Národní shromáždění Československé socialistické republiky 1962

III. volební období

86

Vládní návrh

Zákon

ze dne.................................. 1962

o sociálním zabezpečení družstevních rolníků

Národní shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:

§ 1

Účel zákona

Vybudování socialismu a úspěšný rozvoj naši socialistické společnosti opírající se o trvalý a rychlý růst jednotné socialistické ekonomiky vyžaduje, aby byly postupně odstraňovány rozdíly v pracovních a ostatních podmínkách, které jsou mezi odvětvími a zvláště mezi prací v průmyslu a zemědělství.

Současná úroveň celého národního hospodářství a ekonomická úroveň hospodaření jednotných zemědělských družstev a jejich nejbližší perspektivní rozvoj umožňuje a současně i vyžaduje, aby byly provedeny změny v sociálním zabezpečení družstevních rolníků a aby na tomto úseku došlo ke sblíženi podmínek mezi družstevními rolníky, dělníky a ostatními pracovníky v pracovním poměru a tím k dalšímu upevněni svazku dělníků a rolníků. Sblížení sociálního zabezpečení družstevních rotníků a pracovníků v pracovním poměru bude zajištěno tím, že dávky a služby sociálního zabezpečení družstevních rolníků bude poskytovat stát za podmínek a v rozsahu obsažených v následujících ustanoveních tohoto zákona. Podle předpisů o jednotné preventivní a léčebné; péči bude stát poskytovat družstevním rolníkům a jejich rodinným příslušníkům preventivní a léčebnou péči bezplatně a ve stejném rozsahu jako u pracovníků v pracovním poměru. Družstva a družstevní rolníci budou přispívat na částečnou úhradu nákladů sociálního zabezpečení.

ČÁST PRVÁ

HLAVA PRVNÍ

Úvodní ustanovení

§ 2

Věcný obsah sociálního zabezpečení

Sociální zabezpečení družstevních rolníků zahrnuje

1. zabezpečení v nemoci,

2. zabezpečení matky a dítěte,

3. důchodové zabezpečení,

4. zabezpečení důchodců v nemoci,

5. sociální péči.

§ 3

Osobní rozsah

Podle tohoto zákona jsou zabezpečení členové jednotných zemědělských družstev (družstevníci) a učňové, kteří jsou v učebním poměru k jednotnému zemědělskému družstvu.

§ 4

Rozsah nároků

(1) Rozsah nároků ze sociálního zabezpečení se řídí podle toho, zda jde o družstva s vyšší úrovní hospodaření nebo o ostatní družstva. Za družstvo s vyšší úrovní hospodaření se považuje pro účely tohoto zákona družstvo, které dosáhlo vysoké úrovně výroby a hospodaření; trvale plní povinnosti vůči státu, zavedlo soustavu peněžního odměňování a hospodaří bez záhumenků. Zda družstvo dosáhlo výší úrovně hospodaření, stanoví krajský národní výbor podle směrnic ministerstva zemědělství, lesního a vodního hospodářství a Státního úřadu sociálního zabezpečení.

(2) Rozsah nároků ze sociálního zabezpečení (§§ 26 a 27) v ostatních družstvech se řídí podle toho, zda družstvo plní státní plán nákupu zemědělských výrobků; zda družstvo plní tento plán, stanoví okresní národní výbor.

§ 5

Vznik a zánik sociálního zabezpečení

(1) Sociální zabezpečení vzniká členstvím v družstvu.

(2) Sociální zabezpečení zaniká dnem; jímž zaniklo členství v družstvu.

(3) Družstevník, jehož pracovní činnost v družstvu je tak malého rozsahu, že zpravidla nedosahuje na pracovních odměnách ani částky 120 Kčs měsíčně nebo zpravidla neodpracuje měsíčně ani 8 pracovních dnů nebo 8 výkonových norem stanovených členskou schůzí družstva, je ze sociálního zabezpečení vyňat; dávky a služby sociální péče (§ 73) se mu však poskytují.

HLAVA DRUHÁ

§ 6

Preventivní a léčebná péče

(1) Družstevníkům a jejich rodinným příslušníkům se poskytuje stejně jako pracovníkům v pracovním poměru bezplatně preventivní a léčebná péče podle předpisů o jednotné preventivní a léčebné péči. Tato péče zahrnuje zejména preventivní péči, ošetřování v nemoci a při úrazu, pomoc v mateřství, péči o chrup, pomoc při zmrzačení, zohyzdění a tělesných vadách, pomoc při neplodnosti a rehabilitaci. Součástí této péče je i poskytování léků a léčebných a ortopedických pomůcek a úhrada nutných cestovních a jiných výdajů vzniklých při poskytování této péče.

(2) Preventivní a léčebná péče musí být hodnotná a musí odpovídat současnému stavu a úrovni lékařské vědy.

ČÁST DRUHÁ

HLAVA PRVNÍ

§ 7

Dávky (služby) sociálního zabezpečení

Výčet dávek (služeb) sociálního zabezpečení

Dávky (služby) sociálního zabezpečení jsou:

A. ze zabezpečení v nemoci:

1. peněžité dávky:

a) nemocenské,

b) podpora při ošetřování člena rodiny,

c) pohřebné;

2. věcné dávky:

a) lázeňská péče;

B. ze zabezpečení matky a dítěte:

a) peněžitá pomoc v mateřství,

b) podpora při narození dítěte,

c) přídavky na děti;

C. v důchodovém zabezpečení:

1. důchody

a) starobní,

b) invalidní a částečný invalidní,

c) vdovský,

d) vdovecký,

e) sirotčí,

f) osobní,

g) sociální;

2. zvýšení invalidního a částečného invalidního důchodu při pracovním úrazu;

3. výchovné;

4. zvýšení důchodů pro bezmocnost;

D. sociální zabezpečení učňů;

E. dávky rodinných příslušníků a důchodců při pracovním úrazu;

F. zabezpečení důchodců v nemoci;

G. dávky a služby sociální péče.

Díl první

Zabezpečení v nemoci

§ 8

Nemocenské a podpora psi ošetřování člena rodiny se poskytují jen členům družstev s vyšší úrovní hospodaření; ostatní dávky zabezpečení v nemoci se poskytují členům všech družstev.

Nemocenské

§ 9

(1) Nemocenské náleží místo pracovní odměny členu družstva s vyšší úrovní hospodaření, který je pro nemoc nebo úraz uznán dočasně neschopným k výkonu své dosavadní činnosti v družstvu; za neschopného k výkonu činnosti v družstvu se považuje vždy člen družstva s vyšší úrovní hospodaření přijatý do ústavní péče v zařízení preventivní a léčebné péče (dále jen "ústavní ošetřování").

(2) Při lázeňské péči náleží nemocenské, pokud se tato péče poskytuje v době pracovní neschopnosti.

(3) Nemocenské se poskytuje od prvního dne dočasné neschopnosti k výkonu činnosti v družstvu pro nemoc nebo úraz (dále jen "pracovní neschopnost") do skončeni pracovní neschopnosti nebo do uznání invalidity nebo částečné invalidity. Nemocenské se však poskytuje nejdéle po dobu jednoho roku od počátku pracovní neschopnosti (dále jen "podpůrčí data").

(4) Při nové pracovní neschopnosti se započítávají do podpůrčí doby také předchozí období pracovní neschopnosti, pokud spadají do doby jednoho roku před vznikem nové pracovní neschopnosti. Tato období se však nezapočtou,

a) jestliže výkon práce v družstvu nebo v předchozím pracovním poměru trval aspoň 6 měsíců od skončení pracovní neschopnosti pro nemoc, nebo

b) jestliže nová pracovní neschopnost tyla způsobena pracovním úrazem (nemocí z povolání).

Do podpůrčí doby se rovněž nezapočítává předchozí období pracovní neschopnosti způsobené pracovním úrazem (nemocí z povolání).

(5) Nemocenské může být poskytováno 1 po uplynutí podpůrčí doby, jestliže je možno na základě vyjádření posudkové komise sociálního zabezpečení očekávat, že člen družstva s vyšší úrovní hospodaření nabude v krátké době pracovní schopnosti; takto je však možno poskytovat nemocenské nejdéle po dobu jednoho roku od uplynutí podpůrčí doby.

(6) Nemocenské náleží členu družstva s vyšší úrovní hospodaření místo pracovní odměny po dobu karantény nařízené podle předpisů o bojí proti přenosným nemocem.

(7) Dokud vláda nestanoví jinak, hradí se nemocenské náležející za pracovní dny v prvních sedmi kalendářních dnech dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény z prostředků sociálního fondu družstva, od osmého dne ze státních prostředků.

§ 10

(1) Nemocenské se stanoví z průměrné denní pracovní odměny člena družstva s vyšší úrovní hospodaření, nejvýše však z částky 100 Kčs (dále jen "průměrná denní pracovní odměna"). Základem pro výpočet průměrné denní pracovní odměny je příjem z pracovní činností, jehož člen družstva s vyšší úrovní hospodaření dosáhl v posledních 12 kalendářních měsících před vznikem pracovní neschopnosti nebo před nařízením karantény.

(2) Nemocenské náleží za pracovní dny.

(3) Pracovním dnům se kladou na roveň dny pracovního klidu, za něž se poskytuje pracovníkům v pracovním poměru náhrada mzdy.

§ 11

(1) Výše nemocenského činí:

při nepřerušené činnosti v témže družstvu

z průměrné denní pracovní odměny

do 1 roku

60%

nad 1 rok do 5 let

70%

nad 5 let

80%.


(2) Za první tři pracovní dny pracovní neschopnosti činí však výše, nemocenského:

při nepřerušené činnosti v témže družstvu

z průměrné denní pracovní odměny

do 1 roku

50%

nad 1 rok do 5 let

60%

nad 5 let

65%.


Při pracovní neschopností, která vznikla pracovním úrazem (nemocí z povolání) nebo při karanténě, náleží za první tři pracovní dny nemocenské ve výši stanovené v odstavci 1. Vláda může nařízením stanovit, že nemocenské v této výší náleží za první tři pracovní dny i v ostatních případech pracovní neschopností.

(3) Jestliže by nemocenské stanovené podle odstavce 1 nebo 2 činilo méně než 16 Kčs denně, poskytuje se v této částce. Přesahuje-li však tato částka 80% průměrné denní pracovní odměny člena družstva s vyšší úrovní hospodařeni, poskytuje se nemocenské ve výši 80% této odměny.

§ 12

Svobodnému, ovdovělému nebo rozvedenému členu družstva s vyšší úrovní hospodaření, který neplní vůči nikomu vyživovací povinnost, náleží za pracovní dny, v nichž je v ústavním ošetřování nebo v nichž je mu poskytována lázeňská péče, při níž má nárok na nemocenské, jen polovina nemocenského stanoveného podle předchozích ustanovení.

§ 13

(1) Členu družstva s vyšší úrovní hospodaření, jemuž se vyplácí z důchodového zabezpečení družstevníka starobní důchod v plné výši, invalidní důchod nebo osobní důchod, naleží nemocenské při pracovní neschopnosti jen tehdy, jestliže byl v družstvu činny způsobem zakládajícím sociální zabezpečení (§ 5) aspoň po dobu 3 měsíců bezprostředně před vznikem pracovní neschopnosti. Nemocenské se poskytuje při téže pracovní neschopnosti nejdéle po dobu 60 pracovních dnů, při více pracovních neschopnostech nejdéle po dobu 60 pracovních dnů v jednom kalendářním roce. Tato omezení neplatí, jestliže pracovní neschopnost vznikla pracovním úrazem (nemocí z povolání).

(2) Ustanovení odstavce 1 platí také pro poživatele obdobných důchodů podle jiných předpisů o důchodovém zabezpečení (pojištění, zaopatření).

§ 14

Nemocenské nemůže být přiznáno za dobu přede dnem, kdy byla předepsaným způsobem zjištěna pracovní neschopnost jestliže však pracovní neschopnost nastala dříve, než byla tato zjištěna, přizná se nemocenské nejdéle za 3 pracovní dny nazpět; podmínkou je, že včasné zjištění pracovní neschopnosti bylo znemožněno z vážných důvodů.

§ 15

(1) Nemocenské může být při pracovní neschopnosti pro aktivní tuberkulózu zvýšeno až do výše průměrné denní pracovní odměny, jestliže pracovní neschopnost z tohoto důvodu trvá déle než měsíc; při rozhodování o zvýšení nemocenského se hledí k celkovým zdravotním a sociálním poměrům nemocného člena družstva a jeho rodiny.

(2) Po dobu ústavního ošetřování může však být vypláceno zvýšené nemocenské, jen má-li člen družstva alespoň jedno nezaopatřené dítě.

(3) O zvýšení se rozhoduje na návrh odborného oddělení zdravotnického zařízení. Zvýšení nemocenského se přiznává zpravidla nejdéle na dobu tři měsíců.

§ 16

(1) Nárok na nemocenské nemá, kdo si přivodil pracovní neschopnost:

a) v úmyslu vylákat nemocenské nebo

b) zaviněnou účastí ve rvačce nebo

c) jako bezprostřední následek své opilosti nebo

d) při spáchání úmyslného trestného činu, za nějž zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice přesahuje jeden rok.

(2) Má-li člen družstva s vyšší úrovní hospodaření rodinné příslušníky, může jim být v těchto případech vypláceno nemocenské až do výše tří čtvrtin; členu družstva s vyšší úrovní hospodaření bez rodinných příslušníků může být v případech uvedených v odstavci 1 pod písm. b) až d) vypláceno nemocenské až do výše poloviny.

(3) Poruší-li člen družstva předpisy o hlášení pracovní neschopnosti a o chování a životosprávě nemocných vydané orgány státní zdravotní správy, může být nemocenské dočasně sníženo nebo odňato; má-li však člen družstva rodinné příslušníky, může být nemocenské jen sníženo, a to nejvíce o čtvrtinu.

§17

Podpora při ošetřování člena rodiny

(1) Členu družstva s vyšší úrovní hospodaření, který nemůže pracovat, protože musí ošetřovat nemocného člena rodiny, který s ním žije ve společné domácnosti, náleží místo pracovní odměny podpora ve výši nemocenského; podmínkou je, že nemocného není možno umístit v nemocnici a že v rodině není osoby, která by mohla nemocného ošetřovat. Podpora při ošetřování člena rodiny nenáleží, pokud ošetřování člena rodiny spadá do doby, za kterou člen družstva nemá nárok na pracovní odměnu z jiné příčiny.

(2) Podpora při ošetřování člena rodiny náleží členu družstva s vyšší úrovní hospodaření, který nemůže pracovat, protože musí pečovat o dítě z toho důvodu, že jesle, mateřská škola nebo dětský, popřípadě zemědělský útulek, v jejichž péči dítě jinak je, byly uzavřeny z nařízení příslušných orgánů, nebo z toho důvodu, že takovému dítěti byla nařízena karanténa podle předpisů o bosi proti přenosným nemocem; podmínkou je, že v rodině není osoby, která by mohla o dítě pečovat.

(3) Podpora náleží nejvýše po dobu tří pracovních dnů; výplatu je možno prodloužit o další tři pracovní dny, nebylo-li možno během prvých tří pracovních dnů opatřit potřebnou péči. Člence družstva s vyšší úrovní hospodaření, která má v trvalé péči aspoň jedno nezaopatřené dítě a je jinak osamělá, může být výplata podpory prodloužena ještě o dalších šest pracovních dnů, je-li pro to u dítěte některý z důvodů uvedených v odstavci 1 nebo 2.

(4) Činí-li si v téže rodině nárok na podporu více osob v témže případě, náleží podpora jen jedné z nich, a to především pracující matce.

(5) Výše podpory se stanoví obdobně jako výše nemocenského.

(6) Dokud vláda nestanoví jinak, hradí se podpora náležející za pracovní dny a prvních sedmi kalendářních dnech ošetřování člena rodiny z prostředků sociálního fondu družstva, od osmého dne ošetřování (odstavec 3) ze státních prostředků.

§ 18

Pohřebné

(1) Zemřel-li družstevník, náleží jeho pozůstalým, kteří vypravili pohřeb, pohřebné v částce 1000 Kčs. Pozůstalými jsou manžel (manželka), druh (družka), dětí, rodiče, děda bába, sourozenci, tchán a tchýně, zeť a snacha.

(2) Jestliže vypravil pohřeb někdo jiný než pozůstalý, náleží mu pohřebné až do výše prokázaných výloh, nejvýše však v částce 1000 Kčs. Pohřebné však nenáleží, byl-li pohřeb vypraven na základě závazku vyplývajícího ze smlouvy nebo na základě úřední povinnosti.

(3) Jestliže družstevník vypravil pohřeb svému rodinnému příslušníku, náleží mu při úmrtí rodinného příslušníka ve věku do dvou let pohřebné ve výši 200 Kčs, při úmrtí rodinného příslušníka ve věku do deseti let pohřebné ve výši 500 Kčs a při úmrtí rodinného příslušníka ve věku nad deset let pohřebné ve výši 800 Kčs.

§ 19

Lázeňská péče

(1) Družstevníkům a jejich rodinným příslušníkům může být poskytnuta bezplatná lázeňská péče včetně úhrady jízdného.

(2) Lázeňská péče se poskytuje družstevníkům a jejich rodinným příslušníkům na účet sociálního zabezpečení v zařízeních lázeňské péče státní zdravotní správy.

Díl druhý

Zabezpečení matky a dítěte

§ 20

Peněžitá pomoc v mateřství

(1) Družstevnici, která byla v posledních dvou letech před porodem zabezpečena v nemoci podle tohoto zákona, podle zákona o nemocenském pojištění zaměstnanců nebo podle zákona o nemocenské péči v ozbrojených silách aspoň 270 dnů, náleží v těhotenství nebo mateřství místo pracovní odměny, popřípadě místo nemocenského, peněžitá pomoc v mateřství.

(2) Peněžitá pomoc v mateřství se poskytuje po dobu 18 týdnů, z toho 4 týdny před porodem a 14 týdnů po porodu (dále jen "mateřská dovolená"). Vyčerpá-li družstevnice z mateřské dovolené před porodem více než 4 týdny, poskytuje se jí peněžitá pomoc v mateřství bez přerušení až do uplynutí 18 týdnů od počátku mateřské dovolené. Vyčerpá-li družstevnice z mateřské dovolené před porodem méně než 4 týdny proto, že porod nastal dříve, než lékař určil, poskytuje se jí peněžitá pomoc v mateřství rovněž bez přerušení až do uplynutí 18 týdnů od počátku mateřské dovolené. Vyčerpá-li však družstevnice z mateřské dovolené před porodem méně než 4 týdny z jiného důvodu, poskytuje se jí peněžitá pomoc v mateřství ode dne porodu jen po dobu 1 týdnů.

§ 21

Výše peněžité pomoci v mateřství

(1) Peněžitá pomoc v mateřství se stanoví z průměrné denní pracovní odměny družstevnice zjištěné způsobem uvedeným u nemocenského (§ 10) za posledních 12 kalendářních měsíců přede dnem, kdy přestala pracovat pro těhotenství nebo mateřství, nejvýše však z částky 100 Kčs, čítajíc v to i hodnotu naturálních požitků.

(2) Peněžitá pomoc v mateřství náleží za pracovní dny. Pracovním dnům se kladou na roveň dny pracovního klidu, za něž se poskytuje pracovníkům v pracovním poměru náhrada mzdy.

(3) Výše peněžité pomoci v mateřství činí:

při nepřerušené činnosti v témže družstvu

z průměrné denní pracovní odměny

do 1 roku

75%

nad 1 rok do 5 let

80%

nad 5 let

90%.


(4) Jestliže by peněžitá pomoc v mateřství stanovená podle odstavce 3 činila méně než 16 Kčs denně, poskytuje se v této výši. Přesahuje-li však tato částka 90% průměrné denní pracovní odměny družstevnice, poskytuje se peněžitá pomoc v mateřství ve výši 90% této odměny.

§ 22

Podpora při narození dítěte

Porodí-li družstevnice nebo družstevníkova rodinná příslušnice, náloží na každé narozené dítě podpora ve výši 650 Kčs. Podpora náleží manželce nebo družce družstevníkově také tehdy, jestliže porod nastal v době 300 dnů od úmrtí družstevníka.

Přídavky na děti

§ 23

Podmínky nároku

(1) Přídavky na děti náležejí za kalendářní měsíc družstevníku, jestliže

a) má nezaopatřené děti (§ 24),

b) odpracoval v tomto kalendářním měsíci alespoň 20 pracovních dnů v rozsahu odpovídajícím pracovnímu úvazku stanovenému ve stanovách nebo v pracovním řádě; nemohl-li družstevník tuto pracovní podmínku splnit z příčin, které nezavinil, považuje se za splněnou, jestliže odpracoval v posledních 12 kalendářních měsících alespoň 240 pracovních dnů, a jde-li o družstevníka, který se stal členem družstva během roku, alespoň poměrný díl tohoto počtu pracovních dnů připadající na dobu členství v družstvu, a

c) není uživatelem zemědělské půdy ve výměře vátí než připouštějí vzorové stanovy jednotných zemědělských, družstev pro výměru záhumenku, ani nežije ve společné domácnosti s uživatelem zemědělské půdy o takové výměře.

(2) Přídavky na děti náležejí, jsou-li splněny ostatní podmínky, též družstevníku, který je osobou se změněnou pracovní schopností, nebo družstevnici, která pečuje alespoň o jedno nezaopatřené dítě a je jinak osamělá, jestliže odpracovali alespoň 10 pracovních dnů v rozsahu odpovídajícím pracovnímu úvazku stanovenému ve stanovách nebo v pracovním řádě; jestliže nemohli tuto podmínku splnit z příčin, které nezavinili, považuje se za splněnou; jestliže odpracovali v posledních 12 kalendářních měsících alespoň 120 pracovních dnů, a jde-li o družstevníka (družstevnici), který se stal členem družstva během roku, alespoň poměrný díl tohoto počtu pracovních dnů připadající na dobu členství v družstvu.

(3) Odpracovaným dnům se kladou na roveň:

a) dny, za které náleží podle platných předpisů pracovníkům v pracovním poměru náhrada mzdy,

b) dny, za které náleží nemocenské, podpora při ošetřování člena rodiny nebo peněžitá pomoc v mateřství; u družstevníků činných v ostatních družstvech též dny uznané pracovní neschopnosti pro nemoc nebo úraz, pokud si ji družstevník nepřivodil způsobem uvedeným v § 16. odst. 1,

c) dny, zameškané pro výkon veřejné funkce nebo povinnosti.

(4) Družstevníku povolanému ke službě v ozbrojených silách náležejí na nezaopatřené dítě, jsou-li splněny ostatní podmínky, přídavky, jestliže v posledních 6 měsících před nástupem služby v ozbrojených silách byl v družstvu činný způsobem zakládajícím sociální zabezpečení alespoň po dobu 90 dnů.

§ 24

Nezaopatřené děti

(1) Za nezaopatřené děti se považují vlastni i osvojené děti družstevníka nebo jeho manžela, pokud se zdržují na území Československé socialistické republiky, a to do skončení povinná školní docházky; za stejných podmínek se považují za nezaopatřené děti oboustranně osiřelí vnuci nebo oboustranně osiřelí sourozenci družstevníka nebo jeho manžela, jestliže jsou v jejich přímém zaopatření; v prováděcích předpisech bude stanoveno, za jakých podmínek se poskytují přídavky na děti i na vnuky, sourozence nebo schovance.

(2) Po skončení povinné školní docházky, nejdéle však do 25. roku věku, se děti uvedené v předchozím odstavci považují za nezaopatřená tehdy, jestliže nemají vlastní příjem vyšší než 200 Kčs měsíčně a jestliže

a) se soustavně připravují předepsaným výcvikem nebo studiem na budoucí povolání anebo

b) jsou pro nemoc nebo tělesnou či duševní vadu trvale neschopny k práci.

 


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP