 10

Návrhy na udělení státních cen Klementa Gottwalda předkládá presidentu republiky vláda, která též upravuje způsob jejich projednávání.

§ 11

Zákon č. 247/1949 Sb. o vyznamenáních a čestných uznáních doplněný zákonným opatřením č. 14/1956 Sb. se zrušuje.

§ 12

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Důvodová zpráva

Dnešní právní úprava vyznamenání a čestných uznání má svůj základ v zákonu ze dne 17. listopadu 1949 č. 247 Sb., o vyznamenáních a čestných uznáních.

Některá ustanovení tohoto zákona, především pak jeho zásadní ustanovení upravující způsob předkládání návrhů na propůjčování vyznamenání, jsou novou ústavou Československé socialistické republiky překonána a neodpovídají dosaženému stupni rozvoje naší socialistické společnosti a socialistické demokracie.

Nová ústava zakotvila vedoucí úlohu Komunistické strany Československa v naší společnosti, posílila společenskou úlohu zastupitelských orgánů pracujícího lidu i úlohu dobrovolných společenských organizací pracujících a zdůraznila význam Národní fronty.

Tomu již neodpovídá dosavadní zákonná úprava; podle níž jen vládě je vyhrazeno předkládat presidentu republiky návrhy na vyznamenání. Proto podle návrhu mohou napříště předkládat své návrhy na propůjčení vyznamenání ústřední výbor Komunistické strany Československa a Ústřední rada odborů přímo presidentu republiky, zatímco dosud mohly tyto návrhy předkládat jen prostřednictvím vlády. Zákon zabezpečuje, aby též ostatní společenské organizace sdružené v Národní frontě pachů a Slováků mohly takové návrhy předkládat.

Pokud jde o státní orgány, budou oprávněny předkládat presidentu republiky návrhy předsednictvo Národního shromáždění a vláda. Vláda se bude zejména zabývat návrhy na vyznamenání pracovníků, které jí budou předkládat ministři a národní výbory, jak to odpovídá úloze vlády jako nejvyššího výkonného orgánu státní mocí. Přitom vláda a její orgány budou postupovat v úzké soudružské spolupráci se společenskými organizacemi, především pak s orgány Revolučního odborového hnutí.

Návrhy na vyznamenání vojáků a příslušníků ozbrojených sborů budou předkládat příslušní ministři presidentu republiky se zřetelem na jeho ústavní pravomoc vrchního velitele ozbrojených sil.

Další významná změna vyplývá z nového pojetí ústavní odpovědnosti presidenta republiky vůči Národnímu shromáždění. Ústavním vztahům Národního shromáždění a presidenta republiky zakotveným novou ústavou odpovídá nejen rozšířené právo iniciativy k předkládání návrhů na vyznamenání, ale i nově navržená úprava propůjčování vyznamenání presidentu republiky (§ 2 odst. 2 návrhu).

Ustanovení dosavadního zákona, podle něhož se president republiky stal nositelem vyznamenání automaticky již volbou, neodpovídá socialistickému pojetí společenského významu vyznamenání.

V ostatních ustanoveních vychází návrh zákona z toho, že se dosavadní soustava vyznamenání a čestných uznání v podstatě osvědčila. Vzhledem k dnešnímu slupni rozvoje naší socialistické společnosti je však vhodné vyjádřit v zákoně, že vyznamenání jsou výrazem uznání a vděčnosti lidu především za zásluhy o vítězství socialismu a o budování vyspělé socialistické společnosti (§ 1 návrhu), což zákon vydaný v roce 1949 vyjádřit ještě nemohl. Je také vhodné zdůraznit význam, který socialistická společnost přikládá zásluhám o rozvoj přátelství a spolupráce a o upevnění mírového soužití národů.

Dále je účelné vyjmout obě nejvyšší veřejné pocty - čestné tituly "hrdina ČSSR" a "hrdina socialistické práce" z dosavadní skupiny "čestných uznání" a prohlásit je výslovně za vyznamenání. V souladu s tím se navrhuje, aby zlaté hvězdy, spojeně s těmito čestnými tituly, byly nošeny přede všemi ostatními vyznamenáními, jak to ostatně vyplývá už z dnešních předpisů.

Podstatnější úpravy vyžaduje dosavadní zákonná úprava zřizování vyznamenání a čestných uznání. Podle dosavadního zákona se vyznamenání, dále čestné tituly a veřejná uznání ze skupiny čestných uznání zřizují vládními nařízeními vydanými se souhlasem presidenta republiky; pamětní odznaky je možno zřizovat vládními usneseními.

Vzhledem k společenské důležitosti vyznamenáni a nejvýznamnějších čestných uznání bude vhodné, aby napříště právní úprava těchto nejvyšších poct byla vyhrazena zákonu. Také toto ustanovení bude lépe odpovídat společenské úloze a postavení Národního shromáždění v soustavě nejvyšších orgánů státní moci. Pokud pak půjde o budoucí úpravu ostatních čestných uznání, je účelné svěřit tuto pravomoc vládě. Poznamenává se, že skupinu čestných uznání, o nichž je zmínka v § 9 odst. 2 návrhu, tvoří dnes čestný titul "národní umělec", Dukelská pamětní medaile a čestný titul "zasloužilý pracovník v tělesné výchově a sportu".

Návrhy na udělení státních cen Klementa Gottwalda, jejichž nositelé mají právo užívat čestného titulu laureát státní ceny, bude i nadále projednávat vláda, vycházejíc přitom z podkladů, které jí připraví Státní výbor pro udělování cen Klementa Gottwalda. Tento způsob nejlépe zabezpečuje, aby byly všestranně zváženy na co nejúplnějším základě vynikající výkony dosažené na poli umění, vědy a techniky v jednotlivých letech, za něž se státní ceny udělují. Všechny orgány posuzující návrhy na udělení státních cen se; opírají o hodnocení a podněty kolektivů pracujících a společenských organizací

Jako překonané a nevhodné se jeví ustanovení dosavadního zákona, podle něhož rozhoduje o tom, zda nastaly, skutečnosti mající vzápětí ztrátu vyznamenání nebo čestného uznání, šestičlenná komise, zřízená dříve při ministerstvu vnitra, nyní u Kanceláře předsednictva vlády. Bude důsledné, jestliže president republiky buď sám anebo orgánem k tomu mocněným bude vykonávat právo odejmout vyznamenání udělené nezaslouženě anebo udělené osobě, která se stala nehodnou je nosit. Od případů odnětí vyznamenání třeba lišit případy ztráty vyznamenání, kterou vyslovuje soud, ukládá-li trest za závažný trestný čin.

Navržený zákon nevyvolá nové výdaje ze státního rozpočtu.

V Praze dne 22. června 1962

President republiky:

Novotný v. r.

 


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP