Národní shromáždění Československé socialistické republiky 1962

III. volební období

92

Vládní návrh

Zákon

ze dne............. 1962,

kterým se rozšiřuje působnost Státní energetické inspekce

Národní shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:

Čl. I

§ 1

Poslání Státní energetické inspekce

Rychlý rozvoj socialistického národního hospodářství a vytvoření hmotných podmínek pro přechod ke komunistické společnosti vyžadují, aby se stále účinněji využívalo prvotních zdrojů energie v našem státě a aby se soustavně zvyšovala úroveň hospodaření všemi druhy paliv a energie. K uskutečňování těchto zásad napomáhá Státní energetická inspekce kontrolou hospodárného využívání všech druhů paliv a energie a poskytováním odborných rad.

§ 2

Orgány Státní energetické inspekce

(1) Státní energetická inspekce je zřízena při ministerstvu paliv a energetiky; v jejím čele je hlavní inspektor, kterého jmenuje a odvolává ministr paliv a energetiky.

(2) Hlavnímu inspektorovi jsou podřízeni krajští inspektoři; jmenuje a odvolává je hlavní inspektor.

(3) Pro výkon své činnosti mají hlavní inspektor a krajští inspektoři potřebný počet inspektorů, které jmenuje a odvolává hlavní inspektor.

§ 3

Úkoly Státní energetické inspekce

(1) Orgány Státní energetické inspekce prověřuji u spotřebitelů tuhých a tekutých paliv, tepla, plynu a elektřiny (dále jen "všechny druhy paliv a energie"), s výjimkou domácností, jak se zavádějí a dodržují opatření k hospodárnému využívání všech druhů paliv a energie; zejména prověřují

a) stav a provoz, výrobních, rozvodných a spotřebních zařízení z hlediska hospodárného využití všech druhů paliv a energie;

b) tvorbu, dodržování a zpevňování norem spotřeby všech druh paliv a energie;

c) dodržování plánu spotřeby všech druhů paliv a energií a dodržováni předpisů a opatření týkajících se zásobování všemi druhy paliv a energie, zejména dodržování přídělu tekutých paliv a elektřiny, odběrových diagramů elektřiny a plynu a jiných regulačních opatření na úseku energetického hospodářství;

d) využití reserv ve spotřebě paliv a energie, zejména možnosti snížit energetické ztráty; vhodnost používaných druhů energie pro výrobní naho spotřební zařízení nebo pro technologické postupy a možnosti účinně je zaměňovat;

e) dodržování opatření ke zlepšení účiníku v elektrických sítích;

f) využití odpadního tepla;

g) využití pokrokových metod ve spalování tuhých paliv a možnosti hospodárně zaměňovat hodnotu paliva za paliva méněhodnotná;

h) stav uložení pevného paliva a jeho skládky z hlediska ochrany před znehodnocením, popřípadě před samovznícením.

(2) Organy Státní energetické inspekce dále prověřují hospodárnost výroby energie ve výrobnách elektřiny, tepla a plynu a dodávku energie z těchto výroben do zařízení pro veřejný rozvod energie, popřípadě u závodních výroben také pro účelovou výrobu, a to podle hospodářského plánu dotykových diagramů.

§ 4

Metody práce

(1) Zkladní metodou práce Státní energetické aspekte je organizátorsko-výchovná činnost. Orgány Státní energetické inspekce psi výkonu své kontrolní činností především pomáhají odbornou radou vedení kontrolovaných organizací a jejich pracovníkům a přispívají ke zvyšování jejich odborné kvalifikace. V závažných případech poskytují nebo organizují technickou pomoc k odstranění zjištěných nedostatků.

(2) Státní energetická inspekce provádí na základě výsledků průzkumů komplexní rozbory hospodaření palivy a energií a napomáhá soustavným zevšeobecňováním získaných poznatků ke stálému zvyšování úrovně v hospodaření všemi druhy paliv a energie. Přitom zejména přispívá k rozšiřování pokrokových metod v hospodaření všemi druhy paliv a energie, vede ke včasnému předcházení nedostatků na tomto úseku, projednává podněty na zlepšení současného stavu v hospodaření palivy a energií se spotřebiteli a jejich nadřízenými orgány, dbá o odbornou úroveň socialistického soutěžení v hospodárném užívání paliv a energie a spolupůsobí při jeho rozvíjení.

§ 5

Součinnost s pracujícími

(1) Orgány Státní energetické inspekce plní své úkoly v úzké součinnosti s pracujícími a s jejich dobrovolnými společenskými organizacemi, zejména s Revolučním odborovým hnutím, a za podpory národních výborů.

(2) Při výkonu své činnosti se orgány Státní energetické inspekce opírají o iniciativu pracujících, využívají poznatku z jejich připomínek a stížností, zapojují je do kontroly odstraňování zjištěných nedostatků a vytvářejí i ostatní předpoklady pro účinné spojování kontroly zdola s kontrolou shora; zejména seznamují pracující, jejich společenské organizace, popřípadě jiné orgány s výsledky kontrolní činnosti a projednávají s nimi opatření k trvalému odstranění zjištěných závad.

(3) V součinnosti s orgány dobrovolných společenských organizací dávají orgány Státní energetické inspekce na závodech podnět k vytváření aktivů dobrovolných spolupracovníků, kteří iniciativně pečují o snižování ztrát paliv a energie a o jejich nejhospodárnější využívání.

§ 6

Součinnost s jinými orgány a organizacemi

(1) Orgány Státní energetické inspekce plní své úkoly v součinnosti s ústředními úřady, národními výbory a socialistickými organizacemi.

(2) Státní orgány, socialistické organizace i jednotliví občané jsou povinni pomáhat orgánům Státní energetické inspekce v jejich činnosti; zejména jsou povinni poskytovat jim podklady; vysvětlení a údaje, jichž je třeba ke kontrolní činnosti.

(3) Kontrolované organizace jsou povinny při prověřování svých zařízení aktivně spolupracovat s orgány Státní energetické inspekce a na požádání poskytnout těmto orgánům pomoc potřebnou ke splnění jejich úkolů.

(4) Orgány a organizace jsou povinny kdykoli umožnit orgánům Statní energetické inspekce přístup ke skládkám paliv a měřidlům energie, popřípadě k jiným měřicím a kontrolním zařízením, jakož i k výrobním technologickým zařízením.

§ 7

Oprávnění orgánů Státní energetické inspekce

(1) Orgány Státní energetické inspekce ukládají po projednání s kontrolovanou organizací k odstranění zjištěných nedostatků potřebná opatření a stanoví lhůty k jejich provedení; vedoucí organizací jsou povinni podat ve stanovené lhůtě zprávu o odstranění závad a o opatřeních, jimiž se i pro budoucnost zamezí jejich opakování.

(2) Nelze-li dosáhnout odstranění nedostatků organizátorsko-výchovnou činností, zejména odbornou radou, pomocí nebo přesvědčováním, mohou orgány Státní energetické Inspekce uložit kontrolované organizaci, jejímu vedoucímu nebo jiným odpovědným pracovníkům organizace pokutu.

§ 8

Ukládání pokut organizacím

(1) Orgány Státní energetické inspekce mohou ukládat pokuty organizacím, které opětovně nedodržují opatření k-zajištění hospodárného užívání paliv a energie, zejména

a) za plýtvání palivy nebo energií nebo za soustavné neodůvodněné překračování norem spotřeby tuhých a tekutých paliv, tepa, plynu a elektřiny;

b) za nedodržování vyhlášených regulačních a patent na úseku energetického hospodářství;

c) za neodůvodněné nesplnění operativních příkazů vydaných orgány elektrárenského nebo plynárenského dispečinku;

d) za znehodnocení paliva vadným nebo neodborným uskladněním.

(2) Pokuta se ukládá v takové výši, aby účinně působila k odstranění nedostatků; základní pokuta se vyměří v částce od 10 000,- do 100 000 Kčs v jednotlivém případě. Neprovede-li kontrolovaná organizace opatření k odstranění nedostatků ani po uložení pokuty a stanovených lhůtách, může jí být uložena další pokuta ve výši dvojnásobku pokuty základní. Uložení pokut lze kdykoli opakovat.

§ 9

Ukládání pokut pracovníkům organizací

Orgány Státní energetické inspekce mohou v případech uvedených v § 8 odst. 1 uložit vedoucímu (řediteli), popřípadě jiným odpovědným pracovníkům organizace, pokutu do 10 000,- Kčs; výše pokuty nesmí přesáhnout u jednotlivého zaměstnance částku rovnající se trojnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku.

§ 10

Způsob ukládání pokut

(1) O uložení pokuty rozhoduje krajský inspektor.

(2) O odvoláních proti rozhodnutím krajských inspektorů rozhoduje hlavní inspektor.

§ 11

Vymáhání pokut

(1) Pokutu uloženou kontrolované organizaci odčerpá financující peněžní ústav z účtu organizace na základě příkazu k vybrání doloženého pravomocným rozhodnutím o uložení pokuty s vyznačením, kdy rozhodnutí nabylo právní moci.

(2) Pokutu uloženou pracovníkovi kontrolované organizace vymáhá tato organizace na základě pravomocného rozhodnutí o uložení pokuty srážkou z platu. Tato srážka může být provedena spolu s případnými srážkami z jiných důvodů nejvýše v rozsahu, v jakém je mzda zabavitelná podle exekučních předpisů. Pokutu lze na základě vykonatelného rozhodnutí o jejím uložení vymáhat také soudní exekucí.

(3) Pokuty se odvádějí prostřednictvím Státní energetické inspekce do státního rozpočtu.

§ 12

Povinnost mlčenlivosti

Orgány Státní energetické inspekce jsou povinny zachovat státní, hospodářské a služební tajemství, o nichž se dozvědí při výkonu své služby. Tato povinnost mlčenlivosti trvá i po skončení pracovního poměru.

§ 13

Šetření v objektech zvláštního poslání

V objektech ozbrojených sil a ozbrojených sborů ministerstva vnitra provádějí, orgány Státní energetické inspekce kontrolu podle zvláštních předpisů vydaných ministerstvem paliv a energetiky v dohodě s ministerstvy národní obrany a vnitra.

Čl. II

Zákon č. 67/1970 Sb., o výrobě, rozvodu a využití topných plynů (plynárenský zákon) se mění takto:

1. § 13 zní:

"§ 13

(1) Plynárensky organizace kontroluje, zda plynárenská zařízení a odběrní plynová zařízení, jejich provoz, údržba a obsluha vyhovují požadavkům bezpečnosti, stanoveným technickými normami a jinými právními předpisy, jakož i zásadám odpovídajícím uznaným pravidlům techniky. Plynárenská organizace také prověřuje, zda projekty, popřípadě konstrukční řešení těchto zařízení vyhovují i z hlediska hospodárnosti jejich provozu.

(2) Provozovatelé plynárenských zařízení a odběrních plynových zařízení jsou povinni umožnit kontrolním orgánům přístup k těmto zařízením, poskytnout kontrolním orgánům potřebná vysvětlení a předložit jim příslušné záznamy a listiny, a jde-li o velkoodběratele, též dokumentaci.

(3) Plynárenská organizace vykonává své úkoly ve spolupráci s orgány inspekce práce a s orgány hygienické a protiepidemické služby."

2. § 14 zní:

"§ 14

(1) Zjistí-li kontrolní orgány plynárenské organizace, že při výrobě nebo používaní plynů je ohrožena bezpečnost, uloží provozovateli plynárenského zařízení nebo odběrního plynového zařízení, aby zjištěné závady odstranil.

(2) Jestliže provozem odběrního plynového zařízení nebo plynárenského zařízení jsou bezprostředně ohroženy lidské životy nebo zdraví nebo je-li ve značné míře ohrožen národní majetek nebo jiné hospodářské hodnoty, kontrolní orgány, jestliže nelze zjednat nápravu jiným způsobem, přerušit dodávku plynů do odběrních plynových zařízení, popřípadě zastaví provoz plynárenských zařízení, a to až do doby, kdy závady budou odstraněny."

Čl. III

(1) Zrušují se:

1. vládní nařízení č. 47/195 Sb., o státní energetické inspekci;

2. vyhláška ministra paliv a energetiky č. 330/1952 Ú. l., o provádění kontrol státní energetickou inspekcí a o řízení ve věcech pokut.

(2) Působnost Ústavu technického dozoru podle vládního nařízení č. 53/1952 Sb., o zajištění bezpečnosti a hospodárnosti provozu některých technických zřízení; pokud jde o hospodárnost provozu těchto zařízení z hlediska tepelné techniky přechází v rozsahu § 3 tohoto zákon na Státní energetickou inspekci.

Čl. IV

Ten to zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Důvodová zpráva

A. OBECNÁ ČÁST

I.

Veliké úkoly v hospodářské a kulturní výstavbě naší společnosti kladou mimořádné nároky v prvé řadě na zajištění potřebných zdrojů energie ve všech jejích formách a nositelích.

Při srovnání s jinými průmyslově vyspělými zeměmi je vybavení našeho národního hospodářství energií v posledních letech poměrně vysoké. Značnému vzrůstu spotřeby všech druhů paliv a energie však neodpovídá zvyšování účinnosti jejich využiti. Při používání energie ztrácíme dosud mnohem více, než odpovídá technologicky nutným ztrátám, celkové průmyslové úrovni a technickému pokroku naší země.

Tato skutečnost je o to závažnější, že bohatství energetických zdrojů naší země nebude již v blízké budoucnosti postačovat ke krytí rychlého růstu spotřeby všech druhů paliv a energie.

Proto je rychlý obrat v hospodaření všemi druhy paliv a energie nutný nejen pro dosažení a zabezpečení hlavních cílit třetí pětiletky, nýbrž stává se trvalým úkolem pro zajištění dalšího rozvoje našeho národního hospodářství.

Kontrola hospodárnosti v odvětvích paliv a energie byla svěřena od r. 1945 postupně v různých obměnách několika organizacím, které se však omezovaly a dosud omezují jen na určitý druh paliv nebo energie, což způsobuje, že jejich závěry z provedených šetření jsou nejednotné. Tak kontrolou nad hospodařením elektřinou byla pověřena Státní energetická inspekce, zřízená vládním nařízením č. 47/1952 Sb. Kontrolou nad hospodařením topnými plyny byla zákonem č. 67/1960 Sb., o výrobě, rozvodu a využiti topných plynů (plynárenským zákonem) pověřena plynárenská organizace (Sdružení plynáren). Hospodaření tuhými palivy kontroluje Odbytové sdružení paliv, které podle vládního usnesení č. 303/1960 vykonává zároveň funkci státní palivové inspekce.

Hospodaření teplem; jakož i hospodaření tekutými palivy nebylo zatím kontrolováno jednotně a soustavně. Některé úkoly vyplývající z dozoru nad hospodárností provozu některých technických zařízení; zejména parních kotlů (generátorů), po stránce tepelné techniky přísluší podle vládního nařízení č. 53/1952 Sb. Ústavu technického dozoru.

Činnost Státní energetické inspekce od jejího ustavení v roce 1952 se zaměřovala především na úkoly, které byly v té době pro rozvoj našeho národního hospodářství nejnaléhavější. Tak v prvních létech své činnosti se Státní energetická inspekce zabývala především kontrolou sjednaných hodnot odběrových a dodávkových diagramů. Později, na základě vyšší ukázněností velkoodběratelů a zlepšené situace ve výkonové bilanci elektrizační soustavy, mohla Státní energetická inspekce tyto druhy kontrol postupně omezovat a v poslední době je, až na některé výjimky, svěřit krajským energetickým podnikům. V důsledku toho mohla se Státní energetická inspekce v širším rozsahu a s větši podrobností věnovat především kontrole vlastního hospodaření elektřinou, tvorbě norem spotřeby elektřiny a od roku 1960 i kontrole hospodaření tepelnou energií v průmyslových závodech.

Šetření hospodaření energií v průmyslu, provedená Státní energetickou inspekcí, zaznamenala již celou řadu úspěchů. Tak podle výroční zprávy Státní energetické inspekce za rok 1961 ukázala tato šetření možnost roční úspory cca 32 005 MWh a cca 18 000 t měrného paliva, což představuje u elektřiny 3,4% a u paliva 9,7% spotřeby paliva pro výrobu páry v prověřovaných závodech. Kro mě těchto úspor bylo na základě prověrek provedeno snížení odebíraného elektrického výkonu v dobách špičkového zatížení elektrizační soustavy o 9,7 MW.

K účinnému zvýšení dosavadní úrovně našeho energetického hospodářství, které vyžaduje naše energetická bilance a situace, je třeba urychleně a zejména jednotná prosazovat přímo na jednotlivých závodech komplexní opatření k hospodárnějšímu využívání všech druhů paliv a energie. To vyžaduje soustředit kontrolu nad hospodařením vše mi druhy paliv a energie a její metodické řízení v jedné organizaci, aby z výsledků její činnosti bylo možno získávat spolehlivý a ucelený obraz o hospodaření všemi druhy paliv a energie v našem státě.

Dosavadní výsledky izolovaných kontrol jednotlivých druhů paliv a energie takový komplexní obraz podávat nemohou a žádoucí zlepšení v hospodaření všemi druhy paliv a energie také dostatečné nezabezpečují.

Proto bylo uloženo usnesením 151. schůze politického byra ÚV KSČ ze dne 20. června 1961 a usnesením vlády ze dne 13. července 1961 č. 593 rozšířit působnost Statní energetické inspekce o kontrolu nad hospodařením všemi druhy energii a vytvořit tak jednotný kontrolní orgán, který bude zajišťovat účinnější využívání všech forem a nositelů energie.

Navrhovaný kontrolní orgán převezme v rozsahu uvedeném v § 3 návrhu zákona působnost všech výše uvedených orgánů a organizací, které až dosud kontrolují hospodaření s jednotlivými druhy paliv a energií.

II.

Podle zkušeností z prováděných kontrol jsou největší energetické ztráty na závodech způsobovány zejména:

- zanedbáváním, jakož i nedostatečnou kvalitou údržby zařízení,

- porušováním technologické kázně a předepsané organizace práce,

- zanedbáváním preventivní a systematické páče o ca nejlepší využití jednotlivých druhu paliv a energie,

- nedostatečným sledováním dosažených provozních výsledků,

- nedostatečným zájmem vedoucích hospodářských pracovníků na závodech o hospodárné užívání paliv a energie, zejména pokud jde o tvorbu, dodržování a překračování norem spotřeby paliv a energie,

- neodbornou obsluhou spotřebičů tuhých paliv, jakož i nedostatečnou odborností některých vedoucích a řídících pracovníků v energetickém hospodářství na závodech,

- nezajištěním drobných úprav a rekonstrukcí topenišť kotli, včetně doplněni potřebného příslušenství vlastními silami aj.

Přestože podle získaných zkušeností je celková energetická účinnost v celém národním hospodářství velmi nepříznivě ovlivněna značným počtem opatřených a zastaralých zařízení, zejména spotřebičů tuhých paliv; nedostatečně vybavených spolehlivými měřícími přístroji, je třeba přiznat, že velká část ztrát v energetickém hospodářství na závodech je zaviněna především lidmi, a to nejen pracovníky; kteří zařízeni bezprostředně obsluhují, nýbrž hlavně vedoucími pracovníky závodů při jejich řízení.

K umožnění dalšího rozvoje našeho hospodářství bude proto třeba vyvinout zvýšené úsilí a zajištění všech možných příznivých podmínek při využívání paliv a energie.

Naučit se lépe a správně hospodařit musí být hlavním úkolem v energetickém hospodářství a to především pokud jde o hospodaření s tím zařízením, které máme prozatím v provozech k dispozici.

Je třeba využít především všech rezerv ve spotřebě paliv a energie, které nevyžadují zvláštních materiálových a finančních prostředků, tj. rezerv, jejichž využití závist převážně na organizačních opatřeních, zejména na zavedení pořádku ve výrobě, v provozu, v měření a evidenci dosažených provozních výsledků, s trvalým jejich vyhodnocením pomocí technicko-hospodářských norem a dále na zvýšení zájmu a iniciativy u všech pracujících.

Bude třeba prosazovat, aby hospodaření palivy a energií se stalo věcí všech pracujících zúčastněných na procesech získávání, přepravy, přeměny a využívání všech druhů paliv a energie v celém národním hospodářství. Z toho důvodu je třeba podporovat na závodech rozvoj vnitropodnikového chozrasčotu, jako nástroje vedoucího k plnému uplatňování hospodárnosti a zřizovat i aktivy dobrovolných spolupracovníků z řad pracujících, jež by se staraly přímo v závodech o snižování ztrát paliv a energie a zvyšování účinnosti jejího využití.

Hlavní metodou práce Státní energetické inspekce bude proto organizátorsko-výchovná činnost. Orgány Státní energetické inspekce budou ve spolupráci s dobrovolnými společenskými organizacemi pracujících zejména:

- poskytovat odbornou radu závodům z hlediska hospodárného využívání paliv a energie,

- učit a přesvědčováním prosazovat osvědčené pokrokové metody v hospodaření všemi druhy paliv a energie,

- rozvíjet socialistické soutěžení za úspory ve spotřebě všech druhů paliv a energie,

- popularizovat problematiku energetického hospodářství a možnosti jak zvyšovat využití všech druhů paliv a energie,

- zveřejňovat a rozšiřovat dobré zkušenosti z hospodaření palivy a energií,

- vyhodnocovat komplexní rozbory hospodařeni palivy a energií podle výsledků provedených průzkumů a získávat tak podklady pro závěry celostátního významu.

Pouze pro případy závažné opakované nekázně, ve kterých se nevystačí s výchovnými prostředky, ponechává se Státní energetické inspekci možnost ukládat peněžité pokuty kontrolovaným organizacím nebo jejich vedoucím a odpovědným pracovníkům.

Dosavadní výsledky hnutí pracujících za úsporu 1% ve spotřebě paliv a energie ukazují, jaké rezervy v hospodaření palivy a energií jsou dosud skryty v našich závodech a jak jich lze využít, podchytí-li se správně iniciativa a zájem pracujících přímo na pracovištích, kde lze, spotřebu paliv energie a její ztráty bezprostředně ovlivnit, a poskytne-li se závodům a pracujícím včas odborná Technická rada nebo jiná pomoc.

Jde o to, aby dosavadní příznivé výsledky tohoto hnutí nezůstaly časově nebo místně omezeny a aby metody práce, které se osvědčily, staly se trvalým prostředkem ke zvyšování ekonomické a energetické účinnosti našeho energetického hospodářství.

Těmto cílům má sloužit nová náplň organizace a pracovní metody navrhovaného jednotného kontrolního orgánu. Konkrétní zaměření kontrolní činnosti a její pracovní postupy budou vyplývat pro jednotlivá léta z ročních plánů činnosti Státní energetické inspekce.

Přitom je třeba počítat s tím, že činnost jednotného kontrolního orgánu se bude rozvíjet a prohlubovat postupně tak, jak bude získávat potřebné kvalifikované kádry, rozšiřovat své zkušenosti a zvyšovat odbornou úroveň své práce.

III.

Podle zkušeností získaných orgány a organizacemi, které dosud provádějí kontrolu nad hospodařením jednotlivými druhy paliv a energií, se ukazuje, že nejvhodnější organizační formou pro navrhovaný orgán bude dosavadní systém krajských poboček (inspektorátů) Státní energetické inspekce, řízený ústředím se sídlem v Praze. Při tom se předpokládá, že obsazování poboček pracovníky jednotlivých oborů (teplo, plyn, elektřina, tuhá a tekutá paliva) se bude řídit zejména množstvím, velikostí, jakož i charakterem závodů v jednotlivých krajích a jejich energetickým vybavením. Podle zásad hospodárnosti a účelnosti budou odborníci z některého oboru (plyn, teplo) k dispozici současně i pro více sousedních krajů. V ústředí kontrolního orgánu budou pak soustředěni specialisté pro jednotlivé obory s vysokou odbornou kvalifikací, kteří budou metodicky řídit pracovníky v krajských pobočkách, pomáhat jim zvyšovat kvalifikaci i řešit obtížné úkoly a sami se budou zúčastňovat velkých prověrek v důležitých závodech.

Komplexní průzkumy a rozbory energetického hospodářství na závodech a z nich vyplývající závěry a doporučení budou klást na pracovníky kontrolního orgánu velké nároky jak po stránce odborně technické, tak po stránce politickoekonomické.

Vzhledem k mimořádnému ekonomickému významu navrženého orgánu pro naše národní hospodářství je proto možno považovat jeho činnost za nový obor, vznikající v souladu s rozvojem ekonomiky našeho průmyslu a v závislosti na základě prvotních energetických zdrojů.

Bude proto nutno pro odborné pracovníky navrhovaného orgánu; zejména pro špičkové specialisty v ústředí kontrolního orgánu, počítat s odpovídajícím platovým ohodnocením této náročné činnosti.

Pro vybavení ústřední laboratoře k provádění potřebných zkoušelo v úseku paliv bude využito laboratoře tepelně technického oddělení Ústavu technického dozoru.

IV.

Ústředí Státní energetické inspekce bude spolupracovat s výrobními ministerstvy, s Československou akademií věd a Statní plánovací komisí, s ústředním výborem Odborového svazu zaměstnanců v hornictví a energetice, s resortními výzkumnými ústavy, zejména s Výzkumným ústavem energetickým, s Ústavem hro výzkum a využití tuhých a plynných paliv, s Organizací pro racionalizaci energetických závodů - ORGREZ, s resortními organizacemi zabývajícími se řízením odbytu elektrické energie, tuhých, tekutých a plynných paliv a s orgány státního odborného dozoru, především s Ústavem technického dozoru. Výkon odborného technického dozoru tohoto ústavu zůstane napříště omezen pouze na hlediska bezpečnosti technických zařízení, podléhajících tomuto dozoru. Částečný přesun působnosti ústavu na Státní energetickou inspekci podle navrhovaného zákona, pokud jde o hospodárnost provozu technických zařízení z hlediska tepelné techniky, bude promítnut také do připravované novelizace vládního nařízení č. 53/1952 Sb.

Jinak společné vedení Státní energetické inspekce a Ústavu technického dozoru ministerstvem paliv a energetiky vytváří příznivé předpoklady pro jejich úzkou vzájemnou spolupráci a koordinaci kontrolní činnosti. Pokud opatření orgánů Státní energetické inspekce by mohla mít vliv na bezpečnost zařízení podléhajících odbornému dozoru, vyžádají si tyto orgány vyjádření příslušného orgánu státního odborného dozoru.

Krajské pobočky Státní energetické inspekce budou úzce spolupracovat s odbory vodního hospodářství a energetiky krajských a okresních národních výborů, se stálými poradními skupinami pro energetické otázky při plánovacích komisích krajských a okresních národních výborů, s krajskými stranickými a odborovými orgány, s krajskými výbory Československé vědeckotechnické společnosti - sekce energetiky, s energetickými a plynárenskými národními podniky, s oblastními orgány státního odborného dozoru a s útvary odbytové organizace tuhých a tekutých paliv.

V.

Finanční dosah

Ekonomický efekt vyplývající pro národní hospodářství ze zřízení jednotného kontrolního orgánu lze obtížně vyjádřit v peněžní formě. Význam kontrolního orgánu bude spočívat především v ekonomičtějším využívání energetických zdrojů, ve snižování ztrát v palivech a energii a ve vyšším využití základních fondů.

Uvážíme-li, že kontrolní organ bude na závodech trvale odkrývat další využitelné rezervy ve spotřebě paliv a energie, prosazovat hospodárnější využíváni všech druha paliva energie a zvyšovaní výroby při vyšším využití základních fondů, jakož i uplatňovat nejracionálnější používání tuhých paliv u spotřebitelů, lze konstatovat, že náklady vynaložené na touto orgán budou nejen vyváženy, nýbrž i převýšeny společenským prospěchem, který vyplyne z činnosti tohoto orgánu pro celé národní hospodářství.

Pokud jde o stavy pracovníků jednotného kontrolního orgánu, počítá se s tím, že v první etapě, tj. v roce 1962, dojde k postupnému obsazení 174 pracovních míst, která byla pro rok 1962 plánována v organizacích ministerstva paliv a energetiky, zabývajících se kontrolou hospodaření palivy a energie a která se převádějí spolu s plánovanými mzdovými fondy nu Státní energetickou inspekci (Státní energetická inspekce 142, Odbytové sdružení paliv 5, Sdružení plynáren 22 a Ústav technického dozoru 5).

V průběhu roku 1962 bude s ministerstvem financí projednáno postupné zvýšení systemizovaných míst Státní energetické inspekce až na cca 210 - 220 pracovníků, s nimiž nutno počítal, má-li nový jednotný kontrolní orgán plnit úkoly ukládané mu navrhovaným zákonem.

Přitom se počítá s tím, že počet pracovníků Státní energetické inspekce se bude v letech 1963-1965 postupně zvyšovat až do dosažení konečného stavu v průměru asi o 15 pracovníků ročně při současném postupném zvyšování mzdových a ostatních nákladů v průměru asi o 500 tisíc Kčs ročně. Krytí těchto nákladů si vyžádán v příslušných letech zvýšení dotace ze státního rozpočtu.


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP